Červenec 2010 - CRV CZ
Červenec 2010 - CRV CZ
Červenec 2010 - CRV CZ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
nástroj při řízení stád<br />
lnosti v praxi<br />
mléka. Zdravotní stav mléčné žlázy je<br />
ovlivněn výrazně až při vysoké rychlosti<br />
uvolňování mléka, kdy je také vykázáno<br />
zvyšování počtu somatických buněk.<br />
Při velice rychlém a velice pomalém uvolňování<br />
mléka se zvyšuje náchylnost<br />
k mastitidám. Střední úroveň rychlosti<br />
toku mléka se považuje za optimální. Dojitelnost<br />
je ukazatel, který je charakteri-<br />
Rychlost toku mléka ovlivňuje<br />
management stáda a zdravotní<br />
stav mléčné žlázy<br />
zován jako „optimální vlastnost“. To znamená,<br />
že nevhodné jsou krávy s velice<br />
pomalým tokem mléka, ale na druhé<br />
straně i příliš rychlý tok mléka od určité<br />
výše může mít negativní následky. Podle<br />
některých autorů by bylo vhodné určit<br />
hraniční úroveň, při jejímž překročení by<br />
byly krávy penalizovány. Rozdělení výskytu<br />
případů rychlosti toku mléka je<br />
podle celé řady autorů nelineární. Z prací<br />
některých autorů vyplývá, že selekce na<br />
vyšší produkci mléka může mít za následek<br />
rychlejší tok (rychlejší uvolňování)<br />
mléka. Některé práce tento vztah ale nepotvrdily<br />
a názory na vztah mezi produkcí<br />
mléka a dojitelností jsou nejednoznačné.<br />
Ze zkušeností některých zemí vyplývá,<br />
že rychlost toku mléka může být vhodným<br />
doplňkovým ukazatelem v selekčních<br />
indexech. Průměrný tok mléka na<br />
vyšších laktacích bývá obvykle vyšší než<br />
na první laktaci. Informace o dojitelnosti<br />
z dalších laktací by mohla přinést dodatečné<br />
informace a zvýšení přesnosti.<br />
Zajímavý přístup publikoval Duda (2003),<br />
který sledoval vztah mezi dojitelností<br />
a zdravotním stavem mléčné žlázy s využitím<br />
dat získaných z mlékoměru Lacto-<br />
Corder v Bavorsku, který umožňuje automatický<br />
záznam dojitelnosti, produkce<br />
mléka a odběr vzorku mléka pro zjištění<br />
obsahu mléčných složek. Výhodné je zjišťování<br />
celé řady informací o dojitelnosti<br />
bez dodatečných investic. Různé ukazatele,<br />
charakterizující dojitelnost, lze kalkulovat<br />
z křivky průtoku mléka pomocí matematických<br />
metod. Ve studii Dudy byly<br />
využity tyto ukazatele:<br />
• maximální průtok mléka (kg/minutu);<br />
• průměrný průtok mléka (kg/minutu);<br />
• doba trvání maximálního toku mléka<br />
v minutách (maximální tok je definován<br />
jako 80 % maximálního průtoku mléka<br />
(kg/minutu));<br />
• doba trvání snížení maximálního toku<br />
mléka (mezi maximálním průtokem mléka<br />
a rychlostí mléka pod 0,2 kg za minutu);<br />
• počet somatických buněk jako informace<br />
o náchylnosti k mastitidám.<br />
Z výsledků studie Dudy (2003) jsou patrné<br />
významné rozdíly mezi jednotlivými<br />
plemeny v dojitelnosti a počtu somatických<br />
buněk. Významný je zejména vyšší<br />
maximální průtok mléka a vyšší počet<br />
somatických buněk u plemene německý<br />
brown a holštýn v porovnání s plemenem<br />
fleckvieh. Ze závěrů této studie<br />
vyplynulo:<br />
• Citlivost k mastitidám se zvyšuje s vyšší<br />
hodnotou maximálního průtoku mléka<br />
(kg/minutu) nezávisle na plemeni.<br />
• Nízké hodnoty průměrného průtoku<br />
mléka mohou vést k riziku infekce.<br />
• Ani příliš pomalý, ani příliš rychlý průtok<br />
mléka není optimální pro zdravotní<br />
stav mléčné žlázy.<br />
• Dlouhá fáze trvání maximálního toku<br />
mléka v minutách (maximální tok je definován<br />
jako 80 % maximálního průtoku<br />
mléka v kg/minutu) vede ke snížení počtu<br />
somatických buněk v mléce.<br />
• Pokud je doba trvání snížení maximálního<br />
toku mléka (mezi maximálním průtokem<br />
mléka a rychlostí mléka pod<br />
0,2 kg za minutu) příliš dlouhá, vede tento<br />
jev ke zvyšování počtu somatických<br />
buněk v mléce.<br />
Při hodnocení vztahu dojitelnosti a zdravotního<br />
stavu mléčné žlázy je nutné vzít<br />
v úvahu, že poslední střiky mléka při dojení<br />
obsahují 3 až 10krát více somatických<br />
buněk než první frakce při začátku<br />
dojení. Při nedokonalém dodojování<br />
může proto dojít ke zkreslení výsledků,<br />
pokud se analyzuje vztah mezi dojitelností<br />
a počtem somatických buněk.<br />
Výsledky kontroly dojitelnosti<br />
V tabulce 1 je uvedeno porovnání výsledků<br />
kontroly dojitelnosti v letech 2005 až<br />
2009. Je patrné, že ve sledovaném období<br />
se hodnota absolutního průměrného minutového<br />
výdojku výrazněji nezměnila<br />
a že je tento ukazatel v posledních letech<br />
stabilní.<br />
Zajímavé je také porovnání rozdílů mezi<br />
hlavními plemeny skotu v ČR (tabulka 2).<br />
S výjimkou 3 a dalších laktací byla vykázána<br />
vyšší hodnota absolutního průměrného<br />
minutového výdojku u plemene<br />
holštýnského.<br />
Závěr<br />
Dojitelnost je v České republice na stabilizované<br />
úrovni. Ukazatele dojitelnosti<br />
mohou být využity jako doplňkový nástroj<br />
pro řízení stád. l<br />
CHOVSKOTU Č ERVENEC ÚNOR ŘÍJEN 2009 <strong>2010</strong><br />
7
Change language