ÄÃslo 5 - VÅ¡eobecná fakultnà nemocnice v Praze
ÄÃslo 5 - VÅ¡eobecná fakultnà nemocnice v Praze
ÄÃslo 5 - VÅ¡eobecná fakultnà nemocnice v Praze
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
a vyrostla zde řada osobností nepochybně<br />
mezinárodního významu, které ovlivňovaly<br />
a dodnes ovlivňují vývoj našeho oboru.<br />
Kronika tohoto ústavu, která je stále pečlivě<br />
střežena, v záhlaví s podpisem samotného<br />
Rokitanského a Treitze, v mnohém vypovídá,<br />
co se ve zdech tohoto ústavu odehrálo, které<br />
osobnosti lékařské vědy ústav navštívily a kdo<br />
zde pracoval.<br />
Vznik současného Ústavu patologie I. LF UK<br />
a VFN (a bývalého I. patologicko-anatomického<br />
ústavu FVL UK) je spojen se zakladatelem<br />
tohoto ústavu prof. Jaroslavem Hlavou (1855-<br />
1924). Hlava od roku 1874 studoval na pražské<br />
lékařské fakultě, kde se tehdy přednášelo pouze<br />
v německém jazyce. Už během studií se stal<br />
demonstrátorem a později, ještě před promocí,<br />
asistentem německého přednosty tehdejšího<br />
patologicko-anatomického ústavu prof. Edwina<br />
Klebse.<br />
Po odchodu Klebsově se profesorem a vedoucím<br />
tohoto ústavu stal prof. Chiari, který podle<br />
svědectví tehdejší doby nemohl Čecha Jaroslava<br />
Hlavu ve svém ústavu strpět. Hlava rozmrzen<br />
odešel, ale měl možnost vycestovat do zahraničí,<br />
což bylo k jeho prospěchu. Po návratu do Prahy<br />
v roce 1883 získal postupně akademické tituly<br />
docenta a profesora patologické anatomie.<br />
Zastával řadu akademických i politických funkcí,<br />
včetně člena Panské sněmovny, Vrchního zdravotního<br />
rady a po vzniku ČSR stál v čele Státní<br />
zdravotní rady. 27 let byl předsedou Spolku<br />
českých lékařů a redaktorem Časopisu lékařů<br />
českých. Založil s prof. Thomayerem Sborník<br />
lékařský. Hlavovi bohové nezáviděli, ale přáli,<br />
což mělo význam pro obor. Již v roce 1914<br />
začal budovat nový český Ústav patologie.<br />
Tento záměr mu předtím posvětil tehdejší císař<br />
František Josef I. během své návštěvy pražské<br />
univerzity. Válka však budování přerušila,<br />
a proto výstavba ústavu mohla být ukončena až<br />
po jejím skončení.<br />
Se svým asistentem Dr. Obrzutem vydal profesor<br />
Hlava Speciální patologickou anatomii,<br />
první českou učebnici v tomto oboru. Svým<br />
založením a přesvědčením byl Čech a vlastenec,<br />
ale zároveň velice tíhnul a podporoval<br />
mezi lékaři myšlenku slovanské vzájemnosti.<br />
Usiloval o to, aby každý slovanský národ mohl<br />
své vědecké poznatky shromažďovat ve svém<br />
vlastním jazyce.<br />
Při studiu historických pramenů zasvěcenému<br />
nemůže uniknout podstatně menší zatížení<br />
pracovníků tehdejšího Ústavu patologie ve srovnání<br />
s dneškem. Celkem se odpitvalo 120 – 150<br />
zemřelých ročně, přičemž bioptická vyšetření se<br />
tehdy ještě neprováděla.<br />
Budova Hlavova ústavu.<br />
Impozantní budova Hlavova ústavu je dílem<br />
architekta Aloise Špalka, který působil jako<br />
technický rada Zemského ústavu. Exteriér ústavu<br />
byl vybudován ve stylu tzv. powagnerovské<br />
moderny (Otto Wagner byl vídeňský architekt,<br />
který založil směr odklánějící se od stylu secesního).<br />
Hlavův ústav představuje zároveň jakýsi<br />
počátek tzv. konstruktivizmu ve stavebnictví. Byl<br />
otevřen 18. 4. 1921, což bylo velkou veřejnou<br />
událostí, neboť otevření se zúčastnil ministr<br />
školství i ministr zdravotnictví, představitelé
Change language