p ř e d s t a v u j e m ep r o j e k t yMATEMATIKA S CHUTÍ aneb PŘINÉSTOd poloviny 90. let se v České republice realizujímezinárodní výzkumy k porovnání vědomostía dovedností českých žáků a jejich vrstevníkův ostatních vyspělých zemích.Výzkumy se uskutečňují v zúčastněných zemíchcyklicky a umožňují přímo porovnat průměrnévýsledky v jednotlivých letech. Zatímco v dovednostipracovat s textem (čtenářská gramotnost) dosahujíčeští žáci dlouhodobě podprůměrných výsledků,v matematice a přírodovědných předmětechse umísťovali nad průměrem zemí EU a OECD.Na dobrou matematickou výbavu českých občanůpoukázal i výzkum dospělé populace (InternationalAdult Literacy Survey) z roku 1998, v němž se čeští občanéve věku 16–64 let umístili na třetím místě z 22 zúčastněnýchzemí OECD (Organisation for EconomicCo-operation and Development – Organizace pro hospodářskouspolupráci a rozvoj), přičemž ve čtenářskégramotnosti skončili ve druhé polovině.V posledních letech doznaly výsledky českých žákůve všech sledovaných oblastech statisticky významnéhozhoršení. Nejmarkantnější byl propad v matematice;u českých žáků prvního i druhého stupně povinnéhovzdělávání nejvyšší ze všech zemí OECD, které se výzkumůpravidelně účastní. V mezinárodním výzkumumatematického a přírodovědného vzdělávání TIMSS(Trends in Mathematics and Science Study), který seuskutečnil v roce 2007, se čeští žáci čtvrtých ročníkůumístili na 18. místě mezi 19 zúčastněnými zeměmiOECD/EU (v roce 1995 na čtvrtém místě z 19) a češtížáci osmých ročníků na osmém místě z 15 (v roce 1995na třetím místě z 24).V posledním výzkumu OECD PISA (Programme forInternational Student Assessment), který se uskutečnilv roce 2009 a zjišťoval vědomosti a dovednosti patnáctiletýchžáků v matematice, přírodovědných předmětecha práci s textem, se čeští žáci propadli v matematice ažna 22. místo z 34 zemí OECD, přičemž byl pokles vevýsledku od roku 2003 u českých žáků největší zevšech zúčastněných zemí. S celkovým poklesem výsledkůse zvýšil i podíl žáků, kteří podle mezinárodníchkritérií nedosahují vědomostí a dovedností nezbytnýchpro další studium a řešení matematických úkolů běžnéhoživota. V roce 2009 byla takto klasifikována celáčtvrtina českých žáků.Odborníci analyzující výkon českých žáků v mezinárodníchvýzkumech hledají odpověď na otázku, co jeRozdílv testových skórežáků 4. ročníkův r. 1995 a žáků4. ročníků v r. 2007.Testová skórejsou prezentovánana škáles mezinárodnímprůměrem 500a směrodatnouodchylkou 100.(Tato škála platípro oba grafy.)ab 30
DO ŠKOL RADOST Z OBJEVOVÁNÍpříčinou jejich zhoršení. Analýzy úloh pro první stupeňZŠ ukázaly, že žáci ve čtvrtém ročníku, kdy se výzkumrealizuje, nemají osvojeny některé poznatky, jež by mohlipři řešení úloh uplatnit (například se dosud nesetkalis pojmem zlomku, neumějí počítat obsahy rovinnýchútvarů a podobně). Z odpovědí žáků je ovšem také zřejmé,že neznalost nejsou schopni překonat samostatnouúvahou. Neschopnost přemýšlet nad matematickýmproblémem samostatně se následně projevuje mimoveškerou pochybnost v úlohách, které se přímo zakládajína úvaze, tedy nevedou k aplikaci vzorečku či jednoduchéhopostupu. Českým žákům chybí návyk a odvahapouštět se do problémů, u nichž nevidí na prvnípohled zřejmý způsob řešení.Z výzkumu zároveň vyplývá nedostatek pozitivníhovztahu k matematice a tento stav se dále zhoršuje, cožje závažné zjištění. Výzkumy v oblasti behaviorálníchvěd totiž přesvědčivě ukazují, že se na výkonech v matematicestejnou měrou jako kognitivní schopnosti projevujezájem, motivace k řešení úkolu a víra ve vlastníschopnosti úkol vyřešit.Projekt Matematika s chutí si klade za cíl poukázat nadůležitost matematického vzdělávání a vytvořit platformujednotlivců i organizací, kterým není výuka matematikylhostejná a chtějí přispět k jejímu zlepšení. Navýzvu k podpoře matematiky okamžitě reagovali mnozípodnikatelé, na organizátory se obracejí organizacei jednotlivci s nabídkou nápaditých pomůcek k matematickémuvzdělávání i mnoho těch, kteří se chtějí podělito názory na důležitost kvalitní matematické výuky a nabízejípomoc.Projekt chce zároveň přesvědčit, že cesta k lepšímuučení matematiky vede v první řadě přes zvyšování mo-tivace žáků. Jejich motivace však neznamená „uplácení“prostřednictvím odměn, pochval nebo zábavných, s matematikounesouvisejících činností. Žákům je třeba nabídnoutaktivity, které budou považovat za smysluplné,zaujmou je a zakusí při nich uspokojení z intelektuálníčinnosti. Matematika s chutí vychází z předpokladu, žetakové aktivity musejí stavět na zájmu a vlastní aktivitěžáků, na jejich samostatném myšlení a objevitelství.I když se toto učení může jevit zdlouhavé a zdánlivě méněefektivní než „probrání“ vzorců nebo postupů prostřednictvímvýkladu a procvičení, žákům pomáhá získatdovednosti, které jim umožní úspěšně si poradit s matematickýmiproblémy i v situaci, kdy vzorečky a postupyzapomenou. Uvedená výuka jim zprostředkuje poznání,že budou-li se snažit, dokáží vyřešit i velmi obtížné úkolya mohou z toho mít navíc radost. Taková zkušenost mávelký motivační efekt a je zásadní pro vzdělávání i v jinýchoborech.Matematika s chutí poskytuje podporu učitelům,kteří chtějí prostřednictvím konstruktivistické výukyrozvinout dovednosti žáků experimentovat s matematikoua matematickými objekty, klást si otázky a hledatna ně odpovědi. Učitelům poskytne také zpětnou vazbuprostřednictvím informace o vstupních a výstupníchdovednostech žáků a o jejich motivovanosti promatematické úkoly. Účastníci projektu jsou povinni podělitse s dalšími učiteli o zkušenosti s konstruktivistickouvýukou.Podrobné informace o projektu naleznete nawww.matematikaschuti.cz.■JANA STRAKOVÁ,Institut pro sociální a ekonomické analýzy31abZměnave výsledcích žákůna koncipovinnéhovzdělávánímezi lety2003 a 2009(výzkum PISA)