Sen·to¯i ve ValdötejnskÈm pal·ci? - Tutorial.cz

OBSAH 1/2 19961 V›STAVYSOUTÃéEKONGRESYSEMIN¡ÿE2 INTERVIEW s Janem Hirdem Pokorn˝mEva Heydov·2-4 AKTU¡LNà Gremium ke Konceptu˙zemnÌho pl·nu Prahy5 Sen·to¯i ve ValdötejnskÈmpal·ci?6-7 PRAéSK› HRAD Zpr·va Ivo Koukola, ¯editeleSpr·vy PraûskÈho hradu7 Rozhovor s Bo¯kem äÌpkem,hlavnÌm architektemPraûskÈho hraduJan Man, Ji¯Ì Horsk˝8-11 URBANISMUS Ohlasy na Hypobanku IIMiroslav Baöe12 TEORIE Meier a Framptonv Praze a v BrnÏRostislav äv·cha13-16 REALIZACE Praûsk˝ hrad - LvÌ dv˘rJosef Pleskot a Radek LampaVladimÌr Czumalo17-22 STUDIE Praûsk˝ hrad - Vstup do kancel·¯epresidenta republikyBo¯ek äÌpek18-19 Praûsk˝ hrad - FÌkovnaMartin RoubÌk20-21 Praûsk˝ hrad - OranûerieEva Ji¯iËn·22 Praûsk˝ hrad - Obraz·rnaBo¯ek äÌpek23-32 äKOLA AVU - Rozhovors Emilem P¯ikrylemJi¯Ì Horsk˝24-25 Konzul·t do äanghajeEmil P¯ikryl26-27 UniversitnÌ knihovnaRudo NetÌk28-29 P¯Ìstavba UMPRUM v PrazePavel Rydlo30-32 N·rodopisnÈ muzeumv KinskÈho sadechJ·n Studen˝33-35 REALIZACE P¯estavba a rekonstrukceMuzea umÏnÌ v OlomouciMichal SborwitzRostislav äv·cha36-37 DESIGN »esk˝ design v Rakousku38 SOCHAÿSTVÕ David Rabinowitchv RudolfinuLenka Lindauerov·39 äKOLA VUT Brno, p¯edn·ökyJ. KaplickÈho, R. Meiera,K. Framptona, J. St¯ÌteckÈho,A. är·mkovÈKarel Doleûal40-41 V›STAVA J. Krejcar - M. Lorencve ZlÌnÏKate¯ina Paûoutov·41-43 KNIHY »esk· architektura 1945-95Marek pokorn˝42-43 MystÈrium katedr·lyv Chartres, Louis CharpentierJi¯Ì T. KotalÌk43 KONSTRUKCE Islerovy st¯eönÌ sko¯epinyKarel Doleûal44 MEDAILON Josef Saka¯ZdenÏk Lukeö44 OHROéEN¡ »KD SmÌchovSTAVBA Jan E. Svoboda45-46 A-PRAXE Komora - zpr·vy46 V˝stavy a veletrhyleden-b¯ezen 9646-47 REDAK»NÕ STŸL48 MONITOR49-50 SUMMARY Jason P. BoisvertNa p¯ednÌ stranÏ ob·lky EmilP¯ikryl, Konzul·t äanghajIV., p˘dorys,1990Na zadnÌ stranÏ ob·lky DavidKopeck˝, Galerie Praha-Peröt˝n, p˘dorys,1991nez·visl˝ Ëtrn·ctidenÌk architekt˘. Leden 1996Cena 25 KË, dvojËÌslo 50 KË. RoËnÌ p¯edplatnÈ 650 KË. Studenti: sleva 20 %. Evropa 64 USD, z·mo¯Ì 93 USD.Vyd·v· Obec architekt˘. Adresa redakce: Letensk· 5,118 45 Praha l; TEL.: 53 97 68, 53 97 42, 53 93 41-2 /FAX: 53 97 42/ FAXMODEM: 53 97 68. Vych·zÌ kaûd˝ch Ëtrn·ct dnÌ. RoËnÌk XLII.äÈfredaktor: Ji¯Ì Horsk˝, redakto¯i: Lenka Lindaurov·, Ji¯Ì Schmidt, Hana Vinöov·. Inzerce: Jaroslav Kol·Ëek, Renata Toupalov·, Jitka ZahradnÌkov·. TEL.: 53 97 25, 53 93 41-2/I.19.FAX: 53 97 25. Grafick· ˙prava: V·clav Sokol. RedakËnÌ rada: PhDr. Bohuslav Blaûek, doc. ing. arch. Jakub Cigler, ing. arch. Tom·ö »ernouöek, ing. arch. Karel Doubner, ing. arch. IgorD¯evÌkovsk˝, ing. arch. LudvÌk Grym, ing. arch. Peter Gromski, PhDr. Josef HoleËek, ing. arch. Otakar Chochola, ing. arch. V·clav Kr·lÌËek, ing. arch. Jan LÌnek, ing. arch. Vlado MiluniÊ,ing. arch. Martin Peterka, ing. arch. Ivan Plicka, prof. ing. arch. Emil P¯ikryl, ing. arch. Jan Sedl·k, ing. arch. Alexandr Skalick˝, prof. ing. arch. Jaroslav äafer, ing. Josef äanda,PhDr. Rostislav äv·cha, ing. arch. Ivan Vav¯Ìk, PhDr. Jind¯ich VybÌral. ISSN 009-0697. Sazba, lito: ARDEA grafickÈ studio s.r.o.; Tisk: a.f. BKK s.r.o. Rozöi¯uje PNS, A.L.L. Production,MediaPrint Kapa, Transpress. Informace o p¯edplatnÈm pod·v· a objedn·vky do zahraniËÌ vy¯izuje redakce. Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poöt Praha Ë.j. nov. 5212/95ze dne 12. 6.1995 a ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha Ë.j. 206/93 ze dne 20.1.1993.

SoutÏûeIdeov˝ urbanisticko-architektonick˝n·vrh ¯eöenÌ n·mÏstÌ T. G. Masaryka.Vypisovatel: Magistr·t mÏstaPardubice, Pernöt˝nskÈ n·m.1,51312 Pardubice, tel. 040/6859451.TermÌn do 10. 2.1996.Vyzvan· soutÏû: Ë·st centra - Ostrov--Strakonice. Vyzv·ni: R. Schmitt,J. Br˘ha, L. Monhart, J. Rampich,R. äÌma, J. Z·kosteleck˝. Vypisovatel:MÏsto Strakonice.Vyzvan· soutÏû: Chvalsk˝ z·mek.Vyzv·ni: K. Valouch, J. KrËÌn (Keramoprojekt), J. Danda. Vypisovatel: MÌstnÌ˙¯ad Praha-HornÌ PoËernice.Are·l Univerzity PalackÈhov Olomouci. Ve¯ejn· urbanistick·soutÏû. Vypisovatel: Rektor·t UP,K¯ÌûkovskÈho 8, 770 83 Olomouc,tel. 068/5441519.TermÌn do 8. 3.1996.Vesnice roku. SoutÏû Spolku proobnovu venkova. P¯ihl·öky jsouk dispozici na vöech okresnÌch˙¯adech. Kontakt: OkresnÌ ˙¯adBrno-venkov, Josef ZahradnÌËek,P¯ÌËn· 9, 602 00 Brno.DruhÈ kˆlo do konce b¯ezna 1996.ZAHRANI»ÕZ·kladnÌ ökola a tÏlocviËnav Burglengefeldu. Podklady za200 DM (öekem, heslo Wettbewerb):Stadt Burglengefeld, Markplatz 2-4,93133 Burglengefeld.TermÌn 19. 2.1996.Rekonstrnkce a rozö̯enÌ kulturnÌhocentra ve V˝maru. Podklady za250 DM (öekem, heslo WettbewerbWeimar-halle): PAD, Postfach 1111,99409 Weimar.TermÌn 5. 2.1996.EkologickÈ a levnÈ rodinnÈ domy,Neumarkt/Sachsen. Podklady za200 DM (öekem, heslo WettbewerbAlberts Pˆhl): Architekturb¸roDelto, Rudolf-Breittscheid-Strasse 11,08233 Treuen.TermÌn 12. 2.1996.Rozö̯enÌ ubytovny pro ml·deû- Allmannsdorf v Kostnici.Vypisovatel: MÏsto Kostnice.Podkladyza 100 DM na konto071886 Sparkasse Konstanz, BLZ690 500 02, heslo WettbewerbJugendherberge na adrese: StadtKonstanz, St‰dt. Hochbaumt, UntereLaube 24, 78459 Konstanz.TermÌn do 28. 2.1996Rozö̯enÌ radnice s dostavbouknihovny, obchod˘ a byt˘ a vy¯eöenÌn·vaznosti na mÏsto Iphofen.Podklady za 150 DM (öekem): StadtIphofen, Bauabteilung, Markplatz,97318 Iphofen.TermÌn 27. 2.1996 (v˝kresy)7. 3.1996 (model).Domov s peËovatelskou sluûbouv Manchingu. Vypisovatel:Markt Manching. Podklady proti 150DM (öekem, heslo WettbewerbSeniorenanlage) na adrese:Markt Manching, Techn. Bauamt,Ingolst‰dter Str. 2, 85”77 Manching.TermÌn do 5. 3. (v˝kresy), do 19. 3.1996 (model).MÏstsk· Ëvrù Layenhof/Munchwaldv Mainzu-Wachernheimu- urbanistick· soutÏû. Podklady za200 DM (öekem, heslo WettbewerbLayenhof): Bauwervaltungsamt derStadt Mainz, Zitadelle Bau A, Postfach3820, 55028 Mainz.TermÌn 15. 3.1996.(Pozn·mka: Architekti, kte¯Ì by sechtÏli tÏchto soutÏûÌ z˙Ëastnita nemajÌ licenci pro NÏmecko, semohou spojit s T. Zvϯinou,Leopoldstrasse 76, D-80802 M¸nchen,tet. 0049 89392139)Habitat II. - Convivial Spaces.Mezin·rodnÌ ideov· soutÏû proarchitekty a studenty. Vypisovatel:U.I.A. General Secretariat,51, rue Raynouard, 75016 Paris,France, tel. 33145243688, 33145240278. RegistraËnÌ poplatek:studenti 25 USD, ostatnÌ 75 USD.TermÌn do 15. 3.1996.⁄zemÌ An der Abens v Mainburgu.Vypisovatel: MÏsto Mainburg.Podklady za 200 DM öekem nebop¯evodem na konto Ë.109 SparkasseMainburg, BLZ 750 515 65 na adrese:Stadtbauamt Mainburg, Markplatz 1,84048 Mainburg.TermÌn do 12. 3. (v˝kresy), do 19. 3.1996 (model).Star˝ p¯Ìstav a kulturnÌ centrum veW¸rzburgu. Vypisovatel: MÏstoW¸rzburg.Podklady proti 200 DMöekem nebo p¯evodem na kontomÏsta W¸rzburgu 315 u St‰dt.Sparkasse Wˆrzburg, BLZ 790 500 00,heslo Wetbewerb Alter Hafen naadrese: Stadt W¸rzburg,Stadtplanungsamt, BeimGrafeneckart 1, 97070 W¸rzburg.TermÌn do 8. 3. (v˝kresy), do 22. 3.1996 (model).Am Lachgraben, Werneck.Vypisovatel: Markt Werneck. Podkladyproti zaplacenÌ 150 DM (öekem, hesloWettbewerb Werneck) naadrese: Markt Werneck, Balthasar-Neumann-Platz 8, Werneck.Termin do 26. 3. (v˝kresy), do 2. 4.1996 (model).NovÈ ostrovy u Ben·tek - evropsk·studentsk· soutÏû. Informace:EASA Sezione di Venezi·, c/o IUAVSenato Studenti, Tolentini,S. Croce 191, I - 30135 Venezia, Italy,fax 003941710108.P¯ihl·öky do 30. 4.1996V›SLEDKYÿeöenÌ rezidence velvyslance »Rv Budapeöti.1. cena: l. BuËek, SIAL;2. cena: L. Pata, AteliÈr PAK;dvÏ 3. ceny: L. Kuba; D.Kopeck˝,R. NetÌk, J. Studen˝, M. KurËÌk,K.N.S. architekti.PropojenÌ ulic Tomkovy a Smetanovyv T·bo¯e. l. cena: Monika Frantov·-Krausov·, Jana Hendrychov·,spolupr·ce Lucie Vogelov· (Praha);2. cena: Lenka Dvo¯·kov· (Praha),Jitka ÿÌhov· (VrchlabÌ);3. cena: Lenka Chladilov·(P¯eötice), Oliver K·ln·ssy (Brno),P¯emysl Mazal (Brno).V˝stavy»esk· ûidle. Galerie Design centra,Dlouh· 10, Praha 1.Do 30. l.1996.Miroslav Lorenz, JaromÌr KrejcarzlÌnsk·modernÌ architekturaa praûsk· avantgarda. D˘m umÏnÌ,ZlÌn.Do 4. 2.1996.SouËasn· d·nsk· architektura naplak·tech. N·rodnÌ technickÈmuzeum, KostelnÌ ul. Ë. 42, Praha.Do 15. 2.1996.Josef äolc, DvÏ holeöovickÈ stavby.N·rodnÌ technickÈ muzeum, KostelnÌul. Ë. 42, Praha, Galerie jednohodomu.Do 18. 2.1996Ji¯Ì NaËeradsk˝: Venus Impudica.Galerie Genia Loci, ⁄jezd, Praha 5Do 18. 2.1996.ZAHRANI»ÕPAÿÕéOkno na dv˘r - N·vrhy a realizaceOtto Seidla. Institut Francaisd'Architecture, 6, Rue de Tournon,75006 Paris.Do 28. l.1996.DR¡éœANYFAN. Odborn˝ veletrh p¯ÌrodnÌhokamene. Dr·ûd'any, Strassburgerplatz.Od 26. do 28. l.1996.LOND›NThe Painted Page - italsk·renesanËnÌ kniûnÌ iluminace1450 -1550. Royal Academy of Arts,Piccadilly, London.Do 29.1.1996.VÕDE“Oskar Schlemmer - Tanec - Divadlo- JeviötÏ. Kunsthalle, Karlsplatz,Treitlstrasse 2,1040 Wien.Do 29.1.1996.BERLÕNRanÈ stavby a Johannes Itten.Bauhaus-Archiv, Museum f¸rGestaltung, Klingelhˆferstrasse 14,10785 Berlin.Do 29.1.1996.Cesta do JeruzalÈma. Historick·exkurze do mÏsta mÏst. Grosse,Orangerie, Schloss Charlottenburg,Spandauer Damm,14059 BerlÌn.Do 29. 2.1996.ANTVERPYWilly van der Meeren - Wonen &building design. InternationalKunstcentrum, de Singel, Desguinlei25, 2018 Antwerpen.Do 5. 2.1996.ROTTERDAMRenzo Piano: Tradice a modernÌtechnologie. NetherlandsArchitecture Institutte.Do 25. 2.1996.Kongresy,Kongresy,semin·¯e,p¯edn·ökyHabitat II. Konference po¯·dan·italskou sekcÌ UIA na tÈma novÈvyuûitÌ star˝ch budov, obnova star˝chcenter. B¯ezen 1996, Neapol.Informace: Raffaele Sirica, Ordinedegli Architetti Napoli, Via medina63, 80133 Neapol, It·lie, fax:3981/5519486.Mezin·rodnÌ semin·¯ o mÏstskÈarchitektu¯e a kultu¯e. 3. - 24. 3.1996, Praha. P¯ihl·öky do 2. 2.1996:isua-ETH, Postfach 101, ETH,Hongerberg, CH-8093, Zurich,Switzerland, tel. 0041/1-6337901.7. mezin·rodnÌ konferenceo trvanlivosti stavebnÌch materi·l˘a jejich komponent˘.19. - 23. 5.1996, Stockholm. Informace:Conference Secretariat, Stockholm,ävÈdsko, tel. 04687361500, fax0468348441.BARCELONA 96XIX. kongres Mezin·rodnÌ uniearchitekt˘ v BarcelonÏ.Z·kladnÌ diskusnÌ okruhy, kterÈ sebudou probÌrat na ËervencovÈmkongresu, se soust¯edÌ kolem dvouhlavnÌch v˝stav. "SouËasnosta budoucnost. Architektura vemÏstech" a "SouËasn· Barcelona".DiskusÌ se z˙ËastnÌ architekti dneönÌsvÏtovÈ scÈny a to jak sv˝miteoretick˝mi p¯ÌspÏvky, tak svouprofesion·lnÌ praxÌ.Ze zn·m˝ch architekt˘, kte¯Ì sesejdou na kongresu, jmenujmealespoÚ nÏkterÈ: Ben van Berkel,Oriol Bohigas, Joan Busquets, CharlesCorrea, Roger Diener, PeterEisenman, Norman Foster, ZahaHadid, Herman Hertzberger, JacquesHerzog, Steven Holl, Toyo Ito, HansKollhoff, Rem Koolhaas, DanielLibeskind, Rafael Moneo, JeanNouvel, Dominique Perrault, RichardRogers, Alvaro Siza, Oswald M.Ungers.OPRAVYOmlouv·me se Radovanu BoËkovi zachybnÈ uvedenÌ jeho k¯estnÌho jmÈnav Ë. 25-26/95.Ve v˝sledcÌch soutÏûÌ v Ë. 24/95 A.jsme chybnÏ uvedli jmÈno jednohoz odmÏnÏn˝ch v urbanistickÈm ¯eöenÌokolÌ LochotÌnskÈho pavilonu v Plzni.Toto ocenÏnÌ zÌskali Old¯ich Kodedaa Jaroslav äimek. Autor˘m se omlouv·me.HlavnÌ cenu Prahy v soutÏûi INTERI…RROKU zÌskal AteliÈr 6 za P·nsk˝ mÛdnÌsalÛn Sebastian v Pa¯ÌûskÈ ul. Ë. I l.DoplÚujeme jmÈna autor˘: Libor »Ìûek,Ond¯ej Moravec, Michal Nekola, RadekäÌma, David JansÌk. (SoutÏû vyhl·silav Ëervnu loÚskÈho roku francouzsk·spoleËnost Tollens, zastoupen· na˙zemÌ »eskÈ republiky firmou DPCSystems Brno a v Praze a st¯ednÌchËech·ch firmou Prodecor Praha aDesign Centrem »R.)1 ARCHITEKT 1-2/96

Interviews newyorsk˝marchitektemËeskÈho p˘voduJanem HirdemPokorn˝mV loÚskÈm roce jste obdrûel CenuAmerickÈho institutu architekt˘(AIA) - jako v˝raz ocenÏnÌ vaöehopedagogickÈho p¯Ìnosu.Na ColumbijskÈ UniversitÏp¯edn·öÌte technologii pam·tkovÈpÈËe od momentu zrodu tohotop¯edmÏtu a vlastnÏ celÈhovyuËovacÌho odvÏtvÌ. S ËÌm jstev USA zaËÌnal?Cel˝ m˘j ûivot v Americe je vlastnÏspjat˝ s Columbijskou universitou,kde jsem zÌskal "Master degree".Vz·pÏtÌ jsem odeöel se skupinoukamar·d˘ architekt˘ do Michiganu,kde jsme projektovali pro Forda celÈnovÈ mÏsto, jeû mÏlo pracovat prov·leËn˝ pr˘mysl. Ford to aleuprost¯ed z politick˝ch d˘vod˘zastavil a j· ztratil pr·ci. Nakonecjsem navrhoval p¯estavby Fordov˝chautomobilek na tov·rny na v˝robutank˘. T¯i roky jsme pracovalijeden·ct hodin dennÏ, vöichnis ˙û·snou vervou, s pocitemneuvϯitelnÈho nadöenÌ a jednotnosti.Pak jsem dostal ûaludeËnÌ v¯edya vr·til se do New Yorku, chvÌli jsemstavÏl obytnÈ domy u firmySkidmore, Owens & Merill, a nakonecjsem se znovu vr·til na Columbii.Co v·s p¯ivedlo k pam·tk·m a jejichrekonstrukcÌm?Byl jsem ¯editelem ökoly, kde jsemtakÈ uËil. Ta vznikla jako odnoû¯·dnÈho studia a chybÏly pro niadministrativnÌ prostory. Uvolnilijednu starou budovu a hledal senÏkdo, kdo by ji zrekonstruoval. Bylato moje prvnÌ pr·ce toho druhu, taton·hoda vöak zaloûila moji specializacipam·tk·¯e... J· jsem ale modernÌarchitekt. Hned na to jsem dostaldalöÌ p¯estavbu ve Stony Brooku, kdebylo pot¯eba z p˘vodnÌ malÈ ökolyudÏlat knihovnu pro dva milionyknih. Byla to st·tnÌ zak·zka, a protose nesmÏlo nic bourat. Objekt jsmeobklopili Ëty¯mi nov˝mi k¯Ìdly, jejichpropojenÌm pak vznikly rozlehlÈprosklenÈ meziprostory. MÈ pr·cesi tehdy vöiml profesor JamesMarston Fitch, zaloûil ochranupam·tek jako uËebnÌ p¯edmÏta poû·dal mne, abych uËil s nÌm...MnÏ se to IÌbilo takÈ proto, ûe m·mes Fitchem stejnÈ n·zory narekonstrukci: zach·zet se star˝mibudovami s respektem, p¯i dostavbÏse p¯iblÌûit mϯÌtkem, texturoua barvou, ale p¯itom dÏlat soudobouarchitekturu.Co pat¯ilo k vaöim nejzajÌmavÏjöÌmprojekt˘m?R·d vzpomÌn·m na vilu Morris-JumelMansion. J· jsem se s nf totiû setkalve svÈm ûivotÏ dvakr·t. Kdysi jakostudent jsem se zapsal na p¯edn·ökyamerickÈ historickÈ architektury,kterou vyuËoval slavn˝ TalbotHamlin. MÌsto p¯edn·öek mi dalseznam objekt˘, kterÈ jsem mÏl pronÏj prostudovat. Na prvnÌm mfstÏbyla Morris-Jumel Mansion, nejstaröÌnewyorsk· vila, kdysi WashingtonovovojenskÈ ˙st¯edÌ. Je to kr·sn·palladiovsk· budova v Harlemu.:. Poletech jsem se vr·til ke sv˝m prvnÌmjeötÏ studentsk˝m skic·m - byl jsemvyzv·n k jejÌ rekonstrukci.Co ¯Ìk·te tomu, co se dÏjev architektu¯e a pam·tkovÈ pÈËiv Praze dnes?MÏl jsem z toho z poË·tku trochustrach, ûe totiû ti mladÌ po letechod¯fk·nÌ a r˝sov·nÌ panel·k˘ zaËnous v˝buön˝mi projekty, jeû nebudourespektovat to, co v Praze je. TakÈsamoz¯ejmÏ nastal ohromn˝ tlakz ciziny; ale musÌm r·d ¯Ìct, ûe jsemse ob·val zbyteËnÏ. V Praze je p¯ecejen vötÌpena a zako¯enÏna tradicedobrÈ souËasnÈ architektury, jeû m·citliv˝ ohled na historickÈ z·zemÌ.Dobrou architekturou nemyslÌmslohovÏ n·padnou, ale ani tu, kter· se¯ÌdÌ mÛdou. Dob¯e to vystihl architektMas·k, kdyû na jednÈ z p¯edn·öek¯ekl, ûe pracujeme-li ve mÏstÏ, kterÈm· minulost, p¯id·v·me dalöf str·nkyk rozepsanÈ knize. A protokaûd· ta nov· musÌ b˝t celÈ knizep¯izp˘sobena. Jsem r·d, ûe panGhery v p¯ÌpadÏ RaöÌna dodrûelalespoÚ v˝ökovÏ mϯÌtko.Jak je to s pam·tkovou pÈËÌv Americe dnes?ÿekl bych, ûe je v˝bornÏorganizov·na, i kdyû nezn·m situaciv ostatnÌch mÏstech detailnÏ - ale vÌcemÈnÏ je jim vzorem newyorsk˝ z·konz roku 1965, ten kter˝ veöel v platnostpo zbour·nÌ n·draûÌ Penn Station.Vöichni jsme protestovali, cel· ¯adaosobnostÌ, t¯eba Phillip Johnson, panÌOnasisov· a dalöÌ a dalöÌ. Od tÈ dobyse p¯i p¯estavbÏ kaûdÈ pam·tkovÈbudovy musÌ û·dato povolenÌ stavebnÌ ˙¯ad, kter˝ tonejprve automaticky p¯ed· do rukoupam·tk·¯˘m. Pam·tk·¯i jsou paksoust¯edÏni ve st·tnÌch st¯ediscÌch,roztrouöen˝ch po celÈ Americe. Jsoumezi nimi ovöem zast·nci r˘zn˝chn·zor˘ - nejËastÏji bojuji s tÏmi, .kter˝m ¯Ìk·m "true believers"(pravovÏrnÌ). ChtÏjÌ obyËejnÏ p¯esnÏzachr·nit kaûd˝ detail, mnohokr·tnesmyslnÎ, v p˘vodnÌ podobÏ.Zkr·tka nevidÌ les kv˘li strom˘m. NadruhÈ stranÏ jsou zase p¯ÌliönÌradik·lovÈ, a tak se p¯ikl·nÌm sem .i tam, kde to cÌtÌm spr·vnÈ.DÏkuji za rozhovor.Text a snÌmek Eva Heydov·Autorka je fotografka, publicistka, od80. tet ûije a pracuje v New Yorku,st·l· spolupracovnice ArchitektaVila Morris-JumelMansionv Harlemu.Snimek PetrKratochvÌlZe spoleËnostiV˝stava EMILA PÿIKRYLA a jehoû·k˘ äkoly architektury AVU veFragnerovÏ galerii p¯il·kala podleoËek·v·nÌ spousty obdivovatel˘P¯ikrylovy tvorby a samoz¯ejmÏstudent˘ a jejich p¯·tel.V p¯ÌzemÌ galerie ve stejnÈ dobÏprobÏhla instalace v˝sledk˘soutÏûe na rezidenci velvyslancev Budapeöti. Na snÌmku Pavlaätechy Emil P¯ikryl na vernis·ûis rektorem Akademie MILANEMKNÕé¡KEM.Aktu·lnÏRADNICE V UHERSK…M HRADIäTIje naklonÏn· o 71 centimetr˘ naöpiËce vysokÈ 47,5 metru.Konstatovali to odbornÌci zaË·tkemprosince p¯i p¯ileûitosti otev¯enÌradnice pro ve¯ejnost. RekonstrukcivÏûe stojÌcÌ na vodÏ (zaËala senakl·nÏt jiû v minulÈm stoletÌ)provedl ateliÈr GG UherskÈ HradiötÏ,auto¯i ¯eöenÌ jsou Radomil Harazima ZdenÏk GrÚ·k. N·jemcem objektuje spoleËnost Fotofast.FIRMA FISCHER REISENotev¯ela v centru Prahy na poË·tkuprosince prvnÌ obchodnÌ d˘m z·jezd˘v »eskÈ republice. P˘vodnÏfunkcionalistick˝ d˘m na rohuProvaznickÈ a Hav̯skÈ ulice(postaven v roce 1930 podle n·vrhuarchitekta Adolfa Foehra) buderekonstruov·n pod p¯Ìsn˝m dohledempam·tk·¯˘ podle projektu hamburskÈarchitektky Susanne WolfartovÈ.V BUDISLAVI V OKRESE SVITAVYbude postaven kostel ve tvaru srdce seËtrn·ctimetrovou vÏûÌ. Autorem jeJ·n Repko. PoËÌt· se s vyuûitÌm i nakoncerty.PRAéSK¡ RADNICE HODL¡v tomto roce poskytnout 791 milion˘korun na podporu kultury. Na opravyarchitektonick˝ch pam·tek by mÏlop¯ipadnout 115 milion˘ korun.INVESTOR VERSUS SOUTÃéNÕPODMÕNKY?StavebnÌ proluku v centru Olomoucem· po Ëty¯iceti letech zaplnitkomplex budov, v nichû budou sÌdlitobchody, hotel, banka a kancel·¯e.Objekt m· postavit firma Gemo, kter·v olomouckÈ galeii Caesarp¯edstavila soutÏûnÌ architektonickÈn·vrhy na stavbu. Porota udÏlilaprvnÌ cenu Petru PelË·kovi a PetruHr˘öovi z Brna, jeû jsou podlesoutÏûnÌch podmÌnek povϯenirealizacÌ.VypisovatelÈ soutÏûe, spoleËnostGemo se vöak rozhodli realizovatn·vrh LumÌra L˝ska a Petra Opletala,kte¯Ì obdrûeli druhou cenu. T¯etÌcenu zÌskali Radek a Lada Kola¯Ìkovi.Stavba m· b˝t zah·jena v druhÈpolovinÏ roku 1996 a dokonËena podvou letech. Kauzou se zab˝v·komora. (lin)2 ARCHITEKT 1-2/96

KARDIN¡L MILOSLAV VLK UVEDLv souvislosti s opravou a rekonstrukcÌArcibiskupskÈho pal·ce v Praze naHradËanech, ûe v p¯edloÚskÈm rocebylo investov·no do obnovycÌrkevnÌch pam·tek celkem350 milion˘ korun. RekonstrukceArcibiskupskÈho pal·ce bude trvatzhruba t¯i aû Ëty¯i roky a vyû·d· si440 milion˘ korun z prost¯edk˘cÌrkve, st·tu a sponzor˘. Autorem¯eöenÌ rekonstrukce je Jind¯ich Synekz ateliÈru Ama. PrvnÌ etapa pracÌskonËÌ na podzim roku 1997. (lin)BRNÃNSK¡ FAKULTAarchitektury VUT obnovila p¯eddvÏma lety Ëinnost lok·lnÌho centraI.A.E.S.T.E., studentskÈ organizace,kter· podporuje v˝mÏnnÈmezin·rodnÌ studentskÈ programya m· zastoupenÌ v 65 zemÌch svÏta.Do konce ledna je moûnÈ podatp¯ihl·öky na veletrh pracovnÌchp¯ÌleûitostÌ Kontakt, kter˝ d·v·firm·m moûnost osobnÌ prezentacep¯ed öirok˝m spektrem student˘.Informace na telefonu 05/333343(Jana MartÌnkov·).SPOLE»NOST KONTAKT MORAVIA,kter· m· na t¯icet let pronajat˝ kostelsv. Michala v centru Prahy, zaËalas jeho rekonstrukcÌ. Chce jejpromÏnit na komplex sespoleËensk˝mi, bankovnÌmia restauraËnÌmi sluûbami.Rekonstrukce, kterou podpo¯il ¯editelPraûskÈho ˙stavu pam·tkovÈ pÈËePavel Pirkl, by mÏla b˝t hotova dokonce p¯ÌötÌho roku.SECESNÕ VILA PRIMAVESIv Olomouci ch·tr·, protoûe jejÌmajitel, soukrom· spoleËnost,nereaguje na v˝zvy pam·tk·¯˘. Jedn·se o nejkr·snÏjöÌ stavbu ze t¯Ì svÈhodruhu v republice. MÏla b˝tp¯emÏnÎna v podnikatelsk˝ klub, alerekonstrukce byla p¯ed rokemzastavena a stavebnÌ pr·ce nebylydosud obnoveny.FUNKCIONALISTICK¡ BUDOVAM·nes na praûskÈm MasarykovÏn·b¯eûÌ, kter· byla postavena v roce1933 architektem OtakaremNovotn˝m na mÌstÏ p˘vodnÌchäÌtkovsk˝ch ml˝n˘, je v souËasnÈdobÏ postupnÏ sanov·na. SanaËnÌpr·ce prov·dÌ akciov· spoleËnostZakl·d·nÌ staveb, kter· zaËÌn·zajiötÏnÌm spodnÌch Ë·stÌ budovy.Investorem je Nadace »eskÈho fonduv˝tvarn˝ch umÏnÌ. (lin)REKONSTRUKCI N¡MÃSTÕSigmunda Freuda v P¯Ìborup¯ipravuje tamnÌ radnice. AutoremurbanistickÈ studie, kter· byla jiûschv·lena, je architekt Kosn·Ëz Bratislavy. Rekonstrukce by mÏlazachovat p˘vodnÌ historick˝ vzhled.n·mÏstÌ vËetnÏ kaöny a Mari·nskÈhosloupu.äPA»KŸV DŸM - KANCEL¡ÿSK›komplex Praha City Centerv KlimentskÈ ulici, kter˝ vyrostl na3 ARCHITEKT 1-2/96Cena Aga Khana za isl·mskou architekturu byla v loÚskÈm roce p¯idÏlena dvan·ctimuslimsk˝m projekt˘m realizovan˝m v jihoasijsk˝ch a africk˝ch zemich.Jednu z cen zÌskali Behruz a Can Cinici za meöitu v Anka¯e v Turecku, kteroup¯in·öÌme na snÌmku. TakÈ v »ech·ch zaËÌnajÌ b˝t tyto stavby aktu·lni:o v˝stavbÏ meöity se uvaûuje v BrnÏ a Teplicich. (Iin)mÌstÏ zbouranÈho äpaËkova domu(autorem je »echoameriËan OttoDvo¯·k), zaËal s pron·jmykancel·¯sk˝ch ploch. Cena za metrËtvereËnÌ mÏsÌËnÏ tu ËinÌ mezi 55-62DM. Polovinu z·jemc˘ z·tÌm tvo¯ÌËeskÈ firmy.OKOLÕ NUSELSK… SLADOVNYv Praze by mÏlo b˝t upraveno podlevÌtÏznÈho n·vrhu urbanistickÈsoutÏûe, jehoû autorem je t˝m veden˝Luboöem JÌrou. MajÌ tu vzniknoutnovÈ ulice, hlavnÌ cestou by mÏla b˝tkolon·d· rovnobÏûn·s K¯esomyslovou ulicÌ. Podle studiese stane okolÌ sladovny mÌstem proklid a kulturu, hlavnÌ d˘raz je kladenna zeleÚ.ATELI…R AP JIÿÕHO PLESKOTAotev¯el v prosinci svÈ novÈ pracoviötÏ,kde p¯edstavil projekt Prostor provöechna mÈdia. Jeho souË·stÌ je pÏtv˝stav do roku 2000 (jednou roËnÏ)ve spolupr·ci s galer¸ MXM. Na prvnÌexpozici od 18. do 22. prosince sep¯edstavili Jitka a KvÏta V·lovy,Gilman, Jan Merta, Ji¯Ì Davida AntonÌn St¯Ìûek. (lin)NEJVÃTäÕ PRAéSK… N¡KUPNÕcentrum se zaËne stavÏt v p˘li tohotoroku v na koneËnÈ metra ve ZliËÌnÏ.Investorem je nÏmeck· firma N·bytekWalther. Autory n·vrhu jsouarchitekti Nattler (NÏmecko) a »echMartin KotÌk z ateliÈru Omicron-K.Stavba m· b˝t dokonËena zhruba podvou letech. (lin)ODBOR éIVOTNÕHO PROSTÿEDÕmÏstskÈ Ë·sti Prahy 2 vyj·d¯il svÈstanovisko ke Konceptu ˙zemnÌhopl·nu hl. m. Prahy. V nÏm se konstatuje,ûe ˙zemÌ Prahy 2 je ne˙mÏrnÏzatÌûeno automobilovoudopravou. Odbor .kategorickyNovostavba administrativni budovyNa Pankr·ci z dilny D.A. Studia (auto-¯i Rajniö - Prouza - Zima - Fiala, spolupr·ceKloda a T˝blov·) souvisi svouötÌtovou stÏnou s domem ve ätÏtkovÈË. 5 (viz snÌmek). N·vrh poËÌtal s tÌm,ûe staröÌ objekt ve ätÏtkovÈ budezachov·n. Investor Plan und Bau vöakhodl· d˘m, kter˝ je podle zpr·vyD.A.Studia ve velmi dobrÈm stavu!, zdemolovat.Objekt vytv·¯i se staröÌm sousedemprakticky identickou dvojici, jeû m· svou architektonickou kvalitua smysl ve struktu¯e z·stavby. Vzhledem k tomu, ûe kompozice pr˘Ëeli novostavbydo ätÏtkovy ulice vych·zi ze zachov·nÌ z·kladni hmotovÈ konfgurace,dojde jejÌm poruöenÌm ke znehodnocenÌ kvalit novostavby. SnÌmek Z. Mertapoûaduje humanizaci SeverojiûnÌmagistr·ly spoËÌvajÌcÌ p¯edevöÌmv zachov·nÌ jednosmÏrnÈ dopravyv obou vÏtvÌch spojenÈ s redukcÌpoËtu jÌzdnÌch pruh˘. (Ke KonceptutÈû RedakËnÌ st˘l a str. 4.)OBYTN› A OBCHODNÕ DŸM ADRIEv Plzni byl navrûen Pam·tkov˝m˙stavem mÏsta na kulturnÌnemovitou pam·tku. Budova bylapostavena v letech 1931-32 podleprojektu Friedricha Lehmana. ReliÈfyjsou od Ladislava äalouna.V RYCHNOVà NAD KNÃéNOUbyl po rekonstrukci otev¯en bankovnÌd˘m - poboËka KomerËnÌ banky.Projekt Karla Schmieda provedlaOrlick· stavebnÌ spoleËnost. InteriÈrynavrhl MojmÌr Rann˝.V HOLE»KOVà ULICI V PRAZEna SmÌchovÏ vyroste nov˝ hotelKinsk˝. Jeho majitelem je italsk·rodina Ratti˘, jeû ve svÈ zemispravuje sÌù ubytov·nÌ Marco Polo.Hotels. Na mÌstÏ hotelu stojÌmÏöùansk˝ d˘m, kter˝ bude podlen·vrhu Gianfranka Dioguardihorekonstruov·n na hotel Kinsk˝. N·zÈvzvolili majitelÈ podle nedalekÈhon·mÏstÌ.PAM¡TNÕK LIDICÕMDEFINITIVNÃ?Stavba Pam·tro'ku Lidice, kter˝poË·tkem osmdes·t˝ch let navrhliZdenÏk Kuna, V·clav Hilsk˝a Jaroslav Zdraûil, byla po roce 1989zastavena a uvaûovalo se o jehozmÏnÏ na autosalÛn nebo domovd˘chodc˘. O objekt se zaËal zajÌmatpodnikatel VladimÌr StehlÌk a se svoufirmou Bohemia Art Poldi Ocelv loÚskÈm roce uzav¯el s obcÌ Lidicesmlouvu na pron·jem na dobu 99 letza symbolickou cenu jednÈ korunya s podmÌnkou monument - jakoPam·tnÌk LidicÌm - dostavÏt. Stehlilsse obr·til opÏt na ZdeÚka Kunua ¯editele projektovÈho ˙stavuuvedenÈ firmy, Milana Valentu, jeûp¯epracovali exteriÈr objektu.Koncepci st·l˝ch expozic p¯ipravil Ji¯ÌKotalÌk. V muzeu by mÏla b˝tumÌstÏna takÈ mezin·rodnÌ sbÌrkav˝tvarn˝ch dÏl, kter· vznikla na v˝zvuv öedes·t˝ch letech a je doposudv depozit·¯Ìch ËeskÈho muzeav˝tvarn˝ch umÏnÌ v PrazÈ.GEHRYHO A MILUNI»ŸV DŸMna praûskÈm RaöÌnovÏ n·b¯eûÌ budeotev¯en aû v kvÏtnu tohoto roku. P¯ipokl·d·nÌ z·kladnÌho kamene bylp˘vodnÏ urËen termÌn zah·jenÌprovozu objektu na loÚsk˝ prosinec.Od ˙nora zaËnou ¯emeslnÌcip¯izp˘sobovat vnit¯nÌ prostorypoûadavk˘m n·jemc˘ a od dubna bymÏla zaËÌt fungovat restauracev poslednÌm pat¯e. P¯i p¯ÌlÈûitostislavnostnÌho otev¯enÌ je pl·nov·nai vernis·û v˝stavy pracÌ FrankaGehryho v nedalekÈm M·nesu(Gehry je tzv. zahraniËnÌmkorespondentem Spolku v˝tvarn˝chumÏlc˘ M·nes).

