PDF, 3 MB - CENIA, česká informační agentura životního prostředí

stavbovou vrstvu v prostředí GIS nebo nad mapovým
podkladem;
● umožňuje typologickou katalogizaci zájmových objektů
jakéhokoliv druhu;
● tentýž obraz lze v kamerálních podmínkách vyhodnocovat
podle různých kritérií s výsledkem blízkým
skutečné inspekci v krajině (samozřejmě v případě
zkušeného vyhodnocovatele);
● umožňuje mnohdy odhalit i objekty, které by při samotném
terénním šetření mohly být přehlédnuty;
● případné výběrové efekty lze empiricky popsat a získávat
tak přesnější výsledky (v případě projektu NIKM
např. zjistit procento černých skládek zakrytých vysokou
vegetací a o tuto hodnotu opravit odhad skutečného
počtu černých skládek v zájmovém území).
Výhody fotomap samozřejmě vyvažují i určité nevýhody,
které však svým charakterem nejsou překážkou efektivnímu
využití fotomap:
● závislost na pořizovateli leteckých snímků a jejich
zpracovateli;
● z výše uvedeného vyplývá rovněž nutnost velmi důkladného
a náročného zpracování snímků (obrazové
kvality i geometrické transformace);
● spektrální citlivost je omezena zpravidla pouze na 3
pásma, obvykle to bývají základní barevné složky přirozeného
barevného podání, někdy také tzv. kompozice
v nepravých barvách s využitím jednoho spektrálního
kanálu z oblasti blízkého infračerveného záření;
● vysoká vegetace často zakrývá některé důležité objekty
zájmu.
Každá metoda sběru informací má své výhody i nevýhody
a interpretace leteckých fotomap patří bezesporu
k těm vysoce produktivním.
2.1 Metodika pro vizuální interpretaci
současného barevného ortofota
Jedním z důležitých prvků přípravné fáze tak rozsáhlého
projektu, jako je 1. etapa NIKM, je geografická
příprava. Jejím smyslem je seznámit se s prostředím
a zvláštnostmi zájmového území z hlediska předmětu
odborného výzkumu. Je-li to možné, zpravidla bývá výhodné
rovněž co největší množství aktuálních dat si připravit
předem a tato data podrobit analýze, jejímž cílem
je optimální příprava na následující činnosti.
Geografická příprava je velmi účinným nástrojem jak
pořídit nejen obecné mapové podklady o studovaném
území, ale v mnoha případech také získat mnoho dalších
údajů již před začátkem realizační fáze projektu.
Do „pasivní“ části geografické přípravy lze zahrnout
získání a uspořádání potřebných a vhodných mapových
podkladů o zájmovém území. Mnoho nákladů, času
a práce v pozdějších fázích projektu však může ušetřit
prohlídka fotomap a interpretace jejich obsahu do vrstvy
geografických dat, která pro účel přípravy může být ještě
dále analyzována. Závěry vyvozené z tohoto procesu
mohou sice jen částečně, ale významně pomoci v realizaci
odborného záměru, kterým je v tomto případě vývoj
metodiky pro budoucí realizační fázi NIKM včetně jejího
testování v reálných terénních podmínkách.
Odborně provedená prohlídka geografických podkladů,
zejména pak vysoce kvalitních fotomap, se nazývá inter-
pretace. Výstupy a závěry interpretace jsou vý znam ným
zdrojem předem získaných informací o zájmovém území
a v některých směrech také vodítkem realizační fáze prací.
Na základě údajů zjištěných při interpretaci je možné
mnoho činností a nákladů již předem optimalizovat a zefektivnit.
Přínosem je pak zkrácení doby trvání projektu
a jeho zlevnění. Proto byla do přípravné fáze projektu
NIKM zařazena i velmi důkladná předběžná geografická
příprava včetně interpretace aktuální a histo rické fotomapy
cílená i na nezávislé vyhledávání lokalit s podezřením
na možnou kontaminaci. Následující odstavce jsou
věnovány jejímu popisu tak, jak byla realizována v konkrétních
podmínkách 1. etapy projektu NIKM.
2.1.1 Postup vizuální interpretace
Základní metodika interpretace je určena pro nalezení
příznaků možné existence kontaminovaných míst
v územích, kde není při využití barevné letecké fotomapy
vzrostlá vegetace (lesy, husté křoví) nepřekonatelnou
překážkou spolehlivého vyhodnocení. Jak bude podrobněji
popsáno níže, pro možnost využití širší oblasti elektromagnetického
spektra, než je běžné viditelné světlo,
byla metodika rozšířena o využití družicových snímků.
Takto byly pro vyhodnocení zpřístupněny i informace viditelné
pouze v infračerveném a tepelném záření.
V další pasáži uvádíme jako příklad technického zajištění
projektu DPZ konkrétní výčet hardwaru a softwaru, spolu
s datovými zdroji a použitými technologiemi pořízenými
pro projekt 1. etapy NIKM. Pro jiné nebo podobné účely se
sestavy potřebných vstupních technických a technologických
podkladů a podmínek mohou více či méně lišit.
Doporučený hardware
● PC s procesorem alespoň Pentium III;
● 2 GB RAM;
● alespoň 1 GB místa na HDD pro data;
● velmi výkonná grafická karta, nejlépe s chipsetem
nVidia, specializovaná na velmi náročnou grafiku
a schopná pracovat se dvěma monitory ve velkém rozlišení
(tzn. alespoň 512 MB VideoRAM, 2x výstup na
monitor);
● 2 monitory o úhlopříčce alespoň 22", pracující v rozlišení
alespoň 1 600x1 200 nebo lepším, specializované
na rastrovou grafiku (tj. překreslování pod 8 ms, kontrast
1:3 000 a lepší, 16 milionů barev + kanál Alfa);
● rychlé připojení do sítě LAN, WLAN nebo Internet podle
možnosti; je nutno počítat s tím, že se stále budou
načítat fotomapy rozsáhlých území ve velmi vysokém
rozlišení;
● konektivita na servery CENIA s fotomapami.
Doporučený software
● operační systém Windows XP, Vista nebo 7, alternativně
lze pracovat i na počítačích pod operačními systémy
unixového typu, např. IRIX, HP Unix, Linux apod.;
● software pro zpracování geografických dat ve formátu
SHP (nejlépe ArcGIS) ve verzi pro příslušný operační
systém. GIS musí být schopen pracovat s rozsáhlým
rastrovým podkladem, na kterém bude probíhat samotné
vyhodnocení a využívat tato data i prostřednictvím
internetové nebo intranetové mapové služby.
13