Číslo 1/2007 (formát Adobe PDF - 4.33 MB) - Společnost přátel Afriky

I N F O R M A C E A Z A J Í M A V O S T I
Buvolec Swayneův, Senkelle (foto K. Tomášová)
300 km jižně od Addis Abeby a nachází se
mezi dvěmi regiony – Oromia a region Jižních
národů. Leží v nadmořské výšce 2 000 m n. m.
a ode dne svého založení do dnešních dnů se
její rozloha zmenšila z původních 54 km 2
na pouhých 36,4 km 2 . Severní a západní hranice
sousedí s pozemky bývalé státní farmy,
jež byla dříve využívaná k pěstování kukuřice
a dnes je ilegálně osídlena místním obyvatelstvem.
Ačkoliv hranice rezervace není z velké
části oplocena, jen malá část domů, a to v jihozápadním
cípu, leží na jejím území.
V Senkelle je krajina různorodá, střídá se
travnatá savana s křovinatou a stromovou,
ve východní části je ukryto údolí s galeriovým
lesem s palmami. Rezervace slouží k ochraně
především buvolce Swayneova, ale můžeme
tady vidět i jiná zvířata. Nám se poštěstilo
spatřit pár šakalů obecných (Canis aureus),
podle místních strážců se tady údajně vyskytují
také oribi (Ourebia ourebi), kudu velký
(Tragelaphus strepsiceros), lesoň jižní (Tragelaphus
scriptus), prase savanové (Phacochoerus
aethiopicus) nebo hyena skvrnitá (Crocuta
crocuta), karakal (Caracal caracal) a serval
(Felis serval).
Místní lidé jsou muslimové náležící
ke dvěma etnickým skupinám – Sidama
a Arssi Oromo. Ačkoliv jsou to velmi milí
a přátelští lidé, mezi nimi navzájem bohužel
dochází ke konfliktům. Živí se pěstováním
kukuřice, fazolí, pohanky a brambor, v rezervaci
sbírají trávu, kterou suší na střechách
domů a prodávají na trhu, kupující z ní vyrábějí
ošatky a jiné vybavení do domácnosti.
Až 95 % produkce je určeno na prodej a jen
zlomek je využíván pro vlastní spotřebu.
Okolo vesnic se to hemží dětmi a mnoho těch
odrostlejších chodí pást do rezervace dobytek
(nutno podotknout že ilegálně), který je
v rezervaci několikanásobně početnější než
chráněný buvolec.
Fungování rezervace zajišťuje správa
Ministerstva zemědělství, přesněji Oddělení
ochrany přírody (The Ethiopian Wildlife Conservation
Department) v Addis Abebě; v současné
době nemá vlastní rozpočet a finančně
závisí na rozpočtu Národního parku Awash.
Rezervace má jednoho správce, osm strážců,
jednoho účetního a dva řidiče, celkem tedy
dvanáct lidí. Rozpočet rezervace činí 15 tisíc
euro na rok plus plat 2 tisíce euro ročně pro
všechny zaměstnance. Materiální zázemí je
velmi omezené, zaměstnanci mají k dispozici
ubytování ve třech malých domcích bez vody
a elektřiny, v kanceláři správce můžeme kromě
stolu a několika židlí nalézt jen knihovnu
s několika málo svazky knih. Přístup zaměstnanců
k informacím je tedy téměř nulový.
Solární systém na výrobu elektřiny je
nefunkční a na jeho opravu nejsou peníze.
Chybí tady infrastruktura, škola i zdravotní
péče je pro vesničany příliš daleko, ovšem
zásadním problémem je nedostatek vody.
Podle místních je voda nedostupná v hloubce
do 400 m. Po pádu socialistického režimu,
během kterého populace buvolce Swayneova
čítala až 3 200 jedinců (osobní sdělení Mesfin
Anbese, správce rezervace), poklesl
jejich stav na 240 jedinců v roce 2005. Tento
pokles je důsledkem tlaku lidské činnosti,
jako je pytláctví, pastva dobytka na území
rezervace, osídlení části rezervace a pěstování
plodin. Od roku 2002 organizují strážci
každoroční sčítání, díky němuž dnes můžeme
říci, že populace opět pomalu narůstá;
v minulém roce čítala 369 jedinců (osobní
sdělení, zaměstnanci SSHS). Na tomto trendu
má nemalý podíl zákaz lovu buvolců
vyhlášený místním „abagadou“ (tradičním
vůdcem) tak, že „kdo zabije buvolce, jakoby
zabil člověka“.
Národní park Mazie
Statut národního parku získal teprve nedávno,
v roce 2004. Dříve mělo toto místo statut
33