Meier a Framptonv Praze a BrnÏRichard Meier na snÌmku J. HamerskÈhoJmÈna drûitele Pritzkerovy cenyRicharda Meiera a kritika architekturyKenneth Framptona p¯edstavujÌv odbornÈm svÏtÏ jiû pojmy. A taknenÌ divu, ûe ned·vn˝ p¯Ìjezd americk˝chosobnostÌ byl oËek·v·n s pat¯iËn˝mz·jmem. Do Prahy a Brna jepozvaly profesnÌ, vÏdeckÈ a pedagogickÈinstituce, na programu se podÌlelyi redakce Ëasopis˘ Zlat˝ ¯eza Architekt. HlavnÌ z·sluhu na uskuteËnÏnÌnÏkolikr·t odloûenÈ n·vötÏvym· ovöem ne˙navn˝ Miroslav Mas·kv Praze a John Eisler zamÏstnan˝v MeierovÏ kancel·¯i v New Yorku.Meier se p¯edstavil dvÏma p¯edn·ökami- v pondÏlÌ 4. prosince p¯ed praûsk˝mikolegy a studenty architekturyv MÌËovnÏ PraûskÈho hradu, o denpozdÏji vystoupil v brnÏnskÈ rotundÏv˝staviötnÌho pavilonu A. K jehovystoupenÌ v Praze se vr·tÌme, brnÏnskoup¯edn·öku komentuje KarelDoleûel na str. 39.jhrTÿI PÿEDN¡äKYKENNETHA FRAMPTONA11 ARCHITEKT 1-2/96V pondÏlÌ 4. prosince 1995 p¯icestovaldo Prahy na pozv·nÌ ⁄stavu dÏjinumÏnÌ AV-»R profesor KolumbijskÈuni<strong>ve</strong>rsity v New Yorku KennethFrampton a pob˝val v »eskÈ republiceöest dalöÌch dnÌ. KromÏ prohlÌdekpraûskÈ, brnÏnskÈ a zlÌnskÈ architektury,n·vötÏv v ateliÈrech, televiznÌchi Ëasopiseck˝ch interview, ohniv˝chdebat konËÌcÌch po p˘lnoci a tich˝chsnÌdanÌ v praûskÈ novorenesanËnÌ vileLanna za st·lÈ p¯Ìtomnosti "dvou orient·lnÌchdam" (slova Framptonova)pronesl tento tv˘rce proslulÈ knihyModern Architecture: A CriticalHistory pro brnÏnskÈ a praûskÈ publikumt¯i nezapomenutelnÈ p¯edn·öky.P˘vodnÏ chtÏl mluvit o svÈ letosvydanÈ knize Studies in TectonicCulture. Po domluvÏ s JÛhnemEislerem vöak - s ohledem naabstraktnost a obtÌûnou p¯evoditelnostStudiÌ do Ëeötiny - zmÏnilFrampton tÈma. »eskÈpublikum tak vyslechlo t¯i mistrovskÈ,vûdy trochu jinou kolekcidiapozitiv˘ prov·zenÈ improvizacevych·zejÌcÌ z poslednÌch dvou kapitolt¯etÌho (1995) vyd·nÌ FramptonovyKritickÈ historie modernÌ architektury.⁄ternÌ p¯edn·öku na P¯ikrylovÏ ökolearchitektury AVU Frampton vÏnovalsvÈmu konceptu kritickÈho regionalismu.V prvnÌm vyd·nÌ KritickÈ historiez roku 1980 toto tÈma chybÌ. Pov˝zvÏ Dalibora VeselÈho vöakFrampton prostudoval ˙vahu filozofaPaula Ricoeura o vztahu svÏtovÈ (uni<strong>ve</strong>rs·lnÌ)civilizace a n·rodnÌch kultura uvÏdomil si, jak˝ v˝znam m·Ricoeur pro pochopenÌ v˝vojov˝chproces˘ v souËasnÈ architektu¯e. TlaksvÏtovÈ civilizace, reprezentovanÈ mj.takov˝mi projevy modernÌ techniky,jako jsou auta, televize nebo umÏl·klimatizace, na jednotlivÈ n·rodnÌkultury naöÌ doby je nesmÌrn˝.NÏkterÈ n·rodnÌ kultury, toto "etickÈa m˝tickÈ j·dro lidstva", nemohoust¯etnutÌ se svÏtovou civilizacÌ p¯eûÌt.Lidstvo tak ohroûuje apokalyptick·vize: cestujeme, a po¯·d m·me pocitstejnÈho mÌsta. NebezpeËn· seFramptonovi zd· i posedlost dneönÌcivilizace odstupem, distancÌ,komunikacÌ na d·lku; vizu·lnostÌ,jejÌmû architektonick˝m proje<strong>ve</strong>m sepodle nÏho stal scÈnografick˝, teatr·lnÌ,na vnÏjöÌ podobu