PDF, 3 MB - CENIA, česká informační agentura životního prostředí

OBR. 2.7 | Schéma postupu zpracování tepelného pásma z ETM+
družice Landsat 7
●
álu pozorovaného objektu, jsou-li k dispozici určité
nezbytné „kalibrační údaje”;
výše uvedené spektrální kanály jsou zobrazeny v určité
barevné protiváze, která je vyvažována třetí barevnou
složkou v zeleném barevném kanálu RGB monitoru
obrazem z červené (viditelné) složky družicového
snímku. Zelená barva je v této složité syntéze pro zobrazení
obtížně využitelná, neboť koliduje se zelenou
barvou vegetace, která dominuje v letecké fotomapě.
Proto je využita naopak k úpravě zobrazení jiných barevných
složek, neboť zde využitý spektrální kanál 3
svými vlastnostmi přiměřeně potlačuje vliv vegetace
a zesiluje tak barevný kontrast detekovaných objektů,
jejichž charakter je vždy odlišný od vlastností vegetačního
krytu.
Barva monitoru R G B
Spektrální pásmo 6 3 5
20
Zdroj: NIKM
Základní podklad:
Letecká ortofotomapa – barevné podání RGB (viditelné
světlo, přirozené barvy), velikost pixelu 0,5 m, projekce
S-JTSK, ročník 2006–2008 podle posledního data
snímkování oblasti. Fotomapu lze rovněž zobrazit černobíle
využitím jasové škály šedé stupnice, tímto způsobem
lze získat barevně čistší spektrální informace. Dle
praktické zkušenosti lze však využít kterýkoliv z těchto
dvou způsobů, záleží hlavně na možnostech použitého
softwaru.
Satelitní obraz:
Družicové snímky Landsat 7 se mohou použít např. ve
spektrální kombinaci 6–3–5, která do klasického obrazu
v podání RGB přidává další informace z oblasti infračerveného
spektra:
● termální pásmo (spektrální kanál č. 6) k zobrazení
objektů, které silně tepelně vyzařují, bylo zařazeno
do červené barevné složky obrazu monitoru. Zdroje
tepla se tedy zobrazí zpravidla červenými až žlutými
odstíny. Termální záření prozradí především objekty,
v nichž probíhají energetické procesy, nebo které se
oproti okolí snáze ohřejí a poté získané teplo zpětně
vyzařují;
● spektrální kanál č. 5 ze střední oblasti infračerveného
spektra, kde jsou zřetelné některé typy materiálů využívané
např. ve stavebnictví; tento obraz je zařazen
do modrého barevného kanálu monitoru. Stavební
materiály se ukázaly být indikátorem přítomnosti některých
typů skládek. Dále je v tomto pásmu možno
identifikovat objekty obsahující relativně čerstvě odkryté
horniny. Zájmové objekty budou zpravidla mít
zabarvení bílé, světle modré nebo zelené, v kombinaci
s termálními projevy také fialové nebo oranžové. Konkrétní
zabarvení silně závisí na typu materiálu, proto
nelze jednoznačně stanovit očekávanou barvu. Podle
barvy ale lze naopak alespoň hrubě určit typ materi-
Družicový snímek je nastaven jako transparentní,
s úrovní 50 % (možno upravit podle potřeby tak, aby při
dostatečně čitelné textuře letecké fotomapy byly dostatečně
dominantní barvy reprezentující spektrální informace
z družicového snímku).
Doplňkové informace:
Digitalizované vojenské mapy měřítka 1:25 000 (rovněž
ze serverů CENIA) je možno využít vrstvu s průhledností
90 až 95 % nad fotomapou. Tímto způsobem se do
podkladu zobrazí mnoho užitečných informací jako např.
názvosloví, typy mnoha objektů v krajině, identifikace
míst, nadmořská výška a morfologická členitost terénu
apod. Tyto informace jsou sice z pohledu cíle projektu
podružné, jsou však velmi užitečné ke správné interpretaci
sledovaných jevů a mohou pomoci i s organizací
terénního šetření.
Docílené výsledky a závěry
Z uskutečněného vyhodnocení v testovacích územích
lze vyvodit následující závěry:
● poměrně vysoké procento zájmových objektů, vyznačených
v interpretované vektorové vrstvě, má v této
kombinaci snímků výrazné a specifické barevné projevy,
které výrazně pomohou při rozhodování, zda daná
lokalita je nebo není zájmovým objektem. Toto číslo
poněkud kolísá, zřejmě vlivem časových rozdílů při
snímkování jednotlivých lokalit, avšak každopádně
se pohybuje v desítkách procent, což je jistě zajímavý
výsledek;
● Výsledek barevného podání a docílené rozlišitelnosti zejména
malých objektů je tím lepší, čím menší je časový
úsek mezi snímkováním leteckých a družicových dat;
● Kvalita závisí na vlastnostech družicového senzoru,
kupodivu více na spektrálním rozlišení než na rozlišení
prostorovém;
● Velmi užitečným se jeví využití snímků v termálním
pásmu, kde je možno detekovat předpokládané aktivní
chemické procesy, ale také změny složení povrchových
vrstev navezením hornin odlišného složení (díky
odlišné hodnotě měrného tepla se tyto materiály na
slunci zahřívají jinak než jejich okolí);