Aktu·lnÏPRAéSK… GREMIUM KEKONCEPTU ⁄ZEMNÕHOPL¡NU PRAHYPraûskÈ gremium vÏnovalo procedur·lnÌmpochybenÌm valnou Ë·st ˙vodusv˝ch p¯ipomÌnek. Zvolen˝ postupprakticky neumoûnil pod·nÌ kvalifikovan˝chp¯ipomÌnek jak nÏkter˝chmÏstsk˝ch Ë·stÌ, tak pr·vnick˝cha fyzick˝ch osob.D·le citujeme z kapitoly "k rozvojikulturnÌho prostoru".Za v˝chodisko jak˝chkoliv ˙vaho kulturnÌm rozvoji Prahypovaûujeme v˝znamnÈ postavenÌ˙zemnÌho pl·nu pro ochranukulturnÌho dÏdictvÌ ve smysluustanovenÌ Ël.10 Konvenceo z·chranÏ architektonickÈho dÏdictvÌEvropy (sjednanÈ a podepsanÈv GranadÏ v roce 1985), kter·v˝slovnÏ pravÌ, ûe "kaûd· stranakonvence se zavazuje p¯ijmoutcelkovou politiku konzervace, kter·stavÌ ochranu architektonickÈhodÏdictvÌ mezi z·kladnÌ cÌle ˙zemnÌhopl·nov·nÌ a urbanismu a kter·zajiöùuje ohled na tuto nutnostv r˘zn˝ch stadiÌch vypracov·nÌ˙zemnÌch pl·n˘ a schvalovacÌhopostupu pracÌ".Vyjde-li PraûskÈ gremium z obecnÈhovymezenÌ konceptu zamϯenÈho nacelomÏstskÈ centrum (zejmÈnaPraûskou pam·tkovou rezervaci),nem˘ûe neû konstatovat ve smysluv˝öe uvedenÈm shodu se z·kladnÌmiz·sadami a vyslovit jim jednoznaËnÏpodporu. ZejmÈna d˘raz napam·tkovou ochranu jako z·kladnÌvodÌtko pro rozhodov·nÌo aktivit·ch v centr·lnÌ Ë·sti mÏsta,podpo¯enÈ d˘razem na nezbytnÈuchov·nÌ dosavadnÌho a podporunovÈho bydlenÌ, stejnÏ jakorozö̯enÌ a dekoncentrace j·dra,sniûov·nÌ dopravnÌ z·tÏûe a aktivitdopravnÌ z·tÏû vyvol·vajÌcÌch jenepochybn˝m p¯Ìnosem.TÌm vÌce v tÏchto souvislostechovöem zar·ûÌ rozhodov·nÌmÏsta o rozvoji nÏkter˝ch Ë·stÌcentr·lnÌho ˙zemÌ mÏsta. A to v dobÏjiû platn˝ch ⁄zemnÌch a hospod·¯sk˝chz·sad a za p¯inejmenöÌm mlËenlivÈhÛp¯ihlÌûenÌ po¯izovatele konceptu.V˝öe byl uveden v jin˝ch souvislostechp¯Ìpad tzv. "tunelu pod P¯Ìkopy",bankovnÌ budovy Hypobank CZ,p¯edpokl·dan· v˝stavba hotelu FourSeasons, administrativnÌ budovy'namÌstÏ äpaËkova domu, Ëi z ned·vnÈminulosti v˝stavba administrativnÌbudovy v proluce Myslbek. Vzhledemk umÌstÏnÌ tÏchto aktivit v urb·nnÌstruktu¯e mÏsta se Ize d˘vodnÏob·vat, ûe se jimi zakl·d· n·d˘sledky, kterÈ v souËasnosti jenomztÏûÌ odhadujeme. Kaûd· z nichjednotlivÏ i vöechny v souËtu jsounap¯Ìklad mimo¯·dn˝m gener·toremdopravy a jejich negativnÌ vliv posilujÌdalöÌ dopravnÌ ¯eöenÌ a ¯eöenÌinfrastrukturnÌ.Ochrana pam·tkovÈho charakterumÏsta se tak dost·v· do polohypouh˝ch nejobecnÏjöÌch proklamacÌ,konkrÈtnÌmi n·vrhy pop¯en˝ch.PraûskÈ gremium si je vÏdomo ûeneregulovan˝ soci·lnÌ trend v nov˝chekonomick˝Êh podmÌnk·ch smϯujek diferenciaci nejen soci·lnÌ, alei nep¯ÌznivÈ lok·lnÌ mezi tÏmitoskupinami, a ûe je tudÌû nutnonavrhnout ˙ËinnÈ regulativy,takovÈ, kterÈ jsou skuteËnoubariÈrou samovolnÈmu v˝voji, a nepouhou reflexÌ jeho p¯edpokl·dan˝chlimit (viz nap¯Ìklad velmi nÌzkostanoven˝ pÛdÌl byt˘, a to bezdefinov·nÌ soci·lnÌ struktury, proPraûskou pam·tkovou rezervaci).K tomu je nutnÈ zajistit i obsluûnost˙zemÌ mÏstkou hromadnoudopravou, zv·ûit n·klady natechnickou infrastukturu apod.Soci·lnÌ zmÏna se totiû velmi v˝raznÏpodÌlÌ na stavebnÌ aktivitÏ, a to nejenpozitivnÏ ve smyslu ˙drûby, oprava rozvoje, ale i negativnÏ tlakem nap¯estavby i pam·tkovÏ chr·nÏn˝ch,objekt˘, Ëasto bez respektu k jejichhodnotÏ. V tÈto souvislosti ovöemponÏkud zar·ûÌ nap¯Ìklad zp˘sobregulace bydlenÌ v PraûskÈ pam·tkovÈrezervaci, obsaûen˝ na str. 2 t¯etÌhodilu Pr˘vodnÌ zpr·vy a doloûen˝graficky Schematem regulace bytovÈfunkce, z nÏhoû plyne, ûe velmipodstatn· Ë·st PraûskÈ pam·tkovÈrezervace je regulov·na ve stupni SV1a SV2, pop¯ÌpadÏ SMJ1 a SMJ2, coû serovn· minim·lnÏ 15%, resp. 21%podlaûnÌch ploch pro bydlenÌ.Zachov·nÌ, resp. posÌlenÌ bydlenÌ,a to soci·lnÏ rozvrstvenÈho jenej˙ËinnÏjöi ochranou charakteruvnit¯nÌho mÏsta Prahy. Proklamacev textovÈ Ë·sti je ne˙Ëinn·, jestliûekoncept nenabÌzÌ û·dn· motivujÌc̯eöenÌ pro jejÌ naplnÏnÌ.V˝chodiskem nejsou n·stavby a p˘dnÌvestavby v kompaktnÌm mÏstÏ,cestou je v˝hradnÏ p¯ik·zan· ochranafunkce p˘vodnÈ bytov˝ch dom˘,legislativnÌ zamezenÌ rekolaudacÌma ekonomicky diferenciovan· podporabydlenÌ (zejmÈna zmÏnou daÚovÈpolitiky). Koncept musÌ politik˘mnabÌdnout varianty ¯eöenÌ. Bytov˝deficit nelze ¯eöit bez st·tnÌa komun·lnÌ v˝stavby, pro kterou jevöak nutnÈ vymezit prostornikoli bez vztahu k existujÌcÌmmÏstsk˝m struktur·m a takÈ ne na˙kor krajiny (DÌvËÌ hrady, Velk· sk·laapod.) Lze p¯edpokl·dat, ûe "trh",resp. nest·tnÌ v˝stavba budepreferovat rodinnÈ bydlenÌ, je protonutnÈ vymezit pro ni prostor tak,aby jÌ p¯ÌmÏstsk· krajina nebylazalita, ale z˘stala pozitivnÌmfenomÈnem bydlenÌ vnÏ st¯edu mÏsta.Chce-li po¯izovatel odlehËit (jako tom v obecnÈ poloze opakovanÏp¯esvÏdËuje) Praûskou pam·tkovourezervaci, p¯etÌûenouadministrativnÌmi a komerËnÌmiaktivitami a z nich plynoucÌdopravou, stavebnÌmi ˙pravamii n·roky na jejich technickÈvybavenÌ a zlepöit v nÌ ûivotnÌprost¯edÌ, m˘ûe jen sotva postupovatv intencÌch konceptu - navrhovatzv˝öenÌ poËtu pracovnÌch p¯ileûitostÌ(nutnÏ na ˙kor bydlenÌ), nasmÏrovatdo centra nejen dalöÌ trasu metra,rozöi¯ovat souËasnÈ stanice, alezejmÈna ukonËit zde i p¯ÌmÏstskou,d·lkovou i mezin·rodnÌ ûelezniËnÌdopravu (nap¯Ìklad termin·l VRT naWilsonovÏ n·draûÌ). Mnoho slov jiûbylo ¯eËeno i naps·no proti koncepciZKS, pozdÏji HUS. ObÏ tyto m·lorozdilnÈ koncepce dopravynejsou skuteËnou ochranouvnit¯nÌho mÏsta, nereflektujÌ jehoskuteËnÈ pot¯eby jako mÌstap¯ÌjemnÈho bydlenÌ lidÌ.NerespektujÌ krajinu a urbanistick˝v˝voj Pr·hy, jejÌ asymetriËnost.VtahujÌ kapacitnÌ dopravu do mÌstintenzivnÌ historickÈ z·stavby,p¯eruöujÌ urbanistickÈ vazby p¯imov PPR i pam·tkov˝ch celk˘ mimorezervaci, a jsou tak p¯Ìm˝mohroûenÌm pam·tkov˝ch hodnotPrahy. Koncept je dokonce krokemzpÏt i proti platn˝m ˙zemnÌmrozhodnutÌm a stavebnim povolenÌmv nÏkter˝ch detailech dopravnÌho¯eöenÌ, kdy se poda¯ilo vlekl˝mjedn·nÌm snÌûit kapacitu promÏstskÈ prost¯edÌ nep¯imϯen˝chstaveb. P¯estoûe v poslednich pÏtiletech probÌh· na toto tÈma bohat·odborn· diskuse i se zahraniËnÌ˙ËastÌ, koncept nenabÌzÌ ani variantysporn˝ch detail˘ (kromÏ JV Ë·sti),natoû oËek·vanou novou, k mÏstuohleduplnou variantu celÈ koncepce,n˝brû vracÌ se st·le k mnohokr·todmÌtnut˝m ¯eöenÌm.Dopravu nabÌzenou konceptem(v celÈm rozsahu vËetnÏ "pÏöÌ"), musÌPraûskÈ gremium odmÌtnout takÈ projejÌ ˙stup ø prosazov·ni MHD(zar·ûejÌcÌ je odmÌtnutÌ trolejbus˘)proti IAD, kdy znovu rezignujenap¯Ìklad na n·vrat tramvaje na"Zlat˝ k¯Ìû" (coû je pot¯ebnÈ i zesoci·lnÌch d˘vod˘), d·le pro jejÌnesoulad se schv·len˝mi projekty(poËet podzemnÌch parking˘ v PPR,zmÏna ˙rovÚov˝ch k¯ÌûenÌ zpÏt namimo˙rovÚovÈ apod.), alezejmÈna pro neschopnost chr·nitpam·tkovÈ hodnoty mÏsta.Z konceptu vysvÌt· i z¯ejmÈnepochopenÌ, v Ëem vöem spoËÌvajÌtyto hodnoty (st·le navrhovanÈ pÏöÌzÛny a pod.). Ve vztahu k ochranÏpam·tkov˝ch hodnot musÌ konceptumoûnit podloûen˝ v˝bÏr koncepcepro koneËn˝ n·vrh. P¯edloûen˝koncept je navÌc nerealistick˝,protoûe navrhovan˝ dopravnÌsystÈm (byù sporn˝) nebudev n·vrhovÈm obdobÌ funkËnÌ a prodobu do jeho dokonËenÌ nenÌnavrûeno ani naznaËenoû·dnÈ ¯eöenÌ. JednÌm z d˘sledk˘navrhovan˝ch dopravnÌch tras jsouvyvolanÈ stavebnÌ ˙pravy v objektechobklopujÌcÌch tyto koridory. Nelzemluvit o ochranÏ pam·tkov˝chhodnot, pokud tyto trasy majÌkapacitu, kter· vyvol· zmÏnu nebovedou ˙zemÌm, kde je pak nutnÈzmÏnu poûadovat. ⁄pravy fas·d,ztrojenÌ a neotevÌratelnost oken nebodokonce dispozic Ëi zmÏnu z bytovÈfunkce na nebytovou, nejedn·-li sep¯Ìmo o demolice hodnotn˝chobjekt˘. I to je nutnÈ mÌt na z¯eteli,podobnÏ jako zmÏnu prostor˘kaûd˝m mimo˙rovÚov˝m k¯ÌûenÌm,budov·nÌm podzemnÌch funkcÌ(stanic metra, obchodnÌch pas·ûÌ,parking˘, podchod˘ ap.) Ëinadzemnich k¯ÌûenÌ dopravnÌch tras.Jak naznaËuje PraûskÈ gremium i najin˝ch mÌstech, velmi kladnÏ p¯ijÌm·myölenku omezenÌ a zklidnÏnÌindividu·lni automobilovÈ dopravyv PraûskÈ pam·tkovÈ rezervaci s tÌm,ûe umÌstÏnÌ zam˝ölen˝ch dopravnÌchaktivit do podzemÌ je nezbytnÈv konkrÈtnÌch p¯Ìpadech zodpÛvÏdnÏposoudit ze vöech aspekt˘ vËetnÏarcheologick˝ch (vÌce k tomudopravnÌ Ë·st).PraûskÈ gremium povaûuje zapochybenÈ, ûe byla-li pro PPRzpracov·Òa urbanistick· studie, kter·v mnoha principech byla v souladuse z·jmy ochrany pam·tkov˝chhodnot ˙zemÌ, p¯edloûen˝ konceptjejÌ pozitivnÌ n·mÏty nep¯ebÌr·,a to ani jako variantu.Z·sadnÌ koncepËnÌ rozdÏlenÌ˙zemÌ PPR na 20 charakteristick˝chcelk˘ je z nezn·m˝ch d˘vod˘zjednoduöeno, a tak je pop¯enacharakterov· souvislost vymezen˝ch˙zemÌ (obdobnÏ nepochopitelnÏ jakov p¯ÌpadÏ 28 urbanistick˝ch celk˘).Vliv technickÈ infrastruktury napam·tkovÈ hodnoty objekt˘a ˙zemÌ z¯ejmÏ jeötÏ unik· obecnÈpozornosti, nebo je jejich dopad vidÏnjen velmi-zjednoduöenÏ. Jinak bynemohla b˝t opÏt zd˘razÚov·nakolektorizace p¯edevöÌm v PPR.Demagogick˝ argument o st·lerozkopan˝ch ulicÌch svÏdËio neochotÏ hledat ¯eöenimezi dvÏma krajnostmi. Nejenz praûsk˝ch dosavadnÌch zkuöenostÌje zn·mÈ, ûe kolektory jako n·roËnÈtechnickÈ dÌlo nejsou ide·lnÌm¯eöenÌm pro historick· mÏsta. MnohÈvedlejöÌ ˙Ëinky p¯i jejich budov·nÌzvyöujÌ ne˙mÏrnÏ i tak velikoufinanËnÌ n·roËnost, kter· m·n·slednÏ dopad i na soci·lnÌ a funkËnÌvyuûitelnost ˙zemÌ. Sv˝mi n·roky,vypl˝vajÌcÌmi z konstrukce, nemohounikdy b˝t v souladu se st¯edovÏkourostlou strukturou mÏst. Jsou lÈpevyuûitelnÈ snad pod p¯Ìm˝mia öirok˝mi t¯Ìdami mÏst 19. a 20.stoletÌ. I tak je vöak jejich budov·nÌvelmi spornÈ ekonomicky. NesmÌ sezapomÌnat na st·lÈ provoznÌ n·klady,˙drûbu, ostrahu a rizika p¯i hav·rii(jde vlastnÏ o neËasovanÈpodmiÚov·nÌ mÏstskÈ strukturyspoleËn˝m vedenÌm plynua elekt¯iny). Nelze se vyh˝batsrovn·nÌ s kvalitnÏ proveden˝muloûenÌm sÌtÌ tzv. kan·lkov˝mzp˘sobem; kter˝ je schopen sledovatk¯ivolakost ulic a m· obvyklÈmoûnosti napojenÌ objekt˘ beznov˝ch z·sah˘ do mnohdy cenn˝chsuterÈn˘. Koncept vöak ani zdenenabÌzÌ varianty.4 ARCHITEKT 1-2/96

Sen·to¯i ve ValdötejnskÈm pal·ci?Pam·tka st·le nep¯istupn· ve¯ejnostiNa konci minulÈho roku navrhli poslanci snÏmovny parlamentu z·kono z¯ÌzenÌ sen·tu a jeho umÌstÏnÌ ve ValdötejnskÈm pal·ci. Dnes jej uûÌv·ministerstvo kultury. Pal·c pat¯Ì bezpochyby k nejhodnotnÏjöÌmarchitektur·m rozhranÌ man˝rismu a baroka, vznikl˝m severnÏ od Alp v prvnÌt¯etinÏ 17. stoletÌ. Byl postaven na mÌstÏ renesanËnÌho pal·ce TrËk˘ z LÌpy,¯ady mÏöùansk˝ch dom˘, zahrad a dalöÌch objekt˘. Nepravideln· polohaare·lu i smÏrov·nÌ a velikost sala terreny podporuje hypotÈzu, ûe p˘vodnÌmz·mÏrem bylo snad vytvo¯enÌ souvislÈho p·sma sahajÌcÌho aû k ¯ece a to naose zhruba kolmÈ k sala terrenÏ. Podle expert˘ by byl tento velkolep˝ z·mÏrv zaalpsk˝ch zemÌch zcela bezkonkurenËnÌ. I ve svÈ zmenöenÈ a lehcepozmÏnÏnÈ podobÏ vöak p¯edstavuje jeden z vrchol˘ st¯edoevropskÈarchitektury v obdobnÌ stagnace umÏleckÈ Ëinnosti za t¯icetiletÈ v·lky. Bylzde uskuteËnÏn ojedinÏl˝ z·mÏr sluËujÌcÌ v sobÏ myölenku mÏstskÈhorezidenËnÌho pal·ce s ideou p¯edmÏstskÈ vily (villa suburbana), ko¯enÌcÌv antice a oûivenÈ znovu v italskÈ renesanci. Jak odhalujÌ expertizy ⁄stavudÏjin umÏnÌ, samotn· zahrada p¯edstavuje p¯Ìklad tzv. antickÈ zahrady, kter·byla typick· zejmÈna mimo¯·dnÏ n·roËnou socha¯skou v˝zdobou - obdobnÏkomponovan· zahrada nebyla v tÈ dobÏ ani v Praze ani v uûöÌmst¯edoevropskÈm prostoru. Architektura pal·ce, kter· pat¯Ì k nejvyspÏlejöÌmprodukt˘m evropskÈho man˝rismu, p¯in·öÌ jasnÏ strukturovanÈ ËlenÏnÌobytnÈ funkce do jednotliv˝ch samostatn˝ch jednotek, a souËasnÏ doplnÏnÌbohatÏ strukturovan˝mi provozy konÌren, koË·rovny, jÌzd·rny, grott, grottovÈvyhlÌdkovÈ stÏny, voliÈry, vodnÌch za¯ÌzenÌ i koridorovÈ propojenÌ jak jednotliv˝chË·stÌ are·lu navz·jem, tak i smÏrem na orato¯ Tom·öskÈho kostela.Dominantu objekt˘ tvo¯Ì slavnostnÌ s·l v celÈ ö̯i budovy, prostupujÌcÌ obÏmapatry,jedno z prvnÌch ¯eöenÌ tohoto typu objektu u n·s. ReprezentaËnÌ osutvo¯ila navazujÌcÌ skupina prostor s dvÏma p¯edpokoji a vlastnÌm p¯ijÌmacÌms·lem. P¯echod mezi reprezentaËnÌ Ë·stÌ a priv·tnÌmi prostory stavebnÌkatvo¯ila vynikajÌcÌ galerijnÌ chodba, opakujÌcÌ se jeötÏ na ˙rovni 2. patra, kdepropojovala apartm· Valdötejnovy choti a dcery. P˘dorysn˝ rozvrh budov(obsahujÌcÌ dalöÌ apartm·, pracovny, kapli sv. V·clava, t¯i orato¯e) se dodneszachoval prakticky intaktnÌ. Vz·cnÏ se dochovala nap¯Ìklad i toËit· schodiötÏv sÌle zdiva, spojujÌcÌ jednotliv· manûelsk· apartm· - zajÌmav˝ fenomÈnv dÏjin·ch novovÏkÈ architektury Ëesk˝ch zemÌ. Druhou skuteËnostÌ je rozsahp˘vodnÌ mal̯skÈ a ötukovÈ v˝zdoby, t¯etÌm faktem mnoûstvÌ a hodnotadochovanÈho mobili·¯e. Z interiÈr˘ je dnes ve¯ejnosti p¯Ìstupna pouze sallaterrena, otev¯en· do zahrady, konÌrna (Muzeum J. A. KomenskÈho), jÌzd·rna(v˝stavnÌ prostor N·rodnÌ galerie). OstatnÌ (kaple, hlavnÌ s·l, ¯ada tzv.Valdötejnov˝ch pokoj˘, Ovidiova chodba, Astrologick· chodba ad.) jsouv souËasnosti bez st·lÈho vyuûitÌ, pouze n·razovÏ zde probÌhajÌ umÏleckÈ,vÏdeckÈ a politickÈ akce.Z odbom˝ch stanovisek k z¯ÌzenÌ sen·tu v pal·ci, jeû se poda¯ilo redakcizÌskat, vyjÌm·me nejd˘leûitÏjöÌ pas·ûe.ST¡TNÕ ⁄STAVPAM¡TKOV… P…»EPam·tka tÈto hodnoty m· b˝tzp¯ÌstupnÏna ve¯ejnosti, a nemodernizov·na k administrativnÌfunkci. S⁄PP by k ruöiv˝m z·sah˘mdo autentick˝ch historick˝chinteriÈr˘, nezbytn˝ch v p¯ÌpadÏvyuûitÌ pal·ce pro sen·t, kladnÈodbornÈ dobrozd·nÌ nedal. Ob·v·mese vöak v p¯ÌpadÎ rozhodnutÌparlamentu o umÌstÏnÌ sen·tu do tÈtopam·tky politickÈho tlaku na praûsk˝magistr·tnÌ ˙¯ad. Ten m· pravomocd·t souhlas k takovÈmu uûitÌ pal·cei v rozporu s jejich dobrozd·nÌm.NevyluËujeme kultivovanÈadministrativnÌ vyuûitÌ velkÈ Ë·stibudov pal·ce. Jsme vöak protivyuûÌv·nÌ tzv. Ryt̯skÈho s·lua dalöÌch reprezentaËnÌch mÌstnostÌv k¯Ìdle kolem prvnÌho n·dvo¯Ìadministrativou. Ve¯ejnosti p¯Ìstupn·musÌ z˘stat i zahrada se sallouterrenou a Valdötejnsk· jÌzd·rna,kter· je dnes jednou z nejnavötÏvovanÏjöÌchv˝stavnÌch sÌnÌ v Praze.PRAéSK… GREMIUMJde mj. o z·sadnÌ promÏnu soci·lnÌstruktury a charakteru celÈ Ëtvrti.AtraktivnÌ oblast MalÈ Strany jev poslednÌch letech ne˙mÏrnÏ5 ARCHITEKT 1-2/96p¯etÏûov·na v souvislosti s rozvojemturistickÈho ruchu a rozöi¯ov·nÌmreprezentaËnÌch funkcf na ˙korbydlenÌ. D˘sledkem tohotoz¯etelnÈho trendu je zmÏnainfrastruktury, dopravnÌ kolapsa postupnÈ umrtvov·nÌ p˘vodnÌhoobsahu tohoto prostoru jako mÌstar˘znorod˝ch ûivotnÌch aktivit.UvaûovanÈ zruöenÌ Ministerstvakultury (s kter˝m samoz¯ejmÎPraûskÈ gremium v tÈto chvÌlinesouhlasÌ) by mÏlo b˝t spÌöesign·lem ke zp¯ÌstupnÏnÌ a lepöÌmuvyuûitÌ tÈto N·rodnÌ kulturnÌpam·tky, kter· sk˝t· jedineËnÈa dom·cÌ i zahraniËnÌ ve¯ejnostitÈmϯ nezn·mÈ hodnoty, neûz·minkou k jejÌmu hermetickÈmuuzav¯enÌ, kterÈ poûadavkybezpeËnosti parlamentnÌ institucenepochybnÏ p¯inesou. Uvaûovan˝are·l tj. pal·ce Valdötejnsk˝,Kolovratsk˝ a Mal˝ P·lffyovsk˝,vËetnÏ jejich zahrad a ValdötejnskÈjÌzd·rny, sv˝m rozsahem navÌczdaleka p¯ekraËuje re·lnÈ pot¯ebyobdobnÈ ˙stavnÌ instituce a jejÌhoz·zemÌ, i v souvislosti s grandioznÏrozö̯en˝m a velkoryserekonstruovan˝m komplexem budovst·vajÌcÌho parlamentu »R veSnÏmovnÌ ulici.⁄STAV DÃJIN UMÃNÕ AV »RPal·c se mohl st·t jedin˝mNa archivnÌm snÌmku S⁄PP ËelnÌ fas·da ValdötejnskÈho pal·ce.Dole rozvoj sÌdla parlamentu »R: 1. Stav do roku 1988 (sidlo »eskÈ n·rodnÌ rady) 2. Stavz roku 1994 3. NavrhovanÈ rozö̯enÌ v souvislosti s umÌstÏnÌm sen·tu -1996?reprezentantem historick˝chinteriÈr˘ v Praze v r·mci sÌtÏzp¯ÌstupnÏn˝ch hrad˘ a z·mk˘ u n·s.Jak zn·mo, je sÌù tÏchto objekt˘;dochovan˝ch se sv˝m mobili·¯em, vest¯edoevropskÈm mϯÌtkua v pomÏrech b˝val˝ch st·t˘ tzv.v˝chodnÌho bloku zcelabezkonkurenËnÌ. V Praze senepoda¯ilo trvale zp¯Ìstupnit û·dn˝pam·tkov˝ objekt s historick˝mautentick˝m za¯ÌzenÌm.Koexistence zp¯ÌstupnÏn˝ch prostor,navÌc tradiËnÏ vyuûÌvan˝ch proreprezentaËnÌ ˙Ëely rezortu kulturyi st·tu, s vyuûitÌm pro sen·t »R, jere·ln· pouze za p¯edpokladu, ûe budev maxim·lnÌ m̯e, a to bez ˙ËelovÈhopragmatismu, p¯ihlÈdnutok unik·tnÌm umÏleckohistorick˝mhodnot·m ValdötejnskÈho are·lu.MOJMÕR HORYNA,Katedra dÏjin umÏnÌ UKJe spornÈ, zda pr·vÏ budovaestetickÈho ¯·du ValdötejnskÈhopal·ce je vhodn· pro umÌstÏnÌvrcholnÈ instituce demokratickÈhost·tu. BlÌzkost snÏmovny nenÌ nutn·v dobÏ dneönÌch moûnostÌinformaËnÌho propojenÌ. Prostorov˝rozsah budovy se podstatnÏ zmenöÌ,bude-li nov· funkce kultivovanÏrespektovat hodnoty pal·ce.SouËasn˝ stav pal·ce s velmilimitovan˝m a ËasovÎ omezen˝mprovozem, nevynucujÌcÌm si z·sahydo interiÈr˘, je vyhovujÌcÌ. Podobn˝reûim, snad jeötÏ s posÌlenÌmprezentace samotn˝ch hodnotinteriÈr˘, by byl optim·lnÌ i dobudoucnosti. NabÌzÌ se vyuûitÌinteriÈrovÈ expozice, jakou jsou p¯inavr·cenÌ p˘vodnfho n·bytkovÈhofondu, schopni realizovat odbornÌciS⁄PP. Ani takov· "z·meck· expozice"by vöak nemÏla mÌt nijakou masovoun·vötÏvnost. Tato z·sada naprostÈfunkËnÌ svÈbytnosti hlavnÌchinteriÈr˘ by mÏla platit, aù budev budoucnosti uûivatelem pal·cekdokoli, tedy nap¯Ìklad i sen·t. Ten bymusel svÈ fungov·nÌ odehr·vatv jin˝ch Ë·stech pal·ce, vËetnÎzased·nÌ plÈna i politickyreprezentativnÌch akt˘. PoslÈzepovaûuji z politickÈhoi spoleËenskÈho hlediska zabezpodmÌneËnÏ nutnÈ zachovatve¯ejnÈ zp¯ÌstupnÎnÌ zahrady a jiûtradiËnÌ v˝stavnÌ vyuûitÌ jÌzd·rny.SDRUéENÕ OB»ANŸA Pÿ¡TEL MAL… STRANYA HRAD»ANVyuûitÌ kulturnÌho potenci·lu pal·ceby p¯ineslo û·doucÌ vÏtöÌ rozpt˝leniturist˘ od hlavnÌ trasy Karlova mostuna HradËany a umoûnilo i obchodnfoûivenÌ p¯ilehl˝ch ulic. DoporuËujemeupustit od z·mÏru umÌstit sen·t doValdötejnskÈho pal·ceK tÈmatu vydal obdobnÈ stanoviskotÈû Klub Za starou Prahu.P¯ispÏvky byly redakËnÏ kr·ceny.

P R A é S K ›H R A DIvo Koukolÿeditel Spr·vy PraûskÈhohraduP¯ed dvÏma lety publikoval Architektinformace o stavb·ch probÌhajÌcÌchna PraûskÈm hradÏ. PopsanÈprojekty byly mezitÌm dokonËenya ¯ada jin˝ch byla naopak zah·jena.P¯in·öÌme rekapitulaci vöech akcÌv r·mci Hradu, jeû doplÚujÌ studiep¯edstavenÈ na str. 17-22.ROéMBERSK› PAL¡CA ⁄STAV äLECHTI»ENV roce 1995 jsme zah·jili prvnÌ etapurestaurov·nÌ RoûmberskÈho pal·cea ⁄stavu ölechtiËen, projektovanout˝mem Petra MalinskÈho. Vöechnak¯Ìdla objektu, obklopujÌcÌ t¯in·dvo¯Ì, tvo¯Ì ˙Ëeln˝ dvoutrakt.Restaurov·nÌ stavby nepoËÌt· sez·sahy do hlavnÌch konstrukcÌa soust¯edÌ se na odstraÚov·nÌvestaveb, na rekonstrukciinûen˝rsk˝ch sÌtÌ a na obnovup˘vodnÌho stavebnÌho typu pal·c˘.RenesanËnÌ Roûmbersk˝ pal·c byl popolovinÏ l8.stoletÌ propojen s novÏvystavÏn˝m ⁄stavem ölechtiËen(Anselmo Lurago dle projektu NicolyPacassiho) a nov˝ blok dostaljednotÌcÌ pr˘ËelÌ. Rozs·hl˝ objekt bylod dvac·t˝ch let tohoto stoletÌp¯edevöÌm sÌdlem HradnÌ policiea dalöÌch ˙tvar˘ ministerstva vnitra,a proto se vyhnul nejen citlivÈochranÏ, ale takÈ stavebnÏhistorickÈmupr˘zkumu. HradnÌ policiea nÏkter· pracoviötÏ hradnÌ spr·vyv objektu z˘stanou a bude vybudov·ntakÈ trezorov˝ restaur·torsk˝ ateliÈr,specializovan· textilnÌ restaur·torsk·dÌlna a bezpeËnÈ depozit·¯e. VedlehradnÌho pam·tkovÈho oddÏlenÌ budeumÌstÏno st·lÈ pracoviötÏ archeolog˘Akademie vÏd s depozit·¯iarcheologick˝ch sbÌrek a Ë·sthradnÌch archiv˘.Pal·c se vöak takÈ otev¯e obecenstvuzp¯ÌstupnÏnbude renesanËnÌ dv˘rRoûmberskÈho pal·ce s oËiötÏn˝miark·dami a na nÏj navazujÌ ty Ë·stipal·ce, kterÈ budou slouûit publiku.Bude to zejmÈna velk˝, klenut˝renesanËnÌ s·l se souvisejÌcÌmiprostory, s okny do jiûnÌho pr˘ËelÌHradu. S·l a jeho p¯eds·lÌ doned·vnarozdÏlovaly p¯ÌËky na ¯ady utajen˝chpracoviöù a jeho souËasnÈ odkr˝v·nÌa objevov·nÌ je dobrodruûstvÌmdokonce i pro odbornÌky hradnÌpam·tkovÈ pÈËe. Po obnovenÌ je .tÏmto prostor·m urËen kulturnÌ,spoleËensk˝ a takÈ vzdÏl·vacÌprogram. Do sousedstvÌ budep¯enesena samostatn· kolejumÏnovÏdn˝ch studiÌ, p˘sobÌcÌch jiûdva roky v protÏjöÌm domÏ U modrÈkoule, a takÈ ve¯ejnosti p¯Ìstupn·odborn· kunsthistorick· knihovna.Vzhledem ke skuteËnosti, ûe pr·cev pal·ci probÌhajÌ p¯i zachov·nÌprovozu, potrv· cel· akce nÏkolik let.FÕKOVNAPoch·zÌ ze sedmdes·t˝ch let 16.stoletÌ. P¯estoûe byly jejÌ zdi bÏhemstaletÌ mnohokr·t poökozeny a opÏtopravov·ny, fÌkovnÌky v nÌ bylypÏstov·ny nep¯etrûitÏ aû do roku1915. Tehdy pomrzly a znovu jiûvysazeny nebyly. DneönÌ FÌkovna jetvo¯ena mohutn˝mi opukov˝mi zdmi,kterÈ byly fixov·ny a opraveny.Projekt navracÌ tomuto mÌstup˘vodnÌ v˝znam a funkci a dÏje se takstejnÏ, jako v p¯ÌpadÏ ¯ady jin˝ch mÌstna HradÏ. Zpracoval jej MartinRoubÌk a ¯eöÌ zimnÌ zateplov·nÌprostoru s rostlinami. MÌra ˙pravvöak bude pro celkovou n·kladnostjeötÏ p¯edmÏtem diskuse.LVÕ DVŸRStudie rekonstrukce LvÌho dvoraJosefa Pleskota a Radka Lampyvznikla na zak·zku p¯edpokl·danÈhon·jemce restaurace. K dohodÏo smluvnÌch podmÌnk·ch nakonecnedoölo, vzhledem ke kvalitÏ studievöak Spr·va objednala projekta investovala takÈ do jeho realizace.Na rozdÌl od ostatnÌch hradnÌchrestauracÌ se LvÌ dv˘r nach·zÌ vnÏuzavÌranÈho are·lu a je dob¯ep¯Ìstupn˝ hromadnou i individu·lnÌdopravou. Bude proto zamϯen vÌcena dobrou kuchyni neûli na rychlÈ .obËerstvenÌ turist˘. Restaurace budepronajata budoucÌmu provozovatelis dokonËen˝m interiÈrem a vËetnÏmobili·¯e. JejÌ rekonstrukce trvalao nÏco dÈle, neû se p¯edpokl·dalo,neoËek·vanÏ objevenÈ a restaurovanÈrenesanËnÌ malby v interiÈrua nakonec i celkov˝ v˝sledek snadzdrûenÌ vyv·ûÌ.KR¡LOVSK¡ ZAHRADAZpracov·v· se studie rekultivaceKr·lovskÈ zahrady. Vedle revitalizacejejÌho botanickÈho fondu se budejednat o ˙pravy, jak˝mi jsou zmÏnapovrchu cest, novÈ zavlaûov·nÌa osvÏtlenÌ, ˙pravy hrany DolnÌhoJelenÌho p¯Ìkopu apod. Kr·lovsk·zahrada je prvnÌm dÌlem severnÌhop¯edpolÌ, kter˝ se stal v minulostisouË·stÌ hradnÌho are·lu. PotÈ, cobyly zdejöÌ vinohrady upravenyv zahradu, nezmÏnil tento celek povÌce neû po Ëty¯i staletÌ svou podstatua promÏÚovala se pouze jeho forma.DneönÌ stav, kter˝ je kombinacÌ prvk˘renesanËnÌho giardinetta,francouzskÈ zahrady a anglickÈhoparku, je sv˝m zp˘sobem v˝jimeËn˝a tato zvl·ötnost bude d˘slednÏrespektov·na. Na studii pracujÌ PetrHr˘öa s inûen˝rem Jaroslavemäubrem.DLAéBYP¯ed kr·tkou dobou byla dokonËenatÈmϯ t¯Ìlet· rekonstrukce PleËnikovyv˝dlaûby III. n·dvÛ¯t. P¯idruûilo sek nÌ takÈ restaurov·nÌ B˝ËÌhoschodiötÏ a instalace novÈho osvÏtlenÌkatedr·ly, jehoû reflektory jsouv jednom z ˙sek˘ zasazeny p¯Ìmo doûulovÈ dlaûby.Na toto dÌlo nav·ûe rekonstrukcedlaûby Ji¯skÈho n·mÏstÌ a Vik·¯skÈulice. Po archeologick˝chpr˘zkumech a mnoha dalöÌchtechnick˝ch z·sazÌch zbyly z p˘vodnÌdlaûby pouze nevelkÈ fragmenty. Jez¯ejmÈ, ûe v tomto p¯ÌpadÏ nelzevystaËit s pouhou obnovou, a protom· Spr·va v ˙myslu nalÈzt ¯eöenÌprost¯ednictvÌm architektonickÈsoutÏûe, kter· bude vyps·na v kr·tkÈdobÏ. Ned·vno byla dokonËena.rekonstrukce valounovÈ dlaûby na IV.n·dvo¯Ì a na ni nav·zalo restaurov·nÌItalskÈ zahrady a l·vky, kter· jipropojuje s Pacassiho br·nou. TytoPleËnikovy pr·ce budou p¯ipravenyk zah·jenÌ v˝stavy o jeho dÌle naHradÏ v kvÏtnu roku 1996.VINICEPod zahradou Na valech jsoudokonËov·ny ˙pravy PleËnikovyvinice, alpinia a teras, kterÈ nabÌdnoupropojenÌ JiûnÌch zahrad Hradus terasov˝mi zahradamimalostransk˝ch pal·c˘.Na ja¯e bude rekultivov·naSvatov·clavsk· vinice, dlouhodobÏuzav¯en˝ a zanedban˝ prostor na˙zkÈm h¯betu t·hnoucÌm se od Opyöenad Kl·rov. N·slednÏ bude rovnÏûotev¯ena ve¯ejnosti.SpÌöe technick˝m neûarchitektonick˝m projektem je jiûzah·jen· obnova hradnÌho vodovodu,jejÌmû cÌlem je rozs·hlejöÌ vyuûitÌuûitkovÈ vody v zahrad·ch Hradu,posÌlenÌ toku Brusnice v JelenÌmp¯ÌkopÏ a v budoucnu snad takÈzavlaûov·nÌ str·dajÌcÌch Letensk˝chsad˘.VODOVODB˝val˝ St¯eöovick˝ potok, nap·jen˝prameny ve HvÏzdÏ a ve st¯eöovick˝chskal·ch, byl jiû v 16. stoletÌ sveden˙boËÌm Brusky do rybnÌkav Baûantnici a d·le do Kr·lovskÈzahrady. HradnÌ uûitkov˝ vodovod,p¯iv·dÏjÌcÌ v jeho stopÏ voduz pramen˘ a z LibockÈho rybnÌka, bylv provozu jeötÏ po polovinÏ tohotostoletÌ. N·sledovalo zpustnutÌa zanesenÌ pramen˘ a v zahrad·ch sep¯eölo na pouûÌv·nÌ pitnÈ vody.P¯Èd dvÏma lÈty se poda¯ilo Ë·steËnÏobnovit provoz uûitkovÈho ¯adu, vodase vöak p¯iv·dÌ pouze z LibockÈhorybnÌka. »·st z vydatn˝ch pramen˘ veSt¯eöovicÌch,jejichû voda st·le konËÌv kanalizaci, se jiû poda¯ilo vyËistita nynÌ se projektuje jejich napojenÌ.Brusnice, kter· vytÈk·z b¯evnovsk˝ch rybnÌk˘ a sama navodu nenÌ p¯Ìliö vydatn·, budep¯ivedenÌm dalöÌ vody v˝raznÏoûivena a n·vrat k vlastnÌm vodnÌmzdroj˘m bude mÌt pro Hrad takÈp¯Ìm˝ finanËnÌ efekt.JELENÕ PÿÕKOPV obou JelenÌch p¯Ìkopech probÌhajÌ˙pravy, kterÈ jsou p¯Ìpravou nazp¯ÌstupnÏnÌ ve¯ejnosti. Jejich cÌlemje zd˘raznÏnÌ p¯ÌrodnÌho charakterustrûe, kter˝ kontrastuje s intenzivnÎudrûovan˝mi z·hradami a m·v˝jimeËnÈ mÌsto v r·mci mÏstskÈzelenÏ. Z p¯Ìkop˘ jsou odstraÚov·nystavebnÌ a technickÈ objektya upravov·ny jsou pÏöiny, cestya koryto Brusnice. RekonstrukceMasarykovy vyhlÌdky s vinicÌ,vybudovanÈ PleËnikem na severnÌhranÏ p¯Ìkopu, je jiû tÈmϯdokonËena. ⁄pravy v HornÌm JelenÌmp¯ÌkopÏ projektoval Petr Hlav·Ëek,z·sahy v DolnÌm JelenÌm p¯ÌkopÏ jsou˙kolem socha¯e Kurta Gebauer·.BAéANTNICEZ·padnÏ od ulice U PraönÈho mostuse rozkl·d· zanedbanÈ ˙zemÌBaûantnice,jehoû Ë·st je extenzivnÏuûÌv·na zahradnictvÌm. Jedn· sepomÏrnÈ rozs·hl˝, ve¯ejnostinep¯Ìstupn˝ are·l. ⁄zemÌ bylo 'zakoupeno Rudolfem II. a bylo po cel·staletÌ hospod·¯sk˝m p¯edpolÌm, vekterÈm dominovaly uûitkovÈ zahradya sady, doplnÏnÈ plochami propÏstov·nÌ pÌce a samoz¯ejmÏ baûantÌa koroptvÌ komorou a rybnÌky.StÏûÌ se nÏkde jinde uprost¯edvelkomÏsta poda¯ilo ˙chovathistorickÈ panovnickÈ sÌdlo, kterÈ bynebylo postupujÌct mÏstskou .z·stavbou p¯ipraveno o svÈ p˘vodnÌokolÌ a kterÈ st·le vyr˘st· ze zelenÏsad˘, zahrad a travnat˝ch ploch. Tatopozoruhodn· konfigurace budezachov·na a Baûantnice budeupravena v park s volnÏ p¯Ìstupn˝mitr·vnÌky a svobodn˝m pohybemn·vötÏvnÌk˘. Bude z·roveÚ jist˝mmezistupnÏm mezi divok˝m JelenÌmp¯Ìkopem a intenzivnÏ pÏstovanouKr·lovskou zahradou. Spolus BaûantnicÌ bude stavebnÏrestaurov·n a adaptov·n takÈJÌzd·rensk˝ dv˘r - skupina objekt˘p¯i severnÌm vstupu do Hradu.Jako podklad pro dalöÌ krokyp¯ipravila Spr·va PraûskÈho hradustudii o historii a stavu celÈhosevernÌho p¯edpolÌ a pro ¯eöeniBaûantnice nynÌ chyst·architektonickou soutÏû. DalöÌ Ë·stisevernÌho p¯edpolÌ - z·padnÏ leûÌcÌLumbeho zahrady - byly letosË·steËnÏ rekultivov·ny. ⁄vahy o jejichbudoucnosti vöak problematizujÌrestituËnÌ spory a tedy nejasnÈvlastnickÈ vztahy.Z¡MEK V L¡NECHS Praûsk˝m hradem jeneodmyslitelnÏ spojen z·mekv L·nech. V minul˝ch dvou letechdoölo k rekultivaci z·meckÈho parkua ¯ada jeho mÌst byla obnovenav p˘vodnÌ podobÏ realizovanÈJosipem PleËnikem.V souËasnÈ dobÏ probÌh· obnoval·nskÈho hospod·¯skÈho dvora,vystavÏnÈho F¸rstenbergyv neogotickÈm, tak¯ka tudorskÈmslohu (VladimÌr Kr·tk˝). Projektuje sev˝dlaûba s ˙pravou n·dvo¯Ìa parkov˝ch cest (Jan äÈpka)a rekonstrukce historickÈ Ë·stisklenÌkovÈho are·lu.6 ARCHITEKT 1-2/96

