PDF, 3 MB - CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Doporučené vybavení
Technika i software potřebné pro vyhodnocení historické
fotomapy jsou zcela shodné s vybavením pro interpretaci
aktuálních obrazových dat.
Datové zdroje
● Fotomapy z datového fondu CENIA (historické ortofoto
z 50. let a ze 30. let) s rozlišením 0,5 m jako základní
analytický podklad. V rámci projektu NIKM historické
letecké snímky z území ČR zpracovala do podoby rektifikované
ortofotomapy společnost GEODIS a.s. [6];
● fotomapa ČR v aktuálním stavu s rozlišením 0,5 m jako
referenční podklad (lokální situace, identifikace objektů
pomocí srovnávání se známými typy, historické
souvislosti v rozvoji dané lokality);
● vrstva ohraničení zájmové oblasti;
● vrstva PreKM z předvyhodnocení současného stavu;
● vrstva objektů SEKM doplněná o nejdůležitější atributové
položky (pro vyhodnocení jsou podstatné zejména
údaje o typu zájmových objektů, ID zátěží a ID
jednotlivých objektů);
● pomocné vrstvy ke zlepšení orientace nad fotomapou
(názvosloví, sídla apod.); v některých prostředích GIS,
např. v ArcGISu, lze využít i více rastrových vrstev nad
sebou a vzájemně je porovnávat pomocí průhlednosti,
v takovém případě lze využít i skenované rektifikované
mapy;
● Google Maps nebo Google Earth - internetové mapové
aplikace zobrazující území ČR v rozlišení místy až
0,1 m, jsou vhodné pro bližší vizuální analýzu lokalit
tam, kde nestačí obraz s rozlišením 0,5 m.
Vytvoření mapové kompozice na jedné obrazovce
Mapová kompozice v software ArcGIS je tvořena:
● vrstvou zájmových objektů (PreKM);
● vrstvou ohraničení zájmové oblasti (v případě tvorby
metodiky tedy testovacích území A, resp. B, nebo C),
– každé testovací území je pro účel systemizace pracovního
postupu a zpřehlednění vykonané práce
rozčleněno do malých územních jednotek – 625
pomocných čtverců 2x2 km; tyto čtverce jsou vygenerovány
např. funkcí FishNet v prostředí ArcGIS
a měly by koincidovat s ohraničením zájmové oblasti;
● vrstvami sekm_objekty, sekm_skladky_cgs, sekm_zatez
– bodové vrstvy z databáze SEKM (Systém evidence
kontaminovaných míst);
● vrstvou obce – bodová vrstva názvů obcí z ArcČR 500;
● vrstvou letecké fotomapy (WMS) – z období 50. let;
● vrstvou letecké fotomapy (WMS) – roky 2004–2008;
● dále je možno využít např. vojenské DETM 25 nebo
DETM 50 (rovněž ze serverů CENIA) jako vrstvu s průhledností
90–95 % nad fotomapou; tímto způsobem
se do podkladu zobrazí mnoho užitečných informací
jako např. názvosloví, typy mnoha objektů v krajině
apod.
Na druhé obrazovce je z veřejně přístupných zdrojů
možno spustit 3D fotomapu Google Earth, která je dobrou
pomůckou zejména pro vysoké rozlišení ortofotomapy
a snadné a rychlé ovládání.
Vyhodnocování zájmových objektů v testovacích územích
Organizace postupu je stejně jako u aktuální fotomapy
řízena postupným vyhodnocením území podle
sítě očíslovaných pomocných čtverců, jak bylo popsáno
v části 2.1.1.
Na rozdíl od interpretace aktuální fotomapy, při níž
můžeme vycházet z běžné zkušenosti, je interpretace
historické fotomapy znatelně obtížnější, neboť během
více než padesáti let vývoje území a společnosti (a také
snímkovací techniky) doznala krajina i její fotografický
obraz výrazných změn. Konkrétně v případě ČR mimo
jiné i vlivem společenských zvratů a z toho plynoucích
změn v celém národním hospodářství. Vyhodnocovatelé
tedy musí svou práci začít tím, že se snaží najít ekvivalenty
k objektům, jejichž vzhled znají z aktuálních snímků,
který se však od 50. let většinou značně změnil. Na
počátku práce byly rovněž určité obavy, že v historických
snímcích budou nalezeny objekty jiného neznámého
typu, nebo objekty, jejichž interpretace bude obtížná
nebo nemožná. To se však potvrdilo jen u několika málo
objektů (např. projevy tehdy velmi aktivní vojenské činnosti
a konverze nevyužitelné válečné techniky, které
bylo obtížné podle nastavených pravidel kamkoliv systematicky
zařadit). Z hlediska působení člověka na krajinu
ve smyslu cílů projektu NIKM významnější změny nastaly
pouze v množství a poměrných počtech nalezených objektů,
kde současná lidská činnost zjevně zatěžuje krajinu
mnohem větším břemenem než před padesáti lety.
K práci je využíván PC s dvouobrazovkovým systémem.
Na jedné obrazovce běží gisovská aplikace ArcMap
a obraz je interpretován systematicky po jednotlivých
pomocných čtvercích. V aplikaci Google Earth (na druhé
obrazovce) je obraz stejného území porovnáván s daty
v prostředí ArcMap, je-li potřebné pomoci si při interpretaci
podrobněji zobrazeným zájmovým objektem na
serveru Google.
Nalezené příznaky možné existence zájmového objektu
jsou zaznamenávány do vrstvy PreKM jako body. Jako
věcná informace vztahující se k tomuto bodu je do atributové
tabulky doplněna znaková hodnota identifikovaného
typu zájmového objektu (viz níže). Je výhodné totéž
místo si vyznačit i v aplikaci Google Earth pro případ
potřeby dalšího srovnání. V případě potřeby je možné
tuto vrstvu jako zálohu z Google Earth transformovat do
formátu ArcGIS.
22