Olomoucký kraj podle autorů - Vědecká knihovna v Olomouci

1790 byl zbaven úřadu pro neshody se svým kolegou a r. 1791 byl dán do penze. Dne 6. června 1796
byl povýšen do stavu šlechtického s přídomkem „von Hankenstein“. Kolem r. 1804 se přestěhoval
do Prostějova. Od r. 1772 byl literárně činným v oboru věd státních, zdravotnictví, dějepisu,
slavistice, folkloru aj. Psal německy, latinsky, francouzsky, česky. Vydal práce původní i překlady
německé a české. Byl uvědomělým českým patriotem.
:KNI: Knihopis č. 2885-2890.
:LIT: Knihopis II/3, 320; Jungmann VI, 1050; Cerroni: Nachrichten II.l.112a č. 1 s mylným údajem
o vydání; Koželuha, Fr.: Obránce jazyka českého J.N.A. Hanke z Hankenšteina. Prostějov 1894
/s výčtem děl/.
z Haye, Jan Leopold (1735-1794), též z Hage, Hay
:CIK: narodil se 22. dubna 1735 ve Fulneku na Moravě, filozofická studia konal v Olomouci, r. 1753
baccalaureus formatus, 23. září 1758 byl vysvěcen na kněze, stal se ceremoniářem olomouckého
biskupa, 16. května 1770 kapitulní děkan v Kroměříži, r. 1775 infulovaný probošt mikulovský, 25.
února 1775 povýšen do rytířského stavu na Moravě. Od 29. července 1780 biskup královéhradecký.
Zemřel 1. června 1794 v Chrasti u Chrudimi.
:CIC: z Haye (z Haje), Jan Leopold, nar. 1735 ve Fulneku, studoval 1751-53 v Olomouci filosofii a
bohosloví, vysvěcen na kněze 1758, ceremoniář biskupa olom. Leopolda Bedřicha Egka a
Maximiliana Hamiltona, 1770 kapit. děkan v Kroměříži, inf. probošt mikulovský, povýšen do
rytířského stavu moravského, 1777-79 předseda komise pro potlačení náboženských nepokojů
v moravském Valašsku, 1780 biskup královéhradecký; byl nadšen pro snahy cís. Josefa II.;
rozmnožil počet kanovníků kapituly královéhradecké; 1787 založil v Hr. Králové seminář, 1788
klášter minoritů, pečoval o školství, zemřel 1794 v Chrasti.
:KNI: Knihopis č. 2918-2919.
:LIT: Knihopis II/3, 332; Jungmann VI, 1097 a); ČSB IV, 725.
Hlohovský, Jiřík (16/17. stol.)
:CIK: katolický kněz olomoucké diecéze v 1. pol. 17. století, pracující z příkazu kardinála Františka
z Dietrichsteina proti Českým bratřím.
:CIC: Hlohovský, Jiří, kněz diecéze olomoucké v prvé polovině 17. stol.; z podnětu kardinála
Dietrichsteina, aby se čelilo kancionálům bratrským, sebral katolické písně české, jež vydal
v Olomouci v roce 1622 pod názvem „Písně katolické ...“
:KNI: Knihopis č. 3064.
:LIT: Knihopis II/3, 364; Jungmann V, 74 a 75.
Chanovský z Dlauhé Vsi, Albrecht (-1643), též Chanowsky, Dlauhoweský
:CIK: narodil se ve Svíraticích (Svíradicích) u Horažďovic, zemřel dne 16. května 1643 v Klatovech,
člen jezuitského řádu; noviciát nastoupil v Brně dne 31. července 1601. Studia bohoslovecká konal
ve Štýrském Hradci, kde byl r. 1614 vysvěcen na kněze. Slavné sliby profesů TJ složil r. 1621.
Vyučoval v Praze, Olomouci, působil jako misionář. R. 1618 byl správcem konviktu u sv.
Bartoloměje v Praze. Dne 20. září 1620 vicerektor, pak rektor koleje v Českém Krumlově. Nějaký
čas byl zaměstnán při farním kostele sv. Mikuláše na Malé Straně. Od r. 1622 až do r. 1643 se plně
věnoval misionářství na venkově. Psal i latinsky, překládal z latiny. Základem jeho „Správy
křesťanské“ byl spisek faráři v Strašini Martina Strakonického.
:CIC: Chanovský, Albert, T.J., typický misionář řádu jezuitského v době Ferdinanda II., tedy v době
tzv. protireformace násilné. Spolubratři jeho i představení vzhlíželi k němu jako vzoru tehdejších
misionářů v Čechách mezi českým lidem, proto také po jeho smrti na rozkaz provinciálův i žádost
Balbínovu P. Jan Tanner napsal jeho životopis jako obranu jezuitského řádu, když byl tento v Římě
obžalován, že jeho členové násilím obracejí na katolickou víru. Tím dal celý řád na jevo jaksi
úředně, že metoda v obracování na víru katolickou nejlepší je ta, kterou se řídil P. Albert Chanovský,
17