Sen·to¯i ve ValdötejnskÈm pal·ci? - Tutorial.cz

Interviews newyorsk˝marchitektemËeskÈho p˘voduJanem HirdemPokorn˝mV loÚskÈm roce jste obdrûel CenuAmerickÈho institutu architekt˘(AIA) - jako v˝raz ocenÏnÌ vaöehopedagogickÈho p¯Ìnosu.Na ColumbijskÈ UniversitÏp¯edn·öÌte technologii pam·tkovÈpÈËe od momentu zrodu tohotop¯edmÏtu a vlastnÏ celÈhovyuËovacÌho odvÏtvÌ. S ËÌm jstev USA zaËÌnal?Cel˝ m˘j ûivot v Americe je vlastnÏspjat˝ s Columbijskou universitou,kde jsem zÌskal "Master degree".Vz·pÏtÌ jsem odeöel se skupinoukamar·d˘ architekt˘ do Michiganu,kde jsme projektovali pro Forda celÈnovÈ mÏsto, jeû mÏlo pracovat prov·leËn˝ pr˘mysl. Ford to aleuprost¯ed z politick˝ch d˘vod˘zastavil a j· ztratil pr·ci. Nakonecjsem navrhoval p¯estavby Fordov˝chautomobilek na tov·rny na v˝robutank˘. T¯i roky jsme pracovalijeden·ct hodin dennÏ, vöichnis ˙û·snou vervou, s pocitemneuvϯitelnÈho nadöenÌ a jednotnosti.Pak jsem dostal ûaludeËnÌ v¯edya vr·til se do New Yorku, chvÌli jsemstavÏl obytnÈ domy u firmySkidmore, Owens & Merill, a nakonecjsem se znovu vr·til na Columbii.Co v·s p¯ivedlo k pam·tk·m a jejichrekonstrukcÌm?Byl jsem ¯editelem ökoly, kde jsemtakÈ uËil. Ta vznikla jako odnoû¯·dnÈho studia a chybÏly pro niadministrativnÌ prostory. Uvolnilijednu starou budovu a hledal senÏkdo, kdo by ji zrekonstruoval. Bylato moje prvnÌ pr·ce toho druhu, taton·hoda vöak zaloûila moji specializacipam·tk·¯e... J· jsem ale modernÌarchitekt. Hned na to jsem dostaldalöÌ p¯estavbu ve Stony Brooku, kdebylo pot¯eba z p˘vodnÌ malÈ ökolyudÏlat knihovnu pro dva milionyknih. Byla to st·tnÌ zak·zka, a protose nesmÏlo nic bourat. Objekt jsmeobklopili Ëty¯mi nov˝mi k¯Ìdly, jejichpropojenÌm pak vznikly rozlehlÈprosklenÈ meziprostory. MÈ pr·cesi tehdy vöiml profesor JamesMarston Fitch, zaloûil ochranupam·tek jako uËebnÌ p¯edmÏta poû·dal mne, abych uËil s nÌm...MnÏ se to IÌbilo takÈ proto, ûe m·mes Fitchem stejnÈ n·zory narekonstrukci: zach·zet se star˝mibudovami s respektem, p¯i dostavbÏse p¯iblÌûit mϯÌtkem, texturoua barvou, ale p¯itom dÏlat soudobouarchitekturu.Co pat¯ilo k vaöim nejzajÌmavÏjöÌmprojekt˘m?R·d vzpomÌn·m na vilu Morris-JumelMansion. J· jsem se s nf totiû setkalve svÈm ûivotÏ dvakr·t. Kdysi jakostudent jsem se zapsal na p¯edn·ökyamerickÈ historickÈ architektury,kterou vyuËoval slavn˝ TalbotHamlin. MÌsto p¯edn·öek mi dalseznam objekt˘, kterÈ jsem mÏl pronÏj prostudovat. Na prvnÌm mfstÏbyla Morris-Jumel Mansion, nejstaröÌnewyorsk· vila, kdysi WashingtonovovojenskÈ ˙st¯edÌ. Je to kr·sn·palladiovsk· budova v Harlemu.:. Poletech jsem se vr·til ke sv˝m prvnÌmjeötÏ studentsk˝m skic·m - byl jsemvyzv·n k jejÌ rekonstrukci.Co ¯Ìk·te tomu, co se dÏjev architektu¯e a pam·tkovÈ pÈËiv Praze dnes?MÏl jsem z toho z poË·tku trochustrach, ûe totiû ti mladÌ po letechod¯fk·nÌ a r˝sov·nÌ panel·k˘ zaËnous v˝buön˝mi projekty, jeû nebudourespektovat to, co v Praze je. TakÈsamoz¯ejmÏ nastal ohromn˝ tlakz ciziny; ale musÌm r·d ¯Ìct, ûe jsemse ob·val zbyteËnÏ. V Praze je p¯ecejen vötÌpena a zako¯enÏna tradicedobrÈ souËasnÈ architektury, jeû m·citliv˝ ohled na historickÈ z·zemÌ.Dobrou architekturou nemyslÌmslohovÏ n·padnou, ale ani tu, kter· se¯ÌdÌ mÛdou. Dob¯e to vystihl architektMas·k, kdyû na jednÈ z p¯edn·öek¯ekl, ûe pracujeme-li ve mÏstÏ, kterÈm· minulost, p¯id·v·me dalöf str·nkyk rozepsanÈ knize. A protokaûd· ta nov· musÌ b˝t celÈ knizep¯izp˘sobena. Jsem r·d, ûe panGhery v p¯ÌpadÏ RaöÌna dodrûelalespoÚ v˝ökovÏ mϯÌtko.Jak je to s pam·tkovou pÈËÌv Americe dnes?