Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

návrh rozpočtu odpovědná, se snaží na jedné straněpodporovat kvalitní výzkum, ale na straně druhé nynítaké stabilizovat institucionální financování výzkumnýchinstitucí a zabránit prudkým meziročním výkyvůmv přidělování institucionální podpory. Z mnohatechnických, legislativních i jiných důvodů to není jednoduchéa ukazuje se, že stabilizaci nelze úplně jednodušeprovést z roku na rok.Vláda i Rada pro výzkum, vývoj a inovace dlouhodoběprosazují princip podpory kvality a posílení excelence.Úmysl je jasný, ale není snadné nalézt vhodnou,obecněji akceptovanou a finančně únosnou metodu,která nám umožní rozpoznávat a především srovnávatkvalitní výzkum v jednotlivých skupinách oborů. Jaknám ukázaly zkušenosti z minulých let, je představa,že vytvoříme univerzální „objektivní“ mechanismus, podlekterého prostředky „spravedlivě“ rozdělíme podlevýkonů, jen iluzí. Nelze také donekonečna vylepšovatmetodiky a stále vymýšlet české cesty k posouzenímezinárodních výsledků výzkumu, zvláště když námi mezinárodní audit české vědy ukázal, že nemusejí véstk očekávaným výstupům. Je také potřeba, abychom paralelněnepracovali na stejné věci na několika místecha neubírali tak finanční prostředky na samotný výzkum.Rada pro výzkum, vývoj a inovace se proto snažípropojit svoje aktivity s již probíhajícím Individuálnímnárodním projektem Efektivní systém hodnocenía financování výzkumu, vývoje a inovací, který řešíMŠMT. Konečným výsledkem by nemělo být jenvlastní hodnocení, ale takové hodnocení, které můžebýt jedním z relevantních podkladů pro přidělování finančníchprostředků a pro zhodnocení jejich efektivníhovynakládání.Problémy, kterým v případě české vědy čelíme,vznikají ovšem také proto, že se většina poskytovatelů,ať už z jakýchkoli důvodů, k nastavení vlastníhosystému hodnocení výzkumných institucí neodhodlala.Výjimečné postavení má v tomto směru právě Akademievěd, která v roce 2011 představila výsledkyhodnocení vlastních týmů za období 2005–2009. Právězkušenosti s vyhodnocením a akceptací hodnoceníprováděného v rámci Akademie věd nám ale takéjen potvrzují obtížnost nalezení správného modeluhodnocení.Když jsem pozoroval debatu o hodnocení na minulémsněmu, bylo zřejmé, že – při všech rozdílech –vedení AV ČR vlastně prochází stejnou diskusí, jakouuž nějakou dobu zažívá RVVI. V obou případech nejdeo špatné úmysly, nekompetenci ani o přehlíženíproblémů: jde prostě o to, že nalézt vhodný modelhodnocení vědy a jeho provázání s financováním jeobtížný úkol, který nemá jednoduché a jediné správnéřešení. Možná, kdybychom se těšili všichni v rámcičeské vědecké komunity větší vzájemné důvěře, jaknám to doporučuje mezinárodní audit, řešili bychomtento úkol o něco snadněji.Hovoříme-li o excelenci na poli českého výzkumu,s velkým očekáváním, nadějí, ale také s vědomímvšech rizik sledujeme vytváření pracovišť vzniklýchv rámci velkých projektů Operačního programuVýzkum a vývoj pro inovace. Ostatně jedním z bodůvašeho dnešního programu je prezentace dvou takovýchprojektů – ELI a BIOCEV, jejichž hlavními aktéryjsou ústavy Akademie věd, přičemž pracoviště Akademievěd se podílejí i na řešení dalších projektů.Všichni pevně věříme, že prostředky vynaložené najejich vybudování přinesou očekávané výsledky.Skutečnost, že Rada pro výzkum, vývoj a inovacespolu s českou vládou mají zájem o podporu tohotodruhu excelence, dokládá také závazek podílet se pojistou dobu na udržitelnosti těchto projektů, a to až dovýše 2,5 miliardy korun. Rada si také za přítomnostipředsedy vlády se zájmem na dvou svých zasedáníchvyslechla prezentace všech velkých projektů OP VaVpI.S jejich představiteli jsme diskutovali o otázkách, kteréjsou pro jejich úspěch klíčové – jak sehnat dostkvalitních vědců, tedy o tzv. lidských zdrojích, o zajištěníudržitelnosti z prostředků i mimo podporu ze státníhorozpočtu, o aktuálním stavu budování center,o investičních rizicích a o jejich budoucí vizi.V souvislosti s kvalitou je rovněž na místě uvést, žese dokončují práce na formulování národních prioritorientovaného výzkumu a vývoje, na jejichž přípravěse podílelo i mnoho z vás. Dovolte mi, abych vám zavaši práci na jejich formulování poděkoval. Nově definovanépriority, které budou založeny na konkrétníchcílech s ohledem na možnosti a potřeby naší země,snad napomohou obecně ke zvýšení konkurenceschopnostinašeho výzkumu, ale také, jak všichnidoufáme, k lepšímu využívání prostředků investovanýchdo aplikovaného výzkumu.Nejen ve svém vystoupení na minulém Akademickémsněmu jsem zdůrazňoval, že vedle zdravékonkurence a soutěživosti, jež je přirozenou součástívědeckého prostředí, je nyní potřeba více posilovatspolupráci mezi Akademií věd, vysokými školami,podnikateli a dalšími aktéry výzkumu, vytvářet prostředípodporující důvěru a spolupráci. Tentokrát jsemse snažil připomenout některé příklady, kde k takovéspolupráci samozřejmě dochází. Možná si někdomyslí, že v čase ekonomických obtíží a krácení rozpočtuje namístě se více uzavřít do sebe a hlídat sivlastní zdroje a prospěch. Jako sociální vědec si dovolímpoznamenat, že taková úvaha by byla nesprávnáa nebezpečná.V době krize je potřeba naopak více spolupracovat,společně hledat synergické efekty, společně dbát nakvalitu a společně také vůči společnosti a její politickéreprezentaci zdůvodňovat a obhajovat důležitost kvalitnívědy a význam její dostatečné podpory. ■13 ab