Sen·to¯i ve ValdötejnskÈm pal·ci? - Tutorial.cz

V˝stavaJAROMÕR KREJCAR- MIROSLAV LORENCZlinsk· moderni architekturaa praûsk· avantgarda v DomÏ umÏnive ZlinÏTvorba zlÌnskÈho architekta MiroslavaLorence se doËkala v˘bec prvnÌprezentace ve v˝stavnÌch prostor·ch.Pr·ce autora p˘sobÌcfho ve t¯ic·t˝chletech ve ZlÌnÏ (zpoË·tkuv projekËnÌm oddÏlenÌ firmy Baùaa potÈ ve vlastnÌ projekËnÌ kancel·¯i)se p¯edstavujÌ v souvislostechs tvorbou uzn·vanÈho praûskÈhofunkcionalisty JaromÌra Krejcara.Miroslav LorencVztah Krejcara a Lorence by se dalcharakterizovat jako vztah "uËitelea û·ka", jak jiû vzpomenul RostislavMiroslav Lorenc, dům pana Minařikas restauraci, Rašinova, Zlin, 1937.Reprosnimky archiv A.äv·cha, kter˝ takto metaforickynazval sv˘j p¯ÌspÏvek katalogu podlen·zvu divadelnÌ hry VladimÌraVanËury. Fakticky vöak LorencKrejcarov˝m û·kem nebyl. PoukonËenÌ studiÌ na praûskÈ Akademiiv˝tvarn˝ch umÏnÌ (prof. Jan KotÏraa Josef GoË·r) pracoval od roku 1927asi dva roky v KrejcarovÏ ateliÈru, kdetehdy byli zamÏstn·ni nap¯Ìkladi Josef äpalek, Augusta M¸llerov·,nebo AntonÌn Tenzer. Lorenc se zdepodÌlel na n·vrzÌch Gibianovy vilyv Praze BubenËi (1927-29), nasoutÏûnÌch projektech parlamentuv Praze na LetenskÈ pl·ni (1928),VöesportovnÌho stadionu v Praze-BranÌku (1929), vöeobecnÈhodopravnÌho ¯eöenÌ Prahy a divadlav CharkovÏ a na n·vrhurealizovanÈho pavilonu SSSR naPraûsk˝ch vzorkov˝ch veletrzÌch.Nejist· je spolupr·ce na obchodnÌmdomÏ Olympic v Praze (1925-28).P¯itom pr·vÏ s Olympikem by se dalasrovn·vat velk· Ë·st Lorencov˝ch39 ARCHITEKT 1-2/96zlÌnsk˝ch staveb - jmenovitÏobchodnÌch a obytn˝ch dom˘v centru ZlÌna (Mina¯ik˘v, Mach·Ú˘va Mizer˘v v RaöÌnovÏ, Malot˘v,Novosad˘v a RoubÌnk˘v v BartoöovÏnebo V·c˘v d˘m v SoudnÌ ulici).S Olympikem je spojuje ˙zk·a dlouh· p·rcela urËen· historickouz·stavbou, ponech·vajÌcÌ z vnÏjöiho¯eöenÌ autorovi pouze pr˘ËelnÌfas·du, kter· se dÏlÌ na prosklen·spodnÌ obchodni nebo restauraËnÌpatra a hornÌ individu·lnÏ ¯eöen·patra obytn·. K tomuto typu 'mÏstsk˝ch dom˘ pat¯Ì z tehdejöÌfunkcionalistickÈ produkce nap¯Ìkladi obchodnÌ d˘m Lindt (1925-27)a Baùa (1927-29) na V·clavskÈmn·mÏstÌ v Praze a hotel Avion v BrnÏ(1927-28).JednoduchÈ ¯eöenÌ fas·dyumoûÚovalo vyniknutÌ reklamnÌchn·pis˘, veËernÌ neonovÈ osvÏtlenÌdod·valo stavbÏ novou dimenzi.K vyuûitÌ zkuöenostÌ z jiû zmÌnÏn˝chvelkorys˝ch projekt˘ se Lorenc poodchodu z Krejcarova ateliÈruprakticky dost·v· jen v dobÏ roËnÌhop˘sobenÌ v projekËnfm oddÏlenfBaùovy firmy, kde vypracov·v· n·vrhypro dva objekty na novÏ budovanÈmn·mÏstÌ Pr·ce - hotel (1930-33,dostavÏno podle n·vrh˘ VladimÌraKarfÌka) a kino (1931, nerealizov·no)- a n·vrh ökolnÌ Ëtvrti (1930-31), z nÌûbyly tehdy jiû realizov·ny Masarykovyökoly podle n·vrhu Frantiöka LydieGahury. V n·vrhu ökolnÌ Ëtvrti uûÌv·Lorenc funkcionalistickÈ schÈma¯·dkov·nÌ, v nÏmû sice mohl b˝t.ovlivnÏn n·vrhy pro Letenskou pl·Úv Praze, ale z·roveÚ je t¯ebapoznamenat, ûe toto schÈma nebylopro funkcionalismus nijak neobvyklÈ.