Škola muzejní pedagogiky 6 - Katedra výtvarné výchovy PdF UP

Pozn.
Zvláštní kategorií jsou besedy se samotnými umělci. Pro děti, ale i dospělé,
může být zajímavé získat odpovědi na otázky týkající se vystavovaných
děl přímo od autora.
Při besedě můžeme využít jednak originály uměleckých děl v expozici,
ale i reprodukce, diapozitivy nebo filmové dokumenty.
1.1.2 Praktické programy
„Rovněž vycházejí z teoretických poznatků, ale jsou založeny především
na praktické činnosti účastníků, kteří prostřednictvím drobných tvůrčích
etud, případně i rozsáhlejších výtvarných programů poznávají něco podstatného
o vystavených dílech i obecně o umění.“ 4
(Horáček, 1998, s. 63)
Praktické kurzy, ateliéry a tvůrčí dílny
Tyto programy umožňují několikadenní tvůrčí činnost účastníků.
Díky delšímu časovému úseku se mohou lektoři zaměřit na složitější
pracovní činnosti, převážně čerpající z metod výtvarné výchovy. Jednotlivé
denní aktivity na sebe mohou navazovat a může vzniknout i větší
projekt.
Několikadenní tvůrčí dílny mohou být monotematické, mohou ale
přinášet i více dílčích témat.
Příklad:
Během letních prázdnin jsou olomoucké děti zvány do Muzea umění
na týdenní tvůrčí dílny. Každá dílna je inspirována důležitým výstavním
projektem, který právě v muzeu probíhá. Postupně tak mohli jejich účastníci
prožít workshopy nazvané Africký týden, Umění je abstrakce, Živá grafika
nebo Starý zázrak, nové kouzlo. Podle názvů jednotlivých dílen si můžete
sami odvodit, jakými výstavami byli inspirováni mladí účastníci a co bylo
převažující náplní připravených praktických činností.
18
4
HORÁČEK, R. Galerijní animace a zprostředkování umění, Akademické nakladatelství
CERM, s. r. o., 1998. s. 63