Sen·to¯i ve ValdötejnskÈm pal·ci? - Tutorial.cz

P R A é S K ›H R A DIvo Koukolÿeditel Spr·vy PraûskÈhohraduP¯ed dvÏma lety publikoval Architektinformace o stavb·ch probÌhajÌcÌchna PraûskÈm hradÏ. PopsanÈprojekty byly mezitÌm dokonËenya ¯ada jin˝ch byla naopak zah·jena.P¯in·öÌme rekapitulaci vöech akcÌv r·mci Hradu, jeû doplÚujÌ studiep¯edstavenÈ na str. 17-22.ROéMBERSK› PAL¡CA ⁄STAV äLECHTI»ENV roce 1995 jsme zah·jili prvnÌ etapurestaurov·nÌ RoûmberskÈho pal·cea ⁄stavu ölechtiËen, projektovanout˝mem Petra MalinskÈho. Vöechnak¯Ìdla objektu, obklopujÌcÌ t¯in·dvo¯Ì, tvo¯Ì ˙Ëeln˝ dvoutrakt.Restaurov·nÌ stavby nepoËÌt· sez·sahy do hlavnÌch konstrukcÌa soust¯edÌ se na odstraÚov·nÌvestaveb, na rekonstrukciinûen˝rsk˝ch sÌtÌ a na obnovup˘vodnÌho stavebnÌho typu pal·c˘.RenesanËnÌ Roûmbersk˝ pal·c byl popolovinÏ l8.stoletÌ propojen s novÏvystavÏn˝m ⁄stavem ölechtiËen(Anselmo Lurago dle projektu NicolyPacassiho) a nov˝ blok dostaljednotÌcÌ pr˘ËelÌ. Rozs·hl˝ objekt bylod dvac·t˝ch let tohoto stoletÌp¯edevöÌm sÌdlem HradnÌ policiea dalöÌch ˙tvar˘ ministerstva vnitra,a proto se vyhnul nejen citlivÈochranÏ, ale takÈ stavebnÏhistorickÈmupr˘zkumu. HradnÌ policiea nÏkter· pracoviötÏ hradnÌ spr·vyv objektu z˘stanou a bude vybudov·ntakÈ trezorov˝ restaur·torsk˝ ateliÈr,specializovan· textilnÌ restaur·torsk·dÌlna a bezpeËnÈ depozit·¯e. VedlehradnÌho pam·tkovÈho oddÏlenÌ budeumÌstÏno st·lÈ pracoviötÏ archeolog˘Akademie vÏd s depozit·¯iarcheologick˝ch sbÌrek a Ë·sthradnÌch archiv˘.Pal·c se vöak takÈ otev¯e obecenstvuzp¯ÌstupnÏnbude renesanËnÌ dv˘rRoûmberskÈho pal·ce s oËiötÏn˝miark·dami a na nÏj navazujÌ ty Ë·stipal·ce, kterÈ budou slouûit publiku.Bude to zejmÈna velk˝, klenut˝renesanËnÌ s·l se souvisejÌcÌmiprostory, s okny do jiûnÌho pr˘ËelÌHradu. S·l a jeho p¯eds·lÌ doned·vnarozdÏlovaly p¯ÌËky na ¯ady utajen˝chpracoviöù a jeho souËasnÈ odkr˝v·nÌa objevov·nÌ je dobrodruûstvÌmdokonce i pro odbornÌky hradnÌpam·tkovÈ pÈËe. Po obnovenÌ je .tÏmto prostor·m urËen kulturnÌ,spoleËensk˝ a takÈ vzdÏl·vacÌprogram. Do sousedstvÌ budep¯enesena samostatn· kolejumÏnovÏdn˝ch studiÌ, p˘sobÌcÌch jiûdva roky v protÏjöÌm domÏ U modrÈkoule, a takÈ ve¯ejnosti p¯Ìstupn·odborn· kunsthistorick· knihovna.Vzhledem ke skuteËnosti, ûe pr·cev pal·ci probÌhajÌ p¯i