Sen·to¯i ve ValdötejnskÈm pal·ci? - Tutorial.cz

LVÕ DVŸRVe svÈ podstatÏ jde o stavbu uûitkovou a tedyvelice skromnou. VÏtöina dochovan˝ch stavebnÌchkonstrukcÌ je z doby renesanËnÌ,s baroknÌmi, klasicistnÌmi a zcela novodob˝mi˙pravami. CÌlem projektu bylo maxim·lnÌ vyuûitÌjednotraktovÈ dispozice s moûnostÌ uzav¯enÈhop˘dorysu s vnit¯nÌm dvorem.Nosn· ocelov· konstrukce kav·rny koncipovanÈjako jednoduch˝ sklenÌk a p¯ilehlÈ pergolyje ocelov·, z v·lcovan˝ch profil˘, konstrukcÌpodlahy terasy je ocelov˝ roöt.Strop v restauraci byl p¯i poslednÌ rekonstrukciproveden ze ûelezobetonu jako tr·meËkov˝a skryt podhledem. Konstrukci jsme obnaûilia oËistili, betonov˝ podklad by nemÏl b˝t maskov·n.Vysok˝ strom pror˘stajici kuchyÚsk˝m k¯Ìdlembyl p¯i realizaci ˙zkostlivÏ öet¯en, jeho vÏtvejsou nynÌ na ˙rovni terasyPlocha dvora je zadl·ûdÏna z obl˝ch ploch˝chpÌskovcov˝ch desek, font·na je upravena tak,aby voda z˘stala klidn· a pouze se Ëe¯ila.Zbour·na byla Ë·st objektu s chladiÊim za¯izenÌm,sklady kuchynÏ a ËetnÈ vnit¯nÌ p¯ÌËkyStropy z˘staly p˘vodnÌ, nov˝ strop je pouzenad novÏ navrûenou kuchynÌ. NÏkter· oknav z·padnÌm traktu byla vymÏnÏna za nov·,vyroben· p¯esnÏ podle p˘vodnÌch, vËetnÏkov·nÌ.OdstranÏny byly umÏlÈ n·tÏrovÈ hmoty i öirokÈöpalety oken. V severni Ë·sti st¯echy je znovupostaven mohutn˝ komÌn, kter˝ byl poslednÌmi˙pravami odbour·n, hlavy vöech komÌn˘dostaly nov˝ tvar. St¯echy byly ponech·nyv souËasnÈm stavu, nad "IvÌ kÛjÌ" je vytvo¯enanov· terasa ze siln˝ch foöen. Tento materi·lbyl zvolen jako reminiscence historickÈho stavu,kdy kÛje byla otev¯en· a pouze na zimu sezakr˝vala d¯evÏn˝mi povaly s vrstvou chvoje.Prostor chodnÌku p¯ilehl˝ k severoz·padnÌmun·roûÌ by mÏl b˝t vyznaËen vysok˝mi "dikobrazÌmiostny" zhotoven˝mi z jantarovÈho hutnihoo skla a ËernÈho d¯eva s ukonËen˙n zlatoubodlinou.Tyto t¯i stoû·ry maji za ˙kolvymezenÌ prostoru i mÌrnou monumentalizacisevernÌho hradnÌho vstupu.Z autorskÈ zpr·vyOTEVÿEN› DIALOGVladimÌr CzumaloPamÏù magickÈho mÌsta, zvanÈho LvÌ dv˘r, senikdy nevypr·zdnila. NevadÌ, ûe v˘ni exotiky,p¯Ìchuù tajemstvÌ rudolfinskÈ residence i vzruöujÌcÌv˝znamy heraldick˝ch zv̯at spojujemes prost˝m nevelk˝m stavenÌm, mÏnÌcÌm oddob Rudolfov˝ch Iv˘ svou funkci i podobu. Lvitu pro n·s z˘stali.StavebnÌ historie LvÌho dvora se v z·sadÏ uzav¯elav 18. stoletÌ, kdy domek zÌskal baroknÌpodobu. D·le se ale vyvÌjelo jeho postavenÌv hradnÌm are·lu. Chotkova silnice p¯ineslanovÈ spojenÌ mÏsta a Hradu. P¯edevöÌm tramvajov·traù, doveden· sem po nÌ poË·tkemnaöeho stoletÌ, promÏnila p˘vodnÌ vnit¯nÌ spojnicihradnÌch