ÄÃslo 1/2007 (formÃ¡t Adobe PDF - 4.33 MB) - SpoleÄnost pÅÃ¡tel Afriky

More documents

Recommendations

Info

K U L T U R A vypravil v letech 1997 a 2005 studovat jemenské mince a dokumentovat místní řemeslné a etnografické tradice pro Náprstkovo muzeum. Jejich společná expedice v roce 2005 zamířila do několika oblastí, které patří z architektonického a etnografického hlediska k nejpozoruhodnějším. V navštívených místech donedávna viděli cizince jen zřídka, v příštích letech však zde lze očekávat značný nárůst turistického ruchu. Prvním cílem výpravy byly vysokohorské masivy Džabal Ḥarāz a Džabal Bura’ západně od hlavního města Ṣan’ā. S výjimkou vylidňující se isma’ílitské části Ḥarázu jde o oblasti stále téměř intaktní a etnograficky výsostně hodnotné, s původními etnickými a urbanistickými celky. Další cesta vedla přes poušť Ramlat as-Sab’atajn do Ḥaḍramawtu, do dvou výrazných ḥaḍramawtských severojižních wádí – Wādī ’Amd a Wādī Daw’an. Obě tyto lokality se vyznačují masivním odchodem obyvatelstva ze starých hliněných sídel v hůře přístupných místech do nových celků budovaných modernějšími metodami tam, kde je možné zajistit dostatečnou infrastrukturu. To má za následek narušení urbanistické, řemeslné a etnografické kontinuity vývoje. Na řadě míst je otázkou několika let, kdy stará původní vrstva zcela zmizí. Předkládané fotografie jsou rozčleněny do tří tematických celků věnovaných hlavnímu městu Ṣan’ā, horským oblastem Džabal Ḥarāz, Džabal Bura’ a oblasti Ḥaḍramawtu s wádím Daw’an. V rámci těchto celků jsou pak na informačních panelech některé vybrané fenomény detailněji dokumentovány. Výstavu doplňuje vybraný soubor trojrozměrných etnografických předmětů pocházejících ze zmíněné expediční cesty. Pavel Kumpán, Vlastimil Novák Núbie v dobách faraónů Společnost přátel Afriky (Sdružení přátel Súdánu) ve spolupráci s Národním muzeem (Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur) uspořádaly výstavu věnující se starověkým dějinám Núbie – historického území, které je v současnosti rozděleno mezi Republiku Súdán a Egyptskou arabskou republiku. Výstava byla veřejnosti představena nejdříve v Praze, v prostorách Náprstkova muzea, ale vzhledem k tomu, že již od počátku byla koncipována jako putovní, budou ji zájemci o starověké dějiny Afriky a o Afriku všeobecně moci vidět v rozšířené podobě v roce 2007 nejdříve v Muzeu Kroměřížska v Kroměříži a posléze v Regionálním muzeu v Mikulově. K výstavě byl vydán katalog a v rámci výstav v Kroměříži a Mikulově se plánují doprovodné přednáškové cykly. Výstava představuje na čtyřicet exponátů ze sbírek Náprstkova muzea a Městského muzea v Moravské Třebové, z nichž nejstarší jsou datovány do období Střední říše (21.–17. stol. př. n. l.) a nejmladší z doby příchodu křesťanství do nilského Súdánu (4.–6. stol. n. l.). Velká část exponátů pochází z výkopu Československého (dnes Českého) egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, které proběhly v první polovině 60. let minulého století v rámci mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie v důsledku výstavby Velké asuánské přehrady. Bezesporu nejvýznamnějším exponátem výstavy a zároveň jedním z nejvýznamnějších předmětů pocházejících z nilského údolí v českých veřejných sbírkách vůbec je reliéfní blok s vyobrazením núbijského krále Taharky, který vládl spojenému království Egypta a Núbie v letech 690–664 př. n. l. Reliéfní blok s největší pravděpodobností pochází z chrámu či svatyně, kterou tento panovník nechal vystavět v sídelním městě soustátí – egyptské Memfidě. Předmět byl zakoupen v Egyptě Františkem Ferdinandem d’Este a před jeho převodem do sbírek Národního muzea byl součástí sbírek zámku Konopiště. Pavel Onderka Společnost česko-arabská 30
