Červenec 2010 - CRV CZ

zajistit dostatek prostoru a umožnit zcela svobodný pohyb zvířat.
Při 70 dojnicích na robota může být pro některé dojnice
obtížné najít klidný moment pro návštěvu robota. Proto u chovů
s vysokoprodukčními dojnicemi robot dojí 55–60 ks dojnic
při vyšší dojitelnosti na úrovni přes 2,5 kg mléka za minutu. Je
důležité zajistit nejméně 10 % volné kapacity robota, a umožnit
tak kravám jej navštívit.
„Občas vidíme, že pokud chovatel sníží stav a prodá 5 ks dojnic,
jeho celkový denní nádoj mléka na robotu zůstane stejný.“
U sledovaných chovatelů byla šířka prostoru krmiště v průměru
3,3 m a mezi robotem a první překážkou 3,9 m. Dle Ceese
Jan Hollandera uplatňuje všech 96 podniků doporučený PMR
systém výživy (Partly Mix Ration) od Lely, při kterém je (oproti
TMR) do objemných krmiv přimíchán nižší obsah energie. Větší
část koncentrátu je dávkována v robotu, což stimuluje četnost
jeho návštěvy. „Pro vysokou produkci není nutné, aby
každá dávka na krmném stole obsahovala příliš mnoho energie.
Tato studie prokázala, že PMR strategie zajišťuje dostatečný
příjem krmiv při optimální četnosti návštěv, což umožňuje
realizaci vysoké produkce.“
Zdvojená terapie při zasušení
„Management je důležitý ve všech systémech, ale u dojicích
robotů je třeba ještě navíc dokázat motivovat dojnice, což vyžaduje
u mnoha podniků provádět prevenci a hygienu. U systémů
s dojírnou, pokud nějaká dojnice kulhá, jde sice jako poslední,
ale dvakrát za den je podojena,“ říká Wilma Fokker.
„Pokud máte takovou dojnici u robota, musíte ji také k robotu
doprovodit. Po otelení je normální dojit 4x denně, kulhající
dojnici podojíte jen 2x. Tam, kde dojnice nejsou v pohodě, to
představuje práci navíc a vyšší ztráty na mléce oproti tradičním
chovům. To však není účelem tohoto systému. Proto je
u vysoce produktivních podniků věnována velká pozornost
prevenci. Tři čtvrtiny všech podniků provádějí nejméně dvakrát
za rok ošetření paznehtů. Čištění povrchu chodeb probíhá
automaticky v průměru 9,7x a povrchu lehacích boxů s obnovou
přistýlky 3x za den. Chovatelé více času věnují kontrole
a pozorování zvířat, která jsou více v klidu v porovnání s tradičními
systémy,“ říká Hollander. Aktivní větrání používá 60 %,
řízený světelný režim 30 % podniků a 38 % podniků používá
zdvojenou terapii při zasušování (antibiotika a utěsnění struků).
„Všichni víme o pozitivním vlivu osvětlení i zdvojené terapie
zasušování, tito chovatelé je používají v relativně vysokém
podílu,“ říká Fokker. „Přes 48 % podniků má dvě skupiny dojnic
a 80 % používá v období stání na sucho specifické minerálie.
Krávy stojí v průměru 6,5 týdnů na sucho.“
Kratší mezidobí
Protože automatický systém dojení nabízí mnoho užitečných
dat, jsou chovatelé schopni včas a správně reagovat. Hollander
jako příklad uvádí tzv. upozornění na zdraví vemene. Výzkum
prokázal, že 83 % chovatelů při upozornění na vyšší konduktivitu
mléka následně provádí vizuální kontrolu vemena.
Výsledky v oblasti plodnosti, které Lely shromáždila, zvýrazňují
rostoucí význam managementu a preventivních opatření.
„Průměrná doba mezidobí byla u 30 podniků s vysokou produkcí
mléka na úrovni 419 dní, přitom národní průměr byl
423,“ říká Fokker. V dalších státech jsou podobné výsledky,
francouzští chovatelé s roboty dosahují mezidobí 410 dní oproti
národnímu průměru 425, kanadští 421 oproti 426. l
Dojicí robot Lely v provozu
CHOVSKOTU Č ervenec únor říjen 2009 2010
27