fas·d soust¯edÏn˝postmodernismus. Framptonpokl·d· za podstatnÏjöÌ zkuöenosthmatu, zkuöenost tÏla, kter· pr·vÏsouvisÌ s projevy n·rodnÌch kulturmnohem hloubÏji neû zrakovÈ vnÌm·-nÌ. Odtud pak poch·zÌ jeho z·jemo konstrukËnÌ kvality architektury,kterÈ b˝ mÏly b˝t nad·ny urËitou poeziÌ,"poetikou konstrukce".Ricoeur vnukl Framptonovi ot·zku,jak b˝t modernÌ, ale p¯izn·vat p¯itomidentitu n·rodnÌ kultury. LevicovÈavantgardy v prvnÌ t¯etinÏ naöeho stoletÌtento problÈm ignorovaly, resp.snaûily se od tradice n·rodnÌch kulturodtrhnout. Podle Framptonase jevÌ jako v˝chodisko nikoliv kulturaavantgardnÌ, n˝brû kultura kritick·:hled·nÌ vÏdomÈ rovnov·hy a vÏdomÈhonapÏtÌ mezi svÏtovou civilizacÌa n·rodnÌmi kulturami. Architekturaop¯en· o tuto myölenku, kterÈFrampton dal v letech 1985-1986jmÈno kritick˝ regionalismus, budejak tradicionalistick·, tak i in<strong>ve</strong>nËnÌ,bude operovat s tÌm; co liter·rnÌ teoretikRoland Barthes nazval "odliönÈopakov·nÌ". In<strong>ve</strong>nce a tradice sev takovÈ tvorbÏ vz·jemnÏ posilujÌa vych·zejÌ ze sebe. P¯Ìklady kritickÈhoregionalismu nelze hledat v "lacinÈsentimentalitÏ" postmodernismu,ani v p¯Ìliö mystickÈ architekt˙¯eKemeth Frampton na snimku P¯emysla FialkyMakov<strong>cz</strong>ovÏ (jak poznamenalFrampton v jednÈ noËnÌ debatÏ),n˝brû v tvorbÏ takov˝ch autor˘, jakoje MexiËan Luis Barrag·n, PortugalecAlvaro Siza, äpanÏl Rafael Moneonebo äv˝car Luigi Snozzi. .Ve st¯edeËnÌ ¯eËi na FakultÏ architekturyVUT v BrnÏ se Frampton zab˝valtÈmatem, kterÈ v t¯etÌm vyd·nÌKritickÈ historie (1995) dostalo jmÈno"SvÏtov· architektura a reflexÌvnÌpraxe". V podstatÏ ölo o struËnÈ zopakov·nÌp¯edchozÌ p¯edn·öky na AVU,doplnÏnÈ obs·hlejöÌm v˝kladem o svÏtovÈscÈnÏ poslednÌch deseti Ëi patn·ctilet. 0 souËasnÈ architektu¯enelze podle Framptona ps·t jinak neûkriticky.a polemicky. Cel˝ svÏt -zejmÈna vöak SpojenÈ st·ty - totiûpodlehl kultu architektonick˝chhvÏzd. Jsou to takovÈ osobnosti, kterÈ- jak podle Framptona ¯ekl kdysiRicardo Bofill - "kdyû p¯ijdou do restaurace,tak vöichni vydechnou ˙ûasem".HvÏzdy jsou moûn· pot¯ebnÈ,ale nevytv·¯ejÌ to, pro co si Framptonvytvo¯il nov˝ klÌËov˝ pojem architektonick·kultura. Architektonickoukulturu dok·ûe v urËitÈ zemi vytvo¯it20-30 autor˘ tvo¯ÌcÌch neust·lena vysokÈ ˙rovni. V poslednÌch desetiletech existujÌ jen Ëty¯i zemÏ s kulturoutohoto druhu: Francie,äpanÏlsko, Finsko a Japonsko.Ve Francii podnÌtila vznik architektonickÈkultury siln· podpora st·tua presidenta Mitterranda, <strong>ve</strong>äpanÏlsku snad uvolnÏnÌ energie popor·ûce frankismu - spolu s kladnouregulativnÌ rolÌ architektonick˝chkomor - <strong>ve</strong> Finsku dlouh·nep¯eruöen· tradice a kombinacest·tnÌ a soukromÈ podpory, coûsnad platÌ i o Japonsku, kde navÌc p¯eûÌv·tradiËnÌ ËlenÏnÌ spoleËnosti dorodinn˝ch klan˘ a klany tradiËnÏpokl·dajÌ dobrÈ architekty za ˙ctyhodnÈöamany: SoukromÌ klienti zest¯ednÌch vrstev jsou tu schopni oceniti Andovy hroznÏ komplikovanÈa v