ÄÃslo 5 - VÅ¡eobecná fakultnà nemocnice v Praze
ÄÃslo 5 - VÅ¡eobecná fakultnà nemocnice v Praze
ÄÃslo 5 - VÅ¡eobecná fakultnà nemocnice v Praze
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
ústav soudního<br />
lékařství a toxikologie<br />
1. LF UK<br />
a vfnv <strong>Praze</strong><br />
prof. MUDr. Přemysl Strejc, DrSc.,<br />
přednosta Ústavu soudního lékařství<br />
a toxikologie VFN a 1. LF UK<br />
Z historie ústavu<br />
Počátek ústavu pro soudní lékařství<br />
v <strong>Praze</strong> se datuje rokem 1785, kdy byla<br />
zřízena stolice soudního a policejního<br />
lékařství v <strong>Praze</strong>. Působil zde Jan Knobloch (nar.<br />
1750). Mezi dalšími vynikl Edvard v. Hofman<br />
(1837 – 1897), který napsal moderně rozvrženou<br />
učebnici soudního lékařství (Lehrbuch der<br />
gerichtlichen Medizin), která měla světový ohlas<br />
a byla přeložena do dalších světových jazyků.<br />
Za tehdejších poměrů začal Hofman v r. 1864<br />
přednášet soudní lékařství též česky. Publikoval<br />
v Časopisu lékařů českých.<br />
Poté co zákonem z 28.2.1882 byla tehdejší Karlo-Ferdinandova<br />
univerzita rozdělena na českou<br />
a německou, zahájil Josef Reinsberg (1844 – 1930)<br />
výuku na českém ústavu soudního lékařství,<br />
umístěném do nově postavené budovy teoretických<br />
ústavů v Kateřinské ul. Působil předtím m.j.<br />
na univerzitách ve Strassbourgu a Heidelbergu.<br />
Napsal obsáhlou „Nauku o soudním lékařství“.<br />
Byl po několik funkčních období děkanem lékařské<br />
fakulty a v r. 1899 byl zvolen rektorem univerzity.<br />
Přednášky soudního lékařství pro právníky<br />
byly zahájeny r. 1889; přednášel doc. Bělohradský,<br />
prof. Reinsberg a poté prof. Slavík.<br />
Na ústavu německém v té době působil Josef<br />
Maschka (1820 – 1899), též autor učebnice soudního<br />
lékařství, do r. 1891 následován Arnoldem<br />
Paltaufem (do r. 1893), poté do r. 1929 byl přednostou<br />
Paul Dittrich a po něm do r. 1939 Anton<br />
Maria Marx. Za německé okupace byl dosazen<br />
Günter Weyrich, který v r. 1941 převzal český<br />
ústav soudního lékařství. Ten byl pověřen m.j.<br />
pitvou po atentátu zemřelého říšského protektora<br />
R. Heydricha v nemocnici na Bulovce.<br />
V roce 1921 přesídlil ústav soudního lékařství<br />
z Kateřinské ulice do nově vybudovaného<br />
Hlavova ústavu v tehdejší Preslově, nynější<br />
Studničkově ulici, kde sídlí jako Ústav soudního<br />
lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty<br />
univerzity Karlovy dodnes. Přednostou zde byl<br />
prof. Vladimír Slavík (1866 – 1933), autor<br />
několika monografií; napsal m.j. Soudní lékařství<br />
pro mediky a právníky a množství vědeckých<br />
prací, vypracoval mnoho posudků. Byl opakovaně<br />
děkanem a poté rektorem Karlovy univerzity.<br />
V r. 1932 daroval 500 000 korun na výstavbu<br />
chrámu Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech<br />
a byl zato papežem jmenován komturem řádu sv.<br />
Řehoře Velkého s hvězdou. Věnoval i značné<br />
obnosy na podporu chudých a na gymnaziální<br />
stipendia.<br />
Prof. František Hájek (1886 – 1962) byl v čele<br />
ústavu od r. 1933 do r. 1957 s přerušením v době<br />
okupace. Napsal dosud nejrozsáhlejší učebnici<br />
soudního lékařství, množství vědeckých prací.<br />
Byl též děkanem lékařské fakulty. Jeho nástupcem<br />
se stal prof. Jaromír Tesař, DrSc. Zastával<br />
funkci proděkana fakulty. Je autorem učebnic<br />
soudního lékařství, rovněž soudního lékařství<br />
pro právníky, četných vědeckých prací. Jeho<br />
přičiněním se vyhranila zdravotnická koncepce<br />
oboru. Jeho nástupcem byl Jiří Sobotka, který<br />
se zaměřil zejména na forenzní serologii.<br />
Na tomto pražském ústavu jsou m.j. soustředěny<br />
historicky cenné archivní materiály, které<br />
slouží i po létech také k přešetřování sporných<br />
případů úmrtí. Toto pracoviště bylo v r. 1999<br />
Etický snímek z pitevny<br />
17
Change language