b¯eh˘ Brusnice ve frekventovan˝vstup do Hradu. Stavby p¯ed Praön˝m mostemtak zÌskaly nov˝ v˝znam. NejvÌce pr·vÏ onan·roûnÌ, od Hradu nejvzd·lenÏjöÌ. Z domku nahradnÌ periferii se stala jedna ze staveb, uv·-dÏjÌcÌch do PraûskÈho hradu.Z v˝sledku novÈ rekonstrukce LvÌho dvora sezd·, ûe û·dn˝ z naznaËen˝ch rozmÏr˘ mÌsta,pamÏti a kontextu budovy nez˘stal nepojmenov·n.V˝razn· barevnost fas·dy neposiluje15 ARCHITEKT 1-2/96jen zÌskanou roli domku na hradnÌ hranici.P¯ipomÌn· z·roveÚ jeho p¯Ìsluönost k ˙zemÌ,zasvÏcenÈmu p˘vodnÏ odpoËinku, h¯ea z·bavÏ, k ˙zemÌ baûantnic, st·jÌ, jÌzd·ren,mÌËoven, zahrad, sklenÌk˘. Redukce ötukov˝chprvk˘ jeötÏ zv˝öila p¯itaûlivou prostotudomku jako podÌlnÌka na jedineËnÈ kontrastnÌpodstatÏ PraûskÈho hradu, kde se bezprost¯ednÏsetk·v· vypjat· reprezentativnosts perifernÌ vöednostÌ. DoplnÏnÌ a nov· stylizacekomÌn˘ neopouötÌ historick˝ vzor, detailnÏjöÌtvarov·nÌ ale nenech·v· na pochyb·ch, ûejde o souËasn˝ projev, zahrnujÌcÌ spolu sez·kladnÌm odkazem k renesanËnÌmu p˘vodustavby i jemnÈ n·zvuky exotismu, sahajÌcÌ aûk lotosov˝m hlavicÌm sloup˘ starovÏkÈhoEgypta.Pr·vÏ kultivovan˝ exotismus je nositelem˙st¯ednÌho "IvÌho" tÈmatu ˙pravy interiÈr˘.Dvojice masÌvnÌch opukov˝ch kv·dr˘, optickyrozdÏlujÌcÌ prostor restaurace v p¯ÌzemÌ, exponujejednotlivÈ vrstvy IvÌ symboliky vtipnoucitacÌ asyrsk˝ch reliÈf˘. NaznaËuje z·roveÚ jakprogram budoucÌ v˝tvarnÈ v˝zdoby, tak rozpÏtÌodkaz˘ k v˝znam˘m mÌsta. Jejich vztaûnouplochu zde na jednÈ stranÏ vymezujÌ dochovanÈhistorickÈ prvky, p¯edevöÌm novÏ odkryt˝renesanËnÌ kvÏtinov˝ dekor k¯ÌûovÈ klenbysalonku restaurace, na druhÈ stranÏ ryze sou-Ëasn˝ architektonick˝ reperto·r. Mezi tyto pÛlyse vejdou nap¯Ìklad i jemnÈ evokace tvarovÈhosvÏta hradnÌho architekta J. PleËnika.* * *Vnit¯nÌ prostorov· skladba proöla podobnÏjako exteriÈr zjednoduöenÌm. Spolu s lapid·rnÌmonumentalitou pouûit˝ch forem a p¯ÌrodnÌchmateri·l˘ nabÌzÌ jejÌ p¯ehlednost v p¯ÌzemÌi pat¯e nevelkÈho domu prostory, kterÈ se jejp¯ekvapivÏ zdajÌ p¯esahovat, aniû by tentoefekt set¯el p¯ÌvÏtivou komornost a individu·lnÌcharakter jednotliv˝ch mÌstnostÌ. Rekonstrukcevyjevuje anatomii domku i sebe samÈs d˘slednostÌ, kter· postupuje od scelenÌ exteriÈrua prostorovÈ skladby aû k drobn˝m detail˘m:SouËasnÏ vybavenou kuchyni spojujes restauracÌ voln˝ pr˘hled a jeho architektonick˝r·mec zd˘razÚuje, ûe jde o programov˝z·mÏr. Vy˙stÏnÌ vzduchotechniky na terasekryje jen prost· Iaùov· ohr·dka, do nÌû Izesnadno nahlÈdnout. PromÏna dalöÌch Iaùov˝chkryt˘ v ned˘slednÏ kryjÌcÌ naddimenzovanÈsedaËky si ze samotnÈho