Olomoucký kraj podle autorů - Vědecká knihovna v Olomouci

:CIK: narodil se v Raduni u Kylešovic ve Slezsku dne 29. září 1692. R. 1716 byl vysvěcen na kněze
v Olomouci, dne 4. dubna 1717 vstoupil do kláštera řeholních kanovníků lateránských v Praze. R.
1721 se stal magistrem filozofie na univerzitě v Praze a dvě léta na to profesorem filozofie na
řeholním učilišti. Roku 1727 počal přednášeti bohosloví. R. 1730 byl jmenován novicmistrem
kláštera na Karlově. R. 1733 se stal administrátorem ve Velké Vsi (Michelsdorf) na okrese žateckém,
dne 26. prosince 1736 pak farářem. Zemřel tam 3. února 1739. Byl knihovníkem knihovny kláštera
na Karlově (tento úřad zastával od 18. prosince 1726), kazatelem, ředitelem kůru a hudebním
skladatelem.
:KNI: Knihopis č. 895.
:LIT: Knihopis II/1, 283; Jungmann V, 956; ČSB I, 788; Jireček, J.: Rukověť I, 38; II, 379; Navrátil:
Paměti kostela na Karlově. Praha 1877.
Balbín z Orličné, Bohuslav Ludvík Alois (1621-1688), též Balbinus, z Vorličné
:CIK: nar. 3. prosince 1621 v Hradci Králové, zemřel 29. listopadu 1688 v Praze, kde v kostele sv.
Salvatora do krypty uložen byl, r. 1631 se stal žákem latinské školy benediktinského kláštera
v Broumově, v 10 letech žákem jezuitské školy v Jičíně. Po dvou letech byl žákem jezuitské koleje
v Praze. Po dvou dalších letech odešel do Olomouce. Tam podlehl vlivu prefekta jezuitské koleje P.
Mikuláše Lęczyckého. Na jeho pobídku vstoupil do řádu jezuitského. V 15 letech byl novicem
koleje brněnské a r. 1638 učinil prvé řeholní sliby. Humanitní studia dokončil v Kladsku na koleji
jezuitské. Po roce odejel do Prahy na vyšší studia. Dokončiv studia filozofická, počal roku 1642
vyučovat u sv. Klimenta. Vykonal četné cesty po Čechách. Po třech letech se věnoval studiu
bohosloví. Roku 1650 byl vysvěcen na kněze. R. 1648 se jako bohoslovec zúčastnil hájení Prahy
proti Švédům. Byl činný jako misionář ve východních a jižních Čechách. Od r. 1653 působil na
jezuitských školách v Kladsku, Brně a Jindřichově Hradci. R. 1661 byl přeložen do jičínské koleje
jen jako „historicus“. Z Jičína byl přeložen do Klatov, pak do Českého Krumlova, pak do Opavy. R.
1677 byl přeložen do Prahy. Zemřel tu 20. září 1688. Balbín psal latinské verše, dějepisné a
vlastivědné práce v jazyku latinském. Do češtiny byly přeloženy: Diva Montis Sancti seu Origines et
miracula …; Vita sancti Joannis Nepomuceni. Do Knihopisu byly pojaty i latinské jeho spisy, které
obsahovaly český text.
:CIC: Balbín, Bohuslav Alois, kněz řádu TJ, nar. 3. prosince 1621 v Hradci Králové, zemřel 29.
listopadu 1688 v Praze, kde v kostele sv. Salvatora do krypty uložen byl. Otec jeho Lukáš Balbín
z Vorličné byl potomkem rodiny patricijské v Hradci Králové, kde již v XV. století se byla usadila.
Také se psávali Škorniclové z Vorličné. Po všechen čas byli váženými občany. Lukáš držel Dřevíč,
byl král. purkrabím panství pardubského. Pardubice ubránil i v letech 1618 a 1619 proto povstalým
stavům, zemřel však v Hradci Králové r. 1622. Náš Bohuslav osiřel tedy v prvém roce svého života.
... Po skončení filozofických studií byl Balbín povýšen na mistra svobodných umění neboli na
doktora filozofie. Když byl Balbín r. 1650 dokončil svá bohoslovecká studia, pokoušel se také o
misionářství v královéhradeckém kraji. ...
:KNI: Knihopis č. 939-947.
:LIT: Knihopis II/2, 7; Jungmann V, 1172; ČSB I, 873; Jireček, J.: Rukověť I, 46; Rejzek, J.: P.
Bohuslav Balbín T.J. Jeho život a práce. Praha 1908.
Bautschner, Ezechiel (16. stol.), též mylně Bantschner, Bautsser, Baušner
:CIK: pocházel patrně z olomouckého rodu Bautschnerů. Doktor filozofie a lékařství. Psal se Julio-
Montanus. Byl tělesným lékařem císařovny Marie, manželky Maximiliána II. (1527-1576). Vykonal
cesty po Itálii, Francii a Španělsku. Psal latinsky a německy. Jeho spis „Kurzer und bewehrter Rath,
wie sich der gemeine Mann und arme Leute … 1680“ byl přeložen do češtiny.
:KNI: Knihopis č. 1003.
:LIT: Knihopis II/2, 28; Jungmann V, 578 = Příd. 2.
5