ÿekl bych, ûe je v˝bornÏorganizov·na, i kdyû nezn·m situaciv ostatnÌch mÏstech detailnÏ - ale vÌcemÈnÏ je jim vzorem newyorsk˝ z·konz roku 1965, ten kter˝ veöel v platnostpo zbour·nÌ n·draûÌ Penn Station.Vöichni jsme protestovali, cel· ¯adaosobnostÌ, t¯eba Phillip Johnson, panÌOnasisov· a dalöÌ a dalöÌ. Od tÈ dobyse p¯i p¯estavbÏ kaûdÈ pam·tkovÈbudovy musÌ û·dato povolenÌ stavebnÌ ˙¯ad, kter˝ tonejprve automaticky p¯ed· do rukoupam·tk·¯˘m. Pam·tk·¯i jsou paksoust¯edÏni ve st·tnÌch st¯ediscÌch,roztrouöen˝ch po celÈ Americe. Jsoumezi nimi ovöem zast·nci r˘zn˝chn·zor˘ - nejËastÏji bojuji s tÏmi, .kter˝m ¯Ìk·m "true believers"(pravovÏrnÌ). ChtÏjÌ obyËejnÏ p¯esnÏzachr·nit kaûd˝ detail, mnohokr·tnesmyslnÎ, v p˘vodnÌ podobÏ.Zkr·tka nevidÌ les kv˘li strom˘m. NadruhÈ stranÏ jsou zase p¯ÌliönÌradik·lovÈ, a tak se p¯ikl·nÌm sem .i tam, kde to cÌtÌm spr·vnÈ.DÏkuji za rozhovor.Text a snÌmek Eva Heydov·Autorka je fotografka, publicistka, od80. tet ûije a pracuje v New Yorku,st·l· spolupracovnice ArchitektaVila Morris-JumelMansionv Harlemu.Snimek PetrKratochvÌlZe spoleËnostiV˝stava EMILA PÿIKRYLA a jehoû·k˘ äkoly architektury AVU veFragnerovÏ galerii p¯il·kala podleoËek·v·nÌ spousty obdivovatel˘P¯ikrylovy tvorby a samoz¯ejmÏstudent˘ a jejich p¯·tel.V p¯ÌzemÌ galerie ve stejnÈ dobÏprobÏhla instalace v˝sledk˘soutÏûe na rezidenci velvyslancev Budapeöti. Na snÌmku Pavlaätechy Emil P¯ikryl na vernis·ûis rektorem Akademie MILANEMKNÕé¡KEM.Aktu·lnÏRADNICE V UHERSK…M HRADIäTIje naklonÏn· o 71 centimetr˘ naöpiËce vysokÈ 47,5 metru.Konstatovali to odbornÌci zaË·tkemprosince p¯i p¯ileûitosti otev¯enÌradnice pro ve¯ejnost. RekonstrukcivÏûe stojÌcÌ na vodÏ (zaËala senakl·nÏt jiû v minulÈm stoletÌ)provedl ateliÈr GG UherskÈ HradiötÏ,auto¯i ¯eöenÌ jsou Radomil Harazima ZdenÏk GrÚ·k. N·jemcem objektuje spoleËnost Fotofast.FIRMA FISCHER REISENotev¯ela v centru Prahy na poË·tkuprosince prvnÌ obchodnÌ d˘m z·jezd˘v »eskÈ republice. P˘vodnÏfunkcionalistick˝ d˘m na rohuProvaznickÈ a Hav̯skÈ ulice(postaven v roce 1930 podle n·vrhuarchitekta Adolfa Foehra) buderekonstruov·n pod p¯Ìsn˝m dohledempam·tk·¯˘ podle projektu hamburskÈarchitektky Susanne WolfartovÈ.V BUDISLAVI V OKRESE SVITAVYbude postaven kostel ve tvaru srdce seËtrn·ctimetrovou vÏûÌ. Autorem jeJ·n Repko. PoËÌt· se s vyuûitÌm i nakoncerty.PRAéSK¡ RADNICE HODL¡v tomto roce poskytnout 791 milion˘korun na podporu kultury. Na opravyarchitektonick˝ch pam·tek by mÏlop¯ipadnout 115 milion˘ korun.INVESTOR VERSUS SOUTÃéNÕPODMÕNKY?StavebnÌ proluku v centru Olomoucem· po Ëty¯iceti letech zaplnitkomplex budov, v nichû budou sÌdlitobchody, hotel, banka a kancel·¯e.Objekt m· postavit firma Gemo, kter·v olomouckÈ galeii Caesarp¯edstavila soutÏûnÌ architektonickÈn·vrhy na stavbu. Porota udÏlilaprvnÌ cenu Petru PelË·kovi a PetruHr˘öovi z Brna, jeû jsou podlesoutÏûnÌch podmÌnek povϯenirealizacÌ.VypisovatelÈ soutÏûe, spoleËnostGemo se vöak rozhodli realizovatn·vrh LumÌra L˝ska a Petra Opletala,kte¯Ì obdrûeli druhou cenu. T¯etÌcenu zÌskali Radek a Lada Kola¯Ìkovi.Stavba m· b˝t zah·jena v druhÈpolovinÏ roku 1996 a dokonËena podvou letech. Kauzou se zab˝v·komora. (lin)2 ARCHITEKT 1-2/96