INFORMACE A ZAJÍMAVOSTI Nadace Anny Lindhové pro dialog kultur a posilování náboženské tolerance Nadace Anny Lindhové pro dialog kultur, jejímž členem je i SČA, poprvé v tomto roce udělí euro-středomořskou cenu za „dialog zaměřený na vzájemný respekt lidí vyznávající různá náboženství a další víry“. Z desítek návrhů předložených jednotlivými zeměmi se dostaly do užšího pětičlenného semifinále dva návrhy z České republiky; to pokládám za obrovský úspěch. Centrum pro blízkovýchodní studie (CMES) navrhlo Daniela Barenboima, což je slavný židovský hudebník, stoupenec i aktivista míru na Blízkém východě a blízký přítel Edwarda Saida, neúnavného bojovníka za práva Arabů, který před dvěma lety zemřel. Podařilo se mu vytvořit orchestr složený z arabských a židovských hudebníků, symbolizující vizi budoucí koexistence. Soubor koncertoval na palestinských územích a v dalších arabských zemích. Druhý návrh předložilo Blízkovýchodní centrum v Praze. Doporučilo ocenit habešský křesťanský klášter Dejr Már Músá al-habaší, který se nachází v Sýrii, v hornaté krajině vzdálené 80 km od Damašku (poblíž městečka Nebek). Přesněji se jedná o zbytky kláštera, který je nyní obnovován. Mladý jezuita z Říma, otec-padre Paolo Dall’Oglio, se rozhodl v roce 1982 vybudovat na tomto místě letní tábor, který sloužil k liturgickým a pracovním činnostem. Jeho hlavním cílem bylo sblížit křesťany a muslimy pomocí dialogu. Nemalá část západních křesťanů věří, že Bůh křesťanů je jiný než muslimů, ale arabští křesťané mají odlišný názor a oslovují Boha stejně jako muslimové – Alláh. Otec Paolo a Diacono Jak z Aleppa zorganizovali a zahájili činnost klášterní komunity v roce 1991. Vycházeli ze tří principů: oživení spirituálního života v absolutním smyslu; evangelické jednoduchosti založené na společné práci, společném využívání materiálních věcí; kulturní otevřenost a pohostinnost. Otec Paolo hovořil v interview pro ALF o specifické arabskosemitské pohostinnosti symbolizované beduínským stanem (podrobně viz www.euromedalex.org/newsletter/en/october2006.htm). Dlouhodobým cílem bylo objevit tajemství různorodosti a podpořit vznik sdílené, pluralitní kultury založené na míru, vzájemném respektu (mezi konfesemi a etnickými skupinami či mužem a ženou) a posilování globální občanské společnosti. Láska se podle otce Paola podílí na formování protiválečných postojů a celkovém odporu k válce. Ekumenická činnost je klíčová, aniž by byly opomenuty křesťanské a syrské, arabské kořeny. Z těchto důvodů se liturgickým a sociálním jazykem společenství stala arabština. Součástí klášterního komplexu je i rozsáhlá knihovna, která obsahuje různé tituly – jak z religionistiky (klasické islámské a křesťanské spisy), tak z různých vědeckých oborů, včetně klasické arabistiky a orientalistiky. Konkrétní činnost je zaměřena na pořádání seminářů, přednášek a celkově na vedení průběžného dialogu s islámským světem. Souběžně vzniká i virtuální podoba kláštera na internetu (www.deirmarmusa.org). Komunita z Dejr Már Músá se nazývá al-Chalíl (tj. komunita Abraháma), která má ještě více podtrhnout ekumenický charakter tří světových náboženství, protože stoupenci křesťanství, islámu i judaismu přijali Abraháma za svého společného duchovního prapředka – praotce, který existoval ještě před vznikem jejich náboženství. Klášter proto plánuje akci nazvanou Iniciativa Abrahámovy cesty (Abraham Path Project), což je projekt duchovně-kulturní 31
Page 1 and 2: OBSAH Z NAŠÍ ČINNOSTI Jiří Hla
Page 3 and 4: Z NAŠÍ ČINNOSTI Zpráva o činno
Page 5 and 6: Z N A Š Í Č I N N O S T I i v r.
Page 7 and 8: Z N A Š Í Č I N N O S T I Do př
Page 9 and 10: Z N A Š Í Č I N N O S T I ských
Page 11 and 12: Z N A Š Í Č I N N O S T I f) vš
Page 13 and 14: Z N A Š Í Č I N N O S T I Aktivi
Page 15 and 16: S T Á T N Í S V Á T K Y A V Ý Z
Page 17 and 18: JUBILEA Cestovatel Miroslav Zikmund
Page 19 and 20: STUDIE A DOKUMENTY Řekni to a zem
Page 21 and 22: S T U D I E A D O K U M E N T Y nom
Page 23 and 24: S T U D I E A D O K U M E N T Y už
Page 25 and 26: S T U D I E A D O K U M E N T Y ž
Page 27 and 28: S T U D I E A D O K U M E N T Y ný
Page 29: K U L T U R A mace je plně závisl
Page 33 and 34: I N F O R M A C E A Z A J Í M A V
Page 45 and 46: C O S I P Ř E Č Í S T zahraničn
Page 47 and 48: C O S I P Ř E Č Í S T Zdeněk V
Page 49 and 50: Z V E M E V Á S Programové odděl
Page 51 and 52: Z V E M E V Á S Cyklus výstavek n

ÄÃ­slo 1/2007 (formÃ¡t Adobe PDF - 4.33 MB) - SpoleÄnost pÅÃ¡tel Afriky

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

ÄÃslo 1/2007 (formÃ¡t Adobe PDF - 4.33 MB) - SpoleÄnost pÅÃ¡tel Afriky