zachov·nÌprovozu, potrv· cel· akce nÏkolik let.FÕKOVNAPoch·zÌ ze sedmdes·t˝ch let 16.stoletÌ. P¯estoûe byly jejÌ zdi bÏhemstaletÌ mnohokr·t poökozeny a opÏtopravov·ny, fÌkovnÌky v nÌ bylypÏstov·ny nep¯etrûitÏ aû do roku1915. Tehdy pomrzly a znovu jiûvysazeny nebyly. DneönÌ FÌkovna jetvo¯ena mohutn˝mi opukov˝mi zdmi,kterÈ byly fixov·ny a opraveny.Projekt navracÌ tomuto mÌstup˘vodnÌ v˝znam a funkci a dÏje se takstejnÏ, jako v p¯ÌpadÏ ¯ady jin˝ch mÌstna HradÏ. Zpracoval jej MartinRoubÌk a ¯eöÌ zimnÌ zateplov·nÌprostoru s rostlinami. MÌra ˙pravvöak bude pro celkovou n·kladnostjeötÏ p¯edmÏtem diskuse.LVÕ DVŸRStudie rekonstrukce LvÌho dvoraJosefa Pleskota a Radka Lampyvznikla na zak·zku p¯edpokl·danÈhon·jemce restaurace. K dohodÏo smluvnÌch podmÌnk·ch nakonecnedoölo, vzhledem ke kvalitÏ studievöak Spr·va objednala projekta investovala takÈ do jeho realizace.Na rozdÌl od ostatnÌch hradnÌchrestauracÌ se LvÌ dv˘r nach·zÌ vnÏuzavÌranÈho are·lu a je dob¯ep¯Ìstupn˝ hromadnou i individu·lnÌdopravou. Bude proto zamϯen vÌcena dobrou kuchyni neûli na rychlÈ .obËerstvenÌ turist˘. Restaurace budepronajata budoucÌmu provozovatelis dokonËen˝m interiÈrem a vËetnÏmobili·¯e. JejÌ rekonstrukce trvalao nÏco dÈle, neû se p¯edpokl·dalo,neoËek·vanÏ objevenÈ a restaurovanÈrenesanËnÌ malby v interiÈrua nakonec i celkov˝ v˝sledek snadzdrûenÌ vyv·ûÌ.KR¡LOVSK¡ ZAHRADAZpracov·v· se studie rekultivaceKr·lovskÈ zahrady. Vedle revitalizacejejÌho botanickÈho fondu se budejednat o ˙pravy, jak˝mi jsou zmÏnapovrchu cest, novÈ zavlaûov·nÌa osvÏtlenÌ, ˙pravy hrany DolnÌhoJelenÌho p¯Ìkopu apod. Kr·lovsk·zahrada je prvnÌm dÌlem severnÌhop¯edpolÌ, kter˝ se stal v minulostisouË·stÌ hradnÌho are·lu. PotÈ, cobyly zdejöÌ vinohrady upravenyv zahradu, nezmÏnil tento celek povÌce neû po Ëty¯i staletÌ svou podstatua promÏÚovala se pouze jeho forma.DneönÌ stav, kter˝ je kombinacÌ prvk˘renesanËnÌho giardinetta,francouzskÈ zahrady a anglickÈhoparku, je sv˝m zp˘sobem v˝jimeËn˝a tato zvl·ötnost bude d˘slednÏrespektov·na. Na studii pracujÌ PetrHr˘öa s inûen˝rem Jaroslavemäubrem.DLAéBYP¯ed kr·tkou dobou byla dokonËenatÈmϯ t¯Ìlet· rekonstrukce PleËnikovyv˝dlaûby III. n·dvÛ¯t. P¯idruûilo sek nÌ takÈ restaurov·nÌ B˝ËÌhoschodiötÏ a instalace novÈho osvÏtlenÌkatedr·ly, jehoû reflektory jsouv jednom