Sen·to¯i ve ValdötejnskÈm pal·ci? - Tutorial.cz

LodûskÈ ulice mezi obytn˝mi domy,psychiatrickou lÈËebnou a Domovemd˘chodc˘ - pouh˝ch 1600 metr˘ odnovÏ vzniklÈ a uû fungujtcÌ benzinovÈpumpy za »imicemi na zaË·tkuv˝padovky ⁄steckÈ.ZejmÈna vöak protestujeme protizam˝ölenÈmu vyk·cenÌ cca 140vzrostl˝ch lip ve st¯edovÈm p·suLodûskÈ ˙lice.Navrhuje nahradit dosavadnÌautobusovÈ spojenÌ dopravoumodernÌmi, tich˝mi a v˝konn˝mitrolejbusy tyrystorovÈ ¯ady.Pokud by nebyl vyslyöen n·ö z·kladnfpoûadavek na zachov·nÌ 140vzrostl˝ch lip ve st¯edovÈm pruhuLodûskÈ ulice, upozorÚujeme p¯edem,ûe jsme rozhodnuti po p¯ÌkladuövÈdsk˝ch ochr·nc˘ p¯Ìrody br·nitosobnÏ kaûd˝ ohroûen˝ stroma v kritickÈ chvtli vytvo¯it zde ûivoulidskou alej, kter· k·cenÌ zabr·nÌ.DVAKR¡TK HERGETOVÃCIHELNÃAd Zmizel· stavba (A. Ë 23/95)Jak vyuûÌt cihelnu0 tom, zda je pot¯ebnÈ vybudovathotel nebo hotelovÈ za¯Ìzenfs apartmenty na malostranskÈmvltavskÈm b¯ehu, by bylo moûnÈdiskutovat a n·slednÏ najÌt ¯adui jin˝ch zp˘sob˘ vyuûitf pam·tky-Hergetovy cihelny, kterÈ by mohlyznamenat vÏtöÌ kulturnÌ p¯ÌnoshlavnÌmu mÏstu a PraûskÈ pam·tkovÈrezervaci. Na druhÈ stranÏ - objektcihelny, Mal· Strana Ëp.102 b +c vyûaduje pro svou z·chranua revitalizaci tak rozs·hlÈ investice, ûese zatÌm - p¯estoûe v pr˘bÏhuuplynul˝ch skoro t¯iceti let bylavypracov·na ¯ada architektonick˝chstudiÌ - nenaöel investor pro û·dn˝z uvaûovan˝ch zp˘sob˘ vyuûitÌ.KromÏ toho, slouËenÌ jakÈkoliz funkcÌ u regenerovanÈ tzv. provoznÌbudovy Ëp.102 c (s mansardovoust¯echou) a poûadavk˘ pam·tkovÈpÈËe je nesmÌrnÏ obtÌûnÈ.Studie vypracovan· v roce 1994architekty Karlem Doubnerema Liborem Culkou ve t¯ech variant·ch(podle rozsahu zam˝ölenÈhohotelovÈho souboru) ¯eöÌ v tÈto b˝valÈprovoznÌ budovÏ odbytovÈ prostoryhotelu, a to bez z·sahu do fas·da st¯ech. Studie byla.v rozpracovanosti nÏkolikr·tkonzultov·na s Praûsk˝m ˙stavempam·tkovÈ pÈËe, a ve svÈ tzv.minim·lnÌ variantÏ (bez dom˘ Ëp.101,102 a, kterÈ jsou bytovÈa i nad·le urËeny pro bydlenÌ) splnilap¯ÌsnÈ podmÌnky P⁄PP a zÌskala ,kladnÈ stanovisko tohotopam·tkovÈho ˙stavu.TvrzenÌ publikovanÈ v Architektu, ûeby nov˝ hotel zaujal prostor od»ertovky po M·nes˘v most, kterÈvyplynulo snad z neznalosti, tedynem˘ûe obst·t. NavÌc je