Číslo 5 - Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Cílová zóna Port Grimaud – vyhovující ubytování,
vidina odpočinku.
Omyl – ráno 5:30 hod odjezd Pont Du Gard,
Avignon………….
Pár peciválů zůstává. Snídám v pěkné kavárničce
na pláži, procházím městečko, koupu se a odpočívám.
Super den.
Úterý - Grancanyon du Verdon – krása – z mé
strany bez foto, dodají kamzičí kolegyně. Městečko
Moustiers – právem vyhrálo soutěž nejhezčího.
Úžasný porcelán. Všude kolem nejmodřejší
levandulová políčka.
Středa - přes den volníčko – podvečerní výlet
vesnička Ramatuelle - poslední odpočinek G.
Philipa (hrobka nic moc, Fanfán by si alespoň
pár pěkných tulipánů zasloužil). Valíme dál
do Saint Tropez. Jachty, jachty a povinné
foto před četnickou stanicí. Udělila jsem si
osobní volníčko – užívám sluníčko – kamzíci
na vápencových útesech v Chassis a La
Cintat…….
Čtvrtek - Nice, Cannes, Monako – báječný zážitek
také proto, že jsem na rozdíl od vedoucích
zájezdu nalezla v Monaku výtah a nedrápala se
po skalních schodech k autobusu.
Páteček - ofiko volný den - bez nálepky lenocha.
Zakoupeny levandulové suvenýry a zrající sýry
– bezchybná kombinace, i moravští piloti v uzavřeném
autobusu ztráceli humor a dech a valili to fofrem,
aby byli z hókny (práce) co nejdřív doma.
Sobota - San Remo – v pravoslavném kostele
úžasná výstava ikon, dále zastávka ve švýcarském
Luganu prohlídka čokoládovny s ochutnávkou
(zbytek cesty dost špatně). Díky sýrům
se předpokládaný příjezd do Prahy posunul na
pátou hodinu ranní.
Azurový, sluncem prozářený týden končí a ve
vzpomínkách má to nejkladnější ohodnocení, jak
říká nadporučík Troník – i ve správném světle
slova smyslu.
Povinné foto před četnickou stanicí
v Saint Tropez.
32