z ˙sek˘ zasazeny p¯Ìmo doûulovÈ dlaûby.Na toto dÌlo nav·ûe rekonstrukcedlaûby Ji¯skÈho n·mÏstÌ a Vik·¯skÈulice. Po archeologick˝chpr˘zkumech a mnoha dalöÌchtechnick˝ch z·sazÌch zbyly z p˘vodnÌdlaûby pouze nevelkÈ fragmenty. Jez¯ejmÈ, ûe v tomto p¯ÌpadÏ nelzevystaËit s pouhou obnovou, a protom· Spr·va v ˙myslu nalÈzt ¯eöenÌprost¯ednictvÌm architektonickÈsoutÏûe, kter· bude vyps·na v kr·tkÈdobÏ. Ned·vno byla dokonËena.rekonstrukce valounovÈ dlaûby na IV.n·dvo¯Ì a na ni nav·zalo restaurov·nÌItalskÈ zahrady a l·vky, kter· jipropojuje s Pacassiho br·nou. TytoPleËnikovy pr·ce budou p¯ipravenyk zah·jenÌ v˝stavy o jeho dÌle naHradÏ v kvÏtnu roku 1996.VINICEPod zahradou Na valech jsoudokonËov·ny ˙pravy PleËnikovyvinice, alpinia a teras, kterÈ nabÌdnoupropojenÌ JiûnÌch zahrad Hradus terasov˝mi zahradamimalostransk˝ch pal·c˘.Na ja¯e bude rekultivov·naSvatov·clavsk· vinice, dlouhodobÏuzav¯en˝ a zanedban˝ prostor na˙zkÈm h¯betu t·hnoucÌm se od Opyöenad Kl·rov. N·slednÏ bude rovnÏûotev¯ena ve¯ejnosti.SpÌöe technick˝m neûarchitektonick˝m projektem je jiûzah·jen· obnova hradnÌho vodovodu,jejÌmû cÌlem je rozs·hlejöÌ vyuûitÌuûitkovÈ vody v zahrad·ch Hradu,posÌlenÌ toku Brusnice v JelenÌmp¯ÌkopÏ a v budoucnu snad takÈzavlaûov·nÌ str·dajÌcÌch Letensk˝chsad˘.VODOVODB˝val˝ St¯eöovick˝ potok, nap·jen˝prameny ve HvÏzdÏ a ve st¯eöovick˝chskal·ch, byl jiû v 16. stoletÌ sveden˙boËÌm Brusky do rybnÌkav Baûantnici a d·le do Kr·lovskÈzahrady. HradnÌ uûitkov˝ vodovod,p¯iv·dÏjÌcÌ v jeho stopÏ voduz pramen˘ a z LibockÈho rybnÌka, bylv provozu jeötÏ po polovinÏ tohotostoletÌ. N·sledovalo zpustnutÌa zanesenÌ pramen˘ a v zahrad·ch sep¯eölo na pouûÌv·nÌ pitnÈ vody.P¯Èd dvÏma lÈty se poda¯ilo Ë·steËnÏobnovit provoz uûitkovÈho ¯adu, vodase vöak p¯iv·dÌ pouze z LibockÈhorybnÌka. »·st z vydatn˝ch pramen˘ veSt¯eöovicÌch,jejichû voda st·le konËÌv kanalizaci, se jiû poda¯ilo vyËistita nynÌ se projektuje jejich napojenÌ.Brusnice, kter· vytÈk·z b¯evnovsk˝ch rybnÌk˘ a sama navodu nenÌ p¯Ìliö vydatn·, budep¯ivedenÌm dalöÌ vody v˝raznÏoûivena a n·vrat k vlastnÌm vodnÌmzdroj˘m bude mÌt pro Hrad takÈp¯Ìm˝ finanËnÌ efekt.JELENÕ PÿÕKOPV obou JelenÌch p¯Ìkopech probÌhajÌ˙pravy, kterÈ jsou p¯Ìpravou nazp¯ÌstupnÏnÌ ve¯ejnosti. Jejich cÌlemje zd˘raznÏnÌ p¯ÌrodnÌho