Olomoucký kraj podle autorů - Vědecká knihovna v Olomouci

spolu s Benediktem Ostrožským konfesí, která měla spojovati kališníky a luterány. Zemřel patrně r.
1567. Psal latinské příležitostné verše a různé latinské spisy, jejichž knihopis podává Ant. Truhlář.
Vydával a překládal autory: Josephus Flavius; Petrus Dasypodius; Sebaldus Heyden; Joannes
Pinicianus; Cornelius Scribonius Graphus; Erasmus Rotterdamus; Dionysius Cato; Philipp
Melanchthon.
:CIR: Aquilinas (Aquilinus, Vorličný), Pavel, rodem z Hradce Králové, vzdělával se na škole
žatecké, kterou řídil Václav Arpinus z Dorndorfu. V říjnu 1544 se stal alumnem v koleji Nationis.
25.8.1546 dosáhl v Praze bakalářství a byl ustanoven učitelem u sv. Mikuláše na Malé Straně. Byl
zcela nezámožný a za studií byl podporován královéhradeckým městským radním Janem
Damaškem. Později ho seznámil jeho spolužák Tomáš Mitis s Janem st. z Hodějova, s nímž si začal
Aquilinas dopisovat (asi od r. 1547). Z Prahy odešel do Prostějova, kde učil spolu s Šimonem
Enniem a zároveň byl čilým pomocníkem v známé tiskárně Jana Gunthera. Asi r. 1552 si opatřil
v Benátkách od biskupa ordinaci na kněžství a po návratu r. 1553 zůstal v Prostějově a poslal
konsistoři podobojí do Prahy jen formáty. Byl rádcem Vojtěcha z Pernštejna při jeho reformačních
pokusech. Vlivem Albrechta Černohorského z Boskovic a na Černé Hoře, nejvyššího sudího
Markrabství moravského, se stal kolem roku 1564 farářem v Kyjově. R. 1566 sestavil spolu
s knězem Benediktem Ostrožským konfesi, jež měla být pojítkem mezi utrakvisty, luterány a
českými bratry. Jeho snaha po dosažení svornosti neměla úspěch, jak o tom svědčí polemika Jana
Blahoslava. Aquilinas zemřel asi r. 1569. Z latinsky píšících humanistů jej pojilo důvěrné přátelství
s Martinem Bulemachem, Šimonem Enniem a zvláště s Matoušem Collinem a Tomášem Mitisem.
Pozn.: ČSB odkazuje na Vorličný, písmeno V už nemá.
:KNI: Knihopis č. 240-242.
:LIT: Knihopis II/1, 46; Jungmann IV, 1964; Rukověť I, 94.
Ardensbach z Ardensdorfu, Václav Maximilián (17. stol.), též z Ardensdorffu
:CIK: narozen v Opolí v slezském Polsku, studoval v Praze r. 1648, dosáhl doktorátu filozofie a
lékařství, byl nejprve fyzikem opolského knížectví. 31. října 1671 jmenován nadpočetným zemským
lékařem moravským. Roku 1677 se stal přísežným lékařem v olomouckém kraji a tělesným lékařem
olomouckého biskupa Karla z Liechtensteinu. V březnu 1683 se své funkce vzdal ve prospěch jiného
kolegy. Psal latinsky, německy a česky. Jeho mimočeské spisy uvádí d´Elvert.
:KNI: Knihopis č. 246.
:LIT: Knihopis II/1, 48; d´ Elvert, Chr.: Notizen-Blatt d. hist.-stat. Section d.k.k. maehr.-schles.
Gesellschaft 1883, s. 12.
Arnold, Tobias (1597 - 1645), též Arnolt
:CIK: narozen 1597 Šumperk, zemřel 12.12.1645 v Kladsku, od r. 1618 byl členem TJ a
vynikl jako kazatel. Od roku 1625 byl ředitelem semináře v Praze. R. 1630 byl vyslán do
Svídnice, když se tam zakládala nová jezuitská kolej. Zemřel v Kladsku dne 12. prosince
1645. Psal německy a latinsky. Jeho spisy v těchto řečech uvádí ČSB. České spisy jsou
překladem jeho německého spisu: Geistliches Hauskämmerlein.
KNI: Knihopis č. 258-261.
Knihopis II/1, s. 53; Jungmann V, 1412; ČSB I, 662.
Augusta, Jan (1500-1572)
:CIK: narodil se r. 1500 v Praze jako syn utrakvistického kloboučníka. Vyučil se řemeslu svého otce.
Byl vychován ve víře svých rodičů. R. 1524 v Mladé Boleslavi přestoupil k Českým bratřím. Po
době učení u bratra Lukáše v Mladé Boleslavi a v Turnově se stal 21. září 1529 jáhnem a roku 1531
knězem. Působil nejprve v Benátkách u Mladé Boleslavi. Po smrti Vavřince Krasonického 25. ledna
1532 se stal jeho nástupcem ve sboru v Litomyšli. Byl vůdcem mladých a s nimi si vymohl na
synodě v Brandýse n.Orl. 14. dubna 1532 místo v úzké radě. Téhož dne byl zvolen biskupem
3