zB r u s e l uKLÍČOVÉ TECHNOLOGIEpro konkurenceschopnostFOTO: ARCHIV CZELOStrategické technologie KETs (Key Enabling Technologies) by měly v blízké budoucnostistát za vývojem moderních výrobků, výrobních technologií a služeb. Jejich úkolem je posílitkonkurenceschopnost evropského průmyslu a v širším kontextu zajistit přechodk nízkouhlíkovému hospodářství. Evropský průmysl totiž vyžaduje modernizaci procesůa výraznější využití výsledků výzkumu při výrobě produktů a rozvoji služeb.SeminářIGLO Opense věnovalotázkámstrategickýchtechnologií– KETs.Evropská komise označila za klíčové technologienanotechnologie, mikro- a nanoelektroniku, pokročilémateriály, biotechnologie, pokročilé výrobní systémya fotoniku. Uvedené technologie EK identifikovala vesdělení Preparing for our future: Developing a commonstrategy for key enabling technologies in Europe. Sdělenídoplňuje pracovní dokument, který popisuje stávajícísituaci KETs v Evropě a objasňuje, proč byly výše zmíněnétechnologie označeny za prioritní oblasti pro zlepšeníevropské konkurenceschopnosti. Na základě tétozprávy byla rovněž ustavena skupina expertů s jednoletýmmandátem, jejichž úkolem bylo vytvořit pro KETsdlouhodobou strategii a akční plán. Závěrečnou zprávuexpertní skupiny EK publikovala 28. června 2011.Jako jednu z klíčových priorit pro růst a zaměstnanostv Evropské unii označuje KETs také návrh rámcovéhoprogramu Horizont 2020 na období 2014–2020. Komisenavrhuje vyčlenit na výzkum a demonstrace v oblastiKETs rozpočet ve výši přibližně 6,6 miliardy eur. Klíčovétechnologie tvoří hlavní složku druhého pilíře programuHorizont 2020 „Vedoucí postavení průmyslu“ (IndustrialLeadership). Tento pilíř má stimulovat průmysl (včetněmalých a středních podniků), aby více investoval doab38výzkumu a inovací. Komise rovněž akcentuje rozvojspolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem.Problematice KETs v kontextu programu Horizont2020 se věnoval seminář IGLO Open, který 6. března2012 zorganizovala kancelář CZELO v Bruselu. Jakohlavní řečník vystoupila zástupkyně Generálního ředitelstvíEK pro podnikání a průmysl a projektová manažerkaoddělení ICT pro konkurenceschopnost a průmyslovéinovace Sophie Müller, která konstatovala, žeKETs jsou obsaženy v několikastěžejních iniciativách strategieEU 2020 – konkrétně Unie inovací,Digitální agenda pro Evropua Průmyslová politika proéru globalizace. Sophie Müllertaké vysvětlila, jakou roli v programuHorizont 2020 KETs sehrají.Podle jejích slov posloužíjako „rozhraní“ mezi technologiemia řešeními společenskýchvýzev, tj. poskytnou technologickouzákladnu pro vyvíjeníkonkrétních produktů, které jsoupotřebné k řešení souvisejícíchspolečenských problémů. Jakopříklad uvedla vývoj elektrickýchvozidel, k jejichž výrobě rovnoměrněpřispívají všechny klíčovétechnologie. Výsledkem používáníelektrických vozidel bude následná dekarbonizacedopravy.Závěrem Sophie Müller informovala o připravovanémsdělení Evropské komise ke KETs, jehož cílem je stanovitpolitický rámec a navrhnout evropskou strategii pro zaváděníklíčových technologií do průmyslové výroby. Zprávaby měla rovněž obsahovat informace o integraci a koordinacirozdílných evropských politických nástrojů – programuHorizont 2020, Evropského fondu regionálního rozvoje,Evropské investiční banky apod. Zveřejnění sdělení seplánuje na duben 2012.■MICHAELA VLKOVÁ,CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,Technologické centrum AV ČR