t¯ebazd˘raznit, ûe novÏ vznikl˝ hotel bynezmÏnil naprosto nic namalostranskÈm panoramatu - najednom z poslednÌch ˙sek˘46 ARCHITEKT 1-2/96neregulovanÈho vltavskÈho n·b¯eûÌ.Jedin· hmota navÌc je tudvoupodlaûnÌ spojovacf krËekumÌstÏn˝ dovnit¯ are·lu. Tutoohleduplnost naprosto nesdÌlÌ jin·hotelov· stavba, kter· se v souËasnÈdobÏ p¯ipravuje na protÏjöÌm,staromÏstskÈm b¯ehu (Four Seasonspozn.red.).Hergetovu cihelnu lze snad dnes jeötÏzachr·nit tÌm, ûe dostane zcela novou- t¯eba i "komerËnÌ" - funkci, zap¯edpokladu, ûe jeji vyuûitÌ budev souladu s p˘vodnÌm vnit¯nÌmËlenÏnÌm objektu, a p¯i zachov·nÌexteriÈru - tedy bez nov˝ch vik˝¯˘a st¯eönÌch oken. Poûadavky nav˝hradnÏ kulturnÌ vyuûÌv·ni stavbybez toho, ûe by byly podloûenyz·jmem konkrÈtnÌho investora,mohou naopak vÈst k dovröenfdevastace tÈto nemovitÈ kulturnfpam·tky.Jan. E. SvobodaPozn. red: V souËasnÈ dobÏ st·lejeötÏ nejsou vy¯eöeny majetkopr·vnivztahy , probih· soud meziuûivatelem ing. Moravcema MÏstskou Ë·stÌ Praha 1.Studie hotelu architektů K Doubnera a L. CulkrJPohledREAKCE AUTORŸ PÿfSPÃVKUSlova "ob¯Ì hotel" neznamenala velkÈnovostavby na mÌstÏ cihelny, coûjsme v Ël·nku nezd˘raznili, a za coûse tÌmto omlouv·me. "Ob¯Ì" by hotelnebyl v˝ökou, ale rozlohou (i bezzmÌnÏn˝ch Ëp.101 a 102a, o kter˝chjsme se domnÌvali, ûe jsou dokomplexu tÈû zahrnuty) a hlavnÏcelou myölenkou, kter· z doposudobytnÈ a klidovÈ zÛny dÏl· prost¯edÌËistÏ komerËnÌ. Projekt hotelu sicenesah· aû tÏsnÏ k M·nesovu mostu,ale rozhodnÏ jiû zmÌnÏnou plochuzabÌr· z valnÈ vÏtöiny; problÈm vöakstejnÏ leûÌ jinde. StavebnÌ ˙pravy nahotel by nen·vratnÏ poznamenalycihelnu i öirokÈ okolÌ; jen stÏûÌ si lzenap¯Ìklad p¯edstavit stavbu gar·ûÌ,.jichû by bylo bezpochyby zapot¯ebÌ.Projekt hotelu je vöak zaûehn·na majitel - obvodnÌ ˙¯ad Prahy 1- uûzapoËal se zajiöùovacÌmi pracemipoloz¯ÌcenÈ budovy (statickÈ zajiötÏnÌ,konzervace zdÌ, se stavbau novÈhokrovu se m· zaËÌt na ja¯e). V nejbliûöÌdobÏ bude zad·no i vypracov·nÌnejprve studie a potÈ i projektu nakulturnÌ vyuûitÌ zrekonstruovanÈHergetovy cihelny.Richard Biegel, Karel Novotn˝P˘dorys vstupnÌho podlaûÌDOKTOR BORBONIUSA DAREXJosef Tenclv Liter·rnich nouin·ch 1/9ÛOfici·lnÌ n·zev v˝stavyv. Muzeu hl. mÏsta Prahy