001 titulka.indd - Hospodářská komora České republiky

jednání. Vedoucí musí ale unést zodpovědnost i za svépodřízené. Zodpovídat za práci někoho jiného je velmipsychicky náročné a stresující. Součástí odpovědnostije i schopnost přenášet zodpovědnost na druhé. V praxise často řeší problematika špatného předávání odpovědnostimezi zaměstnanci – manažer, vedoucí, ředitelnení schopen vzdát se části odpovědnosti a předat jidruhým. Problém vyvstává nejen nadřízenému – pourčité době není schopen kontrolovat všechno, jezahlcen, unaven, přepracován – ale i podřízeným –jsou-li neustále kontrolováni, jejich motivace k práci sesnižuje, nejsou nuceni k tomu, aby kontrolovali svojipráci, dělali věci navíc či pracovali jinak, tvořivěji.• Odolnost vůči stresu – nezbytnou podmínkoudobrého vedoucího. Rozlišují se dva typy stresu– krátkodobý a dlouhodobý. Odolnost vůči stresukrátkodobému je schopnost dokázat jednat v akutnímstresu, řešit konkrétní aktuální problémy bez silnýchemocí, nepropadat panice, hysterii. Dlouhodobý stresje nenápadný, ale silně působí na každého z nás.Jedná se o neustávající tlak zvenčí či zevnitř – napříkladtlak na výkonnost podřízených, výsledky, tlak zezodpovědnosti, snaha být nejlepší, dokázat něco soběči druhým.• Schopnost sebemotivace a disciplíny – psychologieučení tvrdí, že člověk se nejvíce naučí takzvaným sociálnímučením – nápodobou. Chcete-li malé dítě naučitvhodně se chovat u stolu, neužívejte příkazy, výhružkya tresty. Stačí, když se budete vhodně u stolu chovatvy. Dítě velmi záhy pochopí, že takový způsob chováníje správný. Podobně tomu je i u dospělých. Uvidí-lipodřízený, že jeho vedoucí usilovně pracuje na společnémúkolu, bude se snažit pracovat také. Bude-linadřízený v práci včas, bude se podřízený cítit velmišpatně, dorazí-li do práce pozdě.• Schopnost motivovat druhé – teorie motivacetvrdí, že pozitivní motivace je účinnější než motivacenegativní. Za pozitivní motivaci se považují předevšímpochvaly. Dobrý vedoucí si všimne práce navíc, korektnosti,obětavosti zaměstnance, a dokáže ho za topochválit. Vrcholovým manažerům se někdy radí pochváliti průměrný výkon, pronést povzbuzení a obdivvíce, než si daný podřízený zaslouží. Paradoxně totižtento OK signál vede ke zvýšení pracovního tempai kvality práce zaměstnance.• Vyšší míra emoční inteligence – schopnost empatie,porozumění, komunikativnost – dobrý nadřízený nenípouze drábem, který kontroluje činnost podřízených.Nezbytnou vlastností dobrého vedoucího je empatie– vcítění se do druhých, a tolerance k druhým. Součástíkomunikace s podřízenými musí být i pochvalya kritická vyjádření. Každodenní bezprostřední stykvedoucího s pracovníky, kdy řeší konkrétní problémy,zlepšuje sociální klima na pracovišti a upevňujevztahy. Důležitou součástí komunikace ve firměje i schopnost participace, spoluúčasti pracovníkůna podnikovém dění. D. McGregor již v šedesátýchletech mluvil o řízení X a Y. Řízení X vyžaduje pevnédodržování norem, používá silné řízení a kontrolu.Řízení Y je naopak benevolentnější, ale nutí jednotlivépracovníky participovat na problémech, spoluúčastnitse řešení problému. Účastní-li se podřízený rozhodování,řeší-li společně s ostatními problémy, pak jehomotivace k práci je vyšší než obvykle.• Vyšší míra kreativity (tvořivosti) – nalézat nová,netradiční řešení problémů, podívat se na problémz jiného úhlu, akceptovat jiná řešení, neobvyklá, to jekreativita. Tvořivost je úzce spojena s inteligencí. Obvyklevyšší míra inteligence spolu nese i vyšší mírutvořivosti, přestože úměra není vždy přímá. Důležitouroli u tvořivosti hraje také sociální prostředí, tedypodmínky k rozvoji tvořivosti. Liberální výchova spíšeumožňuje projevit tvořivost, autokratický přístup jispíše potlačuje. V zaměstnání je podstatné umožnitvšem zaměstnancům kreativně se účastnit rozvojefirmy. Dokladem toho, že kreativita je velmi účinná,je nedávný personální tah vedoucího pracovníka vefirmě Fiat, která jako zázrakem ožila mimo jiné i díkyletákům ve firmě, které hlásaly: „bláznivé nápadyjsou vítány“.• Smysl pro humor – podstatná vlastnost nadřízeného.Nesmí se ale jednat o smysl pro ironii – dobírá-li si vedoucísvé podřízené, nejedná dobře. Citlivější jedincireagují podrážděně, emočně. Humor vedoucího musíbýt jemný humor.CO dObrý VedOuCí Skutečně muSí mít?Která vlaStnoSt je ta jediná, opravdunenahraditelná?V takovém duchu nelze uvažovat. Je třebazdůraznit, že nezbytně nutné jsou všechnysložky osobnosti vedoucího, manažera,nadřízeného. Jde o komplex vlastnostía schopností, které působí v součinnosti.Celková úroveň práce vedoucího se určujepodle složky nejslabší. Dobrý vedoucímusí být především schopen sebereflexe –poznám-li, jaký jsem, mohu svoje pozitivauplatňovat a negativa mírně potlačovat.Vím-li, že ve stresu jednám afektovaně,mohu si dávat pozor na svůj projev právěv takových chvílích. Základním předpoklademdobrého nadřízeného je jeho osobnostnívyspělost, sebereflexe a schopnostpracovat na rozvoji svojí osobnosti.41