Červenec 2010 - CRV CZ
Červenec 2010 - CRV CZ
Červenec 2010 - CRV CZ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
pem řezacích nástrojů, kde není potřeba<br />
další nakladač a obsluha.<br />
Bezesporu značnou úsporu času představuje<br />
omezení komponent, které se do<br />
každé krmné dávky navažují. Mnozí chovatelé<br />
jsou přesvědčeni, že skladovat<br />
a následně navažovat každou komponentu<br />
samostatně je nejekonomičtější<br />
varianta řízení výživy. Dnes tak není<br />
problém vidět rozpis krmné dávky s 15<br />
i více komponentami.<br />
Snížení rizik<br />
Pokud máme na farmě několik krmných<br />
dávek (obvykle 3 produkční, 1 pro zasušené<br />
a 1 pro přípravu na porod) a pro větší<br />
skupiny je potřeba naložit dva vozy,<br />
potom je kritických míst pro vznik chyb<br />
opravdu mnoho. V praxi při 6 krmných<br />
vozech s průměrně 12 komponentami<br />
v jedné dávce a krmení 2x denně tak má<br />
krmič a technika 144 příležitostí k chybě.<br />
Pokud budeme mít jen 6 komponent,<br />
pak se toto riziko sníží na 72. To již určitě<br />
stojí za zvážení! Další výhodou menšího<br />
počtu komponent je značné zkrácení<br />
času potřebného k míchání, tím i zkrácení<br />
celkové doby krmení a lepší využití<br />
pracovního času zaměstnance. Při zjednodušení<br />
celého systému nemá ani zootechnik<br />
– manažer tolik starostí s objednáváním,<br />
nákupem, organizováním<br />
skladů a sledováním trhu s komoditami.<br />
Několik kladů a záporů různých systémů<br />
krmení je uvedeno v tabulce 1.<br />
krmení s použitím koncentrátů / směsí TMR<br />
Vybalancovaná krmná dávka<br />
Mnozí namítnou, že krmit směs znamená<br />
nevyužít vlastního obilí, respektive<br />
být odkázán na „diktované ceny“ obilovin<br />
ze strany výrobců těchto směsí.<br />
Vhodnou alternativou jsou ovšem koncentrovanější<br />
směsi jako systémový doplněk<br />
k objemným krmivům a vlastnímu<br />
obilí (šroty, CCM apod.). Taková směs<br />
s podílem základních živin i bypassových<br />
doplňků představuje jistotu a stabilitu<br />
denní dávky. Pro vyřešení otázky fázové<br />
výživy a šetření drahých aditiv lze kupovat<br />
kombinaci dvou směsí (s obsahem<br />
a bez obsahu bypassových doplňků).<br />
I kdyby měl chovatel investovat do pořízení<br />
sila, konečný efekt ve zjednodušení,<br />
úspoře a možnosti jiného využití skladovacích<br />
kapacit se rozhodně zaplatí.<br />
U certifikovaných výrobců s důslednou<br />
kontrolou vstupních surovin, výrobního<br />
procesu i expedice si dnes už nikdo asi<br />
nedovolí pochybovat o garancích kvality<br />
vyráběných krmiv. Kvalita skladů i vysoká<br />
obrátkovost všech surovin zase zajišťuje<br />
zpracování surovin ve stálé kvalitě,<br />
bez nežádoucích příměsí a napadení<br />
škůdci či plísněmi. Strukturovaná krmná<br />
dávka s vybalancovanou směsí může<br />
obsahovat i více jak 20 surovin při větší<br />
jistotě dávkování. To přináší širší možnosti<br />
kombinací surovin ve finální krmné<br />
dávce.<br />
mnohokomponentní systém krmení<br />
menší opotřebení techniky<br />
častější poruchy a vyšší amortizace<br />
nižší spotřeba PHM<br />
vysoké zatížení prostředí<br />
jasná kontrola kvality surovin<br />
nutnost kontroly všech dodávek<br />
bezpečnost skladování<br />
náročné sledování zásob<br />
širší možnosti použitých surovin<br />
omezení skladovací kapacitou<br />
konstantní krmná dávka<br />
riziko technických i lidských chyb<br />
rychlejší úprava výživy<br />
komplikované programování dávek<br />
jistota promíchání ve voze<br />
složitá kontrola<br />
kratší čas na míchání<br />
riziko snížení efektivní vlákniny<br />
víceúčelová využitelnost pracovníků<br />
horší využití pracovní doby<br />
1–2 dodavatelé (faktury) více (8–) dodavatelů (faktur)<br />
jednoduchá kontrola zásob<br />
složitá komunikace s dodavateli<br />
Tab. 1: Klady a zápory různého množství komponent v krmné dávce<br />
reálná krmná dávka (střed laktace) Kč/q A (kg) B (kg)<br />
vojtěšková siláž 85 13 12<br />
kukuřičná siláž 85 13 16<br />
pšeničná sláma 100 1<br />
seno 115 1 1<br />
řepné řízky 20 7 9<br />
melasa 450 0,5<br />
sojový extrahovaný šrot 950 2,5<br />
řepkový extrahovaný šrot 460 1,5<br />
chráněný tuk 1650 0,3<br />
pšenice 250 1,8 2,5<br />
ječmen 250 1,7<br />
kukuřice 300 1<br />
minerální doplněk 1600 0,18<br />
sůl 350 0,08<br />
vápenec 200 0,05<br />
vybalancovaná TMR směs 570 6,5<br />
obsah živin v krmné dávce<br />
sušina kg 21,1 21,1<br />
sušina objemných krmiv kg 11,3 11,2<br />
synchronizovaný stravitelný protein SDVE 93 93<br />
NEL v sušině MJ 6,9 6,9<br />
počet komponent n 15 6<br />
cena KD na den Kč 78,51 70,05<br />
Tab. 2: Srovnání produkční krmné dávky<br />
Finanční efekt<br />
Finanční hlediska různého množství použitých<br />
komponent jsou minimálně dvě.<br />
Vnitropodnikově je to množství „pozastavených<br />
peněz“ ve skladových zásobách,<br />
jakož i množství faktur a nepřehlednost<br />
toku peněz. Druhým významným<br />
hlediskem je vyjednávací síla<br />
komerčního výrobce krmiv a stabilita<br />
kontraktů pro vstupní suroviny. Výrobce<br />
směsí tak může převzít odpovědnost<br />
za zamíchání mnoha komponent, navíc<br />
není omezen jen na několik málo surovin.<br />
Finální krmná dávka tak může být<br />
i 25komponentní s tím, že na farmáře<br />
zůstane zamíchat jen 4–6 vstupních surovin/směsí.<br />
Každého zajímá výsledný finanční efekt.<br />
Při využití detailních znalostí surovin<br />
a jejich kombinací lze uspořit i s komerční<br />
směsí. Nejběžněji používané extrahované<br />
šroty a výlisky mají mnoho dalších<br />
produktových variant, které jsou pro farmáře<br />
logisticky, či z jiných důvodů nedostupné.<br />
Ve vhodné kombinaci však přináší<br />
přímý finanční efekt jako levnější<br />
zdroje živin. Konečným přínosem pak<br />
může být dosažení vyšší produkce se<br />
zdravějším bachorem. Srovnání produkční<br />
krmné dávky s větším počtem<br />
komponent (A) a TMR směsi (B) najdete<br />
v tabulce 2. l<br />
CHOVSKOTU Č ervenec únor říjen 2009 <strong>2010</strong><br />
23