PDF, 3 MB - CENIA, ÄÂeská informaÄÂnàagentura životnÃÂho prostředÃÂ
PDF, 3 MB - CENIA, ÄÂeská informaÄÂnàagentura životnÃÂho prostředÃÂ
PDF, 3 MB - CENIA, ÄÂeská informaÄÂnàagentura životnÃÂho prostředÃÂ
- No tags were found...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
● specifickou skupinou objektů, které však se příliš nevyskytují<br />
v samotných testovacích územích (ale nacházejí<br />
se relativně blízko testovacího území A a C),<br />
jsou pak depozity válečné vojenské techniky, která<br />
byla v 50. letech postupně likvidována a takto vzniklý<br />
materiál byl využíván jako zdroj surovin. O těchto lokalitách<br />
nebylo získáno mnoho informací.<br />
Některé z možných způsobů porovnání historického<br />
a současného stavu území a z toho vyvozených závěrů<br />
naznačují níže uvedené ukázky, kombinace fotomap různého<br />
data pořízení a nově vytvořených produktů se však<br />
neomezuje jen na tyto interpretace a dává uživatelům<br />
možnost jiných způsobů využití nejen v oboru ochrany<br />
životního prostředí, ale i v dalších oborech.<br />
OBR. 2.10 | Ukázka využití detekce změn v projektu NIKM prostřednictvím<br />
superprojekce binárních obrysových map odvozených<br />
z fotomap.<br />
Zdroj: NIKM<br />
Dvě různé vrstvy na Obr. 2.10, promítnuté přes sebe,<br />
jsou barevně kódovány a odpovídají fotomapám vyrobeným<br />
ze snímků pořízených v letech 1954 (modrá) a 2008<br />
(zelená). Ve střední části snímku jsou patrné významné<br />
lokální změny, které mohou indikovat (a v tomto případě<br />
skutečně indikují) možnost existence kontaminované<br />
lokality – skládku poblíž obce Kyšice v blízkosti průmyslového<br />
areálu Nová Huť.<br />
OBR. 2.11 | Jiné zobrazení proběhlých změn v téže oblasti – na<br />
podkladě černobílé letecké fotomapy z r. 2008 jsou položeny modře<br />
obarvené kontury situace z roku 1954, extrahované z historické<br />
fotomapy ČR.<br />
2.3 Příklady výstupů z interpretace fotomap pro<br />
projekt NIKM<br />
Z předchozího textu je zřejmé, že pro potřeby projektu<br />
bylo soustředěno značné množství podkladových materiálů<br />
a bylo z nich připraveno rovněž mnoho výchozích<br />
dokumentů.<br />
Jedním z příkladů je již zmíněná vrstva předběžného<br />
vyhodnocení zájmových objektů (PreKM), v níž je zachycen<br />
vizuálně interpretovaný obraz zájmových území<br />
z pohledu cílů sledovaných projektem NIKM. Tato vrstva<br />
byla zpracována zcela nezávisle na ostatních zdrojích informací<br />
kartografy a primárním záměrem bylo:<br />
● naučit uživatele rozlišovat vizuálně detekovatelné objekty<br />
s potenciálem možné kontaminace;<br />
● naučit se posoudit závažnost jednotlivých nálezů porovnáním<br />
informací z fotomapy a z dalších informačních<br />
zdrojů;<br />
● naučit se nezávisle ověřovat údaje z jiných datových<br />
zdrojů;<br />
● provést předběžnou geografickou přípravu informací<br />
o zájmových objektech ještě před začátkem náročnějších<br />
částí projektu a naučit budoucí uživatele tento<br />
podklad využívat ke své činnosti;<br />
● vytvořit předběžný statisticky vyhodnotitelný soubor<br />
poznatků o zájmových územích, s jejichž pomocí budou<br />
práce v následující fázi efektivně usměrňovány;<br />
● vytvořit technologický a metodický nástroj pro budoucí<br />
celoplošnou fázi projektu NIKM.<br />
Už tyto body samy o sobě lze označit za samostatný<br />
výstup, neboť se do dříve používaných „nekartografických”<br />
postupů dostává nový prvek s výrazně modernizujícím<br />
dopadem na technologii sběru dat. Ten se projevuje<br />
například formou předběžného vyhodnocení fotomap na<br />
praktické činnosti v rámci projektu. Nepřímým výstupem<br />
je tedy rovněž získání prvního obrazu o tom, jak vypadá<br />
zájmové území, jaké má zvláštnosti, ale také jak je vybaveno<br />
infrastrukturou, kde sídlí instituce, se kterými<br />
bude nutno jednat apod. Toto všechno a mnohem více<br />
by mělo být zjištěno v průběhu dobře provedené předběžné<br />
geografické přípravy, neboť získané informace lze<br />
s výhodou využít k úpravě původního záměru směrem<br />
k maximální efektivitě prací.<br />
Celkově tedy lze říci, že geografická prezentace dat<br />
dává strohým „úředním” záznamům nový rozměr, neboť<br />
umožňuje lépe popsat sledované zájmové objekty<br />
a umožňuje využití nových způsobů vkládání a analýzy<br />
dat.<br />
Dalším významným přínosem je mapový server<br />
http://kontaminace.cenia.cz. Jeho hlavním obsahem<br />
je nově pořízená historická fotomapa celého území ČR,<br />
vytvořená z archivních leteckých snímků ve spolupráci<br />
se společností GEODIS Brno a Vojenským geografickým<br />
a hydrometeorologickým úřadem v Dobrušce. Dílo bylo<br />
pořízeno na základě širší společenské poptávky a v projektu<br />
NIKM je využíváno k hledání historických zdrojů<br />
kontaminace životního prostředí, viz kapitola 2.2.1 této<br />
publikace.<br />
26<br />
Zdroj: NIKM