Struktura disertační práce

1 Epistemologická východiska
Na počátku disertační práce je třeba z hlediska zvoleného tématu vymezit základní pojmy
pohybu, těla a tělesnosti, se kterými se budeme v celé práci setkávat, a to v jejich nejširších
souvislostech. Filozofické pojetí vytváří základnu či ukotvení, které nám v dalších částech
práce pomůže vnímat a pochopit problematiku pohybu a pohybových aktivit v celé své
komplexnosti a provázanosti. Zároveň se budeme zabývat významem pohybu pro život
člověka a jeho postavením v systému hodnot současného člověka.
1.1 Filosofická východiska pohybu
POHYB
S pojmem „pohyb“ se setkáváme každodenně v řadě různých souvislostí. Abychom mohli
pochopit podstatu pohybu v celé jeho šíři, je třeba vycházet a pohlédnout na pohyb
z nejobecnější roviny. Zkusme vyjít z pohledu filozofického, který poskytuje širší pohled na
věc a umožňuje pochopení hlubších souvislostí.
Véle 1 se domnívá, že pohyb lze pokládat za synonymum změny některého prostorového
parametru tělesa nebo objektu nebo hmotného bodu v čase, pokud jde o fyzikální vlastnosti
hmoty, prostoru a času. Pohyb je tedy fenomén vázaný na čas a prostor a tedy i na hmotu.
Avšak změna či pohyb může být popsán i u fenoménů nehmotných, kterým obvykle
nepřisuzujeme prostor a hmotu, jako jsou třeba myšlenky, ale které, aby existovaly, musí
probíhat v čase. Je ovšem pouze naší představou, že myšlenkám přiřazujeme nehmotnost.
Exaktní věda dosud nedovede určit jejich hmotnost. Jak uvádí Hogenová 2 , pohyb totálně
objímá vše, pohyb je médiem našich zájmů, potřeb, pudů, citů, lásky i nenávisti. Konečně
i čas je odvozován od prostorového pohybu dvou těles, tj. Země kolem Slunce. Pohyb
v přírodě a ve vesmíru je základní vlastností existence vesmíru a přírody vůbec. To, že
nevnímáme pohyb molekul ve „stojícím hmotném objektu“, není odrazem skutečnosti, ale
plodem našeho vnímání světa, které je vymezeno našimi smysly. 3
1 VÉLE, F. In: HOGENOVÁ, A. Pohyb & tělo. 2000. s. 21
2 HOGENOVÁ, A. Etika & sport. 1997. s. 6
3 VÉLE, F., In: HOGENOVÁ, A. Pohyb & tělo. 2000. s. 21
10