Struktura disertační práce

o kvantitativních vývojových poruchách. Za kvantitativní vývojovou poruchu v tomto
smyslu můžeme označit retardaci (opoždění vývoje), stagnaci (předčasné zastavení vývoje),
regresi (vývojový návrat) a předčasnou progresi (nežádoucí urychlení vývoje).
U kvalitativních vývojových poruch lze říci, že osobnost vybočuje z klasické vývojové
cesty. Příčinou bývá aktualizace vrozené vlohy při účasti vlivů prostředí. V některých
případech lze kvalitativní poruchu chápat jako výsledek nezvládnuté tranzitorní krize, jež se
z nějakých důvodů abnormálně vyhrotila.
Novější výzkumy z neuropsychologie 102 docházejí k některým inspirativním závěrům.
Specifická postižení psychických funkcí existují již od raného věku, avšak jejich klinické
projevy nejsou tak uniformní, jak se dříve předpokládalo. Ve vývoji jsou však jednotlivé
psychické funkce na sobě navzájem závislé a při chybění některé z nich nedochází k rozvoji
schopností na ní závislých. Ukazuje se však, že toto tvrzení nelze brát jako stěžejní, jelikož za
určitých podmínek může být chybějící funkce jinými funkcemi kompenzována. Plasticita
CNS je v raných vývojových stádiích značná, přesto však kompenzace postižení nebývá
úplná. Následné poruchy mají velmi specifické projevy a v některých případech jsou zcela
rezistentní a neovlivnitelné ani cílenou intenzivní rehabilitací. Význam vlivů prostředí je
v dětství větší než později. Velmi častá je pozdní manifestace vývojových poruch až v době,
kdy je funkce realizována. Příkladem může být strmý nárůst počtu dětí s dyslexií v prvních
letech školní docházky. Klinické projevy organických lézí u malých dětí jsou podstatně
odlišné od projevů u dospělých. Podobnost klinických projevů lze vysledovat až kolem 7.–8.
roku věku, kdy asi 80% mozku dosáhne dospělého vývoje.
2.2 Vývojová specifika dítěte předškolního věku
TĚLESNÝ A MOTORICKÝ VÝVOJ
Předškolní věk je charakteristický vysokou potřebou pohybu a vývojem hrubé motoriky,
kdy děti získávají první pohybové zkušenosti. Současně je pro tuto věkovou kategorii
charakteristický velký kloubní rozsah. Vývoj hrubé motoriky je ukončen zhruba ve čtyřech
letech. Děti poznávají okolí nejlépe prostřednictvím her, které jsou jejich prvotním zájmem
a hlavním motivačním faktorem. 103 Jak uvádí Langmeier 104 , tříleté dítě zakončilo důležitou
102 ŘÍČAN, P. Dětská klinická psychologie. 2006. s. 449
103 KRIŠTOFIČ, J. Pohybová příprava dětí. 2006. s. 12
104 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2006. s. 88
48