(Pouûil je nap¯Ìklad i Mies van derRohe v n·vrhu na z·stavbuAlexanderplatz v BerlÌnÏ.)Po odchodu z Baùovy firmy, jehoûp¯ÌËinou byla neshoda v ot·zcefinancov·nÌ stavby kina, se podleLorencov˝ch projekt˘ stavÌ koloniedomk˘ stavebnÌho a bytovÈhodruûstva Pod¯evnicko (1931-33),kter· koresponduje s jednouz hlavnÌch ot·zek funkcionalistickÈarchitektury - levn˝m bydlenÌma jeho formou. Navazuje na p¯edchozÌLorencovy soutÏûnÌ n·vrhy z dobypraûskÈho p˘sobenÌ mimo Krejcarovukancel·¯. S touto koloniÌ se Lorenc˙ËastnÌ i tehdejöÌch v˝stav.DalöÌm polem Lorencovy p˘sobnostive vlastnÌ architektonickÈ kancel·¯i sest·vajÌ jiû zmÌnÏnÈ obchodnf a obytnÈdomy (d˘m p. JavorskÈho nat¯. Tom·öe Bati -1932, d˘mp. PelË·ka v DlouhÈ ulici -1931, vilaAnny äalerovÈ na t¯. Tom·öe Bati-1932, zbour·na 1959, vila p. äevËÌka-1935 a p. Voleöe v ulici Na poû·¯e-1934-35, Ëi Frantiöka ämÌda v uliciU splavu -1932). Krejcarovsk·reminiscence vypl˝vajÌcÌ zespolupr·ce na GibianovÏ vile v Praze-BubenËi se ve stavb·ch vila rodinn˝ch dom˘ nijak p¯Ìmoneprojevuje, i kdyû se zde st·leuplatÚuje snaha po jednoduchÈm¯eöenÌ, kterÈho dosahuje skl·d·nÌmkubistick˝ch hmot. P¯ÌmÈ ovlivÚov·nfLorencov˝ch obchodnÌch dom˘ selze nalÈzt snad jen ve tvarech okennichr·m˘ u vily pana ämida.JaromÌr KrejcarPoË·teËnÌ projekty absolventaAkademie v˝tvarn˝ch umÏnÌ v Prazeu prof. Jana KotÏry (1917-1921),nap¯Ìklad centr·lnÌ trûnice proPrahu-éiûkov (1921), jsou jeötÏhled·nÌm formy, ale hled·nfm mezimodernÌmi proudy, mezi purismem,n·rodnÌm slohem a KotÏrov˝mvlivem. Brzy potÈ vöak, jiû jako ËlenarchitektonickÈ sekce DevÏtsilu,rediguje a typograficky upravujesbornÌk éivot II (1922-23), hl·sÌcÌ seotev¯enÏ k mezin·rodnÌmavantgardnÌm centr˘m. Ve sbornÌkuse takÈ objevujÌ ikonografickÈ motivyparnÌku, stroje a mrakodrapu, kterÈcharakterizujÌ dalöÌ Krejcarovutvorbu. Toto smϯov·nÌ byloovlivnÏno celkov˝m zamϯenÌmspolku DevÏtsil, jehoû ideov˝ mluvËÌKarel Teige byl takÈ Krejcarov˝mblÌzk˝m p¯Ìtelem.Jaromír Krejcar, obchodní dům Olympic, Spálená, Praha 1, 1926-28FunkcionalistickÈho slovnÌku zaËÌn·Krejcar uûÌvat plnÏ p¯i projektov·nÌvily spisovatele Vladislava VanËuryv Praze na Zbraslavi (1924-26)a obchodnfho domu Olympic v Praze-NovÈm MÏstÏ (1925-28). VanËurovavila byla