OBECNÃNaprost· vÏtöina studiÌ a projekt˘,kterÈ Spr·va PraûskÈho hradu zad·v·,se zab˝v· restaurov·nÌm architekturyst·vajÌcÌch objekt˘. Jen v nemnohap¯Ìpadech se jedn· o faktickÈrekonstrukce, kter˝m se Spr·va,pokud je to moûnÈ, spÌöe vyh˝b·. M·-li v nÏkter˝ch mÌstech dojÌt keskuteËnÈ rekonstrukci, p¯estavbÏ ËidoplnÏnÌ st·vajÌcÌho historickÈhoprostoru, nevidÌ Spr·va cestuv historizujÌcÌ napodobeninÏ Ëiv umÏlÈm zachov·nÌ slohovÈ Ëistoty,ale stavÌ se za jednoznaËnÈ p¯izn·nÌsouËasn˝ch architektonick˝chprost¯edk˘. V ostatnÌch p¯Ìpadechvöak usiluje nejen o zachov·nÌkombinacÌ prvk˘ historickÈarchitektury a ¯emesla, kterÈ vzniklypostupem Ëasu, ale zejmÈna takÈo uchov·nÌ konstrukcÌ, charakterumÌst a zp˘sobu uûitÌ objekt˘,blÌûÌcÌmu se co nejvÌce p˘vodnÌmu˙Ëelu.Velmi podstatnou Ë·stÌ programuspr·vy je hled·nÌ a identifikov·nÌtakovÈho druhu a zp˘sobu uûÌv·niprostor, kterÈ nejlÈpe vyuûijÌp¯ednosti, danÈ konstrukcÌ, dispozicÌa charakterem stavby a naopaknebudou vyûadovat stavebnÌa technickÈ z·sahy a nebudou sestavÏt proti logice stavby. Totohled·nÌ je obtÌûnÈ, neboù do nÏjvstupujÌ dalöÌ aspekty, kter˝mi jsouprovoznÌ pot¯eby hradnÌch institucÌ,program kulturnÌho a spoleËenskÈhoûivota Hradu, finanËnÌ n·kladya v˝nosy, atd. V˝sledkem jsou menöÌËi vÏtöÌ dislok·Ëni zmÏny,pozmÏÚov·nÌ struktury n·jemc˘v pronajÌman˝ch objektech a ˙pravyprovozu.Je vöak z¯ejmÈ, ûe v kaûdÈm p¯ÌpadÏ,kdy se poda¯Ì vhodnÏ zvolit zp˘sobuûÌv·nÌ, p¯est·v· b˝t historicky cenn˝prostor chladn˝m pam·tnÌkema st·v· se ûivou souË·stÌ hradnÌhoorganismu. P¯i p¯irozenÈm uûÌv·nÌa dobrÈ pÈËi se z·roveÚ pam·tkovÏcennÈ stavbÏ dost·v· nejlepöÌochrany. Prostory a objekty p¯ispr·vnÈ volbÏ, m̯e a kombinacivyuûitÌ nemusÌ str·dat nedostatkemfinanËnÌch prost¯edk˘ na svÈzajiötÏnÌ.K pr·ci na studiÌch a projektechrestaurov·nÌ architektury volÌ spr·vaspolu s kolegy - pracovnÌkypam·tkovÈ pÈËe KPR - projektantyvûdy podle konkrÈtnÌho ˙kolua z·mÏru, a to na z·kladÏ v˝sledk˘jejich dosavadnÌch pracÌ. Je t¯ebadodat, ûe se snaûÌ peËlivÏ öledovat,projekty, ale p¯edevöÌm realizace v conejöiröÌm rozsahu, aby zÌskalareference o velkÈm okruhu architekt˘a projekËnÌch kancel·¯Ì.ArchitektonickÈ soutÏûe p¯ipravujespr·va pro stavebnÌ z·sahy, kterÈnejsou prostorovÏ a provoznÏ p¯edemp¯esnÏ definovatelnÈ a umoûÚujÌsouËet r˘zn˝ch architektonick˝chkoncepcÌ.Rozhovors hlavnÌmarchitektemPraûskÈho hraduBo¯kem äÌpkemV Ëem spoËÌv· funkce hlavnÌhoarchitekta PraûskÈho hradu? A jak· jejeho odpovÏdnost a pravomoc?ObnovenÌ funkce hradnÌho architektap¯iölo jednak proto, abychomnav·zali na tradici z prvnÌ republiky ,ale takÈ proto, ûe na HradÏ je t¯ebaprovÈst ¯adu rekonstrukcÌ.A p¯edevöÌm je nutnÈ p¯izp˘sobitHrad novÈmu stylu ûivota.To p¯ibliûnÏ odpovÌd· popisu funkce,kterou zast·val Josip PleËnik. P¯estose dneönÌ pojetÌ IiöÌ. ZatÌmco PleËnikzast·val exekutivnÌ roli, dneönÌhlavnÌ architekt je Ëlenem skupinyr˘zn˝ch odbornÌk˘, v nÌû m· poradnÌhlas. PodlÈh· p¯imo Spr·vÏPraûskÈho hradu a je odpovÏdn˝ takÈpanu presidentovi.M˝m hlavnim ˙kolem je podÌlet se nanovÈ koncepci Hradu ve v˝öejmenovanÈ skupinÏ. V p¯ipadÏ, ûespr·va a pan president nad m˝midoporuËenÌmi v·haji nebo v p¯ÌpadÏ,ûe zam˝ölenÈ kroky p¯ekraËujÌ jist˝stupeÚ v˝znamu, n·sledujekonzultace s Radou Hradu.Jak˝m zp˘sobem spolupracuje vaöestudio se zpracovateli ostatnÌch studiÌt˝kajÌcÌch se PraûskÈho hradu?HradnÌ architekt konzultuje spoleËnÏse spr·vou Hradu veökerÈ studie,kterÈ jsou pro Hrad p¯ipraveny opÏtjenom s poradnÌm hlasem. ⁄vahyo zad·nÌ prace jakÈmukolivarchitektovi spr·va vûdy konzultujes architektem Hradu - v p¯ipadÏ, ûem· b˝t projekt zad·n jemu, probih·zad·nÌ podle platn˝ch a bÏûn˝chprocedur.Existuje strategie rozvoje Hraduz architektonickÈho hlediska?Jestliûe ano, kdo se na nÌ podÌlÌK naöi spoleËnÈ koncepci (spr·va,architekt, president) pat¯Ì p¯edem˙vahy provozni, tedy jak zlepöitinternÌ provoz, ale i jak zp¯istupnitco nejvÏtöi Ë·st hradu ve¯ejnosti.M·te p¯edstavu o rozvoji Hraduz v˝tvarnÈho i provoznÌho hlediska?Z v˝tvarnÈho hlediska se snaûÌmedos·hnout mnohorodosti v˝razudneönÌ kultury, ËÌmû navazujeme nahistorickou tradici. Z tohoto d˘voduse spr·va Hradu snaûÌ pracovats architekty r˘zn˝ch v˝tvarn˝chn·zor˘.Na kter˝ch projektech v r·mciPraûskÈho hradu jste jiû pracovala kterÈ jsou v p¯ÌpravÏ?JakÈ n·sledujÌcÌ kroky obnovyHradu se v·s vÌce Ëi mÈnÏ t˝kajÌ?Moje vlastni z·sahy na HradÏ bylydoposud: poloûenÌ novÈho kobercev RudolfovÏ galerii, novÈ ûidle doäpanÏlskÈho s·lu, pracovna panapresidenta, rekonstrukce Obraz·rny(projekt), nov˝ vchod do presidentskÈkancel·¯e (otev¯enÌ v lednu, konceptoûivenÌ druhÈho n·dvo¯i),znovuzprovoznÏnÌ reprezentaËnijÌdelny (nov· galerie) a rekonstrukceöatny p¯ed äpanÏlsk˝m s·lem.M·te nÏjakÈ osobnÌ p¯edstavy, kter˝chbyste v r·mci obnovy PraûskÈhohradu r·d dos·hl?Existuje nÏkter˝ architekt nebov˝tvarnÌk, s kter˝m byste r·dspolupracoval v r·mci projektov˝chpracÌJedinÈ moje p¯·ni je, abych ˙lohy,kterÈ na HradÏ m·m, vykonalspr·vn˝m zp˘sobem - nejdeo realizaci äÌpka, aIe o z·kroky naHradÏ, kterÈ jsou spr·vnÈ - to je takÈnejlepöÌ n·vaznost na dÌlo PleËnika.Spolupr·ce s jin˝mi architekty, kterÈsi p¯eji, odpovid· tomuto duchu,nikoliv jmÈn˘m.P¯ipraviliJan ManJi¯Ì Horsk˝Pozn. red.: Bo¯ek äÌpek odpovÏdÏl nafaxovÈ ot·zky z francouzskÈhoMeisenthalu, kde vedl studentsk˝designersk˝ workshop.P¯ehled studiÌ a projekt˘ vypracov·van˝ch pro Kancel·¯ prezidenta republiky a Spr·vuPraûskÈho hradu v letech 1990 aû 1995.J. Crickettov·, M. Burian - projekt a realizace rekonstrukce Terezi·nskÈho traktu,1990-93;J. Crickettov·, M. Burian - projekt a realizace rekonstrukce JiûnÌch zahrad, 1990-93;V. Hlav·Ëkov· - studie vyuûitÌ ⁄stavu ölechtiËen a RoûmberskÈho pal·ce,1990-91; A. GjuxiË- studie vyuûitÌ are·lu PurkrabstvÌ, 1990-91; P. Malinsk˝ - studie vyuûitÌ JÌzd·renskÈhodvora, 1990-91; O. Binar - studie vyuûitÌ St·jovÈho dvora, 1990-91; O. Binar - studierekonstrukce LvÌho dvora, 1990-91; P. Mr·z - studie podzemnÌch gar·ûÌ v bastionusv.Benedikta, 1990-91; M. Sborwitz - studie vyuûitÌ Richterovy vily, 1990-91; L. L·busstudievyuûitÌ SalmovskÈho pal·ce, 1990-92; M. Mas·k, J. Pelcl - interiÈr pracovenpresidenta republiky, 1990-92; J. Crickettov·, M. Burian - projekt a realizace adaptaceCÌsa¯sk˝ch konÌren. 1990-93; M. Mas·k - projekt a realizace ˙pravy rezidence v Kr·lovskÈzahradÏ, 1990-92; D. Phipps - ˙pravy interiÈr˘ z·mku v L·nech a chaty Am·lie, 1991-94;Z. Nov·kov· - projekt ˙prav Obraz·rny, 1991-92; J. Crickettov·, B. äÌpek - projekta realizace vstupnÌch prostor NovÈho pal·ce u III. n·dvo¯Ì,1991-93; J. Jav˘rek, V. Vagaday- projekt a realizace policejnÌ str·ûnice na PraönÈm mostÏ, 1991; L. Monzer - studieslavnostnÌho osvÏtlenÌ Hradu, 1991; H. M¸nzov·, P. Hlav·Ëek - studie skladovÈhohospod·¯stvÌ v JÌzd·rnÏ na Poho¯elci,1991; J. Crickettov· - projekt informaËnÌho st¯ediska,1992; M. Sborwitz - n·vrh ˙pravy prostoru Opyöe,1992; M. Mas·k - instalace sochy TGMv RothmayerovÏ s·le, 1992; F. Horatschke, J. Duda, P. H·jek - studie vyuûitÌ ˙zemÌa objekt˘ v JelenÌ ulici, 1992-93; P. Hlav·Ëek - studie, projekt a realizace ˙prav prozp¯ÌstupnÏnÌ HornÌho JelenÌho p¯Ìkopu a Masarykovy vyhlÌdky,1993-95; B. äÌpek - interiÈrpracovny presidenta,1993; J. Pleskot - projekt a realizace rekonstrukce LvÌho dvora,1993-95; A. Lang - studie instalace SvatovÌtskÈho pokladu v rom·nskÈm podlaûÌ StarÈho'pal·ce,1993; P. Malinsk˝ - provoznÌ studie a zad·nÌ rekonstrukce objektu Ëp.2,1993-95; M. Melena- studie letnÌ scÈny v HornÌm JelenÌm p¯ÌkopÏ, 1994; M. Hulec - provoznÌ studiehospod·¯skÈho dvora v L·nech,1994; R. Glab, L. Monzer-projekt osvÏtlenÌ katedr·ly,1994;M. RoubÌk - studie a projekt rekonstrukce FÌkovny, 1994-95; P. a P. KordovötÌ - studieosazenÌ sklenÌku v Lumbeho zahrad·ch, 1994-95; M. Sborwitz - studie ˙prav prozp¯ÌstupnÏnÌ DolnÌho JelenÌho p¯Ìkopu,1994; B. äÌpek - studie, projekt a realizace vstupu7 ARCHITEKT 1-2/96do St¯ednÌho k¯Ìdla NovÈho pal·ce, 1994-95; B. äÌpek - studie a projekt rekonstrukceObraz·rny,1994-95; K. Gebauer - n·vrh a realizace ˙prav DolnÌho JelenÌho p¯Ìkopu,1994-95; J. äpaËek - studie ˙pravy terasy Terezi·nskÈho k¯Ìdla,1994; E. Ji¯iËn· - studie a zad·nÌrekonstrukce Oranûerie,1994-95; V. Vagaday, J. Jav˘rek - n·vrh ˙prav koupelen v L·nech,1994; T. Valena - n·vrh ˙prav v souvislosti s v˝stavou J.PleËnika; V. Kr·tk˝ - projektrekonstrukcÈ hospod·¯skÈho objektu v L·nech, 1995; V. M·slo, P. Bou¯il - studie ˙pravinteriÈr˘ NovÈho pal·ce, 1995; M. Sborwitz - projekt rekultivace Svatov·clavskÈ vinice,1995; J. LejËar - studie a projekt rekultivace aleje na Mari·nsk˝ch hradb·ch, 1995;T. Bezp·lec - projekt ˙prav domu Ë.p. 1889, 1995; M. Rajniö, J. Zima - studie osazenÌsklenÌku v Lumbeho zahrad·ch, 1995; P. Hr˘öa, J. äubr - studie rekultivace Kr·lovskÈzahrady,1995; I. Kroupa, T. Novotn˝ - studie informaËnÌch st¯edisek Hradu,1995; J. äÈpka- studie ˙prav n·dvo¯Ì a komunikacÌ v L·nech,1995.SPOLUPR¡CE s architekty na v˝stavnÌch projektechNÏkterÈ dalöÌ studie, t˝kajÌcÌ se objekt˘ na HradÏ, kterÈ byly z·d·ny jin˝mi subjekty:B. Duda¯ - projekt interiÈru restaurace Na baötÏ (pro Eurest), 1991; B. Duda¯ - projektinteriÈru jÌdelny U kanovnÌk˘ (pro Eurest),1991; M. Rajniö - studie adaptace podkrovÌ Ëp.2(pro VäUP),1992; K. Hub·Ëek - studie vyuûitÌ PurkrabstvÌ (pro ArtÈxim),1993; J. äpaËekstudierekonstrukce LvÌho dvora (pro C.Uras), 1993; J. Pleskot - studie rekonstrukce LvÌhodvora (pro C. Uras),1993; J. Doleûal, P. Malinsk˝ - projekt ˙prav domu U modrÈ koule (proSt¯edoevr. universitu),1993; J. Doleûal, P. Malinsk˝ - studie objektu university v Lumbehozahrad·ch (pro St¯edoevr. universitu),1993; L. L·bus - studie vyuûitÌ NovÈho proboötstvÌ(pro Kulturtiftung Landis & Gyr), 1993; M. Sborwitz - studie vyuûitÌ NovÈho proboötstvÌ(pro Kulturtiftung Landis & Gyr), 1993; J. äafr - studie vyuûitÌ NovÈho proboötstvÌ .(proKulturtiftung Landis & Gyr), 1993; W. Bertram - studie vyuûitÌ S·lmovskÈho pal·ce (proKilda Inv.), 1994; M. Mandrigin - studie vyuûitÌ SalmovskÈho pal·ce (pro A.Zecha Inv.),1994; J. VlËek - projekt ˙prav Hladomorny u BÌlÈ vÏûe (pro Z.Petr),1994; J. ätÏchovsk˝studiedepozit·¯e v krytech (pro Pam·tnÌk n·r. pÌsemnictvÌ, 1994; N·vrhy ˙ËastnÌk˘architektonickÈ soutÏûe na most p¯es JelenÌ p¯Ìkop (pro Obec architekt˘),1993; StudentskÈprojekty pro V˝chodnÌ park·n, NovÈ proboötstvÌ, Salmovsk˝ pal·c a Lumbeho zahrady,zad·ny na »VUT a VäUP,1993 a 1994.

SoutÏûna budovuHypobankya n·mÏstÌRepublikyOhlasy IIMIROSLAV BAäESubjektivnÌ pohled urbanistyNed·vno skonËila ve¯ejn· prezentacev˝sledk˘ soutÏûe, jeû mÏla za cÌlnejen n·vrhy novÈ budovyHypobanky, ale takÈ ¯eöenÌ (prostoru)n·mÏstÌ Republiky. V˝sledky soutÏûemÏ pobÌdly k zamyölenÌ a k naps·nÌtÈto ˙vahy. Je vûdy nepopul·rnÌkritizovat urËit˝ dokonËen˝ z·mÏr:soutÏû byla vyps·na mj. na z·kladÏregulaËnÌch podmÌnek; p¯edmÏtnÈbudovÏ byl vymezen pozemek,ukonËujÌcÌ uliËnÌ blok mezi ulicemiNa Po¯ÌËÌ a V Celnici, a to s urËitoumÌrou volnosti, zejmÈna smÏrem najih a s urËit˝mi omezenÌmi, kterÈvyplynuly z existence v˝stupnÌstanice metra.0 soutÏû byl velk˝ z·jem, patrn˝z ˙Ëasti, zejmÈna nÏmeckÈ odbornÈve¯ejnosti.Zad·nÌ vych·zelo z urËit˝ch premis:ulice V Celnici m· svÈ (urbanistickÈ),opr·vnÏnÌ k existenci, vËetnÏ vy˙stÏnÌdo n·mÏstÌ Republiky. UkonËenÌbloku pozemkem pro Hypobankuv duchu logickÈho "b¯itu" je mj.pr·vÏ d˘sledkem p¯izn·nÌ pr·va navy˙stÏnÌ (novÈ) ulice V Celnici.VstupnÌ podmÌnky zcela vylouËilyrevizi v˝chodnÌ strany n·mÏstÌ, takjak se uvaûovalo p¯i ¯eöenÌchv minulosti, zejmÈna p¯i soutÏûi nakoncertnÌ sÌÚ. Zad·nÌ tlumoËilon·zor, ûe v podstatÏ û·dn˝ z dom˘,tvo¯ÌcÌch n·mÏstÌ, nelze nahradit.Vypl˝v· to, jak se v textu ¯Ìk·, zez·sad pro pam·tkovou rezervaci,vyuûÌt vöechny ûivotaschopnÈhistorickÈ prostory a budovy. TÌmtose ovöem bez dalöÌch objasnÏnÌ fixujepostupnÏ vznikl· "aglomerace", tj. doznaËnÈ mÌry n·hodnÈ seskupenÌobjekt˘ r˘znÈho urËenÌ a st·¯Ì,postupnÏ a bezkoncepËnÏ vytvo¯en˝prostor, kter˝ sice naz˝v·men·mÏstÌm, ale o nÏmû zad·nÌv dalöÌch ¯·dcÌch silnÏ zapochybovalo(cituji: "...n·mÏstÌ Republiky je prostÏjen sbÏûiötÏ osmi otvor˘ a je tozbytek p¯edpolÌ p¯ed staromÏstsk˝mihradbami...n·mÏstÌ Republikyvûdy slouûilo jako dopravnÌ prostor,neud·ly se na nÏm û·dnÈ historickÈud·losti... jeho nedokonËenost jevelmi d˘leûit˝ rys v porovn·nÌs ostatnÌmi praûsk˝mi n·mÏstÌmiv okolÌ, jejichû vyzr·l· urbanistick·forma byla naruöov·na pozdÏjöÌmizmÏnami.").Po skonËenÌ soutÏûe se pt·m: jemoûnÈ udrûet tezi o ûivotaschopnostivöech budov, kterÈ, jak z textu zad·nÌvypl˝v·, nevytv·¯ejÌ skuteËnÈn·mÏstÌ? Jsme svolni sm̯it se sez·vÏrem, ûe potvrzenÌ "sbÏûiötÏ" jedostateËn˝m zadostiuËinÏnÌm?VracÌm se k cenn˝m anal˝z·m, kterÈbyly souË·stÌ soutÏûnÌch podmÌnek,kde se mj. jasnÏ dokumentujepostupn˝ "rozpad" sice okrajovÈho,ale ucelenÈho prostoru, kter˝ sesbÏûiötÏm postupnÏ stal.(Kolem prostoru na hranici StarÈhoa NovÈho MÏsta se soust¯edilonÏkolik v˝znamn˝ch funkËnÌchcelk˘, kterÈ nepochybnÏ p¯irozenÏreagovaly na voln˝ prostorJosefskÈho n·mÏsti, neû to, con·sledovalo. Tento prostor byli tehdy sbÏûiötÏm komunikaci, jakoostatnÏ kaûdÈ n·mÏsti, ale teprvedruh· polovina 19. stolet‡ zas·hlanecitlivÏ do tÈto struktury funkËnÌch"celk˘î, nebo chcete-li are·l˘:kapucÌnskr˝ kl·öter kolem sv. Josefabyl kolem roku 1860 odstranÏna nahrazen mϯÌtkovÏ (dosud)ne˙nosnou budovou kas·ren. Na 'z·padnÌ stranÏ p¯eûÌval fragmentkoleje a kostel sv. Norberta - a to˙stav ölechtiËen, kter˝ byl odstranÏnaû v roce 1928. Are·l kas·ren byl vesvÈ celistvosti odstranÏn a prostorJosefskÈho n·mÏsti d·le rozbit novouulicÌ Pa¯Ìûskou (dnes U obecnÌhodomu, jejÌû zaloûenÌ p¯edurËiloexcentrickÈ umÌstÏnÌ ObecnÌhodomu, kter˝ by byl mohl sehr·tdaleko ˙ËinnÏjöi roli - vzhledem kesvÈmu spoleËenskÈmu posl·nÌa vzhledem k potenci·lnÏ silnÏjöÌ,p¯edpokl·d·m, reflexi dozpochybÚovanÈho prostoru"n·mÏstÌ". Neöt'astnou regulacis novou ulicÌ dokonËita parcelacea n·slednÏ v˝öky mÏöùansk˝ch dom˘,kterÈ jen d·le prohloubily nesouladobestavÏnÌm n·mÏstÌ a jehoprostorem.)DomnÌv·m se proto, ûe valorizacevöeho, co se stalo v minulosti,vede k akceptov·nÌ rozpadup˘vodnÌho prostoru a jeho parametr˘a k jeho dalöÌ atomizaci. »Ìm? Pr·vÏbezdÏËn˝m souhlasem k fixaci dalöÌho"otvoru", ˙stÌcÌho do "sbÏûiötÏ"a n·slednÏ vytv·¯enÈho "b¯itu", resp.p¯Ìliö kr·tkÈho ˙seku z·stavby meziulicemi.U tÈto koncepce nenÌ tak d˘leûitÈ,kam, resp. ke kterÈ "geometrii", tj.uliËnÌ Ë·¯e bud' jiûnÌ Ë·sti kas·rennebo kl·ötera U Hybern˘, se pr˘ËelÌHypobanky p¯ihl·sÌ'. ,UkonËenÌ ˙zk˝m exponovan˝mpr˘ËelÌm (do n·mÏstÌ) ve smysluregulaËnÌch podklad˘ zad·nÌ, nebodokonce Ëist˝m "b¯item" u ¯adyoceÚovan˝ch n·vrh˘ potvrdilo, resp.vyzvalo k p¯izn·nÌ "soutoku" dvoukomunikacÌ od v˝chodu do n·mÏstÌ,ale neposoudilo jeho d˘sledky pron·mÏstÌ samo.(Do jakÈ mÌry se na preferenci tohotozp˘sobu regulace a na jeho n·slednÈocenÏnÌ porotou podÌlel vliv banky naparametrech budovy, nelzez dostupn˝ch podklad˘ soudit. JistÈje, ûe v˝sledek soutÏûe zceta zjevnÏpreferoval architektonickÈ ¯eöenibudovy (soutÏûnÌ podminky bylyostatnÏ nadeps·ny "Architektonick·soutÏû Hypo-Bank CZ" a ne do¯eöenÌ,n·mÏstÌ, jak hl·sal mj. n·pis,uv·dÏjicÌ v˝stavu ve ValdötejnskÈjizd·rnÏ.Zd· se tedy, ûe v zad·nÌ byl jiûvkomponov·n, ne-li preferov·nz·jem bankovnÌch specialist˘,pravdÏpodobnÏ i obtÌûemajetkopr·vnÌ, ovlivÚujÌcÌ hranicepozemk˙ v obtÌûnÈ situaci n·mÏstÌ.(PatrnÏ by mÏlo b˝t ¯eËeno, co a proËneölo v r·mci tÈto soutÏûedos·hnout a o co naopak bylo moûnov ¯eöenÌch n·mÏstÌ usilovat.Nebylo-li tak uËinÎno se souhlasemËi za asistence povolan˝chexpert˘-urbanist˘ a pam·tk·¯˘dosud, oËek·val bych jejichprofesion·lnÌ hodnocenÌ v˝sledk˘soutÏûe nynÌ.)***Tento p¯ÌspÏvek se snaûÌ pouk·zat nata (vÏtöinou neocenÏn·) ¯eöenÌ, kter·spÌöe neû vlastnÌ program Hypobanky¯eöila specifick˝ a dle mÈho n·zoruprioritnÌ problÈm n·mÏstÌ: OstatnÏ,bylo dost hlas˘, kterÈ se p¯imlouvalyza dvoukolovou soutÏû: v prvÈ f·zi naregulaci n·mÏstÌ a teprve ve druhÈf·zi na vlastnÌ budovu (architekturu)Hypo-banky.DovolÌm si proto v n·sledujÌcÌ ˙vazeupozornit na nÏkterÈ aspekty, kterÈnebyly porotou vyzdviûeny.Zd˘razÚuji znovu, ûe jdeo subjektivnÌ, ale urbanistick˝ pohled,jehoû cÌlem je p¯ipomÌnka jinÈhomoûnÈho stanoviska k p¯edmÏtnÈproblematice, nikoliv cÌlen· kritikaporoty a jejÌch verdikt˘. (UrËitÈopr·vnÏnÌ k n·sledujÌcÌ ˙vaze vidÌmz d˘vodu svÈ pr·ce na regulaËnÌstudii PetrskÈ Ëtvrti, jeû zahrnujei n·mÏstÌ Republiky.)Vych·zÌm z p¯esvÏdËenÌ, kterÈ jsemjiû v˝öe naznaËil, ûe prostor,naz˝van˝ "n·mÏstÌm". byl v pr˘bÏhuned·vnÈ historie neust·le vÌcea vÌce rozbÌjen ve svÈm ohraniËenÌ,a to nov˝mi komunikacemia aditivnÌm, nekontextu·lnimdoplÚov·nÌm nov˝mi objemyjednotliv˝ch budov; dÈlkaohraniËujÌcÌch uliËnÌch Ëar sezkracuje, jejich postupn˝mobestavov·nÌm nar˘stal heterogennÌcharakter prostoru, p¯iËemû vlastnÌprostor n·mÏstÌ nedostal"sjednocujÌcÌ" öanci: z˘st·v·, jak bylo¯eËeno, "sbÏûiötÏm" komunikacÌ.Tato skuteËnost je potvrzenai v˝sledky poslednÌ soutÏûe.ZamϯÌme se na ta ¯eöenÌ, kter·dost·la v˝zvy soutÏûnÌch podmÌnek(staù "P¯edmÏt a cÌle soutÏûe", str.21), aby ¯eöenÌ "...vyhovovalo postr·nce urbanistickÈ". Jedn· sevesmÏs o ¯eöenÌ, kter· nebyla porotouocenÏna. Moûn·, ûe objemy, jejichformov·nÌ, prostorovÈ uspo¯·d·nÌ,atd. nesplÚovaly kriteria, kladen· nakonkrÈtnÌ program Hypo-banky. Je-litomu tak, potom by mohlo vyjÌtnajevo, ûe specifickÈ poûadavkyprogramu a provozu banky nedovolilyjinÈ ¯eöenÌ neû to konkrÈtnÌ (s b¯itemdo n·mÏstÌ), kterÈ vöak z hlediskadotvo¯enÌ n·mÏstÌ je naopaknejmÈnÏ öùastnÈ, je-li v˘becdotvo¯enÌm n·mÏstÌ.(ÿeöenÌ "s b¯item"je mnoho: cel·¯ada se snaûÌ ostrÈ vy˙stÏnÌ b¯ituzjemnit, prolamovat, Ëlenit,diferencovat v˝ökovÏ; v podstatÏ vöakdodrûuji podmÌnkami doporuËenÈvelmi ˙zkÈ vy˙stÏnÌ pozemku.)Pomineme-li hluböÌ rozbor ¯adyv z·sadÏ p¯ijat˝ch ¯eöenÌ, kter·shrnuji pod zkratku "vÌtÏzn˝ b¯it",o kterÈm soudÌm, ûe n·mÏstÌ spÌöed·le dezintegruje (jako ilustracidezintegrujiciho ìb¯ituî uv·dÌmn·vrh 0008 mnichovsk˝ch autor˘Rohnkeho a Luedickeho, kter˝p¯ekvapivÏ dos·hl druhÈ ceny!),z˘st·vajÌ n·m dalöÌ soutÏûÌcÌ s ¯adoucenn˝ch pokus˘ o ¯eöenÌ n·mÏstÌ, jeûvykazujÌ p¯ekvapivÈ podobnostikoncepcÌ, tj. v nichû se architekti jakdom·cÌ tak zahraniËni ve svÈm cÌtÏnÌvz·cnÏ shodujÌ a jeû Ize shrnout donÏkolika typ˘.Lze odhadnout, ûe tito auto¯i cÌtÌpot¯ebu:I rozö̯it plochu pr˘ËelÌ budovy,exponovanÈho do n·mÏstÌ. Tentopro n·mÏstÌ p¯ÌznivÏjöÌ p¯Ìstup jev p¯ev·ûnÈ vÏtöinÏ p¯Ìklad˘ prioritnÏn·vrhem budovy "an sich", tj. budovy,kter· je sice citlivÏji vkl·d·na don·mÏstÌ, ale preferuje sama sebe.NenÌ hled·na revize dosavadnÌchpomÏr˘. Lze ¯Ìci, ûe se hl·sÌ pouzeo v˝raznÏjöÌ ˙Ëast v prostoru n·mÏstÌ.Tento p¯Ìstup lze ilustrovat nan·vrhu, kter˝ dostal 4. cenu (Ë. 0101Schlossera a Lamborelleho z BerlÌna,obr.1 ), ale takÈ na celÈ ¯adÏ datöÌchn·vrh˘, p¯edevöÌm Ë. 0045 (KotÌkaa Kr·lÌËka z Prahy, obr. 2), Ë. 0005(Doubnera a Hodka z Prahy),Ë. 0037 (Kleffela, Kohnholdtaa Gundermanna, obr. 3) a nÏkolikadalöÌch.Ulice V Celnici je mÌrnÏ zastÌnÏna.Doprava, kter· je do tÈto ulicevedena, je pro autory zjevnÏ,podruûnou z·leûitostÌ (podch·zÌvÏtöinou öikmo parterem banky).VedenÌm uliËnÌch Ëar je skupina v˝öeuveden˝ch n·vrh˘ v·z·na vesmÏs nav˝chodnÌ linii n·mÏstÌ (jiûnÌ Ë·stkas·ren). Tato linie se, pokud jeprodluûov·na d·le na jih, dost·v· dourËitÈho st¯etu s orientacÌ budovykl·ötera. NÏkdy je pro jejÌ vyznÏnÌcÌtÏna (opodstatnÏna) druhotn·hmota v blÌzkosti kl·ötera (zejmÈnav n·vrhu KotÌka a Kr·lÌËka).Samostatnou skupinu n·vrh˘ tvo¯Ìv˝raznÏjöi hmoty v ukonËenÌ8 ARCHITEKT 1-2/96

Regulace z podmÌnek soutÏûeZ n·vrhu konceptu urbanistickÈ regulaËnÌ studie PetrskÈ Ëtvrti (atelier VEGA)Obr. 1 (Schlosser a Lamborelle, BerlÌn) Obr. 2 (KotÌk a Kr·lÌËek, Praha) Obr. 3 (Kleffel, Kohnholdt a Gundermann)Obr. 4 (Horskotte, D¸sseldorf) Obr. 5 (Hartmann a Hapart, Mnichov) Obr. 6 (KordovötÌ, Praha)Obr. 7 (»epek, ». BudÏjovice) Obr. 8 (MartÌnek, Clark, Praha-Toronto) Obr. 9 (Otto, Hofftlein, Stuttgart)9 ARCHITEKT 1-2/96

uliËnÌho bloku, rovnÏû clonÌcÌ ˙stÌulice V Celnici, navÌc prezentujÌcÌdominantu, vÏtöinou v podobÏvÏûovÈho zakonËenÌ hlavnÌ hmoty,nebo separovanou (dÌlËÌ) dominantu.Takov˝m ¯eöenÌm je kup¯Ìkladu n·vrhË. 0020 (Horskotte, D¸sseldorf,obr. 4), kdy vÏû je jen okrajov˝m"ark˝¯em" hlavnÌ hmoty, orientovanÈshodnÏ s kas·rnami; nasmÏrov·nÌpr˘ËelÌ je vzhledem k jeho dimenzimÈnÏ p¯esvÏdËivÈ. Nebo n·vrhË. 0021 (Hartmanna a Haparta,Mnichov, obr. 5.Vöechny v˝öe uvedenÈ n·vrhyvych·zejÌ z kontinuelnÌ n·vaznosti nahmotu uliËnÌho bloku.l PonÏkud odliönÏ cÌtÌ skupinadalöÌch n·vrh˘, kterÈ ukonËujÌblok objektem - solitÈrem; tÌm sevyvazujÌ z p¯iliönÈ determinacenepravidelnostÌ geometrie zhlavÌdneönÌho bloku.Takto cÌtÏnÈ n·vrhy vÏtöinounep¯ekraËujÌ ö̯ku exponovanÈhopr˘ËelÌ vÌce neûp¯edchozÌ skupina, tj. jen lehcezastiÚujÌ ulici V Celnici.Pat¯Ì k nim n·vrh Ë. 0062 (KordovötÌ,Praha, obr. 6), stavÏjÌcÌ exponovanÈpr˘ËelÌ ˙strojnÈho solitÈru dov˝chodnÌ linie n·mÏstÌ; tuto linii'nech·vajÌ (citem) dobÌhat d·le k jihua ukonËujÌ ji, obdobnÏ jako n·vrhË. 0045 (KotÌk, Kr·lÌËek) dalöÌm,menöÌm solitÈrem v malÈm prostorumezi kl·öterem a celnicÌ.ObÏ hmoty se p¯es popsanou v·zanostna geometrii n·mÏstÌ osvobozujÌ odsloûit˝ch vztah˘ a svou nez·vislostÌzmÏkËujÌ navozenou situaci. HlavnÌhmota je p¯ijateln· mϯÌtkovÏ, .mÈnÏ je Ëiteln· schematicky podan·,patrnÏ celosklenÏn· architektura.V tomto n·vrhu je hol˝ ötÌt blokudo¯eöen ˙zk˝m traktem.DalöÌ n·vrh Ë. 0068 (»epek,». BudÏjovice, obr. 7 se se sv˝m"solitÈrem" pokouöÌ daleko vÌceovl·dat v˝chodnÌ Ë·st n·mÏstÌ,vËetnÏ jiûnÌho polouzav¯enÈhoprostoru. PodnÏtnÏjöÌ pro studiumbudoucÌch pomÏr˘ na n·mÏstÌ jesituace a hmota neû vlastnÌprezentace architektury.l Vytvo¯it rozs·hlejöÌ (a takÈv˝znamnÏjöÌ) architektonickoukulisu v jihov˝chodnÌ Ë·sti n·mÏstÌ.Takto pojatÈ n·vrhy p¯ech·zejÌ odpouhÈho zastÌnÏnÌ ulice V Celnici,p¯es jejÌ architektonickÈ(oboustrannÈ) vymezenÌ aû k jejÌmuzakrytÌ, p¯i Ëemû ponech·vajÌ (aû nav˝jimku) do tÈto ulice pr˘jezd provozidla, vÏtöinou pr˘jezd objektem.Je p¯edvedeno celÈ spektrum zp˘sob˘odclonÏnÌ (zakrytÌ) zmÌnÏnÈ ulice:vÏtöinou se vöak v jednom n·vrhunesetk·v· urbanisticky zda¯il·koncepce s obdobnÏ p¯ijateln˝m¯eöenÌm architektonick˝m."NakroËenÌ" ¯eöenÈ budovy smÏremk jihu je citlivÏ vyj·d¯eno konvexnÌmobloukem s pozornostÌ, vÏnovanoumϯÌtku v n·vrhu Ë. 0010(MartÌnek, Clark, Praha-Toronto,obr. 8); jinak pojat˝m, mÈnÏ öùastn˝male rovnÏû konvexnÌm obloukemv n·vrhu Ë. 0027 (Otto, Hofftlein,Stuttgart, obr. 9), nebo p¯Ìliömonument·lnÌm objektems konvexnÌmi ˙seky v n·vrhu Ë. 0079(Rejchl, Rejchl, Rejchlov·, Praha,obr.10).DvÏ poslednÌ uveden· ¯eöenÌ jsoud˘kazy, jak je obtÌûnÈ spr·vnÏvystihnout p¯imϯenost (˙mÏrnost)hmoty (v tÏchto p¯Ìpadech nerovinnÈ)pro toto n·mÏsti. Monumentalita"br·ny", moûn· spÌöe jejÌ pompÈznostv ¯eöenÌ Ë. 0079 nedosahuje zaclonÏnÌ(odblokov·nÌ) ulice V Celnici, spÌöenaopak, paradoxnÏ doch·zÌ k jejÌmuzd˘raznÏnÌ.DalöÌ p¯Ìstup p¯edstavujÌ ¯eöenÌs vysunut˝m (podruûn˝m) k¯ÌdlemsmÏrem k jihu, jeû rovnÏû clonÌ uliciV Celnici. V n·vrhu Ë. 0015(Han·k, Praha, obr.11 ) sniûuje autorcitlivÏ jiûnÌ k¯Ìdlo v kontextus b˝val˝m kl·öterem, dost·v· se dojeho bezprost¯ednÌ blÌzkostia oddÏluje jv. "z·liv", dÌlËÌ prostorv jv. Ë·sti n·mÏstÌ Republiky; vytv·¯Ìzde samostatnÈ menöÌ n·mÏstÌ.NehodnotÌm architekturu.Dalöim ¯eöenÌm tohoto p¯Ìstupu jen·vrh Ë. 0043 (äafer, H·jek, obr.12)prezentujicÌ zaclonÏnÌ ulice V Celnicia do n·mÏstÌ orientovanÈ prolnutÌrovin a hmot, kterÈ ukonËujÌ jednakulici Na Po¯ÌËÌ vertik·lnÌm Ëelema uzavÌrajÌ n·mÏstÌ (v linii b˝valÈhokl·ötera) v˝raznÏjöÌm k¯Ìdlem a vevÏtöÌm odstupu od kl·ötera neû n·vrhp¯edchozÌ. P¯Ìzniv˝ architektonick˝v˝raz je ponÏkud oslaben volbour˘znÈ artikulace obou prolÌnajÌcÌch sehmot.ÿeöenÌ, kter· v˝raznÏji zas·hla doobrazu n·mÏstÌ a kter· p¯itomctÌ ulici V Celnici, ale s jejÌmz˙ûen˝m (lemovan˝m, vymezen˝m)vstupem, lemovan˝m oboustrannÏbudovami, jsou reprezentov·narovnÏû celou skupinou n·vrh˘,z nichû nejvyööÌho ocenÏnÌ(3. cenu) dos·hl n·vrh Ë. 0142(Schneider, Sendelbach,Braunschweig, obr.13); p¯ednost bylad·na dotaûenÌ architektonickÈhoprojevu; hmoty jsou pro dan˝ prostordob¯e odhadnuty; p¯Ìnosn· urbanistick·koncepce je naznaËena,ale nenÌ zcela Ëist· a dotaûen·.Podobn˝ p¯Ìstup p¯edstavuje n·vrhË. 0050 (Goetz, Hootz, Mnichov,obr.14); obdobnÏ jako u p¯edchozÌhon·vrhu je ulice V Celnici vymezenadvojicÌ hmot, z nichû je jiûnÌ niûöÌ,vst¯Ìcn· mϯÌtku kl·ötera. Oprotip¯edchozÌmu n·vrhu je uliËni Ë·raodsunuta vÌce na v˝chod. ObÏ ¯eöenÌv podstatÏ separujÌ od n·mÏstÌ mal˝prostor mezi celnicÌ a kl·öterem.V n·vrhu Ë. 0095 (Ortnerovi,D¸sseldorf, obr.15 je opÏt ˙stÌ uliceV Celnici lemov·no dvÏma hmotami,kterÈ se pod¯izujÌ situaËnÏ orientacikl·ötera; snahou bylo, aby obÏoddÏlenÈ Ë·sti p¯esto vytv·¯ely jedencelek.Princip "vymezenÌ ˙stÌ" p¯edmÏtnÈulice je pouûit i u n·vrhu Ë. 0072(Engel, Kraemer, Schmiedeckem,Zimmermann, FrπnkfurtlMain,obr.16); situaËnÏ je ¯eöenÌ vÌcep¯ÌnosnÈ, neû jeho hmotov·a architektonick· prezentace; motivp¯edsunutÈ "vÏûe" nenÌ öùastn˝ aniopodstatnÏn˝. HlavnÌ hmoty se v·ûÌna kl·öter, vÏû na v˝chodnÌ liniin·mÏstÌ.Odliön˝m zp˘sobem ¯eöenÌ vymezenÌ˙stÌ ulice n·vrhu Ë.'0029 (Zvϯina,'Mnichov, obr.1 ; severnÌ,architektonicky ne˙strojn· budova jebudovou banky, druh· stavba, zjevnÏpro dalöÌ funkci, uzavÌrajÌcÌ mal˝prostor mezi kl·öterem a celnicÌ, jevyznaËena jen v situaci.l DalöÌ zp˘soby clonÏnÌ jsourazantnÏjöÌ: oproti prvnÌ skupinÏn·vrh˘ (0101, 0045 a dalöÌch) jen·vrh Ë. 0019 (Despang, Hannover,obr 18) objekt banky pod¯Ìzen -geometrii kl·ötera (nikoli kas·ren)a p¯edsunut do prostoru n·mÏstÌ docitlivÏ zv·ûenÈ vzd·lenosti - i v˘Ëikl·öteru. Architektura nenÌv kontextu s okolÌm a je mÈnÏ zda¯il·,neû situaËnÌ koncepce. DopravapodtÈk· pod jiûnÌ Ë·sti budovy.Jin˝m radik·lnÌm zp˘sobemzaclonÏnÌ ulice V Celnici je nap¯Ìkladn·vrh Ë. 0074 (Esslingen, Stuttgart,obr.19); situaËnÏ reaguje projektopÏt na linie kl·ötera, ustupuje oprotiv˝chodnÌ Ë·sti n·mÏstÌ zpÏt;podtrhuje tÌm v˝znam severnÌhopr˘ËelÌ kl·ötera, ale teËuje vysunutouhmotou k¯Ìdla jeho v˝chodnÌ pr˘ËelÌzbyteËnÏ blÌzko. CelkovÏ jde o sloûitȯeöenÌ s necitlivou architekturou.K razantnÏjöÌmu p¯ehrazenÌ n·mÏstÌse rozhodla cel· ¯ada dalöÌch n·vrh˘;mezi nimi uv·dÌm n·vrh Ë. 0086(Lang, Vlach, Praha, obr. 20);pomÏrnÏ jednoduch· hmotap¯ehrazuje zcela ˙stÌ ulice V Celnici,pootvÌr· menöÌ prostor mezi celnicÌa b˝val˝m kl·öterem. ArchitektonickÈpod·nÌ p¯in·öÌ spÌöe dekorativnÌ, neûtektonick˝ princip: v˝sledkem jezd˘raznÏnÌ plochy hmoty ke ökodÏvÏci.Podobnou orientaci p¯ehrazujÌcÌhmoty p¯edstavuje n·vrh Ë. 0049(Thies, BerlÌn, obr. 21); nad¯azenÌvolby geometrie v˝chodnÌ stranyn·mÏstÌ ökodÌ integraci dvouparalelnÌch hmot do n·mÏstÌ.PozitivnÌ n·mÏt je odstupÚov·nÌ dvouhmot:Konfigurace takÈ ignoruje celnici, nakterou tÈmϯ nar·ûÌ.Lapid·rnÌ a podnÏtnou lokalizacijedinÈ hmoty zaujÌm· n·vrhË. 0065 (Vogt, Dr·ûd'any, obr. 22),dokud nespat¯Ìme ¯eöenÌ t¯etÌhorozmÏru. NicmÈnÏ, n·vrh p¯edkl·d·alternativu na rozdÏlenÌ n·mÏstÌorigin·lnÌm zp˘sobem, ne¯eöÌbohuûel hol˝ ötÌt na konci v˝chodnÌchulic. Dokl·d·, ûe p¯i tomto ¯eöenÌ jekonkrÈtnÌ program pro HypobankuznaËnÏ nadmÏrn˝.Nejd·le zaöel n·vrh Ë. 0052(Fischkandl, Fischkandlov·,Strasburg, obr. 23), kter˝ nejenp¯ehradil ulici V Celnici (p¯itomzvolil n·vaznost na v˝chodnÌ liniin·mÏstÌ, coû p¯i proniku do prostoruu celnice, kterou spÌöe ignorujea neharmonizuje p¯Ìliö anis kl·öterem), ale zavedl dopravu,kter· sem smϯuje z n·mÏstÌ, podzem. MenöÌmu prostoru v˝chodnÏ odkl·ötera dovoluje ˙Ëast na dÏnÌv hlavnÌm prostoru n·mÏstÌ.ZaujetÌ geometriÌ se zd· b˝t silnÏjöi,neû citlivÈ dotaûenÌ vz·jemn˝chvztah˘.DalöÌ n·vrhy, kterÈ zvolily v˝razn·p¯ehrazenÌ, nejsou p¯esvÏdËiv· svoukomplikovanostÌ: pat¯Ì k nim n·vrhË. 0099 (Schaller, Theodor,Vo¯Ìökov·, KolÌn n/R, obr. 24);horizont·lnÌ hmota, v·zan·p˘dorysnÏ ke kl·öteru, je sv˝miprostorov˝mi parametry p¯ijateln·,nikoli sv˝ch architektonick˝mv˝razem; vertik·la svou nev·zanouorientacÌ chce b˝t solitÈrem;seskupenÌ je zjevnÏ nep¯ijatelnÈprovoznÏ.DalöÌm z·stupcem takto vidÏn˝ch¯eöenÌ je n·vrh Ë. 0033 (äourek,Praha); prostorovÈ vazby jsoureflektov·ny p¯Ìliö sloûitÏvykonstruovan˝m p˘dorysn˝mi hmotov˝m schÈmatem; znaËn·hmota je vyzvednuta nadnadpr˘mÏrn˝ pr˘jezd do uliceV Celnici.Na z·vÏr tÈto rozvahy bych si dovolilvyslovit domnÏnku, ûe aniû by sechtÏlo; ve spont·nnÏ vzniklÈ rivalitÏmezi dotvo¯en˝m n·mÏstÌma konkrÈtnÌm ˙kolem zvÌtÏzilaarchitektura jednoho objektu. Tentov˝sledek byl podpo¯en nÏkolikad˘leûit˝mi n·zory: ûe n·mÏstÌ jearchitektonicky prakticky uspokojivÏfixovanÈ a ûe vlastnÏ nenÌ n·mÏstÌ.V tÈto f·zi se tomuto zatÌm quasin·mÏstÌ nepoda¯ilo p¯ekroËit sv˘j stÌn"dopravnÌho sbÏûiötÏ". Bohuûel.Miroslav BaöeAutor je architekt, urbanista;soukrom˝ projektant, vedoucÌ ˙stavuurbanismu FA »VUT10 ARCHITEKT 1-2/96

