Škola muzejní pedagogiky 6 - Katedra výtvarné výchovy PdF UP

3.7 Animace pohybové
„Využívají motorických předpokladů a souvislostí mezi pohybem těla
a dynamikou skrytou v obrazech či sochách.“ 9
(Horáček, 1998, str.78)
Příklad:
Aktivita, nazvaná Stroj těla, posloužila jako motivační etuda při animaci
k dílu malíře Miroslava Štolfy, vášnivého obdivovatele automobilových
motorů. Jednotlivé části stroje se objevují v několika jeho obrazech. Při
zmíněné etudě začal jeden z účastníků svým tělem vytvářet opakovaný
pohyb. Postupně se k němu přidávali i ostatní, snažili se navázat na pohyb
toho předešlého a společně tak vytvořit velký rozpohybovaný stroj.
3.8 Animace slovesné
„Jsou samostatným typem animace, které využívají drobné literární
etudy, dramatizaci či slovní interpretaci.“ 10
(Horáček, 1998, str. 78)
Tento způsob práce je jako stvořený pro programy využívající výtvarná
díla k výuce jazyka českého či dějepisu.
Příklad:
Jako příklad zde uvádím anotaci animačního programu ke stálé expozici
Muzea umění Olomouc – Dům milovníka umění. Jeho autorka využila
vystavené exponáty z přelomu 19. a 20. století pro výukový animační program,
který lze nabídnout také učitelům jazyka českého a literatury.
Obraz i slovo dokáží k člověku promlouvat. Jestli dokáží mluvit i mezi
sebou je otázka, kterou se mimo jiné společně zabýváme v programu zaměřeném
na vnímání vztahů mezi dvěma uměleckými druhy – výtvarným
a literárním. Účastníci se pokusí o vlastní tvůrčí vyjádření i kolektivní výtvor,
který nevyžaduje speciální stylistické schopnosti. S pomocí nenáročných
technik tvůrčího psaní budou reagovat na vizuální umělecká díla i dobové
literární texty.
32
9
HORÁČEK, R. Galerijní animace a zprostředkování umění, Akademické nakladatelství
CERM, s. r. o., 1998. s. 78
10
HORÁČEK, R. Galerijní animace a zprostředkování umění, Akademické nakladatelství
CERM, s. r. o., 1998. s. 78