principu ukr˝v·nÌtropÌ posmÏch. Topn· tÏlesa pod okny kryjÌnekryjÌz·vÏsy z obyËejn˝ch dr·tkov˝ch ¯etÌzk˘.Ne¯eöiteln˝ ˙kol spojit poû·rnÌ p¯edpisys v˝tvarnou formou doöel prostÈho ¯eöenÌ:dv̯ka poû·rnÌho hydrantu jsou sklenÏn·.Kaûd˝ z pouûit˝ch materi·l˘ je tÌm, ËÌm je.Pravdivost m˘ûe b˝t velmi vzruöujÌcÌ.Do tÈhoû ¯·du spad· dostavba. FunkËnÏ jiplnÏ zd˘vodÚuje fakt, ûe LvÌ dv˘r by bez nÌnebyl schopen poskytnout budoucÌ restauraciprovoznÌ z·zemÌ, odpovÌdajÌcÌ souËasn˝mpoûadavk˘m. JejÌ podobu podkl·d· logikastavby, vymezujÌcÌ v˝bÏh öelem mezi ohradnÌmizdmi. Vestavba kuchynÏ se tak obracÌ dov˝znamovÏ centr·lnÌho prostoru dvora v podobÏrytmizovanÈ opukovÈ zdi. Nad nÌ vyr˘st·odhmotnÏn˝ transparentnÌ kubus krytÈ terasykav·rny, naopak jednoznaËnÏ sdÏlujÌcÌ svounez·vislost na p˘vodnÌ stavbÏ. »ern· ocelov·konstrukce p¯esahuje v neutr·lnÏ klidnÈm rytmusvÈ otevÌratelnÈ sklenÏnÈ stÏny a pokraËujejako voln· pergola nad terasou. Neskr˝v·,proË tu je: Aby p¯ekroËila uzav¯enost LvÌhodvora, poskytla neruöen˝ pohled na katedr·lua do Kr·lovskÈ zahrady.Je-li spodnÌ Ë·st p¯Ìstavby pevnÏ kotvenanÏkolikerou vazbou ke LvÌmu dvoru a Hradua m˘ûe b˝t v d˘sledcÌch zprost¯edkovanÏ Ëtenai jako dalöÌ z pleËnikovsk˝ch evokacÌ, vydalase p¯ÌmoËarost ¯eöenÌ kav·renskÈ terasy pohranÏ velmi ˙zkÈ. Tak, jak se objevuje ve svÈdneönÌ nezabydlenÈ nahotÏ v pohledech z uliceU PraönÈho mostu a z Kr·lovskÈ zahrady,m˘ûe b˝t jejÌ mimostylovÏ abstraktnÌ formaËtena nejen jako maxim·lnÏ korektnÌ souËasn˝hlas v dialogu s historickou stavbou a citliv˝mprost¯edÌm, ale takÈ v asociaËnÌ rovinÏ, schopnÈzahrnout nam·tkou jak miesovsk˝ minimalismus,tak pro nÏkoho t¯eba i topornÈ projevysÌdliötnÌ nearchitektury. Mezi vÏdom˝m ˙stupemautora do pozadÌ a zd·nÌm absencearchitektury neleûÌ vûdy pro nepouËenÈhodiv·ka z¯eteln· hranice* * *"Vûdy musÌ (...) vzniknouti jednolit˝ celek, kter˝nejen sv˝m ˙Ëelem, ale i v˝tvarnÏ musÌ mÌtijednotÌcÌ myölenku koncepËnÌ. Pam·tka nesmÌb˝ti suöe doplÚov·na n·hodn˝mi formami,n˝brû stmelena s novostavbou a naplnÏna formoudneönÌho ducha. Je tedy restaurov·nÌpam·tky opravdov˝m v˝tvarn˝m dÌlem a nikolivpouhou historickou studiÌ", ¯ekl v roce 1940Ladislav MachoÚ ve svÈ p¯edn·öce Jak upravujemodernÌ architekt stavebnÌ pam·tky.V˝sledek otev¯enÈho dialogu, kter˝ JosefPleskot a jeho spolupracovnÌci vedli se LvÌmdvorem, odpovÌd· na podstatnÏ vÌce ot·zek,neû kolik jim kladla samotn· stavba. Kaûd·odpovÏÔ je ale z·roveÚ poloûenou ot·zkou.Autor je estetik a historik umÏnÌ, pedagog nafilosofickÈ fakultÏ University Karlovy, st·l˝ spolupracovnÌkArchitekta