charakterustrûe, kter˝ kontrastuje s intenzivnÎudrûovan˝mi z·hradami a m·v˝jimeËnÈ mÌsto v r·mci mÏstskÈzelenÏ. Z p¯Ìkop˘ jsou odstraÚov·nystavebnÌ a technickÈ objektya upravov·ny jsou pÏöiny, cestya koryto Brusnice. RekonstrukceMasarykovy vyhlÌdky s vinicÌ,vybudovanÈ PleËnikem na severnÌhranÏ p¯Ìkopu, je jiû tÈmϯdokonËena. ⁄pravy v HornÌm JelenÌmp¯ÌkopÏ projektoval Petr Hlav·Ëek,z·sahy v DolnÌm JelenÌm p¯ÌkopÏ jsou˙kolem socha¯e Kurta Gebauer·.BAéANTNICEZ·padnÏ od ulice U PraönÈho mostuse rozkl·d· zanedbanÈ ˙zemÌBaûantnice,jehoû Ë·st je extenzivnÏuûÌv·na zahradnictvÌm. Jedn· sepomÏrnÈ rozs·hl˝, ve¯ejnostinep¯Ìstupn˝ are·l. ⁄zemÌ bylo 'zakoupeno Rudolfem II. a bylo po cel·staletÌ hospod·¯sk˝m p¯edpolÌm, vekterÈm dominovaly uûitkovÈ zahradya sady, doplnÏnÈ plochami propÏstov·nÌ pÌce a samoz¯ejmÏ baûantÌa koroptvÌ komorou a rybnÌky.StÏûÌ se nÏkde jinde uprost¯edvelkomÏsta poda¯ilo ˙chovathistorickÈ panovnickÈ sÌdlo, kterÈ bynebylo postupujÌct mÏstskou .z·stavbou p¯ipraveno o svÈ p˘vodnÌokolÌ a kterÈ st·le vyr˘st· ze zelenÏsad˘, zahrad a travnat˝ch ploch. Tatopozoruhodn· konfigurace budezachov·na a Baûantnice budeupravena v park s volnÏ p¯Ìstupn˝mitr·vnÌky a svobodn˝m pohybemn·vötÏvnÌk˘. Bude z·roveÚ jist˝mmezistupnÏm mezi divok˝m JelenÌmp¯Ìkopem a intenzivnÏ pÏstovanouKr·lovskou zahradou. Spolus BaûantnicÌ bude stavebnÏrestaurov·n a adaptov·n takÈJÌzd·rensk˝ dv˘r - skupina objekt˘p¯i severnÌm vstupu do Hradu.Jako podklad pro dalöÌ krokyp¯ipravila Spr·va PraûskÈho hradustudii o historii a stavu celÈhosevernÌho p¯edpolÌ a pro ¯eöeniBaûantnice nynÌ chyst·architektonickou soutÏû. DalöÌ Ë·stisevernÌho p¯edpolÌ - z·padnÏ leûÌcÌLumbeho zahrady - byly letosË·steËnÏ rekultivov·ny. ⁄vahy o jejichbudoucnosti vöak problematizujÌrestituËnÌ spory a tedy nejasnÈvlastnickÈ vztahy.Z¡MEK V L¡NECHS Praûsk˝m hradem jeneodmyslitelnÏ spojen z·mekv L·nech. V minul˝ch dvou letechdoölo k rekultivaci z·meckÈho parkua ¯ada jeho mÌst byla obnovenav p˘vodnÌ podobÏ realizovanÈJosipem PleËnikem.V souËasnÈ dobÏ probÌh· obnoval·nskÈho hospod·¯skÈho dvora,vystavÏnÈho F¸rstenbergyv neogotickÈm, tak¯ka tudorskÈmslohu (VladimÌr Kr·tk˝). Projektuje sev˝dlaûba s ˙pravou n·dvo¯Ìa parkov˝ch cest (Jan äÈpka)a rekonstrukce historickÈ Ë·stisklenÌkovÈho are·lu.6 ARCHITEKT 1-2/96