k n i h yFOTO: ARCHIV MAGNESIA LITERAMAGNESIA LITERAJIŽ POJEDENÁCTÉNová scéna Národního divadla v Prazese 4. dubna 2012 stala kulisou předávání cenyjiž tradiční literární soutěže Magnesia Litera.Od samého počátku se na Liteře podílítaké <strong>Akademie</strong> věd ČR, která jmenuje – společně se Svazem knihovníkůa informačních pracovníků – pětičlennou porotu literatury faktu, jednu ze šesti kategorií,jež zahrnují prakticky celý rozsah domácí knižní produkce.Vkategorii literatura faktu porota v několika selekčníchlečích vybrala z množiny takřka stovky titulůobsahujících žánrovou směsici od původních vědeckýchmonografií, přes populárně naučnou literaturu,esejistiku, aktuální publicistiku, memoárová díla až poturistické průvodce rozdílné skladby následující díla:Kateřina Horníčková, Michal Šroněk (eds.) – Uměníčeské reformace 1380–1620 (Academia); Josip Kleczek– Život se sluncem a ve vesmíru: Nová věda – bioastronomie(Paseka); Jiří Knapík, Martin Franc a kol. – Průvodcekulturním děním a životním stylem v českých zemích1948–1967 (Academia); podle mého názoru setkánívzdálených knižních příbuzných.V prvním případě původní historické dílo, které jakorámec výkladu zařazuje české nekatolické církve doobecnějšího kontextu evropské reformace. V dobovýchsouvislostech a dosud jedinečné šíři se soustředína projevy umělecké tvorby spojené jak s vlastní konfesníčinností, tak s reprezentačními ohledy zbohatnuvšíchprotestantských měst a šlechty. Jde o typografickyvznešený svazek, s jehož ilustracemi sev originále návštěvníci setkali na výstavě v tereziánskékonírně Pražského hradu (2009). Věřím, že se stanemalou trhlinou do obligátní představy obrazoborectvíčeského utrakvismu.Kniha Josipa Kleczka, uznávané autority v astronomiii úspěšného popularizátora vědy, je příkladnouukázkou zvládnutí laicky přístupného výkladu složitýchoblastí fyziky, astronomie i biologie. Společným jmenovatelemknihy je povaha a činnost Slunce, jemuž vděčímeza svou existenci, stejně jako aktuální inspiracea informace pro čas rozvoje fotovoltaiky, cest do vesmírua hledání alternativních zdrojů energie.Do třetice encyklopedický průvodce proudem kulturního,společenského a politického života kritickým obdobímnašich poválečných dějin, který zvítězil v kategoriiliteratura faktu. Představuje důkladné a vyváženédílo domácí historiografie, jež se vyhnulo manichejskýmpohledům a uchovává dobu ztrácející se v generačnímzapomínání – Vademecum historiků i běžnéhočtenáře. Kdo si ještě vzpomene, co znamenal šedýmor, opušťák či pětiminutovka?Připomeňme, že akademická porota nominovalai vítězný titul v kategorii Litera za objev roku, konkrétněknihu Štěpána Hulíka Kinematografie zapomnění.Počátky normalizace ve filmovém studiu Barrandov1968–1973 (Academia) – autorsky vyzrálý popis přechoduPražského jara v zimu normalizace s využitímdosud nezveřejněných archiválií.Magnesia Litera si v konkurenci Lvů i Thalií zajistilasvébytné postavení na českém kulturním jarmarkuavpodstatě dostála slibu složenému v postnatálním období:sloužit hodnotové orientaci čtenářské obce. Na bezúhonnéimage se ale najde jistě piha. Jak jsme již uvedli,porota literatury faktu posuzuje široký rozsah literárníchžánrů. Dosavadní zkušenost ukazuje, že větší váhu majídíla řazená do původní, naučné a popularně-naučné kategorie.Stávající asymetrie komplikuje posuzování literaturyfaktu jako celku. Korekce, s jejímž návrhem se porotaobrátila jak na Radu pro popularizaci vědy AV ČR, takna organizátory soutěže, může spočívat v znovuzavedeníkategorie Litera za publicistiku; v tomto případě jdeioodpovědnost AV ČR za objektivní průběh soutěže.Pochvaly míří k organizátorům, že při závěrečnémaktu předávání cen v přímém přenosu České televizeupřednostnili knihy před iluzivní, divácky podbízivoushow, jak druhdy bylo zvykem. Stejně tak k NakladatelstvíAcademia za to, že dlouholeté směřování jejího řediteleJiřího Padevěta nese ovoce: v letošním ročníkumá podobu tří vítězných titulů. Dva jsme již uvedli, třetímje Litera za nakladatelský čin, kterou získalo doplněnévydání Souostroví Gulag od Alexandra Solženicyna.Díky i laudatio patří redaktoru MF Dnes PavluMandysovi, jenž soutěž-květinku zasadil, vypiplal, přivedldo květu a udržuje dodnes. Literou inspirovanýmčtenářům přeji dobré počtení.■JAN KREKULE,porotce Magnesia Litera za Akademii věd ČR39 abV kategoriiliteratura faktuuspěl Průvodcekulturním děníma životním stylemv českých zemích1948–1967Martina Francea Jiřího Knapíka(NakladatelstvíAcademia);zleva moderátořislavnostníhopředáváníJiří Havelkaa Aňa Geislerová.