PDF, 3 MB - CENIA, ÄÂeská informaÄÂnàagentura životnÃÂho prostředÃÂ
PDF, 3 MB - CENIA, ÄÂeská informaÄÂnàagentura životnÃÂho prostředÃÂ
PDF, 3 MB - CENIA, ÄÂeská informaÄÂnàagentura životnÃÂho prostředÃÂ
- No tags were found...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Pro výpočet radiometrických a atmosférických korekcí<br />
kompenzujících sezónní vlivy lze použit algoritmus:<br />
resp.:<br />
POLYNOMICKÁ TRANSFORMACE<br />
Pro afinní transformaci jsou nutné alespoň 3 body.<br />
Tab. 3.4 | Minimální počty bodů v jednotlivých stupních polynomické<br />
transformace<br />
Zdroj: NIKM<br />
Stupeň polynomické transformace<br />
Minimální počet bodů<br />
První 3<br />
Druhý 6<br />
Třetí 10<br />
Pozn.: Vhodnější je přidat více bodů – zmenší se polohová<br />
chyba. Po transformaci je u rastru nutné převzorkování.<br />
R<br />
kde je<br />
R λ<br />
D<br />
L λsemsor<br />
L λhaze<br />
TAU ν<br />
Esun λ<br />
Θ<br />
TAUz<br />
=<br />
TAU<br />
2<br />
× D ×<br />
× Esun<br />
( L − L )<br />
semsor<br />
× cos(90 −<br />
haze<br />
) × TAUz<br />
- spektrální odrazivost na povrchu Země,<br />
- vzdálenost Země – Slunce,<br />
- zdánlivá spektrální zář,<br />
- zář atmosféry,<br />
- prostupnost atmosféry Země – senzor,<br />
- ozáření difúzním zářením atmosféry,<br />
- zenitový úhel Slunce,<br />
- prostupnost atmosféry Slunce – Země.<br />
3.3 Výběr příznaků<br />
Příznaky rozumíme objekty, které mají být identifikovány<br />
v celém obrazu (scéně). Jsou tedy vybírány vždy<br />
s přihlédnutím k danému projektu, nebo experimentu.<br />
V našem případě jde tedy o identifikaci kontaminovaných<br />
míst.<br />
Definování příznakového prostoru:<br />
● jednotlivé spektrální příznaky jsou definovány v rámci<br />
příznakového prostoru;<br />
● osy příznakového prostoru jsou dány počtem použitých<br />
spektrálních kanálů.<br />
3.2.4 Radiometrické korekce<br />
Satelitní data dálkového průzkumu pro účely inventarizace<br />
kontaminovaných míst je nutno pořídit po radiometrických<br />
korekcích. Radiometrické korekce eliminují<br />
náhodné chyby při skenovacím procesu. Úprava hodnot<br />
v obrazovém záznamu probíhá tak, aby co nejvíce odpovídaly<br />
skutečným odrazovým, či zářivým vlastnostem<br />
objektů.<br />
Naměřené hodnoty odrazivosti objektů závisí na přesné<br />
kalibraci měřícího zařízení. Kalibraci provádí většina<br />
systémů automaticky, například periodickým snímáním<br />
daných referenčních ploch o známých radiačních vlastnostech.<br />
Jediná radiometrická korekce, kterou standardně<br />
neprovádí provozovatel družicového systému dálkového<br />
průzkumu je kompenzace sezónních rozdílů. Tato<br />
kompenzace může být důležitá z hlediska identifikace<br />
druhotných příznaků kontaminovaných lokalit.<br />
Algoritmy kompenzace sezónních vlivů mohou být dva:<br />
● použití podílů původních pásem multispektrálního<br />
obrazu;<br />
● výška Slunce je normalizována na pozici družice v zenitu<br />
například dělením každého záznamu sinem výšky<br />
Slunce. Parametry o výšce Slunce jsou pro každou obrazovou<br />
scénu zapsány v hlavičce souboru.<br />
OBR. 3.2 | Schéma vztahu mezi multispektrálním obrazem,<br />
spekt rálním prostorem a příznakovým prostorem<br />
Zdroj: Dobrovolný, P. [8]<br />
3.3.1 Výběr testovacího území a trénovacího<br />
souboru<br />
Testovací území musí být vymezeno tak, aby obsahovalo<br />
všechny prvky (objekty) našeho zájmu. Testovací<br />
území musí být jednoznačně vymezeno pomocí zeměpisných<br />
souřadnic, trénovací soubor musí obsahovat<br />
všechny třídy našeho zájmu. Trénovací plochy musejí být<br />
definovány zcela jednoznačně.<br />
33
Change language