Olomoucký kraj podle autorů - Vědecká knihovna v Olomouci

:CIK: narodil se patrně v Benešově asi r. 1550, odtud Benešovský, roku 1577 kazatel u sv. Jakuba ve
Starém Městě Pražském, r. 1587 písař Pražské konsistoře, opat slovanského kláštera na Novém
Městě (Emauzy). Žil v hádkách s obyvateli Nového Města pražského. Oženil se. Byl „z poručení
JMC z království tohoto vypovědený pro svý zlý oučinky“. Veřejné mínění ho vinilo, že na Novém
Městě Pražském někdy zabil kněze Joachyma. Ke konci května roku 1595 se o něm roznášela po
Praze nepravdivá zpráva, že byl v Prostějově na Moravě čtvrcen. Působil i jako překladatel.
:CIR: Philonomus (Benesovinus, Benessovinus, Benešovský), Matouš, příbuzný Václava
Benešovského, v letech 1581-91 administrátora strany podobojí, se narodil v Benešově u Prahy
kolem roku 1550. R. 1569 byl vychovatelem v rodině zámožného podskalského plavce Vyžrala. Pak
se věnoval hospodářství. V předmluvě k vlastnímu nedatovanému překladu listů sv. Ignáce, biskupa
v Antiochii, se označuje jako správce školy u sv. Víta. R. 1577 byl kazatelem u sv. Jakuba na Starém
Městě pražském. Tehdy a na podzim r. 1580 se marně pokoušel dosáhnout hodnosti probošta koleje
Všech svatých. Od r. 1579 do Jiří 1580 působil jako farář v Kuřimi u Brna. Pro vyhrožování
Brněnským, jimž náleželo podací, ho dal olomoucký biskup Stanislav Pavlovský uvěznit ve
Vyškově. Když zemřel 15.9.1582 M. Jindřich Dvorský, opat pražského kláštera na Slovanech, stal se
Philonomus jeho nástupcem. R. 1587 se označuje jako písař konsistoře. Pro rozmařilý život a vraždu
kněze Jáchyma v Novém Městě pražském byl z nařízení císaře Rudolfa vypovězen z Českého
království. Zemřel pravděpodobně ve vyhnanství. R. 1595 pátrala královská komora po původu
zprávy o Philonomově popravě v Prostějově, ale pravdivost této pověsti, šířící se jenom ústně mezi
pražským obyvatelstvem, nemohla být potvrzena písemným svědectvím. Jako kněz se Phuilonomus
klonil ke katolictví. Věnovacích předmluv obratně využíval k získání přízně významných osob.
Působil jako překladatel do češtiny a je autorem několika prací o české řeči. Po Blahoslavovi a před
Vavřincem Benedictem užil časomíry v českých verších, zejména v překladech žalmů v přídavku
k české mluvnici.
:KNI: Knihopis č. 7165-7166.
:LIT: Knihopis II/6, 140; Jungmann IV, 9; Král, J.: O prosodii české. Praha 1923, s. 30; OSN XIX,
683; Rukověť IV, 172.
Plorantius, Matěj (-1620), též Plačko
:CIK: pocházel ze Slovenské Ľupče. Do školy chodil doma, potom v Šariši a konečně v Meziříčí na
Moravě u M. Jána Ursíniho. Působil v Praze jako vychovatel déle než půl roku, potom vyučoval pět
let syny Karla st. ze Žerotína. Vysvěcen byl 19. srpna 1594 ve Wittenbergu za diakona Martina
Boleslavského do Holešova. Začátkem roku 1603 se stal farářem v Lipníku /n.B. ?/ a r. 1608
inspektorem (biskupem) evangelického kněžstva augšpurského vyznání v olomoucké diecézi se
sídlem v Lipníku. Od r. 1613 držitel gruntů. Zemřel r. 1620. Pozn.: též Helfštýn.
:CIR: Plorantius (Plačko), Matěj, původem ze Slovenské Lupče, chodil do školy v rodišti, po pět let
v Šariši a po tři roky ve Velkém Meziříčí, kde měl za učitele Jana Ursina. Pak byl po krátkém
působení v Praze déle než pět let vychovatelem v rodině Karla st. ze Žerotína. Dne 19.8.1594 byl
ordinován ve Wittenbergu a stal se diakonem v Holešově. Začátkem roku 1603 se stal kazatelem
v hlavním kostele v Lipníku nad Bečvou a r. 1608 inspektorem evangelického kněžstva
augšpurského vyznání v olomoucké diecézi se sídlem v Lipníku. Zemřel roku 1620. Napsal český
spis o požáru v Lipníku.
:KNI: Knihopis č. 13.944-13.944a.
:LIT: Knihopis II/7, 218; Rukověť IV, 203.
Podolský z Podolí, Symeon (1562-1617), též z Podoly, Podolski
:CIK: narodil se v Olomouci r. 1562 /podle OSN nejspíše v Praze/, od 28. září 1575 až do 28. září
1581 byl na učení v domě zemského měřiče a malíře Matouše Ornysa z Lindperka. Roku 1590 byl
malířem ve službách Petra Voka z Rožmberka. Dne 1. srpna 1589 přijal městské právo Starého
Města pražského. Od r. 1596 byl nějaký čas starším malířů v Praze. Od r. 1597 spravoval orloj
29