001 titulka.indd - Hospodářská komora České republiky

sama už asi sedm let žijete s nigerijcem kennym.nikdy vás nikdo neocejchoval jako „bílou paničku, cosi našla černého gigola“?To by jim strach nedovolil. Fakt je, že Kenny je skoroo 12 let mladší, černý jako bota, pro moje (a nejenmoje) oči velmi přitažlivý, má nádherné kulatépozadí... Na gigola ovšem asi nemá buňky. To bychjistě živila já jeho, zatímco on v poslední době spíšfinančně vypomáhá mně.jak jste se s vaším současným přítelem seznámili?Sbalil mě v Praze.teatrálně hlavou a vzdychá: „Běloši...“ Tvrdí, že nevíme,co je stud, a vyptáváme se jeden druhého absolutně nacokoli. To se v Africe nedělá. Další věc, kterou nechápe,je táboření, černocha tak snadno nedonutíte spát vestanu – proč by to dělal, když je to doma pohodlnější?Před pár týdny jsem podnikla pěší výpravu do skotskýchhor, s batohem na zádech. Sice mě posadil do vlaku naInverness a dal mi pusu na rozloučenou, ale nezbavil sepřesvědčení, že jsem se zbláznila.z Československa jste odešla v roce 1985. studiabiologie a virologie jste nedokončila kvůli emigraci?první kniha vznikla až v new Yorku?První kniha vznikla mezi lety 1983 a 1985 na československýchsilnicích, které jsem před svým útěkemprostopovala křížem krážem. Vznikla ovšem pouzev mé hlavě – dobře jsem věděla, že propašovat rukopisna Západ se mi nepovede. Na papír jsem ji hodilav roce 1986 po příjezdu do Bostonu. Touhu psát jsemměla už v předškolním věku, když jsem uměla jentiskací písmena a ještě ne moc dobře. Fakt je, že k muziceani malování nemám talent, tak zbývala literatura.Nemluvě o tom, že na rozdíl od jiných tvůrčích činnostívám k psaní stačí cár papíru a ohryzaná tužka.Mám ráda váš sarkasmus, i to, že pro ostřejší slovonechodíte daleko, přesto si udržujete jakýsi odstupa nikdy nesklouznete k ploché vulgárnosti. To jenějaký dar, nebo se „cenzurujete“?Taxikaření je zkratka, která vám umožní poznat své okolíneskonale dřív a důvěrněji, než by se vám to podařilo, kdybystesi vybrali nějakou „obyčejnější“ práci.zažila jste či stále ještě zažíváte kulturní šok vevašem vztahu?No... to ani ne. Anebo, jestli se tomu tak dá říkat, spíšpozitivní. Můj křest Afrikou a Afričany proběhl dávnopředtím, než jsme se s Kennym poznali. Znávala jsempár Afričanů, kteří byli přesně v duchu rasistickéhoškatulkování proradní, prolhaní, nevážili si žen... Dlouhojsem čekala, kdy se ten milý kluk Kenny promění vevlkodlaka a začne se chovat nemožně. Nestalo se. Jeto pravdomluvný, upřímný, hluboce milující partner, zakterého bych teď po sedmi letech dala ruku do ohně.a pro kennyho bylo soužití s běloškou od počátkubezproblémové, nebo se s určitými věcmi potýkal?Nebyla jsem první běloška, se kterou měl vážnější vztah,a z toho, co mi vyprávěl o své minulosti, jsem pochopila,že si na cizí kulturu taky musel zvykat. V mém případěsi naopak pochvaluje, že mám duši (a pozadí) jakoAfričanka. Jen občas, když třeba sleduje hodně důvěrnýrozhovor mezi mnou a některou z mých kamarádek, vrtíPřesně tak. Bylo to těžké rozhodování. A kdybychvěděla, že čtyři a půl roku nato přijde sametovka, asibych to udělala jinak. Ale univerzitou kolovaly fámy,že jakmile dostanete diplom, seberou vám na desetlet pas. Tak jako spoustě jiných věcí, mohli jste tomuvěřit a nemuseli, nebylo si to kde ověřit. Ale představa,že budu, byť s diplomem, deset let trčet v Prazeza železnou oponou a vůbec nikam se nepodívám,byla příliš odporná, než abych to riskla. Občas měsamozřejmě zamrzí, že nemám dokončené vzdělánív mikrobiologii, ale John Steinbeck koneckonců takynedostudoval mořskou biologii, a jaký to byl spisovatel.Sloučit kariéru autora a vědce, jako se to povedlotřeba Miroslavu Holubovi, bych asi neuměla.Tohle jsem se, myslím, naučila čtením americkéa ostatně i britské literatury. Tam se ostřejší slovapoužívají běžně – a k čemu by ostatně byla, kdybyje nikdo nepoužíval? Psaní není televize – tamsprostá slova vypípnou, neboť to vyžaduje zákon, alespisovatelé si můžou psát, jak se jim zlíbí. V Čechách,zdá se mi, dosud panuje hrůza z každého silnějšíhoslova. Můj otec se svého času pokusil přečíst povídkuod Hrabala... a v půlce první stránky narazil na slovoh... h... Rozčileně mi vykládal, že se ta povídka nedáčíst, je v ní slovo h... a skutečně byl schopný vyslovitjen to jedno písmenko. Tím pádem si kvůli kusu trusuzprotivil Hrabala! Já jsem se rozhodla, že pokudnějaké slovo podle mě do věty patří, dám ho tam,ať se to někomu líbí nebo ne. Teď mám ohromnouradost, když mi lidé říkají a píší, že prý jsou Sloniv soumraku psaní hodně sprostě, ale oni chápou, žeto tak muselo být, že si to téma vyžádalo. Moc mětěší, že to pochopili.co plánujte do budoucna? zůstat v londýně a psátknihy pro český trh?Jak už jsem říkala – nevím, jak dlouho zůstanemev Londýně. A už vůbec ne, kam se přestěhujeme pak.Několik lidí mi kladlo na srdce, že bych měla zaseaspoň nějakou dobu strávit v Česku, abych se neodrodilaa abych měla šanci najít nějaký příběh z českéhoprostředí. Kennymu se ovšem do Čech moc nechce,v rasově smíšeném Londýně se přece jen cítí líp. Cose týče psaní – pevně doufám, že zas nějaké knížkyvyjdou v překladech do jiných jazyků. To mě pak zvoudo různých zemí a já mám možnost tímhle stylemzadarmo cestovat.iva pekárkováČeská spisovatelka a překladatelkase narodila 15. února 1963v Praze. Studovala přírodovědeckoufakultu, obor mikrobiologiea virologie, krátce předjejím dokončením emigrovala.Rok pobývala v rakouském uprchlickém tábořev Traiskirchenu, poté se vydala do Spojených států.Dlouhý čas bydlela v New Yorku, kde působila jakobarmanka, sociální pracovnice a zejména taxikářka.V roce 1997 se vrátila do Prahy, kde pracovalav novinách. Od roku 2005 žije s přítelem Kennymv Londýně. Debutovala nevydanou prózou Heslodouble-sex, oficiální prvotinou se jí tak stal ažromán Péra a perutě. Její zatím poslední počinse jmenuje Sloni v soumraku. Některé její knihyvyšly v překladu i ve Spojených státech, VelkéBritánii, Německu a Španělsku.rozhovor66 www.komora.cz