Škola muzejní pedagogiky 6 - Katedra výtvarné výchovy PdF UP

Nikdy bychom neměli zapomínat na to, že největší devízou muzeí
a galerií jsou sbírky originálních uměleckých děl. Proto musí být nutně
součástí této části programu setkání s jedním či více artefakty. To může
být společné nebo individuální, komentované nebo doprovázené drobnými
pohybovými etudami. V každém případě by měl mít účastník programu
dostatek času na to, aby si mohl exponát dobře prohlédnout.
Snahou lektora je posléze vést s divákem rozhovor, během něhož
mu množství odborných informací sdělí, ale zároveň ho vybídne k subjektivní
interpretaci díla.
Pozn.
Subjektivní interpretace díla je totiž velmi cenná. Pomocí ní přestává
být umělecké dílo anonymní věcí a může se stát pro aktéra alespoň na
chvíli důležitým předmětem, ke kterému si vybudoval velmi blízký vztah. Pro
animaci bývá velmi přínosné, pokud se před dílem rozproudí živá diskuze.
Tu pak lektor pouze moderuje a jemně usměrňuje.
Následující fází nejčastěji bývá praktická činnost. Ta získané teoretické
poznatky upevňuje. Navíc se v ní mohou uplatnit i ti účastníci,
kterým třeba předešlé aktivity příliš nevyhovovaly a teprve při praktické
činnosti se plně projeví.
26
Motoristické zátiší s účastníkem animace – jedna z nejoblíbenějších
praktických činností k výstavě Miroslava Štolfy