Meier a Framptonv Praze a BrnÏRichard Meier na snÌmku J. HamerskÈhoJmÈna drûitele Pritzkerovy cenyRicharda Meiera a kritika architekturyKenneth Framptona p¯edstavujÌv odbornÈm svÏtÏ jiû pojmy. A taknenÌ divu, ûe ned·vn˝ p¯Ìjezd americk˝chosobnostÌ byl oËek·v·n s pat¯iËn˝mz·jmem. Do Prahy a Brna jepozvaly profesnÌ, vÏdeckÈ a pedagogickÈinstituce, na programu se podÌlelyi redakce Ëasopis˘ Zlat˝ ¯eza Architekt. HlavnÌ z·sluhu na uskuteËnÏnÌnÏkolikr·t odloûenÈ n·vötÏvym· ovöem ne˙navn˝ Miroslav Mas·kv Praze a John Eisler zamÏstnan˝v MeierovÏ kancel·¯i v New Yorku.Meier se p¯edstavil dvÏma p¯edn·ökami- v pondÏlÌ 4. prosince p¯ed praûsk˝mikolegy a studenty architekturyv MÌËovnÏ PraûskÈho hradu, o denpozdÏji vystoupil v brnÏnskÈ rotundÏv˝staviötnÌho pavilonu A. K jehovystoupenÌ v Praze se vr·tÌme, brnÏnskoup¯edn·öku komentuje KarelDoleûel na str. 39.jhrTÿI PÿEDN¡äKYKENNETHA FRAMPTONA11 ARCHITEKT 1-2/96V pondÏlÌ 4. prosince 1995 p¯icestovaldo Prahy na pozv·nÌ ⁄stavu dÏjinumÏnÌ AV-»R profesor KolumbijskÈuniversity v New Yorku KennethFrampton a pob˝val v »eskÈ republiceöest dalöÌch dnÌ. KromÏ prohlÌdekpraûskÈ, brnÏnskÈ a zlÌnskÈ architektury,n·vötÏv v ateliÈrech, televiznÌchi Ëasopiseck˝ch interview, ohniv˝chdebat konËÌcÌch po p˘lnoci a tich˝chsnÌdanÌ v praûskÈ novorenesanËnÌ vileLanna za st·lÈ p¯Ìtomnosti "dvou orient·lnÌchdam" (slova Framptonova)pronesl tento tv˘rce proslulÈ knihyModern Architecture: A CriticalHistory pro brnÏnskÈ a praûskÈ publikumt¯i nezapomenutelnÈ p¯edn·öky.P˘vodnÏ chtÏl mluvit o svÈ letosvydanÈ knize Studies in TectonicCulture. Po domluvÏ s JÛhnemEislerem vöak - s ohledem naabstraktnost a obtÌûnou p¯evoditelnostStudiÌ do Ëeötiny - zmÏnilFrampton tÈma. »eskÈpublikum tak vyslechlo t¯i mistrovskÈ,vûdy trochu jinou kolekcidiapozitiv˘ prov·zenÈ improvizacevych·zejÌcÌ z poslednÌch dvou kapitolt¯etÌho (1995) vyd·nÌ FramptonovyKritickÈ historie modernÌ architektury.⁄ternÌ p¯edn·öku na P¯ikrylovÏ ökolearchitektury AVU Frampton vÏnovalsvÈmu konceptu kritickÈho regionalismu.V prvnÌm vyd·nÌ KritickÈ historiez roku 1980 toto tÈma chybÌ. Pov˝zvÏ Dalibora VeselÈho vöakFrampton prostudoval ˙vahu filozofaPaula Ricoeura o vztahu svÏtovÈ (univers·lnÌ)civilizace a n·rodnÌch kultura uvÏdomil si, jak˝ v˝znam m·Ricoeur pro pochopenÌ v˝vojov˝chproces˘ v souËasnÈ architektu¯e. TlaksvÏtovÈ civilizace, reprezentovanÈ mj.takov˝mi projevy modernÌ techniky,jako jsou auta, televize nebo umÏl·klimatizace, na jednotlivÈ n·rodnÌkultury naöÌ doby je nesmÌrn˝.NÏkterÈ n·rodnÌ kultury, toto "etickÈa m˝tickÈ j·dro lidstva", nemohoust¯etnutÌ se svÏtovou civilizacÌ p¯eûÌt.Lidstvo tak ohroûuje apokalyptick·vize: cestujeme, a po¯·d m·me pocitstejnÈho mÌsta. NebezpeËn· seFramptonovi zd· i posedlost dneönÌcivilizace odstupem, distancÌ,komunikacÌ na d·lku; vizu·lnostÌ,jejÌmû architektonick˝m projevem sepodle nÏho stal scÈnografick˝, teatr·lnÌ,na vnÏjöÌ podobu fas·d soust¯edÏn˝postmodernismus. Framptonpokl·d· za podstatnÏjöÌ zkuöenosthmatu, zkuöenost tÏla, kter· pr·vÏsouvisÌ s projevy n·rodnÌch kulturmnohem hloubÏji neû zrakovÈ vnÌm·-nÌ. Odtud pak poch·zÌ jeho z·jemo konstrukËnÌ kvality architektury,kterÈ b˝ mÏly b˝t nad·ny urËitou poeziÌ,"poetikou konstrukce".Ricoeur vnukl Framptonovi ot·zku,jak b˝t modernÌ, ale p¯izn·vat p¯itomidentitu n·rodnÌ kultury. LevicovÈavantgardy v prvnÌ t¯etinÏ naöeho stoletÌtento problÈm ignorovaly, resp.snaûily se od tradice n·rodnÌch kulturodtrhnout. Podle Framptonase jevÌ jako v˝chodisko nikoliv kulturaavantgardnÌ, n˝brû kultura kritick·:hled·nÌ vÏdomÈ rovnov·hy a vÏdomÈhonapÏtÌ mezi svÏtovou civilizacÌa n·rodnÌmi kulturami. Architekturaop¯en· o tuto myölenku, kterÈFrampton dal v letech 1985-1986jmÈno kritick˝ regionalismus, budejak tradicionalistick·, tak i invenËnÌ,bude operovat s tÌm; co liter·rnÌ teoretikRoland Barthes nazval "odliönÈopakov·nÌ". Invence a tradice sev takovÈ tvorbÏ vz·jemnÏ posilujÌa vych·zejÌ ze sebe. P¯Ìklady kritickÈhoregionalismu nelze hledat v "lacinÈsentimentalitÏ" postmodernismu,ani v p¯Ìliö mystickÈ architekt˙¯eKemeth Frampton na snimku P¯emysla FialkyMakovczovÏ (jak poznamenalFrampton v jednÈ noËnÌ debatÏ),n˝brû v tvorbÏ takov˝ch autor˘, jakoje MexiËan Luis Barrag·n, PortugalecAlvaro Siza, äpanÏl Rafael Moneonebo äv˝car Luigi Snozzi. .Ve st¯edeËnÌ ¯eËi na FakultÏ architekturyVUT v BrnÏ se Frampton zab˝valtÈmatem, kterÈ v t¯etÌm vyd·nÌKritickÈ historie (1995) dostalo jmÈno"SvÏtov· architektura a reflexÌvnÌpraxe". V podstatÏ ölo o struËnÈ zopakov·nÌp¯edchozÌ p¯edn·öky na AVU,doplnÏnÈ obs·hlejöÌm v˝kladem o svÏtovÈscÈnÏ poslednÌch deseti Ëi patn·ctilet. 0 souËasnÈ architektu¯enelze podle Framptona ps·t jinak neûkriticky.a polemicky. Cel˝ svÏt -zejmÈna vöak SpojenÈ st·ty - totiûpodlehl kultu architektonick˝chhvÏzd. Jsou to takovÈ osobnosti, kterÈ- jak podle Framptona ¯ekl kdysiRicardo Bofill - "kdyû p¯ijdou do restaurace,tak vöichni vydechnou ˙ûasem".HvÏzdy jsou moûn· pot¯ebnÈ,ale nevytv·¯ejÌ to, pro co si Framptonvytvo¯il nov˝ klÌËov˝ pojem architektonick·kultura. Architektonickoukulturu dok·ûe v urËitÈ zemi vytvo¯it20-30 autor˘ tvo¯ÌcÌch neust·lena vysokÈ ˙rovni. V poslednÌch desetiletech existujÌ jen Ëty¯i zemÏ s kulturoutohoto druhu: Francie,äpanÏlsko, Finsko a Japonsko.Ve Francii podnÌtila vznik architektonickÈkultury siln· podpora st·tua presidenta Mitterranda, veäpanÏlsku snad uvolnÏnÌ energie popor·ûce frankismu - spolu s kladnouregulativnÌ rolÌ architektonick˝chkomor - ve Finsku dlouh·nep¯eruöen· tradice a kombinacest·tnÌ a soukromÈ podpory, coûsnad platÌ i o Japonsku, kde navÌc p¯eûÌv·tradiËnÌ ËlenÏnÌ spoleËnosti dorodinn˝ch klan˘ a klany tradiËnÏpokl·dajÌ dobrÈ architekty za ˙ctyhodnÈöamany: SoukromÌ klienti zest¯ednÌch vrstev jsou tu schopni oceniti Andovy hroznÏ komplikovanÈa v podstatÏ. nepohodlnÈ domy -"vûdyù za to Ando dostane cenu!"a "je to dobr˝ d˘m pro ducha i charakter",jak to pr˝ FramptonovivysvÏtloval jeden And˘v z·kaznÌk.KromÏ Tadaa Anda Framptonv BrnÏ promÌtal a komentoval stavbyFumihika Makiho, Alvara Sizy,Rafaela Monea, Alejandra de la Soty,Javiera S·enze de OÌzy, KristianaGullichsena, Pekky Helina, TuomySiitonena, Henriho Cirianiho,Henriho Gaudina, Jeana Nouvelaa mnoha jin˝ch osobnostÌ.Z AmeriËan˘ mu st·l za zmÌnkuHarry Wolf, autor kr·snÈho kulatÈhomrakodrapu v TampÏ, kter˝ vöak -podobnÏ jako Steven Holl - marnÏv USA z·pasÌ o klientelu.P·teËnÌ p¯edn·öka v budovÏ Akademie:vÏd »eskÈ republiky na praûskÈN·rodnÌ t¯ÌdÏ byla delöÌ, propracovanÏjöÌa ponÏkud akademiËtÏjöÌ reprÌ- 'zou vystoupenÌ BrnÏ. Frampton jiûza pÏt dnÌ poznal Ëeskou architekturunatolik, aby ji zaËal porovn·vats Finskem. V obou tÏchto zemÌch sepodle jeho mÌnÏnÌ pr·vÏ modernÌtvorba stala n·strojem vyj·d¯enÌ novÈkulturnÌ identity. Znovu zdeFrampton podrobil ostrÈ kritice kultarchitektonick˝ch hvÏzd, kter˝ se.˙dajnÏ v Americe a ve VelkÈ Brit·n¸neblaze spojuje s kultem volnÈhotrhu a popÌr· tak demokratickou rovnostp¯ÌleûitostÌ, tolik pot¯ebnou promladÈ autory. PozdnÏ kapitalistick·Amerika je dnes zemÌ bez architektonick˝chsoutÏûÌ, zemÌ, kde ûije mnohotalentovan˝ch architekt˘, ale bezpr·ce. SouËasnou svÏtovou scÈnuFrampton ilustrova( cel˝mi dvÏmastovkami kvalitnÌch diapozitiv˘.Soust¯edil se nynÌ vÌce na schopnostautor˘ dotv·¯et krajinu a umocÚovatkriticko-region·lnÌ r·z staveb neËekan˝mip¯enosy z jin˝ch kulturnÌchokruh˘, nap¯Ìklad indickÈho neboisl·mskÈho. K osobnostem promÌtan˝mv BrnÏ p¯ibyli, nem˝lÌm-li se,nap¯Ìklad Renzo Piano; Katuoäinohara nebo Eduardo Souto deMoura.V rozliËnÈm stylu, ale vûdy s velk˝möarmem tlumoËili FramptonovavystoupenÌ Kate¯ina Hartlov·, OtaBrÌdl a slavn· Dana H·bov·. Ke kouzlusetk·nÌ s americk˝m historikemarchitektury p¯ispÌvala jeho neobyËejn·debatÈrsk· n·ruûivost po p¯edn·ök·ch.P¯edv·dÏl umÏnÌ vyslechnouttazatele, nÎkdy se i zlobit, nezd·la-lise mu ot·zka ÔostateËnÏ produktivnÌ.Jeho odpovÏdi byly moûn· jeötÏ zajÌmavÏjöÌneû p¯edem p¯ipraven· ¯eË.Pr·vÏ aû v debat·ch s publikem nap¯ÌkladFrampton osvÏtlil, proË nepokl·-d· za zemÏ s architektonickou kulturouRakousko, Holandsko neboäv˝carsko nebo proË se mu nelÌbÌFrank Gehry. äkoda, ûe po vystoupenÌv Akademii vÏd musel KennethFrampton pospÌchat do televiznÌJednadvacÌtky a na delöÌ diskusi uûmu nezbyl Ëas. Doufejme vöak, ûe hou n·s jeötÏ mnohokr·t uvidÌme.Rostislav äv·chaAutor je kritik moderni architektury,pracovnÌk ⁄stavu dÏjinumÏni »AV , st·l˝ spolupracovnÌkArchitekta

P R A é S K ›H R A DSituace. Legenda: 1 LvÌ dv˘r 2 FÌkovna 3 Oranûerie 4 Obraz·rna 5 Vstup do kancel·¯e presidenta republikyLVÕ DVŸRJosef PleskotRadek Lampaautorsk· spolupr·ceVladimÌr KrajÌcJana VodiËkov·Peter Lacko12 ARCHITEKT 1-2/96

Pohled ze dvoraPohled z Kr·lovskÈ zahradyPohled z Mari·nsk˝ch hradebLVÕ DVŸRU PraönÈho mostu Ë. 51, Praha 1P˘dorysyKlient: Spr·va PraûskÈho hradu,¯editel ing. arch.lvo Koukol;rozvojov· divize,.¯editel ing. Ji¯Ì Mr·z, ing. arch. Jan HladÌkAuto¯i: ing. arch. Josef Pleskot, ing. arch. Radek Lampa;autorsk· spolupr·ce: ing. arch. VladimÌr KrajÌc,ing. arch. Jana VodiËkov·, ing. arch. Peter Lacko - AP ATELIERPam·tk·¯skÈ konzultace: PhDr. Eliöka FuËÌkov·,ing. arch. Petr ChotÏbor, ing. arch. ZdenÏk LukeöStavebnÌ ¯eöenÌ: ZdenÏk Rudolfstatika: ing. Petr Nov·k (firma K¯Ìsek, TrËka a spol., s.r.o.);poû·rnÌ ochrana: ing. J. Vos·tkazdravotnÌ technika: I. Berkov·, B. Berka (I-Projekt Praha);elektroinstalace: B. Flegeltepeln· technika a vzduchotechnika: ing. M. Zikmund, ing. M.ämolÌk (firma WAT”, s.r.o.)mϯenÌ, regulace, elektro - slaboproud: in . F MÏstkatechnologie stravovacÌho za¯ÌzenÌ: ing. J. Siler(firma FLOD, s.r.o.)Dozor investora: B.I.R.T. Homola, projekt management, s.r.o.,M. äer·kDodavatel: StavebnÌ spoleËnost spol. s.r.o. SEFIKO,stavbyvedoucÌ: LubomÌr AmbrosRealizace: Ëervenec 1994 - kvÎten 1995Snimky Jan Mal˝13 ARCHITEKT 1-2/96

14 ARCHITEKT 1-2/96

LVÕ DVŸRVe svÈ podstatÏ jde o stavbu uûitkovou a tedyvelice skromnou. VÏtöina dochovan˝ch stavebnÌchkonstrukcÌ je z doby renesanËnÌ,s baroknÌmi, klasicistnÌmi a zcela novodob˝mi˙pravami. CÌlem projektu bylo maxim·lnÌ vyuûitÌjednotraktovÈ dispozice s moûnostÌ uzav¯enÈhop˘dorysu s vnit¯nÌm dvorem.Nosn· ocelov· konstrukce kav·rny koncipovanÈjako jednoduch˝ sklenÌk a p¯ilehlÈ pergolyje ocelov·, z v·lcovan˝ch profil˘, konstrukcÌpodlahy terasy je ocelov˝ roöt.Strop v restauraci byl p¯i poslednÌ rekonstrukciproveden ze ûelezobetonu jako tr·meËkov˝a skryt podhledem. Konstrukci jsme obnaûilia oËistili, betonov˝ podklad by nemÏl b˝t maskov·n.Vysok˝ strom pror˘stajici kuchyÚsk˝m k¯Ìdlembyl p¯i realizaci ˙zkostlivÏ öet¯en, jeho vÏtvejsou nynÌ na ˙rovni terasyPlocha dvora je zadl·ûdÏna z obl˝ch ploch˝chpÌskovcov˝ch desek, font·na je upravena tak,aby voda z˘stala klidn· a pouze se Ëe¯ila.Zbour·na byla Ë·st objektu s chladiÊim za¯izenÌm,sklady kuchynÏ a ËetnÈ vnit¯nÌ p¯ÌËkyStropy z˘staly p˘vodnÌ, nov˝ strop je pouzenad novÏ navrûenou kuchynÌ. NÏkter· oknav z·padnÌm traktu byla vymÏnÏna za nov·,vyroben· p¯esnÏ podle p˘vodnÌch, vËetnÏkov·nÌ.OdstranÏny byly umÏlÈ n·tÏrovÈ hmoty i öirokÈöpalety oken. V severni Ë·sti st¯echy je znovupostaven mohutn˝ komÌn, kter˝ byl poslednÌmi˙pravami odbour·n, hlavy vöech komÌn˘dostaly nov˝ tvar. St¯echy byly ponech·nyv souËasnÈm stavu, nad "IvÌ kÛjÌ" je vytvo¯enanov· terasa ze siln˝ch foöen. Tento materi·lbyl zvolen jako reminiscence historickÈho stavu,kdy kÛje byla otev¯en· a pouze na zimu sezakr˝vala d¯evÏn˝mi povaly s vrstvou chvoje.Prostor chodnÌku p¯ilehl˝ k severoz·padnÌmun·roûÌ by mÏl b˝t vyznaËen vysok˝mi "dikobrazÌmiostny" zhotoven˝mi z jantarovÈho hutnihoo skla a ËernÈho d¯eva s ukonËen˙n zlatoubodlinou.Tyto t¯i stoû·ry maji za ˙kolvymezenÌ prostoru i mÌrnou monumentalizacisevernÌho hradnÌho vstupu.Z autorskÈ zpr·vyOTEVÿEN› DIALOGVladimÌr CzumaloPamÏù magickÈho mÌsta, zvanÈho LvÌ dv˘r, senikdy nevypr·zdnila. NevadÌ, ûe v˘ni exotiky,p¯Ìchuù tajemstvÌ rudolfinskÈ residence i vzruöujÌcÌv˝znamy heraldick˝ch zv̯at spojujemes prost˝m nevelk˝m stavenÌm, mÏnÌcÌm oddob Rudolfov˝ch Iv˘ svou funkci i podobu. Lvitu pro n·s z˘stali.StavebnÌ historie LvÌho dvora se v z·sadÏ uzav¯elav 18. stoletÌ, kdy domek zÌskal baroknÌpodobu. D·le se ale vyvÌjelo jeho postavenÌv hradnÌm are·lu. Chotkova silnice p¯ineslanovÈ spojenÌ mÏsta a Hradu. P¯edevöÌm tramvajov·traù, doveden· sem po nÌ poË·tkemnaöeho stoletÌ, promÏnila p˘vodnÌ vnit¯nÌ spojnicihradnÌch b¯eh˘ Brusnice ve frekventovan˝vstup do Hradu. Stavby p¯ed Praön˝m mostemtak zÌskaly nov˝ v˝znam. NejvÌce pr·vÏ onan·roûnÌ, od Hradu nejvzd·lenÏjöÌ. Z domku nahradnÌ periferii se stala jedna ze staveb, uv·-dÏjÌcÌch do PraûskÈho hradu.Z v˝sledku novÈ rekonstrukce LvÌho dvora sezd·, ûe û·dn˝ z naznaËen˝ch rozmÏr˘ mÌsta,pamÏti a kontextu budovy nez˘stal nepojmenov·n.V˝razn· barevnost fas·dy neposiluje15 ARCHITEKT 1-2/96jen zÌskanou roli domku na hradnÌ hranici.P¯ipomÌn· z·roveÚ jeho p¯Ìsluönost k ˙zemÌ,zasvÏcenÈmu p˘vodnÏ odpoËinku, h¯ea z·bavÏ, k ˙zemÌ baûantnic, st·jÌ, jÌzd·ren,mÌËoven, zahrad, sklenÌk˘. Redukce ötukov˝chprvk˘ jeötÏ zv˝öila p¯itaûlivou prostotudomku jako podÌlnÌka na jedineËnÈ kontrastnÌpodstatÏ PraûskÈho hradu, kde se bezprost¯ednÏsetk·v· vypjat· reprezentativnosts perifernÌ vöednostÌ. DoplnÏnÌ a nov· stylizacekomÌn˘ neopouötÌ historick˝ vzor, detailnÏjöÌtvarov·nÌ ale nenech·v· na pochyb·ch, ûejde o souËasn˝ projev, zahrnujÌcÌ spolu sez·kladnÌm odkazem k renesanËnÌmu p˘vodustavby i jemnÈ n·zvuky exotismu, sahajÌcÌ aûk lotosov˝m hlavicÌm sloup˘ starovÏkÈhoEgypta.Pr·vÏ kultivovan˝ exotismus je nositelem˙st¯ednÌho "IvÌho" tÈmatu ˙pravy interiÈr˘.Dvojice masÌvnÌch opukov˝ch kv·dr˘, optickyrozdÏlujÌcÌ prostor restaurace v p¯ÌzemÌ, exponujejednotlivÈ vrstvy IvÌ symboliky vtipnoucitacÌ asyrsk˝ch reliÈf˘. NaznaËuje z·roveÚ jakprogram budoucÌ v˝tvarnÈ v˝zdoby, tak rozpÏtÌodkaz˘ k v˝znam˘m mÌsta. Jejich vztaûnouplochu zde na jednÈ stranÏ vymezujÌ dochovanÈhistorickÈ prvky, p¯edevöÌm novÏ odkryt˝renesanËnÌ kvÏtinov˝ dekor k¯ÌûovÈ klenbysalonku restaurace, na druhÈ stranÏ ryze sou-Ëasn˝ architektonick˝ reperto·r. Mezi tyto pÛlyse vejdou nap¯Ìklad i jemnÈ evokace tvarovÈhosvÏta hradnÌho architekta J. PleËnika.* * *Vnit¯nÌ prostorov· skladba proöla podobnÏjako exteriÈr zjednoduöenÌm. Spolu s lapid·rnÌmonumentalitou pouûit˝ch forem a p¯ÌrodnÌchmateri·l˘ nabÌzÌ jejÌ p¯ehlednost v p¯ÌzemÌi pat¯e nevelkÈho domu prostory, kterÈ se jejp¯ekvapivÏ zdajÌ p¯esahovat, aniû by tentoefekt set¯el p¯ÌvÏtivou komornost a individu·lnÌcharakter jednotliv˝ch mÌstnostÌ. Rekonstrukcevyjevuje anatomii domku i sebe samÈs d˘slednostÌ, kter· postupuje od scelenÌ exteriÈrua prostorovÈ skladby aû k drobn˝m detail˘m:SouËasnÏ vybavenou kuchyni spojujes restauracÌ voln˝ pr˘hled a jeho architektonick˝r·mec zd˘razÚuje, ûe jde o programov˝z·mÏr. Vy˙stÏnÌ vzduchotechniky na terasekryje jen prost· Iaùov· ohr·dka, do nÌû Izesnadno nahlÈdnout. PromÏna dalöÌch Iaùov˝chkryt˘ v ned˘slednÏ kryjÌcÌ naddimenzovanÈsedaËky si ze samotnÈho principu ukr˝v·nÌtropÌ posmÏch. Topn· tÏlesa pod okny kryjÌnekryjÌz·vÏsy z obyËejn˝ch dr·tkov˝ch ¯etÌzk˘.Ne¯eöiteln˝ ˙kol spojit poû·rnÌ p¯edpisys v˝tvarnou formou doöel prostÈho ¯eöenÌ:dv̯ka poû·rnÌho hydrantu jsou sklenÏn·.Kaûd˝ z pouûit˝ch materi·l˘ je tÌm, ËÌm je.Pravdivost m˘ûe b˝t velmi vzruöujÌcÌ.Do tÈhoû ¯·du spad· dostavba. FunkËnÏ jiplnÏ zd˘vodÚuje fakt, ûe LvÌ dv˘r by bez nÌnebyl schopen poskytnout budoucÌ restauraciprovoznÌ z·zemÌ, odpovÌdajÌcÌ souËasn˝mpoûadavk˘m. JejÌ podobu podkl·d· logikastavby, vymezujÌcÌ v˝bÏh öelem mezi ohradnÌmizdmi. Vestavba kuchynÏ se tak obracÌ dov˝znamovÏ centr·lnÌho prostoru dvora v podobÏrytmizovanÈ opukovÈ zdi. Nad nÌ vyr˘st·odhmotnÏn˝ transparentnÌ kubus krytÈ terasykav·rny, naopak jednoznaËnÏ sdÏlujÌcÌ svounez·vislost na p˘vodnÌ stavbÏ. »ern· ocelov·konstrukce p¯esahuje v neutr·lnÏ klidnÈm rytmusvÈ otevÌratelnÈ sklenÏnÈ stÏny a pokraËujejako voln· pergola nad terasou. Neskr˝v·,proË tu je: Aby p¯ekroËila uzav¯enost LvÌhodvora, poskytla neruöen˝ pohled na katedr·lua do Kr·lovskÈ zahrady.Je-li spodnÌ Ë·st p¯Ìstavby pevnÏ kotvenanÏkolikerou vazbou ke LvÌmu dvoru a Hradua m˘ûe b˝t v d˘sledcÌch zprost¯edkovanÏ Ëtenai jako dalöÌ z pleËnikovsk˝ch evokacÌ, vydalase p¯ÌmoËarost ¯eöenÌ kav·renskÈ terasy pohranÏ velmi ˙zkÈ. Tak, jak se objevuje ve svÈdneönÌ nezabydlenÈ nahotÏ v pohledech z uliceU PraönÈho mostu a z Kr·lovskÈ zahrady,m˘ûe b˝t jejÌ mimostylovÏ abstraktnÌ formaËtena nejen jako maxim·lnÏ korektnÌ souËasn˝hlas v dialogu s historickou stavbou a citliv˝mprost¯edÌm, ale takÈ v asociaËnÌ rovinÏ, schopnÈzahrnout nam·tkou jak miesovsk˝ minimalismus,tak pro nÏkoho t¯eba i topornÈ projevysÌdliötnÌ nearchitektury. Mezi vÏdom˝m ˙stupemautora do pozadÌ a zd·nÌm absencearchitektury neleûÌ vûdy pro nepouËenÈhodiv·ka z¯eteln· hranice* * *"Vûdy musÌ (...) vzniknouti jednolit˝ celek, kter˝nejen sv˝m ˙Ëelem, ale i v˝tvarnÏ musÌ mÌtijednotÌcÌ myölenku koncepËnÌ. Pam·tka nesmÌb˝ti suöe doplÚov·na n·hodn˝mi formami,n˝brû stmelena s novostavbou a naplnÏna formoudneönÌho ducha. Je tedy restaurov·nÌpam·tky opravdov˝m v˝tvarn˝m dÌlem a nikolivpouhou historickou studiÌ", ¯ekl v roce 1940Ladislav MachoÚ ve svÈ p¯edn·öce Jak upravujemodernÌ architekt stavebnÌ pam·tky.V˝sledek otev¯enÈho dialogu, kter˝ JosefPleskot a jeho spolupracovnÌci vedli se LvÌmdvorem, odpovÌd· na podstatnÏ vÌce ot·zek,neû kolik jim kladla samotn· stavba. Kaûd·odpovÏÔ je ale z·roveÚ poloûenou ot·zkou.Autor je estetik a historik umÏnÌ, pedagog nafilosofickÈ fakultÏ University Karlovy, st·l˝ spolupracovnÌkArchitekta

VSTUP DO PRESIDENTSK… KANCEL¡ÿEAutor: Bo¯ek äÌpekP R A é S K ›H R A DVstup do St¯ednÌho k¯Ìdla NovÈhopal·ce se vracÌ podle projektuarchitekta Bo¯ka äÌpka z pr˘chodup¯ed katedr·lou do svÈho d¯ÌvÏjöÌhomÌsta v z·padnÌm pr˘ËelÌ k¯Ìdla,do mÌsta, kde se nach·zel aûdo 40. let tohoto stoletÌ.Ke vstupu do NovÈho pal·cea z·roveÚ do presidentskÈ kancel·¯ese pouûÌv· (nepoËÌt·me-lislavnostnÌ vstup z Maty·öovy br·-ny) uvedenÈho vchodu ze II. hradnÌhon·dvo¯Ì a vchodu do JiûnÌhok¯Ìdla ze III. n·dvo¯Ì. Vstup z pr˘jezduII. n·dvo¯Ì se uk·zal snadnejvÏtöÌ slabinou hradnÌho provozupotÈ, co se nejen zmnohon·sobilpoËet n·vötÏvnÌk˘ Hradu, aleco se takÈ presidentsk· kancel·¯a Spr·va promÏnily v aktivnÌ ˙¯ady.Doch·zÌ v nÏm k ne¯eöitelnÈ kolizimezi n·vötÏvnÌky Hradu a hostya zamÏstnanci ˙¯adu.Nov˝ vstup se dost·v· na osuvnit¯nÌho, trojramennÈho schodiötÏ,coû napom·h· p¯ehlednostivnit¯nÌch prost r˘. Bude otev¯enzaË·tkem roku 1996.Ivo Koukol16 ARCHITEKT 1-2/96

FÕKOVNA V KR¡LOVSK… ZAHRADÃAutor: Martin RoubÌk, Sno/hetta ASSpolupr·ce Lisbeth Funck, Knut Tronstad, Rainer Stange, Bjˆrn Stokstad, Jim DodsonKonzultace Jan Krogstad, Karel Fantyö, Pavel KolÌbal, Hana Buökov·P R A é S K ›H R A DS pl·ny otev¯enÌ JelenÌho p¯Ìkopupro ve¯ejnost souvisÌ i p¯Ìpravarevitalizace FÌkovny pod Kr·lovsk˝mletohr·dkem. N·vrh objektzp¯ÌstupÚuje pro pÏstov·nÌ fÌkovnÌk˘,tedy pro ˙Ëel, kter˝ mÏl odsvÈho vzniku na konci 16. stoletÌaû do 1. svÏtovÈ v·lky.N¡PL“. Na z·honu mÌrnÏ pono-¯enÈm v okolnÌ dlaûbÏ roste 31vzrostl˝ch fÌkovnÌk˘ a v okolnÌchd¯evÏn˝ch n·dob·ch dalöÌch 28.V kontrastu k volnÏ rostoucÌmfÌkovnÌk˘m v centr·lnÌm pr˘bÏûnÈmz·honu je p¯i severnÌ stÏnÏmoûno v samostatn˝ch z·honechumÌstit 8 -16 fÌkovnÌk˘ vyvazovan˝chna vÏj̯ovitÈ trel·ûe. Mezinimi mohou b˝t p¯i stÏnÏ umÌstÏnyjednoduchÈ kamennÈ lavice,podobnÏ jako v parapetech okennÌchotvor˘ ve stÏnÏ jiûnÌ. V obouvstupnÌch prostorech objektu jsounavrûeny malÈ pravidelnÈ bazÈnkyv dlaûbÏ, kolem nichû je moûnorozestavÏt vÏtöÌ dekoraËnÌ d¯evinyv n·dob·ch, riap¯Ìklad ozdobnÈfÌkovnÌky, citrusy, oleandry, apod.ZASTÿEäENÂ. Zad·nÌ p¯edpokl·d·d¯evÏnou konstrukci Ë·steËnÏrozebÌratelnou a doplÚovanoukaûdoroËnÏ d¯evÏn˝m zakrytÌma izolacÌ tradiËnÌm materi·lemZvolen· alternativa st¯eönÌ konstrukcesest·v· z 15 ocelov˝chnosnÌk˘, trvale uloûen˝ch v osovÈvzd·lenosti 5 m mezi severnÌ a jiûnÌ-zdÌ, a ze 76 odnÌmateln˝chsamonosn˝ch st¯eönÌch panel˘,z nichû 70 je standardnÌ velikoöti5 x 2,6 m. OcelovÈ nosnÌky jsouvoleny proto, ûe svou relativnÌ subtilnostÌvytvo¯Ì pouze dojem lehkÈpergoly a p¯ispÏjÌ k pocitu otev¯enostiprostoru smÏrem vzh˘ru, kde"st¯echou" by perspektivnÏ mÏlyb˝t jen koruny fÌkovnÌk˘. M.R.SituacePerspektiva - lÈtoNosnÌk - pohled a profil17 ARCHITEKT 1-2/96

P¯ÌËn˝ ¯ezzima, lÈtoAxonometrielÈto, zima18 ARCHITEKT 1-2/96

ORANéERIEAutorka: Eva Ji¯iËn·P R A é S K ›H R A DOranûerie je subtropick˝m sklenÌkemv sousedstvÌ MÌËovny na hranÏnad DolnÌm JelenÌm p¯Ìkopem.Je zaloûena na p˘dorysu historickÈOranûerie a jejÌ prosklen· konstrukcepoch·zÌ z konce 50. let.Tato konstrukce se pro nedostatekpÈËe nach·zÌ jiû ¯adu let v havarijnÌmstavu a mimo vyt·pÏnÌ je technologiesklenÌku nefunkËnÌ.Nov· konstrukce sklenÌku EvyJi¯iËnÈ respektuje st·vajÌcÌ p˘dorysa v jeho r·mci budou zachov·-ny staröÌ zdÏnÈ konstrukce z cihelnÈhoa kombinovanÈho reûnÈhozdiva. SklenÌk z˘stane z·sob·rnoua mÌstem pro regeneraci dekoraËnÌchrostlin umÌsùovan˝ch v interiÈrechHradu. Realizace stavby probÏhnev roce 1996.Ivo KoukolÿezJiûnÌ pohledP˘dorysDetaily19 ARCHITEKT 1-2/96