podstatÏ. nepohodlnÈ domy -"vûdyù za to Ando dostane cenu!"a "je to dobr˝ d˘m pro ducha i charakter",jak to pr˝ FramptonovivysvÏtloval jeden And˘v z·kaznÌk.KromÏ Tadaa Anda Framptonv BrnÏ promÌtal a komentoval stavbyFumihika Makiho, Alvara Sizy,Rafaela Monea, Alejandra de la Soty,Javiera S·enze de OÌzy, KristianaGullichsena, Pekky Helina, TuomySiitonena, Henriho Cirianiho,Henriho Gaudina, Jeana Nou<strong>ve</strong>laa mnoha jin˝ch osobnostÌ.Z AmeriËan˘ mu st·l za zmÌnkuHarry Wolf, autor kr·snÈho kulatÈhomrakodrapu v TampÏ, kter˝ vöak -podobnÏ jako Ste<strong>ve</strong>n Holl - marnÏv USA z·pasÌ o klientelu.P·teËnÌ p¯edn·öka v budovÏ Akademie:vÏd »eskÈ republiky na praûskÈN·rodnÌ t¯ÌdÏ byla delöÌ, propracovanÏjöÌa ponÏkud akademiËtÏjöÌ reprÌ- 'zou vystoupenÌ BrnÏ. Frampton jiûza pÏt dnÌ poznal Ëeskou architekturunatolik, aby ji zaËal porovn·vats Finskem. V obou tÏchto zemÌch sepodle jeho mÌnÏnÌ pr·vÏ modernÌtvorba stala n·strojem vyj·d¯enÌ novÈkulturnÌ identity. Znovu zdeFrampton podrobil ostrÈ kritice kultarchitektonick˝ch hvÏzd, kter˝ se.˙dajnÏ v Americe a <strong>ve</strong> VelkÈ Brit·n¸neblaze spojuje s kultem volnÈhotrhu a popÌr· tak demokratickou rovnostp¯ÌleûitostÌ, tolik pot¯ebnou promladÈ autory. PozdnÏ kapitalistick·Amerika je dnes zemÌ bez architektonick˝chsoutÏûÌ, zemÌ, kde ûije mnohotalentovan˝ch architekt˘, ale bezpr·ce. SouËasnou svÏtovou scÈnuFrampton ilustrova( cel˝mi dvÏmastovkami kvalitnÌch diapozitiv˘.Soust¯edil se nynÌ vÌce na schopnostautor˘ dotv·¯et krajinu a umocÚovatkriticko-region·lnÌ r·z sta<strong>ve</strong>b neËekan˝mip¯enosy z jin˝ch kulturnÌchokruh˘, nap¯Ìklad indickÈho neboisl·mskÈho. K osobnostem promÌtan˝mv BrnÏ p¯ibyli, nem˝lÌm-li se,nap¯Ìklad Renzo Piano; Katuoäinohara nebo Eduardo Souto deMoura.V rozliËnÈm stylu, ale vûdy s <strong>ve</strong>lk˝möarmem tlumoËili FramptonovavystoupenÌ Kate¯ina Hartlov·, OtaBrÌdl a slavn· Dana H·bov·. Ke kouzlusetk·nÌ s americk˝m historikemarchitektury p¯ispÌvala jeho neobyËejn·debatÈrsk· n·ruûivost po p¯edn·ök·ch.P¯edv·dÏl umÏnÌ vyslechnouttazatele, nÎkdy se i zlobit, nezd·la-lise mu ot·zka ÔostateËnÏ produktivnÌ.Jeho odpovÏdi byly moûn· jeötÏ zajÌmavÏjöÌneû p¯edem p¯ipra<strong>ve</strong>n· ¯eË.Pr·vÏ aû v debat·ch s publikem nap¯ÌkladFrampton osvÏtlil, proË nepokl·-d· za zemÏ s architektonickou kulturouRakousko, Holandsko neboäv˝carsko nebo proË se mu nelÌbÌFrank Gehry. äkoda, ûe po vystoupenÌv Akademii vÏd musel KennethFrampton pospÌchat do televiznÌJednadvacÌtky a na delöÌ diskusi uûmu nezbyl Ëas. Doufejme vöak, ûe hou n·s jeötÏ mnohokr·t uvidÌme.Rostislav äv·chaAutor je kritik moderni architektury,pracovnÌk ⁄stavu dÏjinumÏni »AV , st·l˝ spolupracovnÌkArchitekta
P R A é S K ›H R A DSituace. Legenda: 1 LvÌ dv˘r 2 FÌkovna 3 Oranûerie 4 Obraz·rna 5 Vstup do kancel·¯e presidenta republikyLVÕ DVŸRJosef PleskotRadek Lampaautorsk· spolupr·ceVladimÌr KrajÌcJana VodiËkov·Peter Lacko12 ARCHITEKT 1-2/96
Change language