11.07.2015 Views

Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

kvalita jednotlivých vystoupení. Většina studentů mělaskvělou obsahovou i prezentační úroveň, a tak je mohurozhodně doporučit na zahraniční konference.“Stážisté závěrem obdrželi certifikát o absolvování stáže,vítězové oborových sekcí se navíc zúčastní prestižníchmezinárodních konferencí či letního vědeckéhokempu. Nejlepší prezentace garanti doporučili k účastina mimořádné akci Nobelisté v Praze (Prague NobelGet-Together), kterou na konci května společně pořádajíÚstav organické chemie a biochemie AV ČR a izraelskévelvyslanectví v Praze.■MICHAELA ŽALUDOVÁ,Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.Video (http://www.asu.cas.cz/news/375_zahadna-dutina-v-korone-slunce/)ukazuje časový vývoj slunečníprotuberance a jejího okolního prostředí, jemuž se říkámagnetická dutina (cavity). Jde o záznam z družice NA-SA Solar Dynamics Observatory (SDO), která má na palubětři přístroje. Pořídila ho soustava teleskopů AIA, kterézobrazují Slunce přes různé filtry, což odpovídározličným teplotám slunečního plazmatu (ionizovanýplyn); video je kompozicí tří filtrů. První zobrazuje chladnouprotuberanci jako světlé útvary (vlákna) pohybujícíse v tmavší koróně, chvílemi i přes záhadný tmavý kotouč.Jde o filtr ve spektrální čáře ionizovaného helia(HeII na vlnové délce 304 A). Další dva filtry zobrazujíhorkou korónu o teplotě řádově milion stupňů, a sicev čarách vysoce ionizovaného železa (Fe IX 171 A a FeXIV 211 A). V těchto filtrech je kromě jasné horké korónyvidět i tmavá dutina – oblast ostře omezena magnetickýmpolem. V ní je hustota koronálního plazmatu nízká,a proto se útvar jeví jako tmavý. Ten je mimořádně ostrýa kulově symetrický, jiné však běžně pozorujeme v různýchtvarech. Vždy souvisí s chladnou protuberancí nacházejícíse v koróně. Na videu je vidět i úzké tmavévlákno spojující dutinu s povrchem Slunce; vlákno je opětchladný protuberanční útvar. Konkrétní tvar takovýchstruktur vždy závisí na momentálním uspořádání magnetickéhopole v koróně v okolí sledované protuberance.Těžká chladná hmota protuberance se v řídké koróněudrží proti působení sluneční gravitace právě tímto magnetickýmpolem.Proč je ve filtru „chladné“ čáry helia (několik desítektisíc stupňů) protuberance jasnější než koróna (např.ona vlákna plující přes tmavou dutinu), a naopak v „horkých“čarách vysoce ionizovaného železa vypadá protuberancejako tmavé vlákno? Vysvětlení je následující:ve filtru 304 A vidíme záření protuberance ve spektrálníčáře ionizovaného helia, které vzniká částečně rozptylemzáření slunečního kotouče a částečně vlastní emisíprotuberance. To je vždy jasnější než okolní koróna,která je horká a v čáře „chladného“ helia sama praktickynezáří. Ve filtrech 171 nebo 211 je protuberance většinouZáhadná dutina v koróně Slunce?Letos v březnu se na internetových portálech a také v některých českých médiíchobjevily obrázky a videa upozorňující na záhadný tmavý útvar v blízkosti Slunce.Vzápětí vyvstaly spekulace, že jde o planetku či dokonce UFO spojené trubicí se Sluncem.tmavá, což je způsobeno tím, že její chladné plazma pohlcujezáření koróny v těchto čarách a tím se v koróně objevítmavý absorpční útvar. Jde o tzv. fotoionizaci vodíkukoronálním zářením.Uvedeným jevům se věnuje mnoho vědců; čeští majíprvenství v interpretaci některých pozoruhodných aspektů.Ve spolupráci s kolegy z Německa, Francie a USA publikovalipráce, které se touto problematikou zabývají.Využili k tomu také pozorování z SDO, ale i z jiných slunečníchsatelitů. Pokud se tato pozorování doplní i pozorovánímz Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově,lze např. určit celkovou hmotu protuberance, což je klíčovýparametr pro studium jejího vývoje. V určitém stadiu semůže, právě v závislosti na hmotě, magnetické pole protuberancedestabilizovat a celý útvar je následně vyvrženod Slunce do meziplanetárního prostředí. Pokud zasáhneZemi, může způsobit závažné poruchy podobně jako slunečníerupce.■PETR HEINZEL,Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.33 abKRESBA: INKA DELEVOVÁ

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!