ÿezy20 ARCHITEKT 1-2/96

OBRAZ¡RNAAutor: Bo¯ek äÌpekP R A é S K ›H R A DProjekt rekonstrukce Obraz·rnyvznikal na z·kladÏ pomÏrnÏ dlouhÈp¯Ìpravy, p¯i kterÈ byly zkoum·-ny vöechny n·roky na vystavenÌtak cennÈho souboru obraz˘,jak˝m je hradnÌ sbÌrka. Bo¯ekäÌpek Obraz·rnu vyprojektovaljako v˝stavnÌ prostor nejvyööÌkategorie, kter˝ splÚuje ve svÈkvalitÏ prost¯edÌ, bezpeËnostia provozu vöechny souËasnÈpoûadavky. Vedle hradnÌ sbÌrkyumoûnÌ Ëas od Ëasu zap˘jËenÌa vystavenÌ jin˝ch, v˝jimeËnÏ cenn˝chexpon·t˘. SouËasnÈ ¯eöenÌObraz·rny nemohlo takovÈ n·rokyp¯i nejlepöÌ v˘li splnit a jakkoli bylainstalace architekt˘ Cubra a HrubÈhodokladem svÈ doby, spr·vast·la p¯ed dilematem: Bud' budev Obraz·rnÏ vystavena hradnÌsbÌrka, nebo bude zachov·no¯eöeÒÌ z 60. let, kterÈ bude slouûitjin˝m expon·t˘m s niûöÌmi n·roky.Rekonstrukce Obraz·rny s seboup¯inese takÈ odkrytÌ z·klad˘ kostelaPanny Marie z poloviny 9. stoletÌ,prvnÌ kamennÈ stavby naHradÏ, a navr·cenÌ vstupu, jenûdnes ˙stÌ do pr˘chodu, do p˘vodnÌhomÌsta v jiûnÌm pr˘ËelÌ SevernÌhok¯Ìdla. Rekonstrukce prostorbude dokonËena tak, abyv Obraz·rnÏ mohla b˝t umÌstÏnav˝znamn· Ë·st velkÈ v˝stavyRudolf II. a Praha v roce 1997.Ivo Koukol21 ARCHITEKT 1-2/96

PREDSTAVUJEME äKOLU ARCHITEKTURYprofesoraEmila P¯ikrylaAkademie v˝tvarn˝ch umÏnÌv PrazeHOVOÿÕME S EMILEM PÿIKRYLEMPoslednÌ diplomov· v˝stava ökoly p¯edstavilaprojekty "rozö̯enÌ muzeÌ". TÈmavyölo z Ël·nku v Respektu o stavu Ëesk˝chmuzeÌ. P¯istihuji se, ûe prost¯ednictvÌmstudent˘ zkoum·m n·mÏty, kterÈ bych r·dzpracoval. TÈma, kterÈ mÏ nap¯ÌkladzajÌm·, je instituce.P¯esto samotn˝ n·mÏt nenÌ aû takd˘leûit˝, byù ökoly samoz¯ejmÏ soutÏûÌo nejinspirativnÏjöÌ tÈma. TÈma je podkladempro cviËenÌ intelektu a v˝tvarn˝chschopnostÌ. D˘leûitÈ je pozvednout vÏctak, aby v˝sledek pov˝öil kapacitu samotnÈho˙kolu. Kaûd· odpovÏd' ovöem plodÌot·zku dalöÌ. V˝sledek je proto takÈ urËitouhygienou, protoûe kdybychomnedok·zali v˝stup traktovat a grafickyzhmotnit, skonËili bychom na p˘dÏ ËirÈfilosofie.***Architekt publikoval rozhovor o n·mÏstÌRepubliky a je ökoda, ûe nep¯inesl z·znamz naöÌ konference o stejnÈm tÈmatu.Nebot' na konkrÈtnÌm problÈmu senejlÈpe d· nejlÈpe uk·zat smysl architektury.Hovo¯Ìm o tom proto, ûe kdyby naöekomunita byla zdrav·, byla by schopnapoloûit spr·vnÏ z·kladnÌ ot·zku.P¯ed Ëasem jsem mÏl p¯edn·öet v Norsku:Rozhodl jsem se hovo¯it o radnicia StaromÏstskÈm n·mÏstÌ. DÏsÌ mÏ, ûe natento ˙kol jsme v Praze nedok·zali najÌtarchitektonickou odpovÏd'; fakt, ûe samomÏsto (my) nem· pot¯ebu hovo¯it o deformacisvÈho centra, a n·pravu ch·patjako prvo¯adou pot¯ebu.Ned·vno u n·s na ökole p¯edn·öel Rostislaväv·cha o Kahnovi. Mluvil o mÏstÏomÏstÏ jako o souboru institucÌ.NemyslÌm si, ûe u n·s se instituce nÏjakzvl·öù milujÌ. NemilujÌ se. Pokud chcenaöe spoleËnost b˝t strukturovan·, musÌ setakÈ tyto instituce nauËit n·leûitÏ p¯ijÌmat.Bez nich to nejde! Jenûe se zd·, ûe mytuhle öanci mÌjÌme.Radnice: pro mÏ nÏco nav˝sost obecnÈho,mÏstskÈho. Demokratick· instituce. I vesmyslu z·ûitku d˘stojnosti souvisejÌcÌs komunitou. I to ËlovÏka p¯esahuje.P¯ekvapuje mÏ, ûe tuto absenci nikdonecÌtÌ. Uû cel˝ch pades·t let. CelÈ StaromÏstskÈn·mÏstÌ, tento salÛn p¯edradnicÌ je deformovan˝. TakÈ proto, ûenem· ohnisko - spoleËenskÈ tÏûiötÏ. Materializacetohoto ˙kolu znamen·i pochopenÌ instituce radnice. Jde ovöemo to, ûe svÈ instituce st·le nedok·ûemearchitektonicky definovat (mimochodemjedin˝m v·ûn˝m pokusem je mnoh˝miodsuzovan˝ Prager˘v parlament).Nap¯Ìklad muzea a ökoly pro n·sdefinovalo 19. stoletÌ. NÏkdy prvnÌrepublika. Tehdy ölo vlastnÏ o intervencist·tu do z·sadnÌ ot·zky, totiû co to ökola,muzeum apod. je. St·t takto ovlivnil celoukulturu.M·m dojem, ûe necÌtÌme pot¯ebu samisebe zhmotnit.BojÌme se. BojÌme se architekt˘, toho, ûenevÌme, o co jde, naöich institucÌ.Architektonick˝ch definicÌ, protoûe bymusely vyslovit n·zor ... BojÌme se ¯eöitcokoli.Dnes se hovo¯Ì o sen·tu. Kdyû ¯eknetedivadlo, p¯edstavÌte si t¯eba N·rodnÌ. Aleco je to sen·t? Valdötejnsk˝ pal·c?***Po¯·d·me s AkademiÌ v˝let za umÏnÌm.NavötÌvÌme Ronchamp - Le Corbusiera,Arc en Senans - Ledouxe, Kolmar-Gr¸newalda, Weil - are·l Vitra, Dornach-Steinera, Laufen - Herzoga a de Meurona.VzpomÌn·m si na Masarykovo "v umÏnÌnenÌ pokroku". Na fakt "nesdÏlitelnostiz·ûitku estetickÈho".Pojmenov·nÌm se vytr·cÌ pel a tajemstvÌ.NÏco je trvalÈho: autorova samotaa odpovÏdnost sama sobÏ. A z jinÈhopohledu: jsme souË·stÌ daleko öiröÌhosystÈmu; dok·ûeme-li na svÈ fasetÏ brouöenÌsvÏta udrûet lesk. Aby mÏla kolemsebe hrany, aby mÏla sv˘j charakter.P¯ipravil Ji¯Ì Horsk˝Snimek archiv A.EMIL PÿIKRYL (*28.12.1945 BÌlovec)Studoval architekturu na praûskÈ technice (1962-1968) a na Akademii v˝tvarn˝ch umÏnÌ v Praze u profesoraFrantiöka Cubra (1968 -1972). V roce 1969 hop¯ijali Karel Hub·Ëek a Miroslav Mas·k do äkolkySIALu v Liberci. V SIALu p˘sobil do roku 1990.V roce 1982 pracoval v ateliÈru Josepha PaulaKleihuese v Z·padnÌm BerlÌnÏ. V roce 1990 se staldocentem, rok potÈ profesorem Akademie v˝tvarn˝chumÏnÌ v Praze.22 ARCHITEKT 1-2/96K nejv˝znamnÏjöÌm P¯ikrylov˝m dÌl˘m pat¯Ì vila VÏryChytilovÈ v Praze - TrÛji (1970 -1975), projekt muzeav MostÎ (1975), n·kupnÌ centrum Uran v »eskÈLÌpÏ (1980 - 1983), soutÎûnÌ n·vrh dostavbyStaromÏstskÈ radnice v Praze (1987), projektËeskÈho konzul·tu v äanghaji (I - VN988-1995) a p¯estavba Galerie Benedikta Rejtav Lounech (1993 - 1995). S Johnem Eislerema Ji¯Ìm Suchomelem postavil obytn˝ d˘m veËtvrti IBA v Z·padnÌm BerlÌnÏ (1983 - 1985).PodÌlel se na projektech rekonstrukceVeletrûnÌho pal·ce v Praze (1975 -1994) a nadalöÌch velk˝ch kolektivnÌch pracÌch SIALu (soutÏûpro BerlÌn-Tegel, 1980; na Operu Bastiluv Pa¯Ìûi,1983; na Messepalast ve VÌdni,1987).Jeho n·vrhy a stavby vynikajÌ smyslem pro geometrick˝¯·d, kter˝ lidem pom·h· orientovat seve svÏtÏ a hledat jeho st¯ed. "Jsou to n·vrhyrozv·ûnÈ, kompaktni, samoz¯ejmÈ a kr·snÈ."(Karel Hub·Ëek)

EMIL PÿIKRYL KONZUL¡T »ESK… REPUBLIKY DO äANGHAJE 95OBECN… PRINCIPYD˘m, kter˝ se funkËnÏ dÎlÌ na t¯i Ë·sti (administrativnÌspoleËenskou a bytovou), je rozdÏlen do t¯Ì rovnobÏûn˝chk¯Ìdel. Ty pak svojÌ orientacÌ fas·d (sever, jih) umoûÚujÌoptim·lnÌ oslunÏnÌ a p¯ÌËnÈ provÏtr·nÌ vnit¯nÌch prostorRespektuje se tÌm z·roveÚ mÌstnÌ ˙zus orientace budov,vznikl˝ ze stejnÈho d˘vodu.ObdÈlnÌkov˝ pozemek orientovan˝ podÈlnou osou kolmona severojiûnÌ smÏr je p¯Ìstupn˝ z ulice Wan Shan naz·padnÌ hranÏ. T‡i dalöÌ hranice tvo¯Ì pozemky soused˘.Pozemek je ohraniËen dva metry vysokou zdÌ. Z WanShan Road je p¯Ìstupn˝ dvÏmi br·nami (vjezdy) a jednoupriv·tnÌ brankou pro bytovÈ k¯Ìdlo domu.T‡i k¯Ìdla postaven· nap¯ÌË p¯evl·dajÌcÌm vÏtr˘m tvo¯Ì jednubudovu.Budova dÏlÌ pozemek na n·stupnÌ prostor p¯i Wan ShanRoad, na jiûnÌ (priv·tnÌ zahradu bytovÈho k¯Ìdla, nav˝chodnÌ zahradu recepËnÌ (spoleËenskou) a na severnÌË·st se z·sobovacÌ komunikacÌOsov˝ ortogon·lnÌ systÈm stavby je rozö̯en v modulu3 x 3 m na cel˝ pozemek a urËuje umÌstÏnÌ zpevnÎn˝chploch, polohu vstup˘ a vjezd˘ na pozemek, polohu strom˘a dalöÌch stavebnÌch objekt˘.Koncepce domu umoûÚuje poûadovanÈ p¯ÌpadnÈ rozö̯enÌadministrativnÌ, bytovÈ i spoleËenskÈ Ë·sti prodlouûenÌmp¯Ìsluön˝ch k¯Ìdel do hloubky pozemku.GEOMETRIE A KONSTRUKCE KONZUL¡TUNosn· ûelezobetonov· konstrukce v osovÈm pravo˙hlÈmsystÈmu (3 x 6, 3 x 4,5 m) urËuje i modul 15,30,30 cm,ve kterÈm je budova d·le dÏlena.Osy kolmÈ na Wan Shan Road jsou znaËeny A - G. Osyjsou umÌstÏny ve vz·jemn˝ch vzd·lenostech 2 x 6 m +2 x 4,5 m + 2 x 6 m. Vzd·lenost mezi krajnÌmi osamiA a G je tedy 33 m. Osy situovanÈ rovnobÏûnÏ s WanShan Road jsou znaËeny 1 -10. Jsou umÌstÏny ve vz·-jemnÏ konstantnÌch vzd·lenostech 3 m. Vzd·lenost mezikrajnÌmi osami 1 a 10 je tedy 27 m.KONZUL¡TT‡i rovnobÏûn· k¯Ìdla majÌ tvo¯it jeden d˘m - konzul·t.T‡i k¯Ìdla, dva vnit¯nÌ dvory.PrvnÌ dv˘r slavnostnÌ, ofici·lnÌ, na zv˝öenÈ ˙rovni, p¯Ìstupn˝öirok˝m schodiötÎm, jak˝si "court d'honeur" meziadministrativnÌm a spoleËensk˝m k¯Ìdlem.Druh˝ obytn˝, na ˙rovni jen o 30 cm vyööÌ neû okolnÌterÈn, dynamick˝, asi barevn˝ (obytn˝ dvorek naöich historick˝chdom˘), s n·stupem na schodiötÏ bytovÈhodomu napravo a na v˝tah bytu gener·lnÌho konzulanalevo.T‡i k¯Ìdla dva dvory, jeden d˘m. Vöe staûeno do podobyjednoho domu:a) kamenn˝m soklemb) venkovnÌ p¯izdÌvkou (obkladem)c) spoleËnou "st¯echou":Zvenku je d˘m pevn˝, drsn˝, vÌcemÈnÏ uzav¯en˝, v öedivÈm tÛnu struskobetonovÈ p¯izdÌvky.Z autorskÈ zpr·vy23 ARCHITEKT 1-2/96

24 ARCHITEKT 1-2/96

RUDOLF NETÕK UNIVERSITNÕ KNIHOVNA ALBERTOVPrvnÌm krokem pr·ce bylo vyhled·v·nÌ mÌsta, parcely.Po anal˝ze se jevil jako vhodn˝ are·l vysok˝ch ökolUniversity Karlovy na AlbertovÏ. MÌsto je ide·lnÌ svoupolohou v centru Prahy a z·roveÚ klidnou atmosfÈrouvysokoökolskÈho are·lu obklopenÈho parkem. DalöÌm˙kolem bylo zregulov·nÌ ˙zemÌ k up¯esnÏnÌ polohya parametr˘ parcely. Po hluböÌm studiu archivnÌch materi·l˘jsem pokraËoval v n·vrhu regulace. Principem je klasickÈnasazenÌ osovÈ geometrie, navrûenÈ domy tvo¯Ìdvojice. Vstup je akcentov·n nov˝m kostelem, hlavnÌ osysloupo¯adÌm se svÌtidly. StaröÌ budovy jsou oddÎleny alejÌs alt·ny, kterÈ navazujÌ na kapliËku ve svahu. JednÌmz d˘leûit˝ch princip˘ je udrûenÌ kompaktnÌ z·stavby narovinÎ pod svahem, obkrouûenÈ prstencem kl·öternÌchzahrad a novomÏstskou hradbou.Koncepce vych·zÌ z ide·lnÌ vize velkÈ universitnÌ knihovny.Po diskusÌch o souËasn˝ch tendencÌch p¯enosu informacÌelektronick˝mi mÈd¸ jsem inklinoval spÌöe ke klasickÈmupojetÌ knihovny, splÚujÌcÌ i jinÈ, nemÈnÏ d˘leûitÈfunkce. Prostorov˝ koncept, zaloûen˝ na centr·lnÌm prostorudlouhÈ lodi hlavnÌ ËÌt·rny, na jednÈ stranÏ s emporamimenöÌch ËÌt·ren a na druhÈ stranÏ s depozity knÌûek,se snaûÌ dok·zat d˘leûitost zvolenÈho pojetÌ.TransparentnÌ fas·da propouötÌ rovnomÏrnÏ svÎtlo, kterÈje v interiÈru usmÏrÚov·no rovinami strop˘ a reg·l˘s knÌûkami. Kompozice domu je klasick·, osov·, vych·zÌz proporcÌ a kompoziËnÌch princip˘ z·stavby Albertova.Respektuje osovost, sochami andÏl˘ str·ûn˝ch jsouakcentov·na n·roûÌ (autor Martin äkarda). P¯edn·ökov˝s·l aditivnÏ spojen˝ s hlavnÌ hmotou zuûuje spolu s protilehl˝mrizalitem PurkyÚova ˙stavu hlavnÌ osu. Pokusiljsem se popsat n·zor na v˝znamn˝ d˘m pro ve¯ejnostprezentujÌcÌ knihu a vzdÏl·nÌ tak, jako budova filharmonieprezentuje hudbu, muzeum historii.Knihovnu ch·pu jako budovu s posl·nÌm uchov·vata ö̯it vzdÎlanost. D˘leûit˝ je pobyt v prostor·ch, kde jsouknihy vidÏt a je moûnÈ se jich dot˝kat. TypovÏ je knihovnanavrûena s maxim·lnÌ moûnostÌ volnÈho v˝bÏru knih,v kombinaci s umÌstÏnÌm pracovnÌk˘ v uzlov˝ch bodech.HlavnÌ kontrolnÌ bod je proti vstupu ve st¯ednÌ Ë·sti lodi,pomocnÈ v komunikaËnÌch uzlech u m˘stk˘. Toto rozmÌstÎnÌumoûÚuje korekci p¯Ìstupnosti fond˘.OsvÏtlenÌ je zaloûeno na principu rovnomÏrnÈ propustnosticelÈ fas·dy, korigovanÈ litinov˝mi konzolemi nafas·dÎ, ¯azenÌm reg·l˘, strop˘ a hlavnÌ lodÌ. Sloupy skeletujsou obloûeny d¯evem, slouûÌ z·roveÚ jako nosn·konstrukce reg·l˘.Fas·da se mϯÌtkem a volbou materi·lu p¯izp˘sobujefunkci a v˝znamu budovy. Vysok˝ sokl je z tenkÈho mramoru,zvenku osazovanÈho do ocelov˝ch r·m˘, zevnit¯do d¯evÏn˝ch r·m˘, v kombinaci s izolaËnÌm dvojsklem.Nad soklem pokraËujÌ litinovÈ pr˘bÎûnÈ konzoly, krytÈpe¯enÌm z dr·tÏnÈho skla. Ze strany interiÈru jsou sloupyobloûeny d¯evem, zasklenÌ je v d¯evÏn˝ch r·mech. Oknajsou vysouvacÌ s pomocn˝m mechanismem.Vertik·lnÌ Ë·sti interiÈru jsou obloûeny masivnÌm d¯evem,kromÏ kruhov˝ch sloup˘. Podlahy jsou litÈ z xylolitu,podlaha hlavnÌ lodi je z d¯evÎnÈho zasklenÈho roötuprosvÎtlujÌcÌho suterÈn. Reg·ly na knihy jsou d¯evÏnÈobklad sloup˘ je souË·stÌ jejich konstrukce. InteriÈr knihovnyje za¯Ìzen d¯evÎn˝mi stoly, d¯evÏn˝mi otoËn˝miûidlemi s podruËkami a kovov˝mi lampiËkami.Z autorskÈ zpr·vySituace25 ARCHITEKT 1-2/96InteriÈr

PohledP¯ÌËn˝ ¯ezP˘dorys26 ARCHITEKT 1-2/96Model

PAVEL RYDLO DOSTAVBA UMÃLECKOPRŸMYSLOV…HO MUZEA V PRAZEN·vrh poËÌt· s vyuûitÌm budovy muzea k v˝stavnÌm ˙Ëel˘ma vybudov·nÌm p¯Ìstavby se z·zemÌm.P¯Ìstavba tvaru T m· modulaci 3,5 metru stejnÎ jakoSchulzova budova muzea. JejÌ delöÌ strana vytv·¯Ì n·roûÌdo Palachova n·mÏstÌ. Mezi p¯Ìstavbou a muzeem jep¯edprostor - Ëestn˝ dv˘r.Nosnou konstrukcÌ p¯Ìstavby je ûelezobetonov˝ roöt. Nafas·dÏ k muzeu je konstrukce p¯iznan·. V˝plnÏ polÌ jsouz mlÈËnÈho skla Okalux s kruhov˝mi pr˘hledy z ËirÈhoskla. Do Palachova n·mÏstÌ je d˘m obloûen panelyz pohledovÈho betonu. Do v˝öky soklu muzea majÌdrsn˝ povrch, naho¯e jsou hlazenÈ - brouöenÈ.Muzeum: v˝stavnÌ s·ly, p¯edn·ökov˝ s·l, knihovna, vstupnÌprostory, prodejna knih.P¯Ìstavba: depozit·¯e, badatelny, dÌlny, administrativa,kav·rna.Z autorskÈ zpr·vy27 ARCHITEKT 1-2/96

28 ARCHITEKT 1-2/96

J ¡ N S T U D E N ›N ¡ R O D O P I S N … M U Z E U M V P R A Z EP¯edstava muzea jako instituce "vÏdeckÈho obrazu naöÌvlasti" (Palack˝), kter· byla opr·vnÏn· v 19. stoletÌ, proölav˝vojem a je t¯eba p¯izp˘sobit ji dneönÌm podmÌnk·m.TÈma muzea - galerie a jeho p¯Ìstavby se v·ûe k pomÏrnÏöirokÈmu proudu od 80. let aû po souËasnost (Stirlingve Stuttgartu, Frankfurt - Hollein, Peichl, Ungers, Mayer,Venturi v Lond˝nÏ, Isozaki v Pa¯Ìûi a mnoho dalöÌch). Cose t˝Ëe prostorovÈho konceptu, souvisÌ ˙loha vÌce s krajin·¯sk˝mpojetÌm, blÌûÌ se nap¯Ìklad soukromÈ galerii naostrovÏ Hombroich u D¸sseldorfu.Muzeum se opÏt stalo zrcadlem architektonickÈ pr·ce.Aktu·lnost tÈmatu p¯ibliûuje i N·rodopisn· v˝stava konan·v roce 1995 a svoji pr·ci povaûuji za p¯ÌspÏvek k v˝ro-ËÌ N·rodopisnÈ v˝stavy v Praze z roku 1895.Muzeum jsem pojal jako soubor pavilÛn˘ s ˙st¯ednÌ budovouvily Kinsk˝ch. Are·l se nach·zÌ v historick˝ch hranicÌchprost¯edÌ KinskÈho zahrady.Vila Kinsk˝ch, äv˝c·rna a restaurace poch·zejÌ ze stejnÈhoobdobÌ (1828 - 31) a jsou p˘vodnÌ souË·stÌ zahrady.Jedn· se o reprezentativnÌ stavby klasicistnÌho stavebnÌhoslohu v »ech·ch.Vila Kinsk˝ch - expozice ËeskÈho n·rodopisuObjekt je rekonstruov·n do p˘vodnÌho stavu s minimemdispoziËnÌch ˙prav, nutn˝ch pro provoz muzea (v˝tah provozÌËk·¯e, z·zemÌ...). V hlavnÌ ose budovy je napojen·dvoupodlaûnÌ p¯Ìstavba pod ˙rovnÌ terÈnu. V jejÌm hornÌmpodlaûÌ jsou umÌstÏny kancel·¯e pro kur·tory, konzerv·-torskÈ a restaur·torskÈ dÌlny, v dolnÌm depozit muzea.ZadnÌ fas·da ze sklobetonu je orientovan· do hlubokÈhoanglickÈho dvorku, obdobnÏ jako u zadnÌ fas·dy vily.V tÏûiöti dispozice je n·kladnÌ v˝tah. ZahradnÌ prostor zabudovou bude upraven˝ v geometr¸ navazujÌcÌ na okolnÌobjekty. KromÏ p¯ÌrodnÌch prvk˘ (stromy, tr·vnÌky, popÌnav·zeleÚ) bude jako materi·l pouûit pÌsek, d¯evo, reûn˝beton, k·men a cihla.äv˝c·rna - expozice slovanskÈho a evropskÈhon·rodopisuSt¯ednÌ v˝stavnÌ prostor bude rekonstruÛv·n (postavil jejroku 1923-24 architekt VÌöek v puristickÈm duchu).P˘vodnÌ konÌrna v zadnÌ Ë·sti domu je dalöÌm v˝stavnÌmprostorem, v suterÈnu s nov˝m depozitem, v˝tahema schodiötÏm. Vp¯edu je p¯edn·ökov˝ s·l, ¯emeslnickÈdi1ny a z·zemÌ.ÿeckokatolick˝ kostel sv. MichalaDo zahrady byl p¯enesen˝ z Medvedoviec u MukaËevajako souË·st expozice. P˘vodnÌ mobili·¯ s olt·¯em jeuchovan˝ v depozitu N·rodnÌho muzea a bude znovuinstalovan˝. Kostel m˘ûe slouûit svÈmu ˙Ëelu.V˝letnÌ restaurace JezÌrkoV souËasnÈ dobÏ je v dezol·tnÌm stavu. Je t¯eba provÈstrekonstrukci zdiva, obnovit d¯evÏnÈ konstrukce a provoz.NovostavbyV dolnÌ Ë·sti parku, tam, kde p˘vodnÏ st·l pavilÛn SVUM·nes z roku 1902 (autorem byl J. KotÏra), je umÌstÏnVstupnÌ pavilÛn. MÏl by b˝t informaËnÌm centrem pro öiröÌve¯ejnost (knihovna, mediatÈka, univerz·lnÌ s·l, cestovnÌkancel·¯) a z·roveÚ by mohl slouûit pro ubytov·nÌbadatel˘ a spr·vce. JednoposchoÔÛv· budova je orientovan·do n·mÏstÌ transparentnÌm pr˘ËelÌm (matnÈ sklo),s otvorem p¯es celou ö̯ku domu umoûÚujÌcÌm kontakts parkem.Reûn˝ povrch obvodov˝ch stÏn jak v exteriÈru, tak v interiÈru,kamenn· dlaûba, v mÌstnostech p¯ÌsluöenstvÌ terakota.KonstrukËnÏ se jedn· o kombinovan˝ stÏnov˝ systÈms ocelov˝m skeletem, stropy jsou k¯Ìûem vyztuûenÈ ûelezobetonovÈdesky.V˝stavnÌ pavilÛn pro expozici lidovÈho sakr·lnÌho umÏnÌje v hornÌ Ë·sti zahrady, na mÌstÏ b˝valÈ oranûerie.Prostorov˝ koncept je zaloûen˝ n kontrastu masivnÌhmoty vtÏsnanÈ na ˙zkou terasu, obklopenou hust˝mporostem a pr·zdnÈho prostoru. PavilÛn zastavuje parceluz poloviny, druh· polovina je voln· s vodnÌ plochoua zahradnÌ ˙pravou. Stavba je zdÏn·, exteriÈry a interiÈrymajÌ reûn˝ povrch a d¯evÏnou deskovou podlahu.Vöechno kamennÈ Ëasem poroste zelenÌ (liöejnÌky, mech,popÌnav· zeleÚ).ZahradaKinskÈho zahrada je ojedinÏl˝m krajin·¯sk˝m dÌlem na˙zemÌ Prahy a proto maxim·lnÏ zachov·v·m jejÌ charakteranglickÈho parku.V hornÌ, severoz·padnÌ Ë·sti zahrady uvaûuji o obnovenÌovocnÈho sadu se zachov·nÌm historickÈho genofondu.Romantick· z·koutÌ s jezÌrky z˘st·vajÌ osvÏûujÌcÌmmomentem.Are·l bude doplnÏn nÏkter˝mi exteriÈrov˝mi objekty, jakonap¯Ìklad valaöskou d¯evÏnou zvonicÌ z N·rodopisnÈv˝stavy 1895, dnes nevhodnÏ umÌstÏnÈ za vilou.Z autorskÈ zpr·vySITUACE. Legenda:1 Vila Kinsk˝ch, 2 Studijni centrum, 3 Galerie sakr·lniho umÏni, 4 Kostel sv. Michaela ArchandÏla, 5 äv˝c·ma, 6 Restaurace JezÌrko,7 Vyhlidkov· cesta, 8 Vyhlidkov· terasa, 9 Hladov· zeÔ 10 H¯iötÏ29 ARCHITEKT 1-2/96

Pohled z·padnÌP¯ÌËn˝ ¯ezP˘dorys p¯ÌzemÌ30 ARCHITEKT 1-2/96

VstupnÌ pavilÛn: pohledyP¯ÌzemÌPodÈln˝ ¯ezV˝stavnÌ pavilon pro expozici lidovÈho sakr·lnÌho umÏnÌ: boËnÌ pohledZ·padnÌ pohled SnÌmek modelu David Kopeck˝ »elnÌ pohledäv˝c·rna: p¯ÌËn˝ ¯ezP˘dorys suterÈnu31 ARCHITEKT 1-2/96

MICHAL SBORWITZ OSTROV KULTIVOVANOSTIROSTISLAV äV¡CHAK REKONSTRUKCIMUZEA UMÃNÕV OLOMOUCIPři úvahách o dnešní situaci nás leckdy trápíona známá česká mixáž plochého pragmatismu,materialismu a provincialismu, od nížnelze čekat podporu pro daný velkorysý kulturníprojekt. Prostor pro svobodu a tvořivost,který se pro nás všechny v roce 1989 otevřel,je však natolik rozsáhlý, že si v něm nakonecmnohé závažné kulturní aktivity najdou svojicestu a propracují se k cenným výsledkům.Málokteré pětiletí v moderních českýchdějinách se může pochlubit dokončením pěti čišesti nových divadelních scén. V neprospěchdneška zřejmě nevyznívá ani bilance nověotevřených galerií a výstavních síní. Předlonijsme mohli poprvé vstoupit do nových expozicv Gočárově domě U Černé Matky boží. Lonijsme se dočkali otevření Veletržního paláce vPraze, jakkoli se v něm leccos nevyvinulo proarchitekturu a pro expozici architekturypříznivě, a dokončení rekonstrukce GalerieBenedikta Rejta v Lounech, při kterém naopakprožíváme architektonický svátek. Velká osobníiniciativa pracovníků olomouckého Muzeaumění doplňuje tuto přehlídku o další nenápadnou,ale o to pozoruhodnějšĺ realizaci, spojenouse jménem pražského architektaMichala Sborwitze.V roce 1989 získalo olomoucké Muzeumumění pro své chybějící výstavní prostorykomplex budov v Denisově ulici 47, v němž semj.nacházelo místní Divadlo hudbý a kino.Stavební dějiny tohoto areálu můžeme sledovataž k roku 1246, kdy byl na jeho místězaložen útulek pro malomocné, pozdější špitál,který v roce 1785 vystřídala kadetka a podemolici historických budov roku 1843 pakempírová trestnice. Dnešní podoba komplexu,zejména výrazné novoklasicistní budovy přiDenisově ulici, je dílem olomouckého staviteleJaroslava Kováře staršího z let 1915-1920.Ředitel Muzea umění Pavel Zatloukal se spolus kolegou Michalem Soukupem a dalšímispolupracovníky pustili do rekonstrukce tohotouličního křídla. Podle jejich víceméně vlastníhoprojektu byl v letech 1991-1993 provedennový vstupní vestibul s šatnou a prodejnoukatalogů, pietně33 ARCHITEKT 1-2/96 REALIZACE32 ARCHITEKT 1-2/96zrekonstruováno schodiště, přestavěn přednáškovýsál v prvním patře s pěkným "záklopovým"stropem a v tomtéž patře pak otevřenydva velké sály pro krátkodobé výstavy. Zapozornost stojí smysl obou diletujících projektantůpro prostor a materiál, úcta ke všemzachovaným Kovářovým detailům i uměnívytvořit detaily nové, například trubkovitésloupy stirlingovských portálů mezi výstavnímimístnostmi. Pavel Zatloukal a Michál Soukuptu odvedli dílo mnohem profesionálnější, nežby většina dnešních profesionálů pomyslila.Úmysl pokračovat s rekonstrukcí směremvzhůru, do nízkého polopatra a do ohutnéhopozdně empírového krovu, však už narážel navelké technické problémy vyžadujícíškoleného architekta. Tehdy pracovníci muzeavyhledali Michala Sborwitze, jehož předchozítvorba především skvělá, ale bohužel nedochovanáadaptace pražského Domu technikymládeže z let 1976-1981- slibovala citlivý inápaditý přístup k věci. S malou výškoupolopatra - dnes tedy druhého výstavního podlažís expozicí renesančního a barokníhoumění - se autor vyrovnal jemným dimenzovánímpanelů a vestavěných příček a obrátilji téměř v klad: v nový, v budovách galerünečekaný prostorový vjem. Ještě složitějšíúkol čekal o patro výše, kde mohutná konstrukcedřevěného krovu bránila ve svobodnémmanévrování a nesmírně mu znesnadňovalauložení nové podlahy. Autorský tým svouadaptací ocenil "cenu stáří" krovu a výstavil hoskoro všude divákovu pohledu, vzdor tomu, žeproto musel dát velkým částem podlahy mírnýšikmý spád. Jde-li zde o postoj pracovníkůmuzea, oni vyhradili prostor krovu expozicimoderního umění Olomoucka a nazývají hodnes "šikmou plochou dvacátého století", opětv souladu s jeho nezvyklými prostorovýmikvalitami. Aby konečně mohli autoři propojitsály v krovu se spodnějším prostorem polopatra,odvážili se vetknout do dřevěné konstrukcenové kovové vřetenovité schodiště,jehož oblé neofunkcionalistické tělo vyznívájako znak centra nových pater, ale i jako střídmápřipomínka modernosti v noblesnímstarém prostředí. Dalším úzkým schodištěmIze pak vystoupat na ochoz a do věžičky vmansardové střeše. Stěny věžičky architektotevřel a poskytl tak návštěvníkům Muzeaumění nové pohledy na krásná olomouckápanoramata. Sborwitzovým dílem je i úpravakavárny v prvním patře muzea. Nyní architektprojektuje úpravu příčného křídla muzejníhoareálu, tzv. Trojlodí, jehož prostorová kapacitapřevýší dimenze všech doposud upravenýchsálů. V sálech Muzea umění si Pavel Zatloukala jeho spolupracovníci kolem sebe budují světvyhovující jejich vysokým nárokům naarchitekturu. Je to svět poněkud uzavřený,izolovaný, ale přesto schopný vychovávatsvoje okolí, jak to patří k poslání všech muzeíči galerü. Olomouc tento druh výchovy potřebuje.Zatím se v ní silně prosazují nectnostiuvedené na počátku této zprávy: viz napříkladneblahý vývoj po soutěži na projekt budovyGEMO. Sborwitzova úprava horních částíMuzea umění však má mnoho předpokladů ktomu, aby aspoň trochu vychýlila tento chybnýsměr.Autor je teoretik moderni architektury, pracownikÚstavu dějin uměni AV ČR, stálýspolupracovnik ArchitektaSnimky Ivo Přeček

4. podlaûÌProstor krovuKav·rnaP¯edn·ökov˝ s·l v 1. pat¯eNov˝ s·l v 1. pat¯eNov˝ vstupnÌ vestibul33 ARCHITEKT 1-2/96

»elnÌ pohledPodÈln˝ ¯ezP¯ÌËn˝ ¯ezMUZEUM UMÃNÕV OLOMOUCIKlient: Muzeum umÏnÌ OlomoucAuto¯i: ing. arch. Michal Sborwitz, ing. Tom·öVÌch; expozice, vestibul, kabinety, s·l: doc.PhDc Pavel Zatloukal; mgr. Michal Soukup;stavebnÏ-technickÈ ¯eöenÌ: ing. MarcelaKoukolov·; osvÏtlenÌ: ing. VladimÌr NeumannDodavatelÈ: stavebnÌ Ë·st: Bestol Olomouc;interiÈr: NOPA - Nov·k Pavel, JablonnÈ nadOrlicÌ; osvÏtlenÌ: Guzzini; zabezpeËenÌ: FidesRealizace:1990-95N·klady: 30 mil KË.Skica - axonometrieprostoru p˘dyP˘dorys 4. podlaûÌ - expozice StarÈ umÏnÌ34 ARCHITEKT 1-2/96

Galerie AA, Weis, Rakousko, 12. 12. 1995 - 31. 12. 1995Č E S K Ý D E S I G Nv RakouskuOlgoj ChorchojEva EislerováBára ŠkorpilováRudo NetíkJiří SchmidtRudo Netik, křeslo "U" 1995, snímek autorJiři Schmidt, židle "Kaaba" 1995, snimky EcksteinGalerista Dieter Mayerhofer se rozhodl uspořádat výstavučeského designu poté, co shlédl expozici pražskéskupiny Olgoj Chorchoj na posledním milánskémnábytkovém salónu. Společně s Janem Němečkema Michalem Froňkem, kteří skupinu Olgoj Chorchoj představují,vybral hostující autory. Jednotícím prvkem vystavenýchkusů je jednoduchost a snaha hledat kvalitu ainvenci v samé podstatě objektu.js35 ARCHITEKT 1-2/96

Sk¯ÌÚ ÑPlechovkaî (1992), stoliËka ÑJarmilkaî 1991(ûivÈ l˝tko slouûÌcÌ jako p¯edloha pro odlitek pat¯Ì Jarmile KratochvÌlovÈ), DÏdova mÌsa; vöe Olgoj ChorchojZleva: Eva Eislerov·, lavice (1994), Rudo NetÌk, ûidle (1995), Ji¯Ì Schmidt, ûidle ÑKaabaî (1995), Olgoj Chorchoj, k¯esÌlko (1995), Rudo NetÌk, ûidle Ñhî (1995) a Ñéidle pro Vlastislava HoffmanaîSnÌmky älapal/Stach36 ARCHITEKT 1-2/96

H L E D Á N Í Z Á K L A D Ů U M Ě L E C K É T V O R B YDavid Rabinowitch v RudolfinuKanad'an David Rabinowitch (1943), nyní žijící v New Yorku, realizovalv Praze svá díla podle kreseb z šedesátých let. Svými Asamblážemi zkrabicových koryt a Konstrukcemi z převalujících se plechů se vracíautor do doby, kdy se velmi důsledně na základě kritiky tehdejšíhosochařství pokusil dobrat samotných základů tvorby. Na začátkušedesátých let - po maliŕských letech a po čase, kdy všechny svédosavadní kolorované sochy zničil - tyto základy objevil: jednoduchýma původně náhodným skládáním plátů plechu dochází k minimalizovanýmtvarům vycházejících z geometrických principů. Rabinowitchvšak k těmto svérázným architektonickým objektům nedospěl na základěpravidel konceptuálního minimalismu, kdy umělec formu ubírápodle předem stanového plánu.Rabinowitch své objekty staví jako nejjednodušší možnou stavbu.Zcela racionálně skládá horizontální a vertikální pláty neleštěnéhoocelového plechu či rozvlňuje lesklé oblouky a válce. Vytváří díla plnávnitřní dynamiky, oproštěná od estetických motivací i narativníchnánosů.Objevení nejčistších stavebních prvků sochařského díla umožniloautorovi vyjádřit se pokud možno co nejobecněji. Jako jeden z prvníchsochařů nachází tyto základní čisté tvary artefaktů zbavené všech významovýchasociací a efektů. Přirozeně, že jeho "stavby" svou estetikunepostrádají, ta je však přítomná jaksi mimovolně, daná jasnou skladboumateriálu.V díle Davida Rabinowitche nepochybně najdeme podobnost spozdějšími pracemi českého autora Stanislava Kolíbala. Můžeme jenlitovat, že výstavu amerického sochaře jsme neviděli již v době, kdyobjevování čistých forem bylo v umělecké tvorbě aktuální. Ale právěted', v přelomovém čase nevýrazného umění bez vysokých cílů, jepohled na Rabinowitchovy práce útěšný.Snimky archiv A.David Rabinowitch, Works 1963-1964, GalerieRudolfinum, Praha, do 25. února 1996.Lenka Lindaurová37 ARCHITEKT 1-2/96

