Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

komplexnímu hodnocení výzkumné činnosti svýchpracovišť – podotýkám, že v uplynulém roce jsme zhodnotilitakřka 400 našich výzkumných týmů – a díky detailníinformaci o jejich výzkumném profilu jedinečnoumožnost navrhnout v reakci na tyto výzvy koncepčnízměnu v organizaci svého výzkumu. Na tomto základěje možné stanovit nové základní směry výzkumné činnostia postupně jim přizpůsobit strukturu Akademievěd a jejích pracovišť. Vedení Akademické a Vědeckérady se shodlo, že by měly být stanoveny tři základnísměry výzkumné činnosti Akademie věd, a to tak, abybyly postiženy jak naše aktivity dotýkající se hranic současnéhopoznání, tak i proměny společnosti a globálnívýzvy s nimi spojené a aby byly v oblasti vědy a výzkumuvytvářeny předpoklady pro rozvoj a implementacišpičkových technologií.Těmto základním výzkumným směrům, jejich rámcia jejich rozsahu by měly odpovídat dílčí výzkumné okruhy,které již představují konkrétní reakci na výzvy, s nimižje konfrontován jak vývoj současné vědy, tak i proměnyspolečnosti.Předběžná shoda panuje na následující struktuřeokruhů výzkumné činnosti: Základní směry a dílčí okruhyvýzkumné činnosti sledují princip selektivity a principkontinuity. Podporu získají témata, která odpovídajíaktuálním trendům světové vědy a vývoji poznání a kterázároveň reagují na potřeby rozvoje české společnosti.Jejich výběr a potvrzení rovněž předpokládá, že navazujína dostatečné personální a materiálně-technické vybavenípracovišť, především pak na prokázané kvalitní výsledkypředchozí práce.V souladu s takovýmto záměrem, který je zatím pouzenastíněn, budou postupně formulovány konkrétní výzkumnéprogramy, k jejichž naplňování se již pracovištězačala zavazovat, a to na základě Programu výzkumnéčinnosti na léta 2012–2017, vypracovaného vedenímkaždého pracoviště. Z tohoto místa vás ujišťuji, že Akademickárada a Vědecká rada jsou otevřeny další diskusinad návrhem Strategie. Zdůrazňuji, že jde o počátekdlouhodobého procesu, který by měl vést k určitým strukturálnímzměnám v Akademii věd, a konečné rozhodnutíbude tudíž příslušet Akademickému sněmu.Kpraktickým důsledkům realizace Strategie. Z hlediskaorganizace vědecké práce v Akademii vědby to znamenalo, že jednotliví místopředsedové by odpovídaliza naplňování základních výzkumných směrů,členové Akademické rady by odpovídali za formulacia koordinaci jednotlivých okruhů výzkumné činnostia ředitelé pracovišť by nesli odpovědnost za přípravua plnění konkrétních výzkumných programů.Zhlediska hodnocení vědecké práce to znamená,že by se hodnotily výsledky vědy a výzkumu dosahovanév rámci stanovených směrů výzkumné činnosti,nikoli tedy jednotlivá pracoviště, což umožní objektivníhodnocení tematicky blízkých výzkumných týmů z různýchpracovišť. Základní výzkumné okruhy a konkrétníprogramy výzkumné činnosti by byly formuloványna 5–6 let a poté by je zhodnotily mezinárodní panely.Tyto panely by rovněž hodnotily návrhy základních výzkumnýchokruhů a konkrétních programů na dalšíobdobí.Z hlediska financování výzkumné činnosti by to znamenalopostupný přechod na programové financování.V této souvislosti by vedení Akademie věd usilovaloo implementaci takových principů ve stávajícím systémuinstitucionálního financování, které by byly motivačnía zároveň by zajistily dostatečnou stabilitu a kontinuitufinancování pracoviště po určité období. Zde budesamozřejmě mnohé záviset na možnostech státníhorozpočtu a vědní politice příslušné vlády.Neméně důležitým pozitivním aspektem realizaceStrategie by bylo zkvalitnění podmínek pro posílenípartnerství s vysokými školami v oblasti vědy a výzkumu.Opětovně zdůrazňuji, že jsme připraveni k diskusise zástupci vysokých škol o nových možných formáchspolupráce, které realizace této Strategie nabízí.Mám za to, že tato koncepční proměna Akademie vědby umožnila efektivněji reagovat na podněty přicházejícíjak ze světa vědy, tak i z prostředí, v němž věda působí,umožnila by lépe koordinovat a organizovat vědeckoupráci v rámci Akademie věd a jejích pracovišť, využívatsynergických efektů z mezioborové a meziinstitucionálníspolupráce a v neposlední řadě by vedla k efektivnějšímuvyužití stagnujícího objemu veřejných prostředků na vědua výzkum. Domnívám se však, že zásadním pozitivnímaspektem diskutované Strategie je vize, ke kterésměřuje: jde o to, aby Akademie věd a její pracoviště vytvářelaspolehlivé institucionální zázemí pro další generacebadatelů v této zemi. Ale jde také o to, aby oblast vědya výzkumu převzala svůj díl odpovědnosti za kvalituživota budoucích generací občanů České republiky. ■11 ab