H L E D Á N Í Z Á K L A D Ů U M Ě L E C K É T V O R B YDavid Rabinowitch v RudolfinuKanad'an David Rabinowitch (1943), nyní žijící v New Yorku, realizovalv Praze svá díla podle kreseb z šedesátých let. Svými Asamblážemi zkrabicových koryt a Konstrukcemi z převalujících se plechů se vracíautor do doby, kdy se <strong>ve</strong>lmi důsledně na základě kritiky tehdejšíhosochařství pokusil dobrat samotných základů tvorby. Na začátkušedesátých let - po maliŕských letech a po čase, kdy všechny svédosavadní kolorované sochy zničil - tyto základy objevil: jednoduchýma původně náhodným skládáním plátů plechu dochází k minimalizovanýmtvarům vycházejících z geometrických principů. Rabinowitchvšak k těmto svérázným architektonickým objektům nedospěl