HvÏzdy v BrnÏKAPLICK›, MEIER,FRAMPTON, STÿÕTECK›,äR¡MKOV¡brnÏnsk˝m student˘mV listopadu 1995 se konala prvnÌ p¯edn·ökaarchitekta Jana KaplickÈho vBrnÏ. Aula fakulty fakulty architekturyVUT praskala ve övech, na chodbÏ setÌsnily hrozny pozdÏ p¯ÌchozÌch.P¯edn·öka trvala pouze hodinu a p·rminut a jejÌ ohlas byl ponÏkud nejednoznaËn˝.Proti oËek·v·nÌ zvolil J.Kaplick˝ metodu "in medias res" a bezjakÈhokoliv ˙vodu a p¯Ìpravy lnformovalo sv˝ch projektech a realizacÌchz slednÌch Ëty¯ let.OËek·valo se, ûe p¯ece jen p¯iblÌûÌsv˘j osud, cestu do exilu, zaË·tky,spolupr·ci s nynÏjöÌmi hvÏzdami britskÈhigh-tech, pr·ce pro NASA atd. Nestalose. Je samoz¯ejmÏ pr·vem p¯edn·öejÌcfho,jak svoji (nota bene zdarmap¯ednesenou) p¯edn·öku pojme, ale jefakt, ûe zvl·ötÏ mladöÌ roËnÌky bylytrochu zmatenÈ, neb nenÌ pro nÏ (JanKaplick˝) totÈû, co pro generaci staröÌ,kter· ch·pe jmÈna Kaplick˝, Ji¯iËn· jakoûivÈ legendy. Je jasnÈ, ûe kdo m·z·jem, dovÏdÏl se jiû dostatek informacÌo FUTURE SYSTEMS (pop¯ÌpadÏ JanuKaplickÈm) z odbornÈho tiskuzahraniËnfho, Ëi dom·cÌho. Nap¯ÌkladArchitekt, Zlat˝ ¯ez Ëi UmÏnÌ a ¯emeslaz poslednÌ doby. Alevraùme se k vlastnÌ p¯edn·öce. FiËela nadva diaprojektory jako öpiËkovÏdisponovan˝ kluz·k po klidnÈ vodnÌhladinÏ. »·st vÏnov·na vlastnÌm projekt˘m,Ë·st vÏnovan· kritice souËasnÈ(nejen) ËeskÈ architektury p˘sobila vöakponÏkud ËernobÌle v dneönÌmbarevnÈm svÏtÏ a vyvolal mnohodiskusÌ po p¯edn·öce. Je. ale nade vöÌpochybnost, bohuûel, ûe nap¯fkladpavilon JaromÌra Krejcara jen obtÌûnÏnalezne obdobnou hodnotovou protiv·hu,v tom m· Kaplick˝ plnou pravdu.Jak jiû bylo ¯eËeno, vyuûÌval dvoudiaprojektor˘ k prezentaci sv˝ch dÏl, najednom projektoru je p¯edstavoval, nadruhÈm promÌtal inspiraËnÌ zdroje prosv· dÌla. P¯i vöÌ ˙ctÏ k p¯edstavenÈ tvorbÏse nelze ubr·nit dojmu, ûe mnohÈp¯ÌmÏry byly p¯ece jen form·lnÌ, nebodokonce zcela nepochopitelnÈ. Tomutodojmu napom·hala (bohuûel) i minim·lniverb·lnÌ podpora ze strany p¯edn·öejÌcfhn.ObecnÏ lze snad ¯fci, ûenaprosto öpiËkovÈ, unik·tnÌ projekty aojedinÏlÈ realizace Future Systemszap˘sobily na studenty fakulty jakozjevenÌ z jinÈho svÏta a douf·m, ûe sejejich vliv projevf v jejich projektech.P¯esto nÏkterÈ ot·zky z˘staly nezodpovÏzeny,nap¯Ìklad proË m· vÏtöinan·vrh˘ tvar ledviny, Ëi dvouledviny,proË je tento tvar aplikov·n na r˘zn·provoznÌ schÈmata, proË vÌtÏzÌ vûdytechnologie nad architekturou, prostorem,hmotou? Zde asi tkvÌ j·dro problÈmuminima reaÂizacÌ, je zajÌmavÈ, ûenap¯fklad realizace rodinnÈho domu vLond˝nÏ je zcela jin· neû n·vrhy naknihovnu, galer¸, zeleno˙ administrativnÌbudovu v Lond˝nÏ. NenÌ organick·.P¯es vöechny v˝hrady bylasamoz¯ejmÏ p¯edn·öka neobyËejn˝mp¯Ìnosem pro vöechny, kte¯Ì ji navötÌvili.p¯edpokl·d·m, ûe architekt Kaplick˝vezme tuto zpr·vu o jeho prvnÌ p¯edn·öcena MoravÏ s obdobn˝mhumorem, jako to uËinili kolegovÈ, kte¯Ìse probili do s·lu jenproto, aby zhlÈdli svÈ dflo na diapozitivus nelichotiv˝m koment·¯em.(Pozn:Autor tÈto zpr·vy k nim nepat¯il). .***Richarda Meiera oËek·valo v rotundÏpavilÛnu A na brnÏnskÈm v˝staviöti asi450 z·jemc˘ z Moravy i Slovenska.NÏkte¯Ì slovenötÌ cestovatelÈ ovöem uvÌzlive v·nici a z·vÏjÌch. Po¯adatelÈ setakÈ tÌmto omlouvajÌ bloudÌcÌmn·vötÏvnÌk˘m, kte¯Ì se dle prvnÌchinformacÌ v Architektu marnÏ dob˝valido auly stavebnÌ fakulty. ZmÏna bylauËinÏna na poslednÌ chvÌli., kapacitaauly je ve srovn·nÌ s rotundoupoloviËnÌ. NejmladöÌ nositel Pritzkerovycena za architekturu z roku 1984, jedenaöedes·tilet˝Richa‡d Meier, vöak sv˝mprvnÌm vystoupenÌm na MoravÏponÏkud zklamal. Viz anketa nÌûe. VprvnÌ Ë·sti p¯edn·öky promÌtal öpiËkovÈdiapozitivy sv˝ch staröÌch staveb a ktomu p¯edËÌtal obecnÈ architektonickÈprincipy,.z nichû ve svÈ tvorbÏ vych·zÌ.Pro neobezn·menÈho s mistrovou tvorbout·to Ë·st p˘sobila mÌrnÏ chaoticky,neboù udrûet pozornost doslovaaudiovizu·lnÌ bylo vskutku n·roËnÈ. VedruhÈ Ë·sti pak jiû konkrÈtnÏ komentovalpr·ce z poslednÌ doby,nap¯Ìklad Canal+ v Pa¯Ìûi, radnici a knihovnuv Haagu, muzeum v BarcelonÏ,mÏstsk˝ d˘m v Ulmu, banku vLucembursku a poslednf rozestavÏnÈdÌlo J. Paul Getty center v Los Angeles.Jeho koment·¯ vöak neöel hloubÏji, jakbylo asi mylnÏ oËek·v·no, moûn· tozp˘sobil jiû p¯edem p¯ipraven˝ p¯eklad,kter˝ se obËas "rozeöel" s obr·zky,moûn·. n·hl· zima, kter· prudce zas·hlajiûnÌ. Moravu. NavÌc byl Meiernesv˘j, protoûe nemÏl zajiötÏnouzp·teËhf letenku. P¯ dn·öka trvalapouhou hodinu a Ëtvrt (vËetnÏ n·slednÈhop¯ekladu) a k ˙divu asi vöechz˙ËastnÏn˝ch se nekonala diskuse!ZajÌmavostÌ bylo osobnÌ p¯edstavenÌs profeorem KarfÌkem (94 let)a û·dost, aby n·vötÏvnÌci odevzdalivstupenky (35 KË) architektu.Meierovi, kter˝ z nich vyr·bÌ kol·ûe!Z REAKCÕN·zory student˘ a pedagog˘zachycujÌ odpovÏdi na anketnÌ ot·zkuArchitekta: Jak hodnotÌte Meierovup¯edn·öku?Excelentni architekt - excelentnishow. P¯ehlidka kr·sn˝ch obraz˘.OËek·vala bych hluböi p¯edstavenÌmenöÌho mnoûstvi vybranr,˝ch pracÌs mÈnÏ popul·rnÌm v˝kladem proodbornou ve¯ejnost. Diky za moûnostp¯imÈho kontaktu s tak hvÏzdn˝miosobnostmi architektury. - Nebylo toöpatnÈ, ale kr·tkÈ. - Mohl poslatnÏkoho s di·ky a vyölo by tonastejno, stavby aIe samoz¯ejmÏöpiËkovÈ. - Frampton a St¯iteck˝ bylimnohem lepöi. - 0 stavb·ch ¯eklm·lo.VlastnÏ ne¯ekl, proË je dÏl·pr·vÏ takhle. - HodnÏ komerËnÌ, spÌöpro Iaickou ve¯ejnost. - Bylo to prolidi, kte¯i nikdy nic od MeieranevidÏli.***N·sledujÌcÌ den p¯edËil vöechnaoËek·v·nÌ. Kenneth Frampton zaz·¯il,aula fakulty zaûila hlubokoukatarzi. Profesor Frampton se dostavils mÌrn˝m zpoûdÏnÌm, zp˘sobeÚ˝mjeho velk˝m z·jmem o brnÏnsk˝funkcionalilsmus. Exkurze se takprot·hla i dÌky nepl·novan˝mzast·vk·m nap¯iklad u kav·rny Era,kterou mistr vysoce ocenil, zrovnatak jako i Fuchsovy a Kyselkovy ökoly,Rozehnalovu nemocnici a dalöÌstavby.P¯estoûe doölo k z·mÏnÏ textup¯edn·öky, a p¯ekladatel se nemohlp¯edem p¯ipravit, kritik neztratilskvÏlou n·ladu a p¯edn·öku provedlspatra. Moûn· ûe i tato okolnostp¯ispÏla k bezprost¯ednÏjöÌmu ˙Ëinkuna posluchaËe. V prvnÌ Ë·sti (bezprojekce) vyloûil sv˘j pohled naarchitekturu a zd˘vodnil metoduanal˝zy kvality souËasnÈ scÈny, tzv.kritick˝ regionalismus. PotÈ vysvÏtlil,proË pr·vÏ v regionechreprezentovan˝ch Finskem, FranciÌ,Japonskem a äpanÏlskem (pop¯ÌpadÏPortugalskem) je v souËasnostimimo¯·dn· kvalita tvorby. TentozajÌmav˝ n·zor nicmÈnÏ, mimo jinÈ,dokumentoval ale pr·vÏ na tvorbÏhvÏzd (Siza, NouvÈl, Maki, Ando)...V diskusi; v nÌû tazatelÈ Ëastoneodolali touze "bl˝sknout se" sv˝mintelektem p¯ed davem i americkouhvÏzdou (za coû si vyslouûili od panaprofesora uzn·nÌ, padlo nÏkolikzajimav˝ch dotaz˘. Nap¯fklad, proËne¯adÌ do kvalitnÌ region·lnÌarchitektury Rakousko.-OdpovÏÔ:p¯ipad· mu zajÌmav· Grazsk· "ökola",ale jinak je v tvorbÏ mnohovyumÏlkovanosti, estÈtstvÌ a ˙zk·z·kladna, spÌöe hvÏzdy... Na z·vÏrkritik p¯islÌbil, ûe pokud zde nÏkdop¯eloûÌ jeho Modern architecturea critical history, dopÌöe pro totovyd·nÌ speci·lni kapitoluo meziv·leËnÈ architektu¯e »echa Moravy. Uû aby to bylo.Po Meierovi a Framptonovi p¯ivÌtalapln· aula student˘ Ji¯iho St¯ÌteckÈho(14.12. 95), jenû se tak po 15 letechvr·til na p˘du sv˝ch studiÌ. NenÌsporu o tom, ûe do öediv˝chpoklidn˝ch vln naöÌ scÈny vtrhl enfantterrible, jak Ize z banky v »esk˝chBudÏjovicÌch, komory advok·t˘v Praze, penziÛnu v Horaûd'ovicÌchi n·vrhu na Four Seasons v Prazeusuzovat. Praxe u Nouvela i souËasnÈradosti tvorby p¯it·hly mnohostudent˘, z nichû mnozÌ zaûiliatmosfÈru ateliÈru 8000 na vlastnÌk˘ûi. ExternÌ ˙Ëinkov·nÌJ. St¯ÌteckÈho na fakultÏ v BrnÏ byzajistÈ okysliËilo mÌstnÌ scÈnua o studenty, kterÈ si sv˝m otev¯en˝ma neform·lnÌm vystupov·nÌm zcelazÌskal, by urËitÏ nouzi nemÏl.* * *NadÌlku uzav¯ela 18. prosince Alenaär·mkov·. PanÌ docentka bude totiûv letnÌm semestru '96 vÈst externÏateliÈr na brnÏnskÈ fakultÏ. AsistovatjÌ bude Ludvfk Grym (jedenz pohrobk˘ Arnoöta Wiesnera,äkrabal - Grym). PanÌ är·mkov·p¯edstavila svoji celoûivotnÌ tvorbua vyznala se up¯ÌmnÏ a srdeËnÏ (jakjest jejÌm zvykem), z vnit¯nÌ pot¯ebynalezenÌ novÈho slohu, jenû n·s spasÌspolu s architekturou p¯ed bÌdn˝mkoncem rozvr·cenÈho svÏta. Nap¯ev·ûnÏ mladöÌ roËnÌky udÏlala jejÌp¯edn·öka siln˝ dojem, nicmÈnÏi staröÌ p·novÈ byli vroucnostf p‡ojevuuneöeni.Z·vÏr loÚskÈho roku se tak nabrnÏnskÈ fakultÏ architekturymimo¯·dnÏ vyda¯il. Za obnovenÌmeziv·leËnÈ tradice, ûe praûskÈp¯edn·öky jsou samoz¯ejmÏreprÌzov·ny (?) i na MoravÏ, m˘ûemepodÏkovat p¯edevöÌm aktivitÏ docentaMas·ka. Udrûet nasazenou ˙roveÚi v tomto roce nebude jednoduchÈ,nicmÈnÏ nejd˘leûitÏjöÌ bude, coz teoretick˝ch p¯edn·öek p¯ejdestudentstvu do krve a jak semyölenky projevÌ na jejich prknech.Karel DoleûelAutor je architekt, soukrom˝projektant, pedagog fakultyarchitektury VUT Brno,spolupracotmik Architekta38 ARCHITEKT 1-2/96

V˝stavaJAROMÕR KREJCAR- MIROSLAV LORENCZlinsk· moderni architekturaa praûsk· avantgarda v DomÏ umÏnive ZlinÏTvorba zlÌnskÈho architekta MiroslavaLorence se doËkala v˘bec prvnÌprezentace ve v˝stavnÌch prostor·ch.Pr·ce autora p˘sobÌcfho ve t¯ic·t˝chletech ve ZlÌnÏ (zpoË·tkuv projekËnÌm oddÏlenÌ firmy Baùaa potÈ ve vlastnÌ projekËnÌ kancel·¯i)se p¯edstavujÌ v souvislostechs tvorbou uzn·vanÈho praûskÈhofunkcionalisty JaromÌra Krejcara.Miroslav LorencVztah Krejcara a Lorence by se dalcharakterizovat jako vztah "uËitelea û·ka", jak jiû vzpomenul RostislavMiroslav Lorenc, dům pana Minařikas restauraci, Rašinova, Zlin, 1937.Reprosnimky archiv A.äv·cha, kter˝ takto metaforickynazval sv˘j p¯ÌspÏvek katalogu podlen·zvu divadelnÌ hry VladimÌraVanËury. Fakticky vöak LorencKrejcarov˝m û·kem nebyl. PoukonËenÌ studiÌ na praûskÈ Akademiiv˝tvarn˝ch umÏnÌ (prof. Jan KotÏraa Josef GoË·r) pracoval od roku 1927asi dva roky v KrejcarovÏ ateliÈru, kdetehdy byli zamÏstn·ni nap¯Ìkladi Josef äpalek, Augusta M¸llerov·,nebo AntonÌn Tenzer. Lorenc se zdepodÌlel na n·vrzÌch Gibianovy vilyv Praze BubenËi (1927-29), nasoutÏûnÌch projektech parlamentuv Praze na LetenskÈ pl·ni (1928),VöesportovnÌho stadionu v Praze-BranÌku (1929), vöeobecnÈhodopravnÌho ¯eöenÌ Prahy a divadlav CharkovÏ a na n·vrhurealizovanÈho pavilonu SSSR naPraûsk˝ch vzorkov˝ch veletrzÌch.Nejist· je spolupr·ce na obchodnÌmdomÏ Olympic v Praze (1925-28).P¯itom pr·vÏ s Olympikem by se dalasrovn·vat velk· Ë·st Lorencov˝ch39 ARCHITEKT 1-2/96zlÌnsk˝ch staveb - jmenovitÏobchodnÌch a obytn˝ch dom˘v centru ZlÌna (Mina¯ik˘v, Mach·Ú˘va Mizer˘v v RaöÌnovÏ, Malot˘v,Novosad˘v a RoubÌnk˘v v BartoöovÏnebo V·c˘v d˘m v SoudnÌ ulici).S Olympikem je spojuje ˙zk·a dlouh· p·rcela urËen· historickouz·stavbou, ponech·vajÌcÌ z vnÏjöiho¯eöenÌ autorovi pouze pr˘ËelnÌfas·du, kter· se dÏlÌ na prosklen·spodnÌ obchodni nebo restauraËnÌpatra a hornÌ individu·lnÏ ¯eöen·patra obytn·. K tomuto typu 'mÏstsk˝ch dom˘ pat¯Ì z tehdejöÌfunkcionalistickÈ produkce nap¯Ìkladi obchodnÌ d˘m Lindt (1925-27)a Baùa (1927-29) na V·clavskÈmn·mÏstÌ v Praze a hotel Avion v BrnÏ(1927-28).JednoduchÈ ¯eöenÌ fas·dyumoûÚovalo vyniknutÌ reklamnÌchn·pis˘, veËernÌ neonovÈ osvÏtlenÌdod·valo stavbÏ novou dimenzi.K vyuûitÌ zkuöenostÌ z jiû zmÌnÏn˝chvelkorys˝ch projekt˘ se Lorenc poodchodu z Krejcarova ateliÈruprakticky dost·v· jen v dobÏ roËnÌhop˘sobenÌ v projekËnfm oddÏlenfBaùovy firmy, kde vypracov·v· n·vrhypro dva objekty na novÏ budovanÈmn·mÏstÌ Pr·ce - hotel (1930-33,dostavÏno podle n·vrh˘ VladimÌraKarfÌka) a kino (1931, nerealizov·no)- a n·vrh ökolnÌ Ëtvrti (1930-31), z nÌûbyly tehdy jiû realizov·ny Masarykovyökoly podle n·vrhu Frantiöka LydieGahury. V n·vrhu ökolnÌ Ëtvrti uûÌv·Lorenc funkcionalistickÈ schÈma¯·dkov·nÌ, v nÏmû sice mohl b˝t.ovlivnÏn n·vrhy pro Letenskou pl·Úv Praze, ale z·roveÚ je t¯ebapoznamenat, ûe toto schÈma nebylopro funkcionalismus nijak neobvyklÈ.(Pouûil je nap¯Ìklad i Mies van derRohe v n·vrhu na z·stavbuAlexanderplatz v BerlÌnÏ.)Po odchodu z Baùovy firmy, jehoûp¯ÌËinou byla neshoda v ot·zcefinancov·nÌ stavby kina, se podleLorencov˝ch projekt˘ stavÌ koloniedomk˘ stavebnÌho a bytovÈhodruûstva Pod¯evnicko (1931-33),kter· koresponduje s jednouz hlavnÌch ot·zek funkcionalistickÈarchitektury - levn˝m bydlenÌma jeho formou. Navazuje na p¯edchozÌLorencovy soutÏûnÌ n·vrhy z dobypraûskÈho p˘sobenÌ mimo Krejcarovukancel·¯. S touto koloniÌ se Lorenc˙ËastnÌ i tehdejöÌch v˝stav.DalöÌm polem Lorencovy p˘sobnostive vlastnÌ architektonickÈ kancel·¯i sest·vajÌ jiû zmÌnÏnÈ obchodnf a obytnÈdomy (d˘m p. JavorskÈho nat¯. Tom·öe Bati -1932, d˘mp. PelË·ka v DlouhÈ ulici -1931, vilaAnny äalerovÈ na t¯. Tom·öe Bati-1932, zbour·na 1959, vila p. äevËÌka-1935 a p. Voleöe v ulici Na poû·¯e-1934-35, Ëi Frantiöka ämÌda v uliciU splavu -1932). Krejcarovsk·reminiscence vypl˝vajÌcÌ zespolupr·ce na GibianovÏ vile v Praze-BubenËi se ve stavb·ch vila rodinn˝ch dom˘ nijak p¯Ìmoneprojevuje, i kdyû se zde st·leuplatÚuje snaha po jednoduchÈm¯eöenÌ, kterÈho dosahuje skl·d·nÌmkubistick˝ch hmot. P¯ÌmÈ ovlivÚov·nfLorencov˝ch obchodnÌch dom˘ selze nalÈzt snad jen ve tvarech okennichr·m˘ u vily pana ämida.JaromÌr KrejcarPoË·teËnÌ projekty absolventaAkademie v˝tvarn˝ch umÏnÌ v Prazeu prof. Jana KotÏry (1917-1921),nap¯Ìklad centr·lnÌ trûnice proPrahu-éiûkov (1921), jsou jeötÏhled·nÌm formy, ale hled·nfm mezimodernÌmi proudy, mezi purismem,n·rodnÌm slohem a KotÏrov˝mvlivem. Brzy potÈ vöak, jiû jako ËlenarchitektonickÈ sekce DevÏtsilu,rediguje a typograficky upravujesbornÌk éivot II (1922-23), hl·sÌcÌ seotev¯enÏ k mezin·rodnÌmavantgardnÌm centr˘m. Ve sbornÌkuse takÈ objevujÌ ikonografickÈ motivyparnÌku, stroje a mrakodrapu, kterÈcharakterizujÌ dalöÌ Krejcarovutvorbu. Toto smϯov·nÌ byloovlivnÏno celkov˝m zamϯenÌmspolku DevÏtsil, jehoû ideov˝ mluvËÌKarel Teige byl takÈ Krejcarov˝mblÌzk˝m p¯Ìtelem.Jaromír Krejcar, obchodní dům Olympic, Spálená, Praha 1, 1926-28FunkcionalistickÈho slovnÌku zaËÌn·Krejcar uûÌvat plnÏ p¯i projektov·nÌvily spisovatele Vladislava VanËuryv Praze na Zbraslavi (1924-26)a obchodnfho domu Olympic v Praze-NovÈm MÏstÏ (1925-28). VanËurovavila byla patrnÏ takÈ prvnÌ stavbou,kterou se Lorenc nechal od Krejcarainspirovat ve svÈm n·vrhu vily panaK. »apka v LodÏnici u Prahy (nejd¯Ìveroku 1924). Mimochodem, s ohledemna tuto souvislost s VanËurou, kter˝byl Ëlenem DevÏtsilu, se v ˙voduzmÌnÏn· metafora o vzt·hu Lorencea Krejcara jevÌ jeötÏ p¯ÌhodnÏjöÌ.Krejcar v tÏchto domech vyuûÌv·nautickou ikonograf¸ (motivparnÌku), kter· je form·lnÏ vyj·d¯enap·sov˝mi okny, terasovou st¯echou,tvarem z·bradlÌ a sluneËnÌmi plachtami.U staveb je vyuûitûelezobetonov˝ skelet. PoetismusDevÏtsilu v architektu¯e mÏl öancik uplatnÏnÌ p¯edevöÌm u obchodnÌchdom˘ v centru mÏsta v reklamnÌchn·pisech, sluneËnÌch placht·ch,antÈn·ch a v˝loh·ch. Jejichv˝znamovou p˘sobivost umocÚovalaovöem atmosfÈra mÏsta, kter· tytoprvky p¯Ìmo vyûadovala. V p¯ÌpadÏLorencov˝ch obchodnÌch dom˘ se tatoikonografie nemohla uplatnit tak jako vPraze.Jiû rozvinutÏjöÌ f·ze funkcionalismuje dokumentov·na dalöÌmiKrejcarov˝mi stavbami - vilou GreteReinerovÈ v Praze -Straönicfch(1926-27) a zmÌnÏnou vilou v Praze-BubenËi. V GibianovÏ vile se jiûv˝raznÏji projevuje propojenÌ stavbys okolnÌm prostorem a kubickÈ,neoplasticismu vlastnÌ skl·d·ni hmot.Roku 1927 Krejcar p¯edstavujeTeig˘v obytn˝ d˘m v »ernÈ uliciv Praze, kde se projevuje dobovÈsmϯov·nÌ ke kolektivnÌmu bydlenÌ,kterÈ bylo jednÌm ze zp˘sob˘ ¯eöenÌbytovÈho nedostatku. Teige tento typbydlenÌ - individu·lni spacÌ kabinya spoleËnÈ hospod·¯skÈ a spoleËenskÈprostory -.prosazoval. Krejcar vöakchtÏl tomuto zp˘sobu bydlenÌ, nanÏjû nenÌ doba p¯ipravena, nechat Ëasna v˝voj. Ve svÈ architektu¯e ¯eöÌbydlenÌ p¯ev·ûnÏ ve formÏ rodinn˝chvil a n·jemnÌch dom˘. KromÏOlympiku p¯ipomeÚme SpolkÛv˝ d˘mJednoty soukrom˝ch ˙¯ednÌk˘ 'v Praze na Vinohradech,jehoû zadnÌfas·da byla patrnÏ inspiracÌ proLorencovy n·jemnÌ domy. ÿeöenÌ"nejmenöÌho" domu nebo bytu seu nÏj neobjevuje. SanatoriumNemocenskÈ pojiöùovny soukrom˝ch˙¯ednÌk˘ (Machn·Ë) v TrenËiansk˝chTeplicÌch (1929-32) spacÌmikabinkami a d˘razn˝m oddÏlenÌmobytnÈ a spoleËenskÈ.Ë·sti dispoziËnÏp¯edjÌm· kolektivnÌ domy. Tady jeopÏt moûno najÌt nep¯Ìmou spojitosts tvorbou Lorencovou.Toto.je zvl·ötÏ zajÌmavÈ ve ZlÌnÏ, kdebylo Baùou podporov·no p¯edevöÌmdomeËkovÈ bydlenÌ a aû do konce.t¯ic·t˝ch let se n·jemnÌ domynestavÏly (nebereme-li v potazLorencovy obchodnÌ a obytnÈ objektyv centru, kterÈ ale spojovaly vÌcefunkcÌ). Lorenc pro ZlÌn navrhlzmiÚovan˝ hotel SpoleËensk˝ d˘m,v nÏmû bylo bydlenÌ rozdÏleno na dvatypy - spacÌ kabiny se spoleËn˝msoci·lnÌm za¯ÌzenÌm a apartm·nyakl·öter kongregace milosrdn˝chsester II. ¯·du sv. Frantiöka neboli˙tulek pro sirotky a p¯est·rlÈ(1937-38).

Nedostatek velk˝ch praûsk˝chzak·zek se pokusil Krejcar vy¯eöitv roce 1934 odjezdem do SovÏtskÈhoSvazu. Jeho sovÏtsk· epizoda jezn·ma jen fragment·rnÏ. Je jen jistÈ,ûe se vracÌ zklam·n. Po n·vraturealizuje sv˘j snad nejvelkolepÏjöÌprojekt - Ëeskoslovensk˝ pavilon nasvÏtovÈ v˝stavÏ v Pa¯fûi v roce 1937.Stavba se setkala p¯ev·ûnÏ s velmikladn˝m ohlasem. Jednoduchouformu spojenou s uûitÌmûelezobetonovÈ konstrukce s nov˝msklem Thermolux tvo¯ila v˝razn˝protiklad k tehdy jiûtradicionalistick˝m pavilon˘mSovÏtskÈho svazu a NÏmecka. Pov·lce se Krejcar ˙ËastnÌ t¯Ì nejvÏtöÌchsoutÏûÌ u n·s - na rekonstrukci Lidic(1945), na kolektivnÌ d˘m v LitvÌnovÏ(1946) a na dostavbu StaromÏstskÈradnice v Praze (1946). V roce 1948odjÌûdÌ na pozv·nÌ ArchitecturalAssociation do Lond˝na a zde takÈn·sledujÌcÌ rok umÌr·. .JaromÌr Krejcar nevytvo¯il poËetnÏrozs·hlÈ dÌlo. Jeho v˝znam tkvÌp¯edevöÌm v modernosti jednotliv˝chstaveb, kterÈ vznikly z pochopenÌa tv˘rËÌho rozvinutÌ mezin·rodnÌchtrend˘ avantgardni architektury:Konec ûivota Miroslava Lorence jedramatiËtÏjöÌ. Lorenc byl roku 1943popraven ve Vratislavi po roËnÌmvÏznÏnÌ za Ëinnost v protinacistickÈorganizaci. Z tohoto poslednÌho rokujeho ûivota poch·zÌ nÏkolikuvolnÏn˝ch architektonick˝ch skicinspirovan˝ch Perretovou bazilikouv Le Raincy a sovÏtsk˝mkonstruktivismem.Lorenc v obdobÌ p¯ibliûnÏdesetiletÈho zlÌnskÈho p˘sobenÌ.vystavÏl v tomto mÏstÏ okolo öÈdes·tibudov, kterÈ kromÏ hoteluSpoleËensk˝ d˘m a ökol (Letn·a ûivnostenskÈ ökoly), navrûen˝ch proBaùovu firmu, vytv·¯ejf k baùovskÈarchitektu¯e protiklad zaloûen˝ nazkuöenostech s architekturou praûskÈavantgardy.Kate¯ina Paûoutov·Autorka je posluchaËkou dÏjirt umÏ niPalackÈho univerzity u OlomouciMiroslau Lorenc, Jaromir Krejcarzlinsk·moderni architekturaa praûsk· avantgarda, D˘m umÏnÌ,ZlÌn, od 15 prosince do 4. ˙nora.V˝stava byla p¯ipravena vespolupr·ci s Fragnerovou galer¸u Praze a ⁄stavem dÏjin umÏni AV»R v Praze. Texty v katalogu:L. äeneËek K Paûoutou·,K. Spechtenhauser, R. äv·cha,A. Tenzer, Z. PlesnÌk.40 ARCHITEKT 1-2/96KnihyPÿEDBÃéNÃNIKOLI VäAK PÿED»ASNÃKe katalogu»esk· architektura1945 -1995Publikaci, kter· se stala vlastnÏprvnÌm pokusem sumarizovat ËialespoÚ p¯ehlÈdnout "v˝voj"architektury v »ech·ch po druhÈsvÏtovÈ v·lce, asi nem· smysl z·sadnÏkritizovat. Uû proto ne; ûe jejÌmhlavnÌm smyslem je vÏdomÏp¯edbÏûnÈ ut¯ÌdÏnÌ materi·lu.Z·sadnÌm moûn˝m v˝stupemkritickÈho ËtenÌ takovÈho sbornÌku jepak p¯esnÏjöÌ formulace ot·zekdot˝kajÌcÌch se jak konkrÈtnÌch"historick˝ch" fakt˘, tak metodologiedÏjin "souËasnÈ" architektury.Rozsah, podoba a z¯ejmÏ takÈ zp˘sobvzniku tÈto pubLikace vÌc anineumoûÚuje. Z hlediska koncepcesbornÌku rozhoduje chronologickÈ ËtenÌËeskÈ pov·leËnÈ architektonickÈ tvorby,kter·je ch·p·na p¯edevöÌm ve sv˝ch"individu·lnÌch" v˝konech - stavb·ch.Urbanismu, rekonstrukcÌmhistorick˝ch komplex˘ a budov,krajin·¯skÈ tvorbÏ, interiÈrua designu jsou vÏnov·ny "doplÚkovÈ"studie. Specifickou kapitolku tvo¯Ìn·hled do pr·ce autor˘ exulant˘a obecnÏ formulovan˝ souhrn.promÏn, jimiû proch·zÌ Ëesk·architektura v devades·t˝ch letech.ChronologickÈ ËlenÏnÌ se v publikacistandardnÏ orientuje podlekombinace spoleËensk˝ch zlom˘(1948,1956,1970) - coû m· nejenompro naöÌ pov·leËnou tvorbu jistÏ svÈdobrÈ opodstatnÏnÌ - a v˝vojovÈlogiky architektonickÈho myölenÌ.Studie ZdeÚka Lukeöe a Jana Sedl·kao doznÌvajÌcÌch tendencÌchfunkcionalismu v letech 1945 aû 1948je p¯Ìkladem d˘raz˘ na "imanenci" Ëi"setrvaËnost" v˝vojearchitektonickÈho myölenÌ. Pojedn·nÌRadomÌry Sedl·kovÈ o architektu¯estalinskÈ Èry se naopak drûÌ vazbyk politicko-ideologick˝msou¯adnicÌm. Ve svÈ reftexi zlomumezi sedmdes·t˝mi a osmdes·t˝milÈty, kter· jsou pojedn·nav samostatn˝ch p¯ÌspÏvcÌch,zaznamenal Petr Kratochvil procesyparalelnÏ probÌhajÌcÌ na ˙rovnipoliticko-spoleËensko-psychologickÈa v rovinÏ "autonomie"architektonickÈho myölenÌ.Pochopitelnou a p¯irozenounedostateËnost a nep¯esvÏdËivosttakto pojatÈ v˝vojovÈ strukturyvyrovn·v· "vsunut·" kapitolkao "novÈm funkcionalismu" (RadomÌraSedl·kov·) a osobnÌ zpr·va MiroslavaMas·ka o dÏjin·ch SIALu. Je ovöemna mÌstÏ ot·zka, zda nap¯fkladnechybÌ samostatn· studie o recepcipostmodernÌho paradigmatu u n·s(kterÈ dnes za jin˝ch podmÌneka v pokleslÈ podobÏ "okresnÌpostmoderny" intervenuje v rychl˝chstavb·ch pro penÏûnÌ a jinÈ ˙stavy dovnim·nÌ architektury osvobozenÈ odreglementacÌ a omezen˝mJohn Eisler, Emil Přikryl, Jiři Suchomel, Obytný dům IBA, Berlín, Kreuzberg, 1984-1985sortimentem). Byl by uûiteËn˝i p¯ehled tv˘rËÌch seskupenÌ, kter·vznikala v r·mci projektov˝chorganizacÌ starÈho typu, jako pokusyo druûstva, mimo ofici·lnÌ sfÈru(St¯edotlacÌ) a od osmdes·t˝ch let nab·zi soukrom˝ch ateliÈr˘ Ëi jakoprogramov· sdruûenÌ (ZlatÌ orli).Z hlediska tohoto sbornÌku jako celkup˘sobÌ ponÏkud komicky (a taktrochu p¯eb˝v·) "Historick˝ p¯ehledarchitektury v »ech·ch a na MoravÏ"(J T. KotalikJ, naopak tu chybÌv˝bÏrov˝ rejst¯Ìk klÌËov˝ch staveb,z·kladnÌ ˙daje o architektech Ëisouhrn˝ pohled na myölenf o tvorbÏpo druhÈ svÏtovÈ v·lce.⁄roveÚ sbornÌku je tedy nevyrovnan·a kolÌs· p¯ÌspÏvÏk od p¯ÌspÏvku, a tojak z hlediska poskytnutÈ informace,tak z hlediska p¯ehlednostia z·vaûnosti v˝kladu. K mimo¯·dnÏvyda¯en˝m studiÌm bezesporu pat¯Ìp¯ÌspÏvek Rostislava äv·chyo architektu¯e v letech 1956 aû 1970,jiû zmiÚovan· staù Petra KratochvflaÛ tvorbÏ let osmdes·t˝ch a pohledPavla Halika na Ëesk˝ pov·leËn˝urbanismus. Tyto vybranÈ p¯ikladyp¯edstavujÌ stÏûejnÌ, promyölenÈMichal Brix, plakát k Malované architektuře,formulováni stylu 80. let i povzneseni reality1985,1986. Reprosnimky A.a peËlivÏ podloûenÈ vstupy doproblematiky. BÏûnou produkcireprezentuje naopak text RadomÌrySedl·kovÈ o architektu¯e pades·t˝chlet, byù pr·vÏ tomuto obdobÌ vÏnovalaautorka v˝stavu a katalog. Analogickydopad· povöechn· proch·zka tÈûeautorky sedmdes·t˝mi lÈty, jejichûprodukci ani p¯edbÏûnÏnestrukturuje. NehledÏ na to, ûe jsemv tomto textu - kromÏ jin˝chmoûn˝ch tÈmat - nap¯iklad nenalezlalespoÚ zmÌnku o vile, kterou proreûisÈrku VÏru Chytilovou navrhlEmil P¯ikryl a kter· b˝v· povaûov·naza podstatn˝ architektonick˝ v˝konprvnÌ poloviny sedmdes·t˝ch let.Exkurz do "historie" designua interiÈrovÈ tvorby, kter˝ prop¯Ìtomn˝ sbornÌk podnikla MilenaLamarov·, je problematick˝p¯edevöÌm v proporcÌch. Bezesporu jekonec pades·t˝ch a prvnÌ polovinaöedes·t˝ch let z hlediska invencea "n·sledk˘" velmi produktivnÌobdobÌ, nicmÈnÏ p¯ÌznaËn·robustnost a procovsk˝pseudomodernismus sedmdes·t˝chlet - jak v designu,. tak v interiÈrechsijako fenomÈn vyûadujÌ konkrÈtnÏjöÌrozbor (takÈ vzhledem k reakcimladöÌËh generacÌ). PeripetieinteriÈrovÈ tvorby (souvislostis ˙padkem umÏleckÈho ¯emesla,soci·lnÌ funkce, potlaËenÌrepreientaËnÌch a symbolick˝chfunkcÌ ·td.) by si zaslouûily reflexidaleko podstatnÏji takÈ vzhledemk divergentnÌm tendencÌm vtÏlen˝mv ¯adÈ pomÏrnÏ poveden˝ch realizacÌz poslednÌ doby.Jakkoli by se dalo pokraËovat jak vev˝Ëtu ot·zek, kterÈ sbornÌk pom·h·formulovat, tak ve v˝Ëtu jehonedostatk˘, jde o pomÏrnÏ öùastn˝zp˘sob jak zaËÌt s "konstrukcÌ"komplexnÌ p¯edstavy o ËeskÈpov·leËnÈ architektu¯e. Je ovöemot·zka, zda a kdy a komu se.poda¯Ìsestavit, rozbÏhnout a zaplatitvyrovnan˝ t˝m, kter˝ by se naps·nÌ"dÏjin souËasnÈ architektury" ujal.Marek Pokorn˝Autor je v˝tvarn˝ publicista, redaktorMladÈ Fronty Dnes»esk· architektura 1945-1995.Vydala Obec architekt˘ jako katatogke stejnojmennÈ Ur 'stauÏ v Caler¸Jaroslava Fragnera, Praha 1995.

Mysteriumkatedr·lK bestseler˘m kniûnÌho trhu sev poslednÌ dobÏ za¯adila kniha LouiseCharpentiera, Mysterium katedr·lyv Chartres. S tvorbou tohoto autorajsme se mÏli moûnost sezn·mit jiûv publikaci Tajemn˝ pravÏk Evropy(Pr·ce,1992) a ani jeho dalöÌ kniha,vydan· poprvÈ v roce 1977, û·dnÈhomilovnÌka tajemstvÌ a neortodoxnÌhopohledu na minulost lidstsvanezklame.Charpentier nabÌzÌ velmi sugestivnÌinterpretaci jednÈ z nejslavnÏjöÌchfrancouzsk˝ch katedr·l, kter· Ëastoa opr·vnÏnÏ b˝v· povaûov·na zaurËit˝ prototyp gotiky. V jednotliv˝chkapitol·ch postupnÏ odkr˝v· jejfv˝znamy a souvislosti, aby nakonecdospÏl ke zcela fascinujÌcÌ teoriio tom, ûe katedr·la vznikla na mÌstÏobda¯enÈm mimo¯·dnÏakumulovanou magnetickou energiÌ,jejÌû vnit¯nÌ n·boj byl od pravÏkuzn·m a vyuûÌv·n k oËistn˝ma lÈËiv˝m ritu·l˘m. Katedr·la bylaorientov·na ve smÏru telurickÈ ûÌlya byla komponov·pa jako svÈbytn˝"hudebnÌ n·stroj", urËen˝k rozechvÏnÌ tÏchto sil a jejichrezonanci v prostoru a p˘sobenÌ naËlovÏka. Vöechny rozmÏry katedr·lyvytv·¯ejÌ p¯Ìsnou harmoniimatematick˝ch a geometrick˝chpomÏr˘ v p¯Ìsluön˝ch hudebnÌchintervalech a jejich z·kladem jsou t¯iz·kladnÌ geometrickÈ obrazce vepsanÈdo p˘dorysu katedr·ly.Kruh reprezentuje intuici a mystÈriakolov˝ch tanc˘, Ëtverec v podobÏ"kvadratury kruhu" inteligencia vÏdÏnÌ a obdÈlnÌk v chÛru kostelasymbolizuje mystickÈ p¯evtÏlenÌ nastole PoslednÌ veËe¯e P·nÏ.S pouûitÌm mÌry a mϯÌtka lze potomodvodit systÈmem vepsan˝cha opsan˝ch kruh˘, trojuhelnÌk˘a pÏticÌp˝ch a sedmicÌp˝ch hvÏzddalöÌ rozmÏry stavby, kter· jeformov·na v jednotnÈm moduluvyj·d¯enÈm tzv. chartresk˝m loktem.Tyto rozmÏry jsou navÌc v p¯esnÈmpomÏru nap¯Ìklad k vnit¯nÌma vnÏjöÌm mÌr·m Cheopsovy pyramidya reflektujÌ i mÌry naöÌ planety.Nap¯Ìklad tzv. Chartresk˝ loketo rozmÏru 0,738 m je 1/ 10 000 stupnÏrovnobÏûky na nÌû leûÌ Chartres;dÈlka chr·movÈ lodi 110,70 m je zasev p¯esnÈm pomÏru s rychlostÌ zemskÈrotace tj.1107 km/h.Podle Charpentiera vznikla katedr·lav Chartres (a vöechny klasickÈkatedr·ly) jako dÌlo zasvÏcenÈhobratrstva ¯·du Templ·¯˘, kte¯Ìv äalomounovÏ chr·mu objevilistaroz·konnÌ Archu ˙mluvy a v nÌukryt˝ klÌË k vÏdÏnÌ, stavÏnÌa konstrukci svÏta, jenû Templ·¯iaplikovali po svÈm n·vratu ze SvatÈzemÏ pr·vÏ na katedr·l·ch. Stalo setak zcela v duchu Hospodinov˝ch slovv knize Genesis "vöe jsem uËinil skrzeËÌslo, mÌru a v·hu".41 ARCHITEKT 1-2/96S ËinnostÌ ¯·du souvisely i p¯fhodnÈekonomickÈ podmÌnky, kterÈumoûnily neb˝val˝ rozkvÏt zemÏa zah·jenÌ v˝stavby celÈ sÈrie katedr·l(vedle akumulace kapit·lu a foremhypotÈk a p˘jËek i hypotÈza o p¯Ìlivust¯ibra p¯ivezenÈho templ·¯i v tÈ dobÏz Mexika). Jinak si totiû nelzeracion·lnÏ vysvÏtlit rychlost obnovykatedr·ly v Chartres (26 let) anineb˝valou kvantitativnÌ vlnu.kolos·lnÌch staveb (150 katedr·lv rozmezÌ let 1150-1250). S n·siln˝mz·nikem ¯·du ve 13. stoletÌ odeölonepoznanÈ i tajemstvÌ tÏchto staveb,kterÈ byly stavÏny jako zhmotnÏnÌduchovniho svÏta, jako n·strojtransformace lidskÈho vÏdomÌ - a tedys p¯esn˝m z·mÏrem a p¯edem danouformou, jÌû se autor pokouöÌ postaletich rozöifrovat. Podle jehovlastnÌch slov, t¯etÌ "dynamick˝"rozmÏr katedr·l (vedleprezentovanÈho rozvrhu p˘dorysnÈhoa v˝ökovÈho) o jehoû existencinepochybuje, se mu nepoda¯iloodkr˝t do dneöka. VeökerÈ svoje.v˝vody autor dokl·d· detailnÌmpopisem a rozborem stavby,geometrickou anal˝zou p˘dorys˘,vztahem jednotliv˝ch proporcÌuv·dÏn˝ch s p¯esnostÌ tisÌcinymilimetru i obecn˝mi souvislostmise st¯edovÏkou historiÌ, n·boûenstvÌmi öiröÌmi vazbami geografick˝mi,astrologick˝mi a podobnÏ.***Naöe dosavadnÌ znalosti a vÏdomostio v˝voji architektury jiû d·vnoopustily vulg·rnÌ p¯edstavu o tom, ûearchitektura byla pouze ˙ËelovoukonstrukËnÌ disciplÌnou, Ëi naopak, ûevÏtöina jejÌch tvarov˝ch element˘ jed·na estetick˝m k·nonem. Pozn·nÌa anal˝za staveb minulosti potvrzujÌ,ûe vedle toho usilovala architekturavûdy o jakÈsi obecnÈ postiûenÌ doby,vyj·d¯enÌ civilizaËnÌho universa, p¯ikterÈ byly uplatnÏny tehdy obecnÏzn·mÈ a srozumitelnÈ principy, kterÈdnes jen s obtÌûemi a komplikovanÏodkr˝v·me vÏtöinou z origin·lnÌchpramen˘, protoûe.samostnÈ stavbybyly v bÏhu tisÌciletÌ mnohokr·tpromÏnÏny.Ikonologick˝ rozbor, geometrick·anal˝za Ëi historickÈ souvislostis kontextem mÌsta, osobouzakladatele Ëi patrona n·m v p¯ÌpadÏtÈmϯ kaûdÈ stavby odkryjÌ ¯aduzajÌmav˝ch a Ëasto netuöen˝chsouvislostÌ. Ty jdou nÏkdy dotakov˝ch podrobnostf, ûe se jim aûvzpÌr·me uvϯit. PlatÌ to stejnÏ tako egyptsk˝ch pyramid·ch jakoantick˝ch stavb·ch Ëi baroknÌchchr·mech. Z dom·cÌ literaturym˘ûeme odk·zat nap¯fklad na Ël·nkyodkr˝vajÌcÌ vnit¯nÌ geometrickÈz·konitosti velkomoravskÈarchitektury, triumf·lnÌa kosmologickou symbolikuStaromÏstskÈ mosteckÈ vÏûe,urbanistickÈ schÈma zaloûenÌ NovÈhoMÏsta praûskÈho Ëi ezoterickÈ zdrojep˘dorysnÈ koncepce letohr·dkuHvÏzda. Z baroknÌho obdobÌ jsou tonap¯Ìklad velkorysÈ koncepcekrajin·¯sk˝ch soubor˘ (Kuks), sloûit˝a obs·hl˝ ikonologick˝ programSantiniho kostela na ZelenÈ Ho¯e.S mnoha odkazy na ËÌselnousymboliku stejnÏ jako analogie mezikoncepcÌ nÏkter˝chdienzenhoferovsk˝ch. klenebnÌchschÈmat a principem baroknÌ fugy.V tomto smyslu nejsouCharpentierovy teorie niËfm nov˝m.Tajemstvf katedr·l, kterÈ nepochybnÏpat¯i k nejpozoruhudonÏjöfmvzedmutÌm lidskÈho intelektua dovednosti v dÏjin·ch lidstva,oded·vna l·kalo vÏdce, publicistya öarlat·ny. Autor zde p¯edstavujeucelen˝ a logick˝ celek prezentovan˝velmi sugestivnÏ, ale z·roveÚi autoritativnÏ, tÈmϯ s vylouËenÌmjak˝chkoliv pochybnostfa s lapid·rnÌm odkazem, ûe jinÈaltemativnÌ zÔ˘vodnÏnÌ "katedr·lnÌhoz·zraku " neexistuje. A to je ostatnÏi hlavnÌ d˘vod, proË se nakonecinstinktivnÏ vzpÌr·me bezezbytkuakceptovat l·kavÈ a invenËnÌ; alemnohdy krkolomnÈ konstrukcea hypotÈzy.NejvÏtöÌ slabinou Charpentierov˝chv˝vod˘ je jejich relativita. Pr·vÏ vesmyslu nemoûnosti ¯adu hypotÈzexaktnÏ doloûit Ëi vyvr·titz nedostatku p¯fm˝ch pramen˘ Ëiv d˘sledku pr·ce jenom s velmip¯ibliûn˝mi rozmÏry staveb, jejichûorigin·lnÌ stav prakticky v˘becnezn·me. Pouûit· historick·argumentace je evidentnÏ velmipovöechn· a ˙Ëelov·, nÏkterÈnaznaËovanÈ souvislosti jsouz¯etelnÏnÏ n·silnÈ a n·hodnÈ. A tam,kde se nedost·v· argument˘, jeelegantnÏ pouk·z·no na z·mÏr,"jehoû podstatu nezn·mea nedok·ûeme odkr˝t". K p¯fznaËn˝mrys˘m autorovy pracovnf metodypat¯Ì aû sve¯ep· posedlost ËÌslya jejich souvislostmi, velmi v·gnfetymologickÈ v˝klady ¯ady termÌn˘a bohuûel i ned˘sledn· citacevÏtöinou legend·rnÌch,pramen˘.S tÌm souvisÌ ostatnÏ i ËastÈ odkazyna alchymii, kabalu, ezoterickÈnauky, hermeneutick· studia mystiky,magii a podobnÏ.Historika umÏnÌ nejvÌce irituje teorieo z·zraËnÈm a ËasovÏ omezenÈmvzniku gotick˝ch katedr·l ve12. stoletÌ z·sluhou templ·¯skÈho¯·du a objevenÌ mystickÈho klÌËepozn·nÌ a konstrukce svÏta v Aröe˙mluvy ukrytÈ v äalamounovÏchr·mu. ZasvÏcenÈ bratrstvo proölokolem roku 1130 Francif, postavilonÏkolik katedr·l a svÈ tajemstvi siposlednÌ velmistr up·len˝ v roce 1314odnesl do hrobu. V CharpentierovÏpod·nÌ p˘sobi tato teorie jakoabsolutnÌ zjeven· pravda, vytrûen·z kontextu doby ch·panÈ ahistorickya bez akceptov·ni doloûitelnÈhoa logickÈho evoluËnÌho v˝vojejednotliv˝ch stadiÌ rom·nskÈhoa gotickÈho umÏnÌ a jehoregion·lnÌch ökol. TÈto n·mitceCharpentier ËelÌ tÌm, ûe gotiku od 13.sùotetf v˝öe apriori nepovaûuje za"pravou gotiku ", ale pouze jejf .nepochopenou imitaci.