znÏlRudolfinsk· lÈk·rna Maty·öeBorbonia na KoÚskÈm trhu. MÏl jsemmoûnost vidÏt vystavenÈ p¯edmÏtyp¯Ìmo na mÌstÏ archeologickÈhov˝zkumu pod Darexem, kdy bylyobjevov·ny ve studnÌch a v prostor·chdomu U T˘nsk˝ch. »Ìm dÈle jsem nanÏ hledÏl, tÌm vÌc se mi vkr·dalamyölenka: Mohou nahradit tyto jistÏunik·tnÌ n·lezy ztr·ty, kterÈ bylyzp˘sobeny z·chrann˝marcheologick˝m v˝zk˙mema n·slednou stavebnÌ ËinnostÌ?Z celÈho domu U T˘nsk˝ch z˘stalsnad (?) zachov·n nepatrn˝ zbytek seschody, podlahou a zdivem, ostatnÌn·lezy - to znamen· dalöÌ Ë·sti domus hospod·¯sk˝mi budovami,studnÏmi, vËetnÏ velmi cennÈhogotickÈho roubenÌ, to vöe bylozniËeno, vybagrov·no pro podzemnÌgar·ûe. Tento vandalismus podpo¯ilaarcheologick· obec praûsk·, Praûsk˝˙stav pam·tkovÈ pÈËe, odborpam·tkovÈ pÈËe a praûsk˝ magistr·t.P¯estoûe se snaûili navodit dojem, ûeBorboni˘v d˘m z˘stane zachov·n,stavebnÌk Baöta prosadil svou-˙stupek v zachov·ni nepatrnÈhofragmentu rozlehlÈho objektus jak˝msi pokusem prezentov·nÌdokumentace v˝zkum˘ a n·lez˘v prosto¯e "minimuzea", oddÏlenÈhosklenÏnou stÏnou od parkoviötÏ, m·dÏlat dojem kulturnosti stavebnÌka.PodÌv·me-li se na pr˘bÏh a tahanices pam·tk·¯i p¯ed stavbou novÈhoDarexu, skuteËnost vyznÌv· jinak.Byla zniËena pam·tka na ËlovÏka,kter˝ p¯es svÈ chyby prok·zal osobnÌodvahu, p¯estoûe mu osud uötÏd¯ilvelmi tvrdÈ r·ny, a to nejen obraznÏ.Archivni prameny ¯ÌkajÌ, ûeBorboniova lÈk·rna byla postoupenakl·öternÌ nemocnici u Milosrdn˝chbrat¯Ì, kde by snad mohla b˝tzachov·na dodnes.Jsou tedy n·lezy z archeologickÈhov˝zkumu pouze nepot¯ebnÈ. nebopoökozenÈ p¯edmÏty nebo p¯edmÏtyzniËenÈ p¯i drancov·nÌ? Ale proË by jevoj·ci h·zeli do studnÏ?V˝stava jistÏ pom˘ûe ¯eöit tutoot·zku, ale n·ö problÈm z˘st·v·nevy¯eöen. Jak v honbÏ za ziskemzabr·nit niËenÌ pam·tek v Praze,kterÈ nab˝v· katastrof·lnich rozmÏr˘.Jak zabr·nit tÈ kamuft·ûi, kdy zapreferov·nÌm jistÈ Ë·sti celku seskr˝v· zniËenÌ samÈ podstaty? Jako17. stoletÌ zniËilo ûivot Borboni˘v,tak konec 20. stoletÌ jednou provûdyzlikvidoval mÌsto, kde ûil. Neni uûnic, jen p·r st¯ep˘ bude p¯ipomÌnatosobnÌho lÈka¯e cÌsa¯e Rudolfa II. aMaty·öe.Kv˘li nÏkolika st·nÌm v podzemnÌchgar·ûÌch zniËit gotick˝ d˘m s jehohistoriÌ je barbarstvÌ, kterÈ neomluvÌnic.Kr·ceno A.