patrnÏ takÈ prvnÌ stavbou,kterou se Lorenc nechal od Krejcarainspirovat ve svÈm n·vrhu vily panaK. »apka v LodÏnici u Prahy (nejd¯Ìveroku 1924). Mimochodem, s ohledemna tuto souvislost s VanËurou, kter˝byl Ëlenem DevÏtsilu, se v ˙voduzmÌnÏn· metafora o vzt·hu Lorencea Krejcara jevÌ jeötÏ p¯ÌhodnÏjöÌ.Krejcar v tÏchto domech vyuûÌv·nautickou ikonograf¸ (motivparnÌku), kter· je form·lnÏ vyj·d¯enap·sov˝mi okny, terasovou st¯echou,tvarem z·bradlÌ a sluneËnÌmi plachtami.U staveb je vyuûitûelezobetonov˝ skelet. PoetismusDevÏtsilu v architektu¯e mÏl öancik uplatnÏnÌ p¯edevöÌm u obchodnÌchdom˘ v centru mÏsta v reklamnÌchn·pisech, sluneËnÌch placht·ch,antÈn·ch a v˝loh·ch. Jejichv˝znamovou p˘sobivost umocÚovalaovöem atmosfÈra mÏsta, kter· tytoprvky p¯Ìmo vyûadovala. V p¯ÌpadÏLorencov˝ch obchodnÌch dom˘ se tatoikonografie nemohla uplatnit tak jako vPraze.Jiû rozvinutÏjöÌ f·ze funkcionalismuje dokumentov·na dalöÌmiKrejcarov˝mi stavbami - vilou GreteReinerovÈ v Praze -Straönicfch(1926-27) a zmÌnÏnou vilou v Praze-BubenËi. V GibianovÏ vile se jiûv˝raznÏji projevuje propojenÌ stavbys okolnÌm prostorem a kubickÈ,neoplasticismu vlastnÌ skl·d·ni hmot.Roku 1927 Krejcar p¯edstavujeTeig˘v obytn˝ d˘m v »ernÈ uliciv Praze, kde se projevuje dobovÈsmϯov·nÌ ke kolektivnÌmu bydlenÌ,kterÈ bylo jednÌm ze zp˘sob˘ ¯eöenÌbytovÈho nedostatku. Teige tento typbydlenÌ - individu·lni spacÌ kabinya spoleËnÈ hospod·¯skÈ a spoleËenskÈprostory -.prosazoval. Krejcar vöakchtÏl tomuto zp˘sobu bydlenÌ, nanÏjû nenÌ doba p¯ipravena, nechat Ëasna v˝voj. Ve svÈ architektu¯e ¯eöÌbydlenÌ p¯ev·ûnÏ ve formÏ rodinn˝chvil a n·jemnÌch dom˘. KromÏOlympiku p¯ipomeÚme SpolkÛv˝ d˘mJednoty soukrom˝ch ˙¯ednÌk˘ 'v Praze na Vinohradech,jehoû zadnÌfas·da byla patrnÏ inspiracÌ proLorencovy n·jemnÌ domy. ÿeöenÌ"nejmenöÌho" domu nebo bytu seu nÏj neobjevuje. SanatoriumNemocenskÈ pojiöùovny soukrom˝ch˙¯ednÌk˘ (Machn·Ë) v TrenËiansk˝chTeplicÌch (1929-32) spacÌmikabinkami a d˘razn˝m oddÏlenÌmobytnÈ a spoleËenskÈ.Ë·sti dispoziËnÏp¯edjÌm· kolektivnÌ domy. Tady jeopÏt moûno najÌt nep¯Ìmou spojitosts tvorbou Lorencovou.Toto.je zvl·ötÏ zajÌmavÈ ve ZlÌnÏ, kdebylo Baùou podporov·no p¯edevöÌmdomeËkovÈ bydlenÌ a aû do konce.t¯ic·t˝ch let se n·jemnÌ domynestavÏly (nebereme-li v potazLorencovy obchodnÌ a obytnÈ objektyv centru, kterÈ ale spojovaly vÌcefunkcÌ). Lorenc pro ZlÌn navrhlzmiÚovan˝ hotel SpoleËensk˝ d˘m,v nÏmû bylo bydlenÌ rozdÏleno na dvatypy - spacÌ kabiny se spoleËn˝msoci·lnÌm za¯ÌzenÌm a apartm·nyakl·öter kongregace milosrdn˝chsester II. ¯·du sv. Frantiöka neboli˙tulek pro sirotky a p¯est·rlÈ(1937-38).