ÄÃslo 1/2007 (formát Adobe PDF - 4.33 MB) - SpoleÄnost pÅátel Afriky
ÄÃslo 1/2007 (formát Adobe PDF - 4.33 MB) - SpoleÄnost pÅátel Afriky
ÄÃslo 1/2007 (formát Adobe PDF - 4.33 MB) - SpoleÄnost pÅátel Afriky
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
S T U D I E A D O K U M E N T Y<br />
o něm rozdílného mínění, jsou vskutku<br />
na pochybách o něm. A nemají o něm vědomosti<br />
žádné a sledují jen dohady; a nezabili<br />
jej určitě, naopak Bůh jej k sobě pozdvihl,<br />
neboť Bůh je mocný a moudrý.<br />
Uvedená dvě stanoviska k Ježíšově podstatě<br />
a smrti vytvářejí pevné mantinely, které jsou<br />
pro muslimy věroučně závazné. Ovšem jednotlivé<br />
mystické řády se vždy lišily mírou své<br />
„umírněnosti“, tedy tím, do jaké míry trvaly<br />
na důsledném respektování veškerých ustanovení<br />
náboženského práva, nebo naopak<br />
připouštěli větší či menší ignorování oněch<br />
ustanovení s poukazem na „vyšší“ stupeň duchovního<br />
vzestupu, jehož na své cestě dosáhli,<br />
a který je právě oním legitimizujícím faktorem<br />
pro „opomíjení“ pravidel závazných pro „prosté“<br />
věřící.<br />
Pro velké súfijské mistry středověku bylo<br />
typické, že jako lokální autority byli respektováni<br />
a obdivováni muslimy i jinověrci, kteří se<br />
dostali do jejich okolí. Takovým ukázkovým<br />
příkladem byl největší súfijský básník všech<br />
dob, mawlána Džaláluddín Rúmí, proslulý<br />
indický „divotvůrce“ šajch Mu’ínuddín Čiští<br />
a mnoho dalších. Právě ve spojitosti se súfijskými<br />
mistry se často vynořuje jedna základní<br />
asociace, a tou je tolerance. S moudrostí, která<br />
překračuje veškeré konfesionální hranice,<br />
se setkáváme v „moudrostech dervišů“, které<br />
tak působivě podal západnímu publiku velký<br />
znalec a popularizátor súfismu Idries Shah.<br />
Mnohem méně kontroverzním bodem<br />
v našem kontextu zůstává moment lásky<br />
k Bohu. Zde je třeba učinit menší odbočku.<br />
Původně to byla právě zmiňovaná láska, co<br />
způsobovalo ostré střety mezi mutakallimy,<br />
tradicionalistickými teology, a súfiji. Až do<br />
doby vystoupení vrcholného představitele<br />
islámské teologie imáma al-Ghazzálího (zemřel<br />
roku 1111), který ve svém impozantním<br />
díle smířil mystiku a teologii a mimo jiné<br />
akceptoval právě zmiňovaný cit lásky k Bohu,<br />
v tomto smyslu neměli súfijové na růžích<br />
ustláno. Láska je cit předpokládající přiměřenost<br />
obou stran, tedy milující i milované, zdůrazňovali<br />
ortodoxní teologové, a jak tedy<br />
může cítit člověk, zcela malý a bezcenný,<br />
jemuž se jen díky Božímu milosrdenství<br />
dostává tak výjimečného místa v plánu Stvoření,<br />
pociťovat lásku ke svému zcela dokonalému<br />
a ovšem transcendentnímu Stvořiteli.<br />
Archetypem lásky se pro mystiky stala<br />
pololegendární postava Rábi’y al-Adawíji,<br />
prosté dívky, původem otrokyně, žijící ve druhém<br />
století hidžry v Basře. Právě Rábi’a a především<br />
koncept lásky, který s sebou přinesla,<br />
tvoří podle mínění mnoha muslimských myslitelů<br />
onu pomyslnou hranici, kde se raná<br />
islámská askeze mění ve vlastní mystiku. Jak<br />
napsal profesor at-Taftazání, súfismus v pravém<br />
slova smyslu se formuje v okamžiku, kdy<br />
se jeho stoupenci od většinového proudu věřících<br />
začali lišit nejen svou horlivostí a asketickými<br />
sklony, ale kdy se k tomu všemu připojují<br />
i nové podněty duchovní, a zde naráží<br />
právě na osobnost (snad bychom byli přesnější,<br />
použili-li bychom slovo symbol) Rábi’y<br />
al-Adawíji.<br />
Stvoření světa bylo – jak súfijové pevně věří<br />
– vrcholným aktem Boží lásky. Slavný hadíth<br />
qudsí (výrok pocházející od Boha a vyslovený<br />
Muhammadem) praví Byl jsem skrytým pokladem<br />
a toužil jsem být poznán. Proto jsem stvořil<br />
Stvoření, abych byl poznán. A súfijové<br />
dodávají: A milován. Právě láska je onou silou,<br />
která udržuje běh tohoto světa, bez níž by se<br />
jeho promyšlené uspořádání rozpadlo v nicotu.<br />
Obzvlášť působivě nám to vykresluje svými<br />
verši právě Džaláluddín Rúmí a rozvádí<br />
francouzská znalkyně jeho díla a autorka brilantně<br />
napsaného a i do češtiny přeloženého<br />
Úvodu do islámské mystiky Eva de Vitray-<br />
Meyerovitch.<br />
Všeobecná náboženská tolerance súfijů<br />
(která nicméně nikdy nezašla tak daleko, aby<br />
zpochybňovala základní postulát všech muslimů,<br />
a to přesvědčení, že islám představuje<br />
vrcholné zjevení, kterým se uzavírá řetězec<br />
všech předchozích proroctví) je jen těžko zpochybnitelná.<br />
V historii sice nacházíme též<br />
některé súfijské taríqy i v roli strážců ortodoxie,<br />
bojujících proti extravagancím jiných<br />
taríq; nicméně po pravdě to není zrovna reprezentativní<br />
příklad súfijských aktivit. Lidé<br />
všech možných vyznání mohli mít dle súfijských<br />
mistrů podíl na poznání skutečné Pravdy,<br />
tedy Boha.<br />
Pluralita v přístupu k Bohu se ostatně odráží<br />
i v množství súfijských řádů a jejich odno-<br />
24
Change language