Olomoucký kraj podle autorů - VÄdecká knihovna v Olomouci
Olomoucký kraj podle autorů - VÄdecká knihovna v Olomouci
Olomoucký kraj podle autorů - VÄdecká knihovna v Olomouci
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
:CIK: narodil se kolem r. 1460 v Praze, odtud Pražský, zemřel dne 11. prosince 1528 v Mladé<br />
Boleslavi. Vychován byl ve víře kališnické. Dne 2. října 1481 se stal bakalářem v Praze. Kolem r.<br />
1482 přestoupil k Jednotě českých bratří. R. 1490 byl členem úzké rady. Jejím členem byl znovu<br />
zvolen na synodě v Přerově a zůstal jím až do své smrti. Na jaře 1491 se vydal na cestu na přímoří<br />
egejské, aby vyhledal křesťanskou církev v její původní čistotě mravů a učení. Strávil tam celý rok.<br />
R. 1494 mu bylo uloženo kázati v Mladé Boleslavi a ve Vinařicích a spravovati tento <strong>kraj</strong>. Jeho<br />
vlivem se Jednota smířila se světem a vzdělaností a hleděla sobě získati vzdělance. Byl vyslán<br />
k Valdenským, aby navázal s nimi styky, a to do Itálie a jižní Francie. Ve Florencii byl účasten<br />
upálení Savonaroly. Dne 19. dubna 1500 byl na synodě v Rychnově n. Kn. zvolen biskupem. Měl<br />
sídlo v Mladé Boleslavi, která se tím stala střediskem Jednoty. V době pronásledování za Vladislava<br />
Jagellonského ochraňoval Jednotu slovem, činem i pérem, vydávaje doma i v Norimberku četné<br />
tisky a vedl ji. Založil v Mladé Boleslavi knihtiskárnu jako kolektivní majetek Jednoty. Veliké úsilí<br />
věnoval vnitřnímu vybudování Jednoty. R. 1518 se stal sudím Jednoty. Krátce před smrtí dne 11.<br />
listopadu 1528 provedl první slavné svěcení bratrstva (6 diakonů). Odmítal luterství. Byl druhým<br />
zakladatelem Jednoty.<br />
:KNI: Knihopis č. 5019–5059.<br />
:LIT: Knihopis II/4, 341; soupis jeho děl provedl Müller, J.F.: Geschichte der Böhmischen Bruder,<br />
Herrnhut 1922,I.,535 ad.; spis označený tam jako č. 89 však není spis Lukášův, nýbrž Michaele<br />
Weisseho. Tuto bibliografii doplnil a opravil F.M.Bartoš v českém překladu díla 1923,I, 334 ad.<br />
Michalec, Martin (1504-1547), též Michalecz<br />
:CIK: narodil se r. 1504 v Litoměřicích, zemřel dne 24. ledna 1547 v Prostějově. Vzdělání nabyl na<br />
českobratrské škole v Mladé Boleslavi. Byl učedníkem br. Lukáše a jeho pomocníkem až do jeho<br />
smrti. R. 1529 jáhen v Brandýse n.O. R. 1531 tam byl zřízen na kněze. R. 1532 člen užší rady. R.<br />
1533 byl vyslán k Lutherovi a Melanchthonovi do Wittenberga. Stal se správcem sboru<br />
prostějovského na Moravě. R. 1535 byl nanovo poslán do Němec k Lutherovi. Michalec měl spory<br />
s Habrovanskými. R. 1537 v Přerově byl zvolen za biskupa a svěřena mu péče o výchovu mládeže.<br />
R. 1540 navštívil ve Vratislavi Hesse. Michalec uměl nevalně latinsky, ale byl výborný pedagog.<br />
Pečoval o vydávání bratrských spisů, skládal náboženské písně.<br />
:KNI: Knihopis č. 5553.<br />
:LIT: Knihopis II/5, 122; Jungmann IV, 1245.<br />
Minetti, Bernard (1692-1742)<br />
:CIK: narodil se v Praze dne 4. května 1692, doktor filozofie a bohosloví, od 21. října 1709 člen<br />
jezuitrského řádu, děkan filozofické fakulty 8 roků. Italský kazatel v Praze po 2 léta. Zemřel<br />
v <strong>Olomouci</strong> dne 21. ledna 1742.<br />
:KNI: Knihopis č. 5586.<br />
:LIT: Knihopis II/5, 130.<br />
Monse, Josef Vratislav (1733-1793), původně Josef Vít<br />
:CIK: moravský patriot, narodil se 15. června 1733 v Novém Městě na Moravě. Po humanitních<br />
studiích v Telči v letech 1748-1752 odebral se na filozofickou fakultu do Prahy, kterou absolvoval<br />
v letech 1753-1755. Po studiích na právnické fakultě ve Vídni byl 8. listopadu 1762 promován<br />
doktorem juris utriusque. R. 1764 advokát v <strong>Olomouci</strong>. Věnoval se vědecké práci. 14. března 1768<br />
profesor státního a později také přirozeného, římského a církevního práva na olomoucké univerzitě a<br />
r. 1769 přísedící studijní a cenzurní komise v <strong>Olomouci</strong>; členem této komise zůstal až do jejího<br />
zrušení r. 1782. Řádným profesorem církevního práva se stal 2. listopadu 1774. Pro své osvícenské<br />
názory byl guberniálním dekretem ze dne 1. dubna 1775 jmenován světským dohlížitelem<br />
(superintendentem quoad disciplinam) olomouckého semináře a 20. března 1776 ředitelem<br />
právnického studia. R. 1777 prefekt univerzitní knihovny pro obor světský, začal se věnovat<br />
25