Nepovažuji sám sebe za natolikkvalifikovaného, abych dokázalvšechny Charpentierovy vývody zcelajasně pochopit, natož vyvrátit.jistě byto dokázali, každý z pohledu svéhooboru jiní odborníci - matematici,deskriptivní geometři, fyzici, hudebníteoretici, církevní historici, křesanštíikonologové a další. Do té dobyzůstává Charpentierova mystickálegenda spíše v rovině architektonickésci-fi ve stylu Ericha Dänickena.Nikterak to však nesnižuje jejívýznam jako díla, které klade řaduotázek a jitří naši fantazü. Odkrývánám široké souvislosti architektury,která od pradávna hrála roli jakéhosicivilizačního svorníku a potvrzujedávno známý pocit, že skutečnost jemnohem složitější, než jak se jevílidským smyslům. Charpentierovakniha je tak příjemnýmspekulativním výletem dofascinujícího světa minulostia evokuje setkání, jež pro každého,kdo měl příležitost vstoupit doChartres či jiné středověké katedrály,zůstává zážitkem pro celý život.Jiří T. KotalíkAutor je historik uměni, pedagogA VU, stálý spolupracovnik ArchitektaLouis Charpentier,Mysterium katedrály v Chartres.Nakladatelstvi Půdorys Dejvická 30,Praha 6, tel.: 341693.Cena 210 Kč.Pozn. red.: K domácí literatuřezmíněné v článku uvádí autornásledující titulyJ. Mansbarth - Geometrické schémavelkomoravských stavebZ. Horský - Založení Karlova mostua kosmologická symbolikastaroměstské mostecké věže, StaletáPraha, Praha 1979, str.197-212R. Chadraba - Staroměstskámostecká věž a triumfální symbolikav umění Karla IV., Academia, PrahaA. Charvátová-l. Mayer - Geometrickákompozice průčelí domu U zvonu,Umění,1974, str. 8-17KonstrukceISLEROVYSTÿEäNÕ SKOÿEPINYPutovnÌ v˝stava, kter· byla koncemroku p¯edstavena brnÏnskÈ odbornÈve¯ejnosti, prezentuje rozs·hlÈ dÌlo(vÌce neû 1400 realizovan˝chsko¯epin) na 51 panelechs nÏmeck˝m textem a velmistruËn˝m Ëesk˝m p¯ekladem.P¯ev·ûnÏ barevn˝mi fotografiemip¯ibliûuje realizace, projekty,experiment·lnÌ postupy p¯i hled·nÌoptim·lnÌch tvar˘ sko¯epin,technologie v˝stavby i uk·zkypracÌ z pedagogickÈho p˘sobenÌ natechnice v Darmstadtu. SouË·stÌexpozice je i nÏkolik akvarel˘, kterÈvytvo¯il öestn·ctilet˝ Heinz Isler.JednoznaËnÏ dokazujÌ, ûe jdeo v˝tvarnÏ disponovanÈho tv˘rce, byùvystudoval inûen˝rskÈ stavitelstvÌ.Vystaveno je i nÏkolik model˘sko¯epin.TÏûiötÏ pracÌ spad· do koncepades·t˝ch a öedes·t˝ch let, kdycelosvÏtov· Èra sko¯epinov˝chkonstrukcÌ kulminovala. VzpomeÚmevÌtÏzn˝ n·vrh J. Utzona na Operuv Sydney 1956, Revell˘v n·vrhradnice v Torontu (1958-65) nebonejvÏtöÌ prostor zast¯eöen˝sko¯epinou CNIT v La DÈfÈnsev Pa¯Ìûi, Camelot, De Maily, Zehrfuss1956-8, dnes zmÏnÏn vestavbou.Heinz Isler preferuje dvojk¯ivÈsko¯epiny (staticky v˝hodnÏjöÌ svoup¯irozenou tuhostÌ, nepot¯ebujÌztuûenÌ na okrajÌch) nad Ëtvercov˝m(v˝robnÌ a skladovacÌ haly), neboobdÈlnÌkov˝m (tenisovÈ kurty)p˘dorysem. Mechanick˝mzn·sobenÌm tÏchto z·kladnÌchelement˘ (nap¯Ìklad 20 x 20 ms kruhov˝m svÏtlÌkem pr˘mÏru 5 m)dosahuje libovoln˝ch rozmÏr˘s minimem podpor a s moûnostÌnÏkolikerÈho pouûitÌ bednÏnÌ.Samoz¯ejmÏ, ûe pr·vÏ v neobyËejnÈpreciznosti a pracnosti bednÏnÌ jenejvÏtöi nev˝hod· tÏchto konstrukcÌ.Za pozornost. vöak stojÌ technologieP‡iklad elementu 20 x 20 mP¯Ìklad elementu 20x20 movϯov·nÌ jejich tvaru na modelech,nap¯iklad mokr˝ch tkanin·chvystaven˝ch zmrznutÌ, nebogumov˝ch fÛliÌch v r·mech, kterÈjsou nafukov·ny atp.Isler pouûilu menöÌch sko¯epin (bÏûnÏ dorozponu 5-6 m) nafukovacÌch bednÏnÌa sko¯epiny vytv·¯enÈ svÈpomocÌstavebnÌkem za pouhÈho "dohledu"statika, obdobnÏ jako Joseph Moniervytv·¯el svÈ kvÏtin·Ëe ze sÌtÌobalovan˝ch betonem, jiû p¯ed vfceneû sto lety.Z p¯edvolen˝ch sko¯epin nejlÈpep˘sobily ale pr·vÏ nepravidelnÈhop˘dorysu a navÌc osazenÈv dramatiËtÏjöÌm terÈnu. Nap¯Ìkladdivadlo v p¯ÌrodÏ v Grˆtzingenuu Stuttgartu (70.lÈta) v podobÏ"pÏtinohÈ" struktury zast¯eöujÌcÌsvaûitÈ hlediötÏ (asi 40 x 50 m).Nebo ËerpacÌ stanice v Deitingenu sedvÏma p˘dorysnÏ troj˙helnÌkov˝mipodep¯en˝mi v r˘zn˝ch v˝ök·ch.Naopak tenisovÈ haly v Solothurnu,Marinu, D¸dingenu a Heimbergu, aËLogicky sv˝m tvarem. kopÌrujÌ letmÌËku, p˘sobÌ zn·sobenÌmrozmÏrn˝ch sko¯epin v krajinÏponÏkud tÏûce a obtÌûnÏ se do nÌ,vËleÚujÌ. Technologicky pozoruhodn·je stavba sko¯epiny nad kryt˝mbazÈnem v Luganu, neboù vÏtöinasko¯epin H. Islera je 8 centimetr˘siln· a je pouze z ûelezobetonu.ProblÈm paroz·bran a izolace je zdevy¯eöen ve 12 centimetrech. NaökolÌcÌm a sportovnÌm st¯ediskuv Chamonix je zajÌmav· spolupr·ces architektem Taillibertem (autoremstadionu pro OH 76 v Montrealu), kdese pod¯Ìdil tvarov˝m poûadavk˘mautora, byù tvar nebyl statickyoptim·lnÌ.Velk˝m problÈmem rozs·hl˝chbetonov˝ch ploch je jejich st·rnutÌ,s elegancÌ kamene nesrovnatelnÈ.BrnÏnsk· p¯edn·öka v podstatÏkopÌrovala rozsah expozice, ovöemsv˝m nesporn˝m charismatem panprofesor p¯ipomÏl nÏkterÈ okolnosti,kterÈ jsou jiû dnes tÏûkopochopitelnÈ. V dobÏ, kdy mnohosv˝ch sko¯epin projektoval, vypadalypoËÌtaËe jako almary na pr·dloa odmocninu ze dvou poËÌtaly nÏkolikminut. Odtud se odvÌjÌ velk˝ d˘raz naexperiment a modelov˝ zp˘sobovϯov·nÌ spr·vnosti tvaru sko¯epiny.Technologicky zajÌmav· bylainformace o odbedÚov·nÌ sko¯epindodateËn˝m p¯epnutÌm i dalöÌ finesy,jichû autor pouûÌv· a k nimû sedopracoval dlouholetou ËinnostÌv oboru. H. Isler byl ve f·zisoutÏûnÌho n·vrhu poradcemG. Behnische p¯i zast¯eöov·nÌmnichovskÈho stadionu pro OH 1972.V d˘sledku zmÏn vynucen˝ch televizÌ(st¯echa nesmÌ vrhat stÌn), byl potÈsestaven t˝m odbornÌk˘ nazavÏöovanÈkonstrukce (F. Otto,J. Schlaich, F. Leonhardt, Andr‰ aj.).P¯estoûe jsou sko¯epiny dnes ponÏkudv pozadÌ z·jmu architekt˘, v˝stavai p¯edn·öka p¯iblÌûily z·jemc˘mv˝znamnou osobnost z tohoto oboru.Na z·vÏr pan profesor pogratulovalfakultÏ architektury k unik·tnf sbÌrcestruktivnÌch model˘, kterou sip¯ÈdtÌm s velk˝m z·jmem prohlÈdl.Karel DoleûelAutor je architekt, soukrom˝projektant, pedagog na FA VUT Brno,spolupracovnik ArchitektaISLEROVY STÿEäNÕ SKOÿEPINYaula rektor·tu VUT v BrnÏ(Kounicova 67a).13.11. - 8.12.1995Expozice se konala za ˙Ëasti Prof.DipL ing. Heinze Islera, kter˝p¯ednesl na FA p¯edn·ökuo problematice sko¯epin.PutovnÌ v˝stava byla instalov·nav »R poprvÈ a Brno je jiû 26. mfstem,kam byla zap˘jËena z Curychu,majitelem je TU St¸ttgart.V. Lorenc - Nové Mésto pražské,SNTL, Praha 1973Heinz Isler, kryté Iázně v Heimbergu u Thunu. Snímek archiv A.M. Brix - Prostorové řešenf láznfv Kuksu, Památková péče XXXIII.,1973, str. 3-10J. Neumann - Ideový konceptpoutního kostela sv. JanaNepomuckého na Zelené Hoře,Sborník pract filosofické fakultyBrněnské university, F 14-15,1971,str. 235-256M. Pavlík -J. Smolka - Princip těsnyv barokní hudbě a architektuře,Umění XXXIII.,1985, str. 473-49142 ARCHITEKT 1-2/96

MedailonJOSEF SAKAÿ*7.12.1856+15.1.1936Letos to bude 140 let, co se v Prazenarodil architekt Josef Saka¯,souËasnÏ uplyne öedes·t let od jeho˙mrtÌ. Dnes se ¯adÌ k mnoha tak¯kazapomenut˝m projektant˘m, nap¯elomu stoletÌ vöak pat¯ilk respektovan˝m osobnostem. PostudiÌch na Technice cestoval poIt·lii, potÈ se usadil v praûskÈmKarlÌnÏ, kde si na CyrilometodÏjskÈmn·mÏstÌ postavil podle vlastnÌhoprojektu honosn˝ neorenesanËnÌd˘m Ëp. 399 zdoben˝ freskami (d˘mdosud stojÌ, fresky byly zlikvidov·nyp¯i neöetrnÈ adaptaci v sedmdes·t˝chletech). Pro KarlÌn navrhl dalöÌstavby, z nichû nejv˝znamnÏjöÌ b˝lN·rodnÌ d˘m v sadech u Invalidovnyv pozdnÏ secesnÌm stylu s d¯evÏn˝mhudebnÌm alt·nem. Legend·rnÌdevades·tilet˝ karlÌnsk˝ meta¯ mikdysi vypr·vÏl o pestrÈm kulturnÌmûivotÏ N·rodnÌho.domu. Ten se sicestal pozdÏji n·rodnÌ kulturnÌpam·tkou, protoûe se zde konal jak˝sisjezd komunist˘, ale p¯esto byl zceladevastov·n novou funkcÌ - stalo sez nÏj rozhlasovÈ studio.V dobÏ kolem roku 1910 se Saka¯zab˝val dostavbou are·lu kl·öteraK¯ÌûovnÌk˘ vedle Karlova mostua poda¯ilo se mu - opÏt v secesnÌmstylu - velmi citlivÏ doplnit.historickou stavbu o novÈ partie(ironiÌ osudu i ty byly zdevastov·ny,kdyû se z nich po roce 1950 stalyvyöet¯ovny st·tnÌ bezpeËnosti).Mimochodem: chce-li PrahaJosef Sakař, Filosofická fakulta UK na Palachově náměstía spoleËnost Four Seasons stavÏt.v sousedstvÌ Saka¯ovy stavby hotel,mÏli by si odpovÏdnÌ architektid˘kladnÏ prostudovat Saka¯ovudostavbu, kter· p˘sobÌ tak p¯irozenÏ,jako by tu st·la odjakûiva.Spolu s 0. PolÌvkou pracoval JosefSaka¯ na projektu »eskÈ banky nan·roûÌ V·clavskÈho n·mÏstÌa VodiËkovy ulice. V tÈ dobÏ uû Saka¯uvfzl v ponÏkud suchop·rnÈmklasicismu, kterÈmu z˘stal vÏrn˝i v obdobÌ prvnÌ republiky. Z roku1914 poch·zÌ jeötÏ projekt pr˘ËelÌpal·ce N·rodnÌ politiky naV·clavskÈm n·mÏstÌ (v parteru je nynÌMcDonald). Z prvnÌ polovinydvac·t˝ch let je stavba St·tnitisk·rny cenin v R˘ûovÈ ulici naStarÈm MÏstÏ (Ëp. 943) a p¯edevöÌmdvÏ budovy pro filosofickou fakultuKarlovy university. PrvnÌ z nichtehdyrealizovan· jako provizoriumvprostoru mezi Rudolfinema pr·vnickou fakultou, druh· - hlavnÌbudova - byla postavena v katastruJosefova s monumentalizujÌcÌmpr˘ËelÌm do Palachova n·mÏstÌ. Tatostavba, dokonËen· aû na poË·tku30. let, se stala logicky terËem kritik˝funkcionalist˘, kte¯Ì by tu byli r·dividÏli supermodernÌ objekt.Podfv·me-li se na kompozici n·mÏstfdnes, asi ocenÌme Saka¯˘vklasicismus, kter˝ dal n·mÏstÌd˘stojnost a p¯itom nekonkurovalhlavnÌ dominantÏ - Rudolfinu.Saka¯ovi byla dlouho rovnÏûp¯ipisov·no autorstvÌ EskomptnÌbanky v ulici Na P¯ÌkopÏ hned zaPraönou br·nou. Sta¯iËk˝ architektvöak jen kryl sv˝m jmÈnem ËistÏnÏmecko-rakousk˝ projekt, kter˝mzvÌtÏzili v soutÏûi architekti Jaray,von Gotthilf a Neumann.P¯ipomÌn·m jeötÏ, ûe Sak·¯ byl - jakojeden z prvnÌch - poctÏn Ëestn˝mdoktor·tem technick˝ch vÏd a bylrovnÏû Ëlenem ËeskÈ akademie vÏda umÏnÌ.ZdenÏk LukeöSnímek Martin PřibylAutor je architekt-historik, pracovnikPresidentskÈ kancel·¯e, st·l˝'spolupracovnik ArchitÈktaOhroûenÈstavbySMÕCHOVSK¡ TATRA »KDPo ned·vnÈ demolici Ë·stÌ tov·rny»KD - Tatra na jiûnÌ stranÏ PlzeÚskÈulice v Praze na SmÌchovÏ je aktu·lnÌot·zka, jak bude vyuûita druh·,v˝znamnÏjöÌ Ë·st vymÌstÏnÈho z·vodusituovan· mezi PlzeÚskoua Kartouzskou ulicÌ a tvo¯en· nejenkonstrukËnÏ zajÌmav˝mivelkorozponov˝mi halami (z dobyokolo roku 1900), ale - uvnit¯ are·luisecesnÌ Ringhofferovou vilouprojektovanou architektem OsvaldemDetail fas·dy z PlzeÚskÈ ulicePolÌvkou. Vila byla naposledyvyuûÌv·na jako podnikovÈ zdravotnÌst¯edisko.Ploönou demolici smÌchovskÈho komplexupam·tk·¯i pochopitelnÏSnÌmek ZdenÏk MertaodmÌtajÌ a poûadujÌ rehabilitacihlavnÌch halov˝ch projekt˘, kterÈ lzevyuûÌt pro polyfunlsËnÌ centrum. Toby zde tak jako tak mÏlo vyr˘st posrovn·nÌ historick˝ch objekt˘ sezemÌ. Mezi PlzeÚskou a KartouzskouulicÌ, kde dojde v nejbliûöÌ dobÏk podstatn˝m zmÏn·m takÈv souvislosti s dokonËenÌmStrahovskÈho tunelu (p¯emostÏnÌobou komunikacÌ), by tak mohlvzniknout rehabilitovan˝ a souËasnÏsoudob˝ - architektonicky sladÏn˝komplex. OstatnÏ nenÌ vylouËeno - naz·kladÏ srovn·nÌ detail˘ ötÌtu - ûeOsvald PolÌvka mohl b˝tprojektanterri nejen zmÌnÏnÈ vily, alei architektonickÈho ¯eöenÌRinghofferov˝ch hal.Jan E. Svoboda.Autor je pam·tk·r", pracovnikMÏstskÈ Ë·sti Praha 143 ARCHITEKT 1-2/96

A - praxeZPR¡VY Z KOMORYPOJIäTÃNfOd dubna 1995, kdy byla na valnÈhromadÏ KA p¯edstavena nov·pojiöùovna IB, s nÌû komora uzav¯elana zaË·tku loÚskÈho roku smlouvu,doölo k nÏkter˝m zmÏn·m. Nejd¯Ìvebyla rozö̯ena moûnost pojiötÏni (naË·stku t¯i miliony), pozdÏji, p¯idalöÌch jedn·nÌch, byly dohodnutypojistnÈ Ë·stky ve v˝öi od jednohomilionu aû k 15 milion˘m p¯iz·kladnÌm pojiötÏnÌ 100 tisÌc korun.Z·kladnÌ pojiötÏnÌ je automaticky 'autorizovan˝m Ëlen˘m hrazenokomorou z jejich p¯ispÏvk˘.KromÏ toho, ûe p¯i v˝poËtupojistnÈho se vych·zÌ z koeficientup¯ir·ûek podle druhu autorizace(vyööÌ Ë·stku platÌ prakticky pouzearchitekti z oboru pozemnÌ stavbya architekti, kte¯Ì zamÏstn·vajÌ vÌceneû Ëty¯i osoby), je moûnÈ ses pojiöùovnou dohodnout nakoeficientu spolu˙Ëasti - v p¯ÌpadÏ, ûespolu˙Ëast pojiötovny (tedy Ë·stka,kterou si pojiötovna p¯i ˙hradÏ ökodystrh·v·) m˘ûe b˝t vyööÌ, je v˝öepojistnÈho snfûen·.V tomto obdobÌ posuzuje pojistnÈpodmÌnky maklȯsk· firma - podle.p¯edstavitel˘ komory je dobrÈ je jeötÏv tÈto f·zi p¯ezkoumat.Podle ¯editele kancel·¯e »eskÈkomory architekt˘ dr. Plose protip˘vodnÌm podmÌnk·m jsou souËasnÈjeötÏ podstatnÏ v˝hodnÏjöf. Poda¯ilose dohodnout daleko niûöÌ Ë·stkypojistnÈho - proti p˘vodnÌ smlouvÏjsou poloviËnÌ. NavÌc vöichniautorizovanÌ architekti, jak uû bylov˝öe uvedeno, jsou pojiötÏniautomaticky u komory Ë·stkou 704korun na stotisÌcovou ökodu. Kaûd˝z nich m· tedy zaplaceno tzv. povinnÈruËenÌ. V p¯fpadÏ, ûe je ökoda vyööÌa Ëlen »KA uzav¯el dalöÌ pojiötÏnÌ na 'vyööÌ Ë·stku, pojistka mu kryje ökoduprakticky beze zbytku nebo alespoÚz podstatnÈ Ë·sti, nebot toto povinnÈruËenÌ je v podstatÏ identickÈ sespolu˙ËastÌ.Z·kladni sazba pojistnÈho je rozliöenapodle p¯Ìjm˘ a podle odhadovan˝chökod.Vzhledem k tomu, ûe se komorai pojiöùovna chtÏly vyhnout situacÌm,kdy by nebylo zcela jasnÈ, zda vznik·n·rok na ˙hradu pojistnÈho, je dosmlouvy zahrnuta i kapitola nazvan·V˝luky z pojiötÏnÌ. Pro n·zornostuv·dÌme nÏkterÈ p¯Ìklady:pojiötÏnÌ se nevztahuje nap¯Ìklad naztr·tu dokument˘ nebo na ökodu,zp˘sobenou v souvislosti s jak˝mkoli˙mysln˝m nepoctiv˝m jedn·nÌmpojiötÏnce, na ökodu vzniklouur·ûkou na cti Ëi pomluvou, napoökozenÌ na zdravÌ, pracovnÌ ˙raz,nemoc, na n·klady spojenÈ s lÈËboua podobnÏ. D·le: na ökodu, vznikajÌcÌz poruöenÌ povinnosti, kteroupojiötÏnec nese jako zamÏstnavatelv˘Ëi kterÈmukoliv z·mÏstnanci a naökodu spojenou prokazatelnÏs ˙mysln˝m nedodrûenÌm noremuzn·v·n˝ch a dodrûovan˝chv odbornÈ praxi.V loÚskÈm roce se k novÈmu pojiötÏnÌp¯ihl·silo asi 70 autorizovan˝charchitekt˘, z·jem o nÏ je vöakmnohem vyööÌ - mnozÌ vöak uûpojiötÏni jsou, nap¯Ìklad u »eskÈpojiötovny a ËekajÌ na vypröenÌtermÌn˙ smlouvy.ETIKAPodle ¯editele Plose se d· etickÈmuchov·nÌ jen "preventivnÏ pom·hat",a proto hodl· komora spÌöe vytv·¯etdobrÈ podmÌnky pro v˝kon profese,"rozhodnÏ vÌce neû provinilce trestatex post. RadÏji tedy chceme vytv·¯etdobr· pravidla hry, dan· do zaË·tkucelÈho procesu," ¯fk· J. Plos. Chov·nÌsamoz¯ejmÏ nez·visÌ zcela na tom,zda je architekt Ëlenem komory. "Aleje pravda, ûe s neetick˝m chov·nÌm sesetk·v·me spÌöe u tÏch, kte¯Ì se dokomory - moûn· z·mÏrnÏ - nikdy aninehl·sili. D˘leûitÈ je, ûe s trestemkomory spojilo obecnÈ pr·vo n·sledn˝trest - pokud je architekt trest·nprofesnÌ samospr·vou, nesmÌ se˙ch·zet po dobu t¯Ì let o ve¯ejnouzak·zku:`EtickÈ chov·nÌ je podle dr. Plose alenavÌc takÈ znaËnÏ ovlivnÏno obecnousituacÌ ve st·tÏ, kter˝ se jeötÏ ponÏjakou dobu bude nach·zet ve f·zip¯erodu. "Souvis( s mnohdyneuv·ûen˝mi v˝roky politik˘ o eticeËi neetice, kterÈ se pak promÌtajÌ domnohdy problematick˝ch n·vrh˘novel z·kon˘. Nap¯fklad v jednÈz novel naöeho z·kona o komor·ch,kde se mluvÌ o etickÈ odpovÏdnostiarchitekt˘, byla vyökrtnuta moûnostpozastavit architekt˘m v˝konpovol·nÌ a autorizaci po dobuvyöet¯ov·nÌ, kdy jsou obvinÏniz trestnÈho Ëinu, kter˝ souvisÌs v˝konem profese. Podle d˘vodovÈzpr·vy postup KA p¯edjÌm· Ëilipresumuje vinu - a u n·s, jak zn·mo,platÌ z·sada presumpce neviny. V tÈtosouvislosti bylo dokonce vyökrtnutov˝slovnÈ ustanovenf, ûe seautorizovanÌ architekti majÌ ¯ÌditobecnÏ pr·vnÌmi p¯edpisy," kritizujeJ. Plos s tÌm, ûe tÏmito p¯edpisy semajÌ ¯Ìdit p¯ece vöichni obËanÈ."DomnÌv·m se, ûe jde o z·sadnÌnepochopenÌ pr·vnÌho postavenÌarchitekta. U profesion·l˘, kte¯Ìdokonce skl·dajÌ slib, to znamen·, ûeproti ostatnÌm obËan˘m byla jejichtrestnÌ a obecnÏ pr·vnÌ odpovÏdnostzv˝öena. Pokud se tedy dopustÌprovinÏnÌ, mÏ¯Ì se p¯ÌsnÏjöfmmϯÌtkem a u soudu je jejich neetickÈchov·nÌ hodnoceno jako p¯itÏûujÌcÌokolnost.Kdybychom byli d˘slednÌ, musel byse navrhovan˝ postup vztahovat i nasoudce, na policisty, na voj·ky, atd.Ale nap¯fklad platÌ, ûe policista,u nÏhoû je d˘vodnÈ podez¯enÌ nasp·ch·nÌ trestnÈho Ëinu, je po dobuvyöet¯ov·nÌ postaven mimo sluûbu.A je ˙plnÏ IhostejnÈ, je-li Ëi nenÌ-livinen - neboù nem˘ûe b˝tzpochybnÏn policejnÌ stav a jehod˘vÏryhodnost "Na rozdÌl od jin˝ch profesÌ je u n·smoûnÈ, ûe. i kdyû Ëlen komory p¯ijdeo autorizaci, m˘ûe nad·le profesivykon·vat nap¯Ìklad jakozamÏstnanec nebo m˘ûe pracovat nadÌlech, kter· nevyûadujÌ autorizacirazÌtkem. Tedy je pouze vy¯azenz moûnosti; aby po dobu vyöet¯ov·nÌautorizoval dokumentaci kestavebnÌmu ¯ÌzenÌ, ˙zemnimu ¯ÌzenÌnebo dokukmentaci v procesu˙zemnfho pl·nov·nÌ.AUTORSK… PR¡VO VERSUSDUäEVNÕ VLASTNICTVÕPodle Dr. Plose pojem duöevnÌvlastnictvÌ figuruje ve Ëty¯ech nebopÏti platn˝ch vyhl·ök·chvautorskÈm pr·vu nicmÈnÏ duöevnÌvlastnictvÌ jako pojem v˘bec nenÌzakotveno. "Diskutovali jsme na tototÈma s autory z·kona o zad·v·nÌve¯ejn˝ch zak·zek", vysvÏtluje J. Plos"a uk·zalo se, ûe si pojem duöevnÌvlastnictvÌ vykl·dajÌ v rozporus mezin·rodnÌmi konvencemi. K nimse ovöem »esk· republika z·vaznÏp¯ihl·sila a recipovala je do svÈhopr·vnÌho ¯·du vyhl·ökami k BernskÈ˙mluvÏ, éenevskÈ ˙mluvÏ a Pa¯ÌûskÈ˙mluvÏ o pr·vech duöevnihovlastnictvÌ, kde se duöevnÌ vlastnictvfdefinuje vËetnÏ autorsk˝ch pr·v.Dokonce je tam dominantnÌ sloûkou.ObdobnÏ i recepce dohod o svÏtovÈ.obchodnÌ organizaci (WTO), k nÌû seR rovnÏû p¯ipojila. A nap¯ikslad podle50 pÌsmene d "o zad·v·nÌ ve¯ejn˝chzak·zek", v zad·nÌ vypracov·nÌprojektu jednomu autorovi, jezakotven odkaz na ochranuduöevnÌho vlastnictvÌ. Mimochodem,pr·vÏ na z·kladÏ toho ustanovenÌ jemoûnÈ vyzvat k pod·nÌ nabÌdky jenjednoho uchazeËe."PO»ÕTA»OV¡ SÕç»KA uvaûuje v tomto roce o zaloûenÌpoËftaËovÈ sÌtÏ pro napojenÌ naInternet. SouËasnÏ by tvo¯ila vnit¯nÌstrukturovanou sÌt, jejÌû centrum bybylo v praûskÈ kancel·¯ii v poboËk·ch komory. ZnaËnÏ se tfmzrychlÌ p¯ed·v·nÌ zpr·v z jedn·nip¯edstavenstva komory, neboinformacÌ pro Ëleny rad z jedn·nÌnap¯Ìklad dozorËÌ rady Ëi stavovskÈhosoudu. P¯Ìstup k ˙daj˘m, kterÈnejsou urËeny ve¯ejnosti, by mÏlipouze ti, jichû se bezprost¯ednÏt˝kajÌ.POÿADA»EV tomto roce by mÏli obdrûet vöichniËlenovÈ komory öest po¯adaˢrozdÏlen˝ch tematicky tak, aby v nichbylo moûnÈ najÌt vöechny pot¯ebnÈinformace - prvnÌ po¯adaË m· b˝tvÏnov·nobecnÈ legislativÏ, druh˝legislativÏ komorovÈ. (S koment·¯ibude vyd·v·na cel· sÈrie pr·vnÌchp¯edpis˘, kterou by architekti jinakkupovali v SEFTu. Pr·vÏ se nap¯fkladdo tisku p¯ipravuje vyhl·ökao invalidech - prov·zÌ a novelizujestavebnÌ z·kon a z·kon o ve¯ejn˝chzak·zk·ch.)V po¯adaËÌch Projekt a Firma by mÏlyb˝t postupnÏ shromaûdov·ny veökerÈprofesnÌ podklady pot¯ebnÈ v r˘zn˝chf·zÌch zpracov·v·nÌ projektovÈdokumentace vËetnÏ n·vrh˘smluvnÌch podmÌnek a vzor˘, pod·nf˙¯ad˘m, forma samotnÈho projektuodpovÌdajÌcÌm standardu. Na poslednÌva nÈ hromadÏ architektiobdrûeli sice n·vrhy smluv, ale jak¯fk· dr. Ji¯Ì Plos: "Zd· se, ûe mnozÌ ses nimi jeötÏ nenauËili pracovata podcenili je. VÏtöinou si jakopodklad vzali pouze obecnÈ smluvnipodmÌnky mezi autorem a klientema zapomnÏli na cel˝ blok ustanovenÌmezi klientem a dodavatelem, kde senach·zÌ cel· staù t˝kajÌcf se pr·vÏarchitekt˘. Samoz¯ejmÏ pakdoch·zelo a doch·zÌ v mnohap¯Ìpadech k problÈm˘m, kterÈi komora musela n·slednÏ ¯eöitavlastnÏ zbyteËnÏ."Po¯adaË Firma bude obsahovatpodklady pro Ëinnost projektovÈkancel·¯e (ateliÈru), jakou by mÏlamft strukturu a jak by mÏla b˝t¯Ìzen·, chce-li zpracov·vat zak·zkyurËitÈho rozsahu (pojiötÏnÌ,˙ËetnictvÌ, profesni strukturaa vzdÏl·nÌ zamÏstnanc˘ apod.).PoslednÌ dva po¯adaËe jsou urËenypro za¯azov·nÌ aktu·lnÌch informacÌz »KA, jako jsou bulletiny a roËenkya p¯eklady materi·l˘ ze zahraniËÌ.Jak zd˘razÚuje vedenÌ »KA,shrom·ûdit vöechny pot¯ebnÈmateri·ly na ˙rovni, kter· skuteËnÏposlouûf praktickÈmu vyuûitÌ, nenÌjednoduchÈ, a proto by bylo dobrÈ,kdyby se na tÈto pr·ci spolupodÌleliarchitekti z praxe. PravidelnÏ sesetk·vajÌ s konkrÈtnÌmi poûadavkynap¯fklad v oblastech t˝kajÌcÌch sehonor·¯˘, v˝kon˘, profesnÌchstandard˘.Docela dob¯e lze situacidokumentovat nap¯Ìklad na v˝konecha honor·¯Ìch architekt˘ - jak jepracovnfci komory d˘slednÏ naz˝vajÌ"aby je odliöili od ostatnÌch ¯·d˘, kterÈmajÌ z·vaznou povahu. "Jeden z Ëastose vyskytujtcÌch problÈm˘ se zde t˝k·autorskÈho dozoru a technickÈhodozoru na stavbÏ," upozorÚuje dr.Plos. "Kdo ho m· vykon·vat a v jakÈmpomÏru majÌ mezi sebou b˝t. Komorauû delöÌ dobu architekt˘mdoporuËuje, aby p¯ebÌrali oba - natechnickÈm dozoru z·visÌ kvalitaprovedenÌ stavby a navÌc, rozliöitp¯esnÏ jeho podÌl je Ëasto veliceobtÌûnÈ, nenÌ moûnÈ definovat obecn˝vzorec. MnohÈ z dotaz˘ IzezodpovÏdÏt jedinÏ individualizacÌpodmÌnek." ExistujÌ stavby, u kter˝chtechnick˝ dozor bude jistÏ obtÌûnÏjöÌ,neboù je u nich pouûita ¯ada nov˝chËi mÈnÏ obvykl˝ch technolog¸a materi·l˘, na rozdÌl od ostatnÌch,kde se uplatÚuji klasickÈ technologiev potlstatÏ bez vÏtöfho nebezpeËÌ, ûeby se mohlo v pr˘bÏhu stavby nÏcomimo¯·dnÈho p¯ihodit.Klienti z velkÈ vÏtöiny technick˝44 ARCHITEKT 1-2/96

