Struktura disertační práce

je duše rozumová, thymos je duše statečná a odvážná a epithymia je duše žádostivá. Je-li
v duši nejsilnější složkou žádostivost, pak je cesta k pravdě znepřístupněna překážkami, které
si duše sama vytváří a udržuje v platnosti. Žádosti jsou pouta a ten, kdo je spoután vidí stíny
a obrazy, které se takovému člověku jeví jako jediná a pravá skutečnost. A tak jsme zajatci
obrazů, o kterých se mylně domníváme, že se jedná o pravou podobu světa a nás samých.
Reklamní obrazy nám ochotně pomáhají vytvořit další žádosti, politické obrazy nám vytvářejí
obraz světa v hierarchii moci, vědecké obrazy nám vydávají svědectví o našich schopnostech
atd. Epithymia ovládá současný, tzv. civilizovaný svět a využívá přitom thymos – odvahu
a rozhodnou sílu zastoupenou politikou. Rozum slouží žádostivosti, je podroben
pragmatickým, konkrétním cílům. Tak nějak dnes pečujeme o duši.
Thymos – druhá část duše – bývá vysvětlována jako statečnost, odvaha, schopnost „vyrazit
proti“. Je to ta část duše, která je nejvíce pěstována tělesnou výchovou, a pokud tato část duše
zůstává nevyužita, pak žádné dobré rozhodnutí nemůže být využito, protože strach,
nerozhodnost a nedostatek odvahy nedovolí dobré myšlence se prosadit. Pěstovat pouze
thymos je opět osudným pochybením, protože taková duše je agresivní, bez nutné korekce
rozumem a citem. Nejdůležitější je míra mezi těmito třemi částmi duše a této míře říkáme
kalokagathia. Zdá se, že největší chybou bylo, je a bude porušení míry, a to se vztahuje
i k procesu výchovy a vzdělávání. V této souvislosti je třeba pomoci k renesanci kalokagathii,
protože ona je tou správnou mírou mezi logisticon, thymos a epithymia. Žádostivost
a statečnost musejí být vedeni rozumem.
Kalos znamená „krásný“ a Agathos „dobrý“. Tento ideál je odrazem a zároveň projekcí ideálu
míry v antickém myšlení. Tento ideál ochraňovala bohyně spravedlnosti a Řekové velmi
zdůrazňovali požadavek uměřenosti jako cíle etického působení. Uměřenost, míra,
kalokagathia, harmonie – to jsou hlavní hodnoty a zároveň normy antického myšlení,
jednání a snažení. Víme, že Kosmos (řád) je udržován harmonizováním protikladu Nebe
a Země, tomu odpovídají další zástupky v podobě mužský a ženský, jing a jang, rozum a cit,
světlo a tma, život a smrt. Posvátnost harmonie Nebe a Země je tedy i základem Kalokagathii.
Kalokagathia prostupovala v antickém myšlení nejen výchovu dětí a dospělých, ale i politiku,
Kosmos, protože harmonie znamená v původní etymologii – souznění. 42
42 HOGENOVÁ, A. Etika & sport. 1997. s. 88–92
26