dozor vyûadujÌ, ovöem nÏkte¯Ì auto¯ise ob·vajÌ, ûe jej nebudou schopniv plnÈm rozsahu zajistit, a tedy o nÏjp¯Ìliö nestojÌ. NÏkdy dokonce samip¯izn·vajÌ, ûe nenÌ ani v sil·chkancel·¯e jej dostateËnÏ zvl·dnout. 'Podle dr. Plose to souvisÌ s tÌm,v jakÈm rozsahu vÏtöÌ architektonick·kancel·¯ musÌ (nebo by mÏla)v podstatÏ obs·hnout veökerÈpot¯ebnÈ profese.Z¯ejmÏ konËÌ doba, kdy bylo moûnÈzakl·dat ne˙plnÈ kancel·¯ea specialisty si v p¯ÌpadÏ pot¯eby jennajÌmat. Klienti st·le ËastÏji poûaduji,aby firma byla pevn· a sk˝tala z·rukyjako celek. V ateliÈrech by tedy mÏlib˝t zamÏstn·ni jak inûen˝¯ispecialistÈ, tak i dalöÌ profesion·lovÈ,zajiöùujÌcÌ veökerou agendu kolemsmluv, ˙ËetnictvÌ a podobnÏ.ARCUSNadace »KA by se mÏla vÏnovatvzdÏl·v·nÌ, rozöi¯ov·nÌ obecn˝chinformacÌ a p¯edn·ök·m.Ke konci roku 1995 bylo na jejÌmkontÏ 1,5 milionu korun. Z tohotoz·kladu by se daly postupnÏ vypisovatgranty, kterÈ by mÏly b˝t zpoË·tkuzamϯeny p¯edevöfm na v˝konprofese.vinVELETRHY A V›STAVYLEDEN-BÿEZEN199623.-25. I. SLOV¡CK› STAVEBNfSALON, 2. roËnfk vöeobecnÈ stavebnÌv˝stavy, HodonÌn, D˘m kultury(Professmedia)5.-8. 2. CONEXPO 96, Praûsk˝stavebnÌ veletrh, Pal·c kultury(Olbron Expo)6.- 8. 2. INFOTHERMA 96, prodejnÌa kontraktaËnÌ v˝stava, Fr˝dlant nadOstravicÌ (Inforpres)6.-8. 2. PO»ÕTA»OV… DNY, prodejnÌv˝stava, VeletrûnÌ pal·c Praha (IDG)7.-10. 2. STÿECHY, PL¡äTÃ,IZOLACE, V˝staviötÏ Ostrava7.-10. 2. CONTEC 96, 6. libereck˝stavebnÌ veletrh, V˝staviötÏ _Liberec (LVT)8.-l0. 2. STAVBA OSTRAVA - jaro 96,Pal·c kultury a sportu, VÌtkovice(Agentura 7)13.-I5. 2. FOR ECO 96, 3. roËnÌkmezin·rodnÌ v˝stavya konference na tÈma ekologiea ˙spory energiÌ, Budova RadiaSvobodn· Evropa (ABF)l3.-16. 2. PRO LEPäf BYDLENÕ 96-RodinnÈ domky, stavebnÌpozemky, finanËnÌ zajiötÏnÌ, nabÌdkasluûeb, ˙pravy byt˘, prvky, .materi·ly, VeletrûnÌ pal·c v Praze(Human)45 ARCHITEKT 1-2/96I4.-15. 2. KONTRAKTA»NÕ DNYN¡BYTKU - Jaro 96, setk·nÌ v˝robc˘,prodejc˘ a odbÏratei˘ za ˙ËelemuzavÌr·nÌ kontrakt˘, BW, Praha(Z centrum)14.-17. 2. N¡BYTEK, V˝staviötÏLiberec (NEOR)21.-24. 2. KOBEXPO 96 - 3. roËnÌkmezin·rodnÌ v˝stavy koberc˘,podlahov˝ch krytin, a bytov˝chdoplÚk˘ M.I.P., V˝staviötÏ PrahaKERAMEX 96 - l. roËnÌk mezin·rodnÌv˝stavy keramick˝chdlaûeb, obklad˘ a sanit·rnÌ techniky,V˝staviötÏ Praha29. 2.- 3. 3. STAVITEL 96 - 2. roËnÌkstavebnÌ v˝stavy, V˝staviötÏLys· nad Labem (ABF)5.- 7. 3. STÿEDO»ESK› STAVEBNÕSALON, 1: roËnÌk vöeobecnÈstavebnÌ v˝stavy, Mlad· Boleslav,D˘m kultury (Professmedia)6.- 9.3. N¡BYTEK - 3. roËnÌkmezin·rodnÌ v˝stavy n·bytkua interierovÈho vybavenÌ BYTOV›A DOM¡CÕ TEXTIL - 2. roËnÌkmezin·rodnÌ specializovanÈ v˝stavybytov˝ch a dom·cÌch textil˘SVÕTIDLA - 2. roËnÌk mezin·rodnÌspecializovanÈ v˝stavy osvÏtlenÌa svitidel, V˝staviötÏ Praha (Incheba)6: 9.3. REGIONEKOTHERM,2. roËnÌk mezin·rodnÌ v˝stavyvyt·pÏnÌ, klimatizace, chlazenÌa ekologick˝ch technologiÌ,tvorby krajiny, mÏst a obcÌ, V˝staviötÏLiberec (Medim)13.-15. 3. FOR ARCH PlzeÚ - l. roËnÌkmezin·rodnÌ stavebnÌv˝stavy, V˝staviötÏ PlzeÚ (ABF)14.-l6. 3. MAGMA 96 -4. mezin·rodnÌ veletrhkamenopr˘myslu,tÏûebnÌho pr˘myslu, stavebnÌchhmot, geologie, geodÈzie, stroj˘a za¯fzenf, Pal·c kultury v Praze(Terinvest)14.-I7. 3. PROFI INTERIER 96-2. mezin·rodnf veletrh interiÈr˘kancel·¯sk˝ch, bytov˝ch,reprezentaËnÌch,obchodnÌch .a provoznÌch prostor, Pal·c kulturyv Praze20.-22. 3. ABC STAVEBNÕCTVA,DOM¡CI REMESELNÕK - 4. roËnÌkMÏstsk· hala Preöov (Sporting)27.-29. 3. MORAVSK› STAVEBNÕSALON -11. pokraËov·nÌ vöeobecnÈstavebnÌ v˝stavy, Olomouc, DK SIDIA,Jeremenkova 36(Professmedia)27.-30. 3. ATIKA 96 -1. mezin·rodnÌveletrh stavebnictvÌ,V˝staviötÏ PrahaRedakËnÌ st˘lKE KONCEPTU⁄ZEMNÕHO PL¡NUAd Mnoho povyku pro nic?(A. Ë. 24/95)PRAHA 2: NELZE VYDAT KONE»N…STANOVISKOS otiötÏn˝mi poznatky J. HorskÈhoa p¯ipomÌnkami v plnÈ m̯esouhlasÌm a kritika formy a zp˘sobup¯Ìstupu ke konceptu je zcelaopr·vnÏn·.éel ani po str·nce obsahu nenÌmoûno Koncept v tÈto dobÏakceptovat. Mimo jinÈ i pro absolutnÌp¯ehlÌûenÌ vöech p¯ipomÌnekmÏstsk˝ch Ë·stÌ, kterÈ jsou v pr˘bÏhuposlednÌch let zpracovatel˘mkonceptu zasÌl·ny. Tyto n·mitky jsoustanoviskem p¯Ìsluön˝ch komisÌv˝stavby a rozvoje mÏsta, ale i obËan˘sam˝ch.VÌm, ûe obdobn· stanoviska majÌi z·stupci ostatnÌch praûsk˝ch obvod˘a tak jako d˘kaz p¯edkl·d·mstanovisko celÈho zastupitelstvaMÏstskÈ Ë·sti Prahy 2. Tytop¯ipomÌnky poukazujÌ na Ëetn·nevhodn· ¯eöenÌ a z·kladnÌ koncepcetohoto elabor·tu a to i v nÏkter˝chzcela z·sadnÌch ot·zk·ch.Ing. arch. ZdenÏk ätolfa, Praha 2Ze stanoviska mÏstskÈ Ë·sti Praha 2V p¯edloûenÈm konceptu ˙zemnÌhopl·nu nebyla akceptov·na d¯ÌvÏjöÌstanoviska MÏstskÈ Ë·sti.a) Poûadujeme humanizaciseverojiûnÌ magistr·ly.b) OdmÌt·me koncepci kapacitnÌkomunikace v PodskalÌ a NuselskÈm˙dolÌ tzv. V˝toÚskÈ spojky a jejÌnapojenÌ na SJM a s tÌm souvisejÌcÌkoncepci novÈho silniËnfho mostu naV˝toni.c) NesouhlasÌme s v˝chozÌ tezÌo dopravnÌm odlehËenÌ trasy Jir·sk˘vmost - Resslova - JeËn· a sezav·dÏnÌm tratÏ vysok˝ch rychlostiSmÌchov - Hl. n·draûÌ, tj. v˝stavbat¯etÌ koleje a novÈ zast·vky OstrËilovon·mÏstÌd) NamÌt·me celkovou neujasnÏnostkoncepce dopravy v centru mÏsta.Vzhledem k malÈmu mϯÌtku(1: 25 000) konceptu nenÌ moûnÈp¯esnÏ urËit hranice funkËnÌch plocha vedenÌ komunikacÌ. TakÈ proto, ûelegenda by mÏla b˝t v ˙zemnÌhopl·nu 1:10 000 rozöf¯ena, nenÌmoûnÈ v tÈto chvili vydat koneËnÈstanovisko a i p¯Ìpadn˝ n·ö souhlass ostatnÌmi Ë·stmi konceptu, kterÈv tomto naöem stanovisku nebylyv˝slovnÏ zmÌnÏny, je t¯eba povaûovatza pouze podmÌnÏn˝.S ohledem na d˘leûitost ⁄P propot¯eby mÏsta a jeho Ë·stÌ bychomuvÌtali, kdyby mÏstsk˝m Ë·stem byloumoûnÏno zpracovat koneËnÈstanovisko na z·kladÏ ⁄P v mϯÌtku1:10 000 a ˙plnÈ legendy, tzn. pozapracov·ni naöich p¯ipomÌnek p¯edkoneËn˝m projedn·v·nÌmv Zastupitelstvu hl. m. Prahy.éIV¡ LIDSK¡ ALEJ?(podle z·kona Ë. 85/1990 o pr·vupetiËnim)Bohnick· peticeZa z·chranuozelenÏn˝ch plochArchitekt 24/95,s ˙vodnÌkem Mnohopovyku pro nic? uû obfh· poBohnicÌch - tentokr·t mezi tzv.laickou ve¯ejnostÌ (ale profesnÏsp¯ÌznÏnou: bydlÌ n·s v BohnicÌchhodnÏ stava¯˘). Kvitov·no je vdÏËnÏa uznale: vaöe kritika magistr·tua ⁄RM za ;,dob¯e utajen˝" a pov˝tceform·lnÌ zp˘sob ve¯ejnÈhoposuzov·nf ⁄P trefila do ËernÈhoa p¯iöla v prav˝, ne-li-spÌöe nejvyööÌËas. M·me zkr·tka s ˙¯adya "urbanisty z moci ˙¯ednÌ" obdobnÈËi shodnÈ zkuöenosti.Povzbudilo n·s, ûe nejsme sami, kohopobu¯uje, kdyû jsme vyz˝v·ni k tzv.ve¯ejnÈ diskusi Ëasto vlastnÏ"s k¯Ìûkem po funuse" (viz p¯ÌpadDelvity aj.) a o vÏcech, kterÈm uû jsouprakticky rozhodnuty jinde, jindy.a jinak, kdyû tzv. varianty absentujÌnebo skuteËn˝mi variantami nejsou(spÌöe z nich Ëouh· direktivnÌsvÈvole), kdyû se zkr·tka ve¯ejnÈprojedn·v·nÌ konceptu ⁄zemnÌhopl·nu vede tak, "aby se vlk naûrala koza z˘stala cel·". Kdyû opÏt "o n·s- bez n·s" rozhoduje vlastnÏ jenspr·vnÌ apar·t navzdory tomu, ûearchitektura, potaûmo urbanismus jeopravdu vÏcÌ ve¯ejnou. NajednoutrûnÌ vztahy a respekt k z·kon˘m.nabÌdky a popt·vky jaksi neplatÌ Ëi."nefungujÌ": z·kaznÌka a popt·vku codo mÏstskÈ infrastruktury, zelenÏ,obchod˘, hromadnÈ dopravy ap. p¯ecep¯edstavuje p¯edevöÌm obËanobyvateltÈ kterÈ aglomeracea lokality, nikoli potenci·lnÌdodavate)È, mÏsto nenÌ ani samo˙Ëel,ani priv·tnÌ paöalÌk moment·lnÏvl·dnoucÌch. (KÈû by ti neodpovÏdnÏodpovÏdnÌ p¯iöli koneËnÏ na to, ûerevokovat sv· p¯edeöl· pochybn·rozhodnutÌ by jim nebylo k hanbÏ, aleke cti!...)Ivan KubÌËek, Ëlen petiËntho v˝boru,Praha 8Z peticeJsme rozhodnÏ proti z·stavbÏ dalöÌchzelen˝ch ploch na. naöem sÌdliöti,kter· je navrhov·na v urbanistickÈstudii Bohnic. Pobu¯ujÌcÌ v tomtoohledu je nap¯Ìklad uû probÌhajÌcÌv˝stavba obchodnÌho domu Delvita naulici LodûskÈ, jÌû padl za obÏù zhrubahektar zastavÏnÈ plochy i vzrostlÈstromovÌ - a to i v situaci, kdyû uû je(za z¯ejmÈ spekulace novÈho , ,vlastnÌka) pÏt let prakticky zcelanevyuûito a trestuhodnÏi neodvolatelnÏ ch·tr· nedalekÈobchodnÌ st¯redisko Krakov.PodobnÏ nepochopiteln˝ je i z·mÏrposkytnout na stavbu novÈhoËerpadla pohonn˝ch hmotozelenÏnou plochu na poË·tku

LodûskÈ ulice mezi obytn˝mi domy,psychiatrickou lÈËebnou a Domovemd˘chodc˘ - pouh˝ch 1600 metr˘ odnovÏ vzniklÈ a uû fungujtcÌ benzinovÈpumpy za »imicemi na zaË·tkuv˝padovky ⁄steckÈ.ZejmÈna vöak protestujeme protizam˝ölenÈmu vyk·cenÌ cca 140vzrostl˝ch lip ve st¯edovÈm p·suLodûskÈ ˙lice.Navrhuje nahradit dosavadnÌautobusovÈ spojenÌ dopravoumodernÌmi, tich˝mi a v˝konn˝mitrolejbusy tyrystorovÈ ¯ady.Pokud by nebyl vyslyöen n·ö z·kladnfpoûadavek na zachov·nÌ 140vzrostl˝ch lip ve st¯edovÈm pruhuLodûskÈ ulice, upozorÚujeme p¯edem,ûe jsme rozhodnuti po p¯ÌkladuövÈdsk˝ch ochr·nc˘ p¯Ìrody br·nitosobnÏ kaûd˝ ohroûen˝ stroma v kritickÈ chvtli vytvo¯it zde ûivoulidskou alej, kter· k·cenÌ zabr·nÌ.DVAKR¡TK HERGETOVÃCIHELNÃAd Zmizel· stavba (A. Ë 23/95)Jak vyuûÌt cihelnu0 tom, zda je pot¯ebnÈ vybudovathotel nebo hotelovÈ za¯Ìzenfs apartmenty na malostranskÈmvltavskÈm b¯ehu, by bylo moûnÈdiskutovat a n·slednÏ najÌt ¯adui jin˝ch zp˘sob˘ vyuûitf pam·tky-Hergetovy cihelny, kterÈ by mohlyznamenat vÏtöÌ kulturnÌ p¯ÌnoshlavnÌmu mÏstu a PraûskÈ pam·tkovÈrezervaci. Na druhÈ stranÏ - objektcihelny, Mal· Strana Ëp.102 b +c vyûaduje pro svou z·chranua revitalizaci tak rozs·hlÈ investice, ûese zatÌm - p¯estoûe v pr˘bÏhuuplynul˝ch skoro t¯iceti let bylavypracov·na ¯ada architektonick˝chstudiÌ - nenaöel investor pro û·dn˝z uvaûovan˝ch zp˘sob˘ vyuûitÌ.KromÏ toho, slouËenÌ jakÈkoliz funkcÌ u regenerovanÈ tzv. provoznÌbudovy Ëp.102 c (s mansardovoust¯echou) a poûadavk˘ pam·tkovÈpÈËe je nesmÌrnÏ obtÌûnÈ.Studie vypracovan· v roce 1994architekty Karlem Doubnerema Liborem Culkou ve t¯ech variant·ch(podle rozsahu zam˝ölenÈhohotelovÈho souboru) ¯eöÌ v tÈto b˝valÈprovoznÌ budovÏ odbytovÈ prostoryhotelu, a to bez z·sahu do fas·da st¯ech. Studie byla.v rozpracovanosti nÏkolikr·tkonzultov·na s Praûsk˝m ˙stavempam·tkovÈ pÈËe, a ve svÈ tzv.minim·lnÌ variantÏ (bez dom˘ Ëp.101,102 a, kterÈ jsou bytovÈa i nad·le urËeny pro bydlenÌ) splnilap¯ÌsnÈ podmÌnky P⁄PP a zÌskala ,kladnÈ stanovisko tohotopam·tkovÈho ˙stavu.TvrzenÌ publikovanÈ v Architektu, ûeby nov˝ hotel zaujal prostor od»ertovky po M·nes˘v most, kterÈvyplynulo snad z neznalosti, tedynem˘ûe obst·t. NavÌc je t¯ebazd˘raznit, ûe novÏ vznikl˝ hotel bynezmÏnil naprosto nic namalostranskÈm panoramatu - najednom z poslednÌch ˙sek˘46 ARCHITEKT 1-2/96neregulovanÈho vltavskÈho n·b¯eûÌ.Jedin· hmota navÌc je tudvoupodlaûnÌ spojovacf krËekumÌstÏn˝ dovnit¯ are·lu. Tutoohleduplnost naprosto nesdÌlÌ jin·hotelov· stavba, kter· se v souËasnÈdobÏ p¯ipravuje na protÏjöÌm,staromÏstskÈm b¯ehu (Four Seasonspozn.red.).Hergetovu cihelnu lze snad dnes jeötÏzachr·nit tÌm, ûe dostane zcela novou- t¯eba i "komerËnÌ" - funkci, zap¯edpokladu, ûe jeji vyuûitÌ budev souladu s p˘vodnÌm vnit¯nÌmËlenÏnÌm objektu, a p¯i zachov·nÌexteriÈru - tedy bez nov˝ch vik˝¯˘a st¯eönÌch oken. Poûadavky nav˝hradnÏ kulturnÌ vyuûÌv·ni stavbybez toho, ûe by byly podloûenyz·jmem konkrÈtnÌho investora,mohou naopak vÈst k dovröenfdevastace tÈto nemovitÈ kulturnfpam·tky.Jan. E. SvobodaPozn. red: V souËasnÈ dobÏ st·lejeötÏ nejsou vy¯eöeny majetkopr·vnivztahy , probih· soud meziuûivatelem ing. Moravcema MÏstskou Ë·stÌ Praha 1.Studie hotelu architektů K Doubnera a L. CulkrJPohledREAKCE AUTORŸ PÿfSPÃVKUSlova "ob¯Ì hotel" neznamenala velkÈnovostavby na mÌstÏ cihelny, coûjsme v Ël·nku nezd˘raznili, a za coûse tÌmto omlouv·me. "Ob¯Ì" by hotelnebyl v˝ökou, ale rozlohou (i bezzmÌnÏn˝ch Ëp.101 a 102a, o kter˝chjsme se domnÌvali, ûe jsou dokomplexu tÈû zahrnuty) a hlavnÏcelou myölenkou, kter· z doposudobytnÈ a klidovÈ zÛny dÏl· prost¯edÌËistÏ komerËnÌ. Projekt hotelu sicenesah· aû tÏsnÏ k M·nesovu mostu,ale rozhodnÏ jiû zmÌnÏnou plochuzabÌr· z valnÈ vÏtöiny; problÈm vöakstejnÏ leûÌ jinde. StavebnÌ ˙pravy nahotel by nen·vratnÏ poznamenalycihelnu i öirokÈ okolÌ; jen stÏûÌ si lzenap¯Ìklad p¯edstavit stavbu gar·ûÌ,.jichû by bylo bezpochyby zapot¯ebÌ.Projekt hotelu je vöak zaûehn·na majitel - obvodnÌ ˙¯ad Prahy 1- uûzapoËal se zajiöùovacÌmi pracemipoloz¯ÌcenÈ budovy (statickÈ zajiötÏnÌ,konzervace zdÌ, se stavbau novÈhokrovu se m· zaËÌt na ja¯e). V nejbliûöÌdobÏ bude zad·no i vypracov·nÌnejprve studie a potÈ i projektu nakulturnÌ vyuûitÌ zrekonstruovanÈHergetovy cihelny.Richard Biegel, Karel Novotn˝P˘dorys vstupnÌho podlaûÌDOKTOR BORBONIUSA DAREXJosef Tenclv Liter·rnich nouin·ch 1/9ÛOfici·lnÌ n·zev v˝stavyv. Muzeu hl. mÏsta Prahy znÏlRudolfinsk· lÈk·rna Maty·öeBorbonia na KoÚskÈm trhu. MÏl jsemmoûnost vidÏt vystavenÈ p¯edmÏtyp¯Ìmo na mÌstÏ archeologickÈhov˝zkumu pod Darexem, kdy bylyobjevov·ny ve studnÌch a v prostor·chdomu U T˘nsk˝ch. »Ìm dÈle jsem nanÏ hledÏl, tÌm vÌc se mi vkr·dalamyölenka: Mohou nahradit tyto jistÏunik·tnÌ n·lezy ztr·ty, kterÈ bylyzp˘sobeny z·chrann˝marcheologick˝m v˝zk˙mema n·slednou stavebnÌ ËinnostÌ?Z celÈho domu U T˘nsk˝ch z˘stalsnad (?) zachov·n nepatrn˝ zbytek seschody, podlahou a zdivem, ostatnÌn·lezy - to znamen· dalöÌ Ë·sti domus hospod·¯sk˝mi budovami,studnÏmi, vËetnÏ velmi cennÈhogotickÈho roubenÌ, to vöe bylozniËeno, vybagrov·no pro podzemnÌgar·ûe. Tento vandalismus podpo¯ilaarcheologick· obec praûsk·, Praûsk˝˙stav pam·tkovÈ pÈËe, odborpam·tkovÈ pÈËe a praûsk˝ magistr·t.P¯estoûe se snaûili navodit dojem, ûeBorboni˘v d˘m z˘stane zachov·n,stavebnÌk Baöta prosadil svou-˙stupek v zachov·ni nepatrnÈhofragmentu rozlehlÈho objektus jak˝msi pokusem prezentov·nÌdokumentace v˝zkum˘ a n·lez˘v prosto¯e "minimuzea", oddÏlenÈhosklenÏnou stÏnou od parkoviötÏ, m·dÏlat dojem kulturnosti stavebnÌka.PodÌv·me-li se na pr˘bÏh a tahanices pam·tk·¯i p¯ed stavbou novÈhoDarexu, skuteËnost vyznÌv· jinak.Byla zniËena pam·tka na ËlovÏka,kter˝ p¯es svÈ chyby prok·zal osobnÌodvahu, p¯estoûe mu osud uötÏd¯ilvelmi tvrdÈ r·ny, a to nejen obraznÏ.Archivni prameny ¯ÌkajÌ, ûeBorboniova lÈk·rna byla postoupenakl·öternÌ nemocnici u Milosrdn˝chbrat¯Ì, kde by snad mohla b˝tzachov·na dodnes.Jsou tedy n·lezy z archeologickÈhov˝zkumu pouze nepot¯ebnÈ. nebopoökozenÈ p¯edmÏty nebo p¯edmÏtyzniËenÈ p¯i drancov·nÌ? Ale proË by jevoj·ci h·zeli do studnÏ?V˝stava jistÏ pom˘ûe ¯eöit tutoot·zku, ale n·ö problÈm z˘st·v·nevy¯eöen. Jak v honbÏ za ziskemzabr·nit niËenÌ pam·tek v Praze,kterÈ nab˝v· katastrof·lnich rozmÏr˘.Jak zabr·nit tÈ kamuft·ûi, kdy zapreferov·nÌm jistÈ Ë·sti celku seskr˝v· zniËenÌ samÈ podstaty? Jako17. stoletÌ zniËilo ûivot Borboni˘v,tak konec 20. stoletÌ jednou provûdyzlikvidoval mÌsto, kde ûil. Neni uûnic, jen p·r st¯ep˘ bude p¯ipomÌnatosobnÌho lÈka¯e cÌsa¯e Rudolfa II. aMaty·öe.Kv˘li nÏkolika st·nÌm v podzemnÌchgar·ûÌch zniËit gotick˝ d˘m s jehohistoriÌ je barbarstvÌ, kterÈ neomluvÌnic.Kr·ceno A.

MonitorČeská pojišovna a finanční úřad v ChotěbořiKlient: Česká pojišovna Praha a Finanční úřad Hradec KrálovéAutoři: ing. arch. Lubomír Driml, interiér akad. arch. Miroslav ŘepaDodavatelé: SOSTAF Heřmanův Městec, interiéry firma Šrámek,SkutečRealizace: říjen 1993 - září 1995Náklady: 32 milionů KčStav p¯ed rekonstrukcÌPivovar Radegast v NoöovicÌchKlient: Pivovar Radegast, a.s., NoöoviceAuto¯i n·vrhu: technologick· Ë·st - ing. Josef»erm·k, stavebnÏ-architektonickÈ ¯eöenÌ - ing.akad. arch. Pavel ProvaznÌkZpracovatel projektu: Potravinoprojekt, spol. s r.o.,,Brno, DIO, s.r.o., Hradec Kr·lovÈDodavatel stavby: ZlÌnstav, a.s., ZlÌnDodavatel technologie: MEURA Belgie, ZW HradecKr·lovÈ, PacovskÈ strojfrnyDod·vatel interiÈru: firma äkrabal Fr˝dek-MÌstekRealizace: ¯Ìjen 1993-srpen 1994N·klady: technologie 230 mil. KË, stavby 68 mil. KËSnimky archiv autor˘47 ARCHITEKT 1-2/96

ENGLISH SUMMARYpg.12THREE LECTURES BY KENNETHFRAMPTONRostislav äv·chaOn Monday, December 4th, theColumbia University ProfessorKenneth Frampton arrived in Pragueon an invitation by the Institute.ofArt History AV »R and stayed the nextsix days. Besides examining Prague,Brno, and ZlÌn architecture, atten- 'ding studio, television, and magazineinterviews, a fiery debate lasting untilafter mid-night, and a quiet breakfastin the Neo-Renaissance banna Villa, .he introduced his famous bookModern Architecture: A CriticalHistory for the Prague and Brno publicin three unforgettable lecturesextracted from the last two chaptersofthe third (1995) publication of thisbook.Beginning with the Applied Schoolof Architecture AVU where he unveiledhis concept "CriticalRegionalism," Frampton gave thenext two lectures in the Faculty ofArchitecture, VUT in Brno, and theCzech Republic Academy of SciencesBuilding, basically expanding uponthe theme of the first. In the firstpublication of Critical History from1980, this theme was left out. Afterthe appeal of Dalibor Vesel˝, however,Frampton deliberately studiedthrough the philosophy of PaulRicoeur on the relationship of worldcivilisation and national culture andhe realised how important Ricoeur'sphilosophy is for the understandingof the development process in contemporaryarchitecture. The pressureson the world civilisations andindividual national cultures of ourera, represented as manifestations ofmodern technology, are immense.Several national cultures, the "ethicaland mystical humanity," cannot survivethis consolidation of world civilisation.Ricoeur inspired Frampton's questionas to being modern but at thesame time maintaining an identity ofnational culture. According toFrampton cultural criticism is a consciouslypolished balance and tensionbetween world civilisation and nationalcultures. It is not possible to lookfor the basis of "Critical Regionalism"in the "cheap sentimentality" of Post-Modernism.Frampton also stated that, despitethere being some use.of "stars" inarchitecture, such as those commonlyfound in the US and Great Brittian(where a lack of work is severly limitingcreative opportunities), the keyto the new architectural idea is not inthe hands of these individuals. Thearchitectural culture of certain worldnations who have maintained a continuoushigh level of work on the otherhand is highly valueable; in the48 ARCHITEKT 1-2/96instances he spoke of (France,Finland, Spain, and Japan) as havingmaintained this standard for the pastten years, the predominant characteristicwas that cultural support, whetherit be state or private, was wellestablished and maintained. Havingseen five days of the Czech RepublicMr Frampton recognised the similaritiesbetween Czech and Finish architecture.Mr Frampton's lectures were untiringand always well-developed. Wehope that we will see more of him inthe future.pp.13-22THE PRAGUE CASTLEThe Lion CourtyardJosef Pleskot, Radek LampaThe "Lion's Courtyard" Renaissancebuilding, which has been changingfrom the period of King Rudolf untilthe l8th century, has been recentlyreconstructed by architect JosefPleskot.In the beginning of its history it wasnot a very important building in relationto the whole Prague Castle. Butafter Chotkova St. was built, and thereappeared a new connection betweenthe castle and the city, it becamethe entrance building and thereforeof heightened importance.The architect uses old motifs in newforms, while at the same time usingoriginal Renaissance decoration: forexample a newly found Renaissanceceiling painting located in the restaurantsalon. The stucco facade hasbeen simplified in decoration andgiven a new bright color. The chimneyshave been re-styled. The lion asa symbol of life is applied on sculpturalreliefs throughout the object andthere are two huge sandstone lionstatues that optically separate thespace of the new restaurant on theground floor.There is a new supplementary wingwith a terrace, housing the restaurantservices. This object has a sandstonecubist mural, and above it is thetransparent form of the terrace forthe coffee house. .Fig OrchardMartin RoubÌkWith the planned opening of theJelen Moat to the public, there willalso be the prepared revitalisation ofthe Fig Orchard beneath the King'sSummer Palace, which has a historydating from the end of the sixteenthcentury.Entrance to the President¥s OfficeIvo KoukolThe entrance to the Presidents officealong with the Central Wing of theNew Palace is being developed accordingto the project of Architect Mo¯käÌpek. This new entrance with its trianglularflight of steps that have apanoramic view of the inner space,will be open in the beginning of 1996.The New Head Architect for thePrague Castle, Bo¯ek äÌpekJan Man, Ji¯i Horsk˝Mr äÌpek is the first head architectfor the Prague Castle since the FirstRepublic: fulfilling the function ofworking with the President andPrague Castle Management in developingthe concepts of the various reconstructionsto best utilise the Castle'sspace.Among his projects are thePresidential study, the seating in theSpanish hall, and the new entry tothe Presidential office.pp. 23-32ACADEMY OF CREATivE ART INPRAGUE SCHOOL OF ARCHITEC-TURE PROF. EMIL PÿIKRYL, GRA-DUATING CLASS EXHIBITIONComments by Mr P¯ikryl, Consulateof the Czech Republic to ShanghaiJi¯Ì Horsk˝ .The graduating exhibition of ourschool introduced projects of theextension of museums. I am findingthat through my students I am exploringthemes that I would like to workout myself. I'm interested in institutions.The theme is a basis for an exerciseof intellect and creativity. It'simportant to raise the.theme so theresult is increasing the capacity of thetask itself, every answer is then creatinganother question. The result istherefore also a certain hygiene,because if we are not able to developthe result of the theme and give it agraphic 3D form, we will end up onthe ground of pure philosophy.A little while ago I was supposed togive a lecture in Norway. I decided totalk about city halls and StaromÏstskÈnam. I am frightened that we werenot able to find an architectural answerfor this task in Prague. The fact isthat the city itself doesn't feel a needto talk about the formation of its owncenter and to understand the correctionas a need in the first place. If oursociety wants to be structured it alsohas to learn how to.accept institutionson the right level. Society willnot work without them. The wholeStaromestske nam. is deformed; ifonly for the reason that it doesn'thave a focus - a social center. Thematerialisation of correcting this problemportends also an understandingof the institution of a city hall. Theproblem is that we are not able todefine architecturally our institutions(the only serious attempt is a parliamentby Prager, as of yet unaccepted).For example museums andschools were defined for us in thel9th century, and on some occasionsin the First Republic, as an interventionby the state to define the basicform of these institutions. This waythe state influenced the whole culture.I have a feeling that now we don'tfeel a necessity to formulate ourselvesby ourselves. We are afraid of`architects,that we don't know what ourinstitutions are about, of architecturaldefinition, or even to solve anyt-

hing because that would announce anopinion. Nowadays we talk about asenate hall. When we say thearter,you can imagine for example theNational Theater. But what is a senatehall? Valdötejn Palace?Our class is preparing a trip for thearts. We are going to visit severalarchitecturally important places inhistory. I remember what Masaryksaid, "there is no progress in art:" tothe fact of "a lack of communicationin aesthetic experience." Through theprocess of nomenclature we arelosing the essence of excitement andsecrecy.National-ethnographic Museum inPragueJ·n Studen˝The idea of the Museum as an institutionof "the scientific picture of,our country," which was its name inthe 19th century, was attached to`development,' and needs adaptationto suit today's conditions. The actualthemes of the.work draw near theEthnographic Exhibition rendered in1995 and they consider their work asa benefit to the exhibition in Praguein 1895.I have created the museum as a collectionof the pavilions with the focusbeing the Kinsk˝ villas. The area issituated in the historical front of theKinsk˝ gardensThe Kinsk˝ villa, äv˝c·rna, and therestaurant all arose from the sameera (1828 - 31) and are .in the originalgarden: representing the classiciststyle in Bohemia.The New Building.In the lower part of the park, whereoriginally stood the SVU M·nesPavilion in 1902 (J. KotÏra), is locatedan entrance vilion. It is intended asa public information center (library,travel office, recreation hall) andsimultaneously could be used toaccommodate researchers and custodians.The exhibition pavilion for the expositionof popular creative art is in theupper part of the gardens, on the spacethat used to be an orange orchard.The spatial concept is established onthe contrast of massive material squeezedinto the narrow terrace withalternating dense and empty spaces.The Garden.The Kinsk˝ garden is a part of thescarce landscape in the Prague regionand therefore its character as anEnglish park is preserved as much aspossible. The upper part, the northwestpart of the garden is a renewedfruit orchard to conserve the historicalstock.Albertov University LibraryRudolf NetÌkThe concept arises from the idealvision of a university library. As aresult of the discussions on the contemporarytendencies to broadcastmass-media information, I am inclinedmore toward the classical conceptsof a library. The building's compositionis classical, and stems fromthe proportions and compositionprinciples of the Albertov building. I49 ARCHITEKT 1-2/96have attempted to describe the notionof this important building for publiclypresenting books and culture in amanner analogous to that whichwould be used by the building of thephilharmonic to present music, or amuseum, history.Addition to the Industrial ArtMuseum in PraguePavel RydloThe project starts with enhancingthe advantages of a museum buildingto exhibit objeets, and additions totheservice portion.The addition is in a T-configuration,with a modus of 3.5m, exactly like theSchulzt Museum. Its far side creates acorner to Palachov· n·m. Betweenthe addition and the museum is awaiting courtyard. The support constructionof the addition is exposed.There are square panels of milk-Okalux-glass with a circle viewpointof sheer glass. Toward the square thebuilding is surrounded by panels offinished concrete. The skirting of thebuilding is a rough surface, and thehigher parts are smooth - brushed.pp. 33-35ISLANDS OF CULTIVATIONOn Sborwitz's Reconstruction of TheMuseum of Art in Olomouc,1993-95Rostislau äv·chaA resultant disadvantage of the rapidcultural velopment in the CzechRepublic after 1989 is that today weend up without any balance of newlyopened galleries and exhibition halls.The personal activities of theOlomouc Museum of Art workersalong with the architecture of MichalSborwitz, helps to counteract thisimbalance.In 1989 the Olomouc Museum ofArt, in order to compensate for itslack of exhibition space, acquired abuilding complex on 47 Denisov· St.The construction history of this areacan be traced back as early as 1246; .after several different uses finally theoriginal historical building was demolishedin 1843, and a prison was builtin the Empire Style. The form of thecomplex today is the work ofOlomouc's builder Jaroslav Kova¯Ìkfrom 1915-20.Pavel Zatloukal, the manager of theMuseum of Art, with his colleagueMichal Soukup and other workersstarted the reconstruction of thiswing of the street. Their more or lessoriginal work was done in a highlyprofessional manner. However, as aresult of problems they faced in dealingwith the mezzanine level and thehuge late Empire Style trusses, theycalled upon the help of architectMichal Sborwitz, whose previouswork promised a sensitive and imaginativeapproach to the object.The small height of the mezzanineSborwitz dealt with through smoothdimensions of panels and built-in partitions.The next more complicatedtask he encountered in dealing withthe height of the floor, where themore bulky wood trusses obstructedfreedom of movement and made itimmensely more difficult to lay thenew floor. Michal Sborwitz respectedthe "valuable age" of the trusses andrevealed to the visitors them almost 'everywhere, as a result of which hehad to give the floor a peaceful slant.The space was named the "slopingsurface of the twentieth century." Inorder to complete the connectionthrough the halls with the more inferiorspace of the mezzanine, Sborwitzdared to stick to wood constructionwith a new steel spiral staircase: whoseNeo-functionalist dress resulted ina sign of the new central tloor, butalso remained a reminder of themodernity in the old noble environment.The narrow stair allowed theinclusion of the bridge and turret ofthe Mansard roof. The walls of theturret the architect opened, extendingthe beautiful panoramic view ofOlomouc to the visitors.In the museum hall Pavel Zatloukaland his workers are building a worldaround themselves suitable to theirhigh claims on architecture.Sborwitz's adjustments to theMuseum of Art give at least somedirection away from the mistakenpath of this building's history.p9. 44ENDANGERED BUILDINGSJan E. SvobodaThe recent demolition of the"fatraportion of »KD - on the southernside of Plzen St. in Prague-SmÌchov,will be followed by the more importantestablishment situated betweenPlzeÚsk· and Kartouzsk· Sts. thatwas created not only with the constructionof an interestingly supportedmain-hall structure (from c.1900), but as well with the nearbySecessionist Ringhoffer Villa by architectOsvald PolÌvek. The villa wasmost recently used as a health care.center.The conservationists absolutelyreject the extent of the the SmÌchovComplex demolition and demand there-development of the main-hall project,which could be used as a multifunctioncenter. This complex shouldbe developed in accordance with thehistorical character of the area.pg. 44MEDALIONJosef Saka¯ZdenÏk LukeöThis year will mark one hundredand forty years since the birth ofArch. Josef Saka¯, simultaneouslypassing sixty years since his death.Today he resides among the manypractically forgotten architects fromthe break of the century, however, inhis time he was a highly respectedpersonality.After studying in the CzechTechnical University he travelledthroughout Italy, and finally settledin Prague-KarlÌn. Throughout hislife he created Neo-Renaissance,

Secessionist, and Classism projects.Among the most prominent beingtwo buildings for the Charles'University Philosophy Faculty. If welook at the composition of the cornertoday, we can appreciate Saka¯'sClassicism, which gave the squaredignity and at the same time did notcompete with the most dominant piece- Rudolfinum.As a reminder of his abilities, Saka¯was awarded - one of the first - anhonorary doctorate in technical science,and was likewise a member ofthe Czech Academy of Science andArt.pp. 40-41EXHIBITION OF MIROSLAVLORENCZlin's Modern Architecture andPrague Avant-garde in the House ofArt in ZlÌnKate¯ina Paûoutoo·The Functionalist work of this 30'sZlÌn architect is introduced in thecontext of its relationship with therenowned Prague FunctionalistJaromÌr Krejcar.Miroslav Lorenc.The relationship between Krejcarand l.orenc could be taken as therelationship between "pupil" and"mentor." In fact though, a student ofKrejcar, Lorenc.was not. After completinghis studies at the PragueAcademy of Art (under Profs. JanKotÏr˝ and Josef GoË·r) he workedfrom 1927, for probably two years, inthe studio of Krejcar. Lorenc sharedin the work on several projects between1927-29, including the competitionproject of the parliament.inPrague, on the Lentensk· lay-out(1928), and on the realisation of thePrague cultural masterpiece - theUSSR Pavilion.After the working in Krejcar's studio,Lorenc managed two projects forBaùa in a newly built square inPrague - a hotel and a cinema (notrealised). He also worked on a schoolproject in an area where there werealready projects from Frantiöek LydieGahura. In this work he sustains theFunctionalistic schemes, with possibleinfluences of the project for theLetensk· layout, but which were nonethelessby no means common forFunctionalism. After he left Baùa,which occurred as a result of a disputeover the financing in the cinemaproject, Lorenc projected the cottagesand apartments for the Pod¯evn˝Coop (1931-33).During the next portion of Lorenc'swork in architecture he created severalcommercial and residential buildingsin ZlÌn. The influences of thework done with Krejcar are in no waydirectly manifested in the work here,though some indirect influence canbe found.The end of Miroslav Lorenc's life isconsiderably dramatic. Lorenc wasexecuted in 1943 in Vratislav afterbeing imprisoned for anti-nazi activity.From that last year of his life50 ARCHITEKT 1-2/96sprang several released architecturalsketches inspired by the PerretBasilica in La Raincy and SovietConstructivism.pg. 38LOOKING FOR THE BASE OF ART-WORKLenka Lindaurov·The Canadian artist DavidRabinowitch, currently living in NewYork, is exhibiting his work in Praguebased on his sketches from the sixties.He is coming back to the timewhen he was looking for the essenceof the work, after his painting and"color" years: going to simple andrandomly assembled sheets of curvedmetal and minimal shapes of basicgeometrical principles. In his workwe can also see similarities to thelater works of the Czech artistStanislav KolÌbal.pg. 41PRILIMINARY, BUT NOT PREMATUREThe Historicat Volume of CzechArchitecture,1945-1995Marek Pokorn˝The publication, which stood as thefirst attempt to summarise, or at leastdescribe, the "development" of architecturein the Czech Republic afterWWII; probably doesn't need criticism.The volume explicates a chronologicalreading of Czech post-war architecturalcreations, which are graspedabove all in their "individual" achievements- buildings. The urbanism,the reconstruction of historical complexesand buildings, landscaping,interiors, and design all receive sufficientdevotion in the "complete" study.A specific chapter creates theview of the work of architecturalimmigrants and generally formulatsthe summary of the transformationwhich they created in the 90's forCzech architecture.The chronological articulation inthe publication standardly orientsitself according to a combination ofsocial historical epochs (1948,1956,1970) - which do not only havemeaning for Czech post-war architecture- and the logical developmentof architectural ideas. The comprehensibleandnatural insufficiency andinconvincingness of the structuraldevelopment is well-balanced withthe specific chapters on the characterof certain architectural movements.There is, though, the question ifwhether for example there is not missinga study of the reception of Post-Modern paradigms in the CzechRepublic. It would have been usefulas well to configure the summary,which rose in the framework of projectedorganisation of old types, asattempts in cooperatÌon by officialspheres and from the 80's on thebasis of private studios or as the programsof coalitions.The standard of the volume is not,however, balanced and sways frombenefit to benefit as much from thestandpoint of presenting informationas from the standpoint of its presentationclarity The most exceptionallysuccessful studies undoubtedlybelong to Rostislav ävacha and PetrKratochvÌl. These exquisite examplesrepresent fundamental ingenuity anda carefully developed entrance intothe problems.In conclusion, it could be understood,in recognising the volume as anadvancement of the issues which it.helps to formulate, as well as in consideringits mistakes, that the volumequite successfully presents the mannerto begin the "construction" of thecomplex notions of Czech post-wararchitecture.pg. 8-11COMPETITION FOR THE HYPO-BANK PROJECT ON NAM. REPUB-LIKYReaction II -A Subjective View ofUrbanismMiroslav BaöeNot long ago the public presentationof the nam. Republiky/Hypobankcompetition, which had as an aim notonly the design for the new buildingbut also the solution for the square,was made. The square, which hasbecome a square essentially of its owndevelopment - that is without therehaving ever been any direct intentionto make it a square, was seen by thepromoters of the competition asbeing an important intersection ofthe Sts. Na Po¯ÌËf and V Celnici.With the lack an intentional direction,there spontaneously arose a rivaliybetween the completion of thesquare and the more concrete tasks,in which one architectural objectreigned supreme. This result wassupported by the opinion that thesquare is practically fixed to satisfactionand that it originally was not asquare in the first place. In this phasethe quasi-square was not able tosurmount its shadow as a "trafficintersection: ` Unfortunately.pg. 39MEIER DIDN'T PURSWAYED BUTFRAMPTON DIDKarel DoleûelThe general consensus in Brno ofMeier's presentation by most architecturalstudents and professionalswas that it lacked indepth value,being that he showed only slides withoutany developmental comments.On the other hand KennethFrampton wonderfully explicated hisconcept "Critical Regionalism," andadded that "if someone would translatehis recent publication into Czech,he would be willing to add to it a sectionon Bohemian and Moravianarchitecture between the world wars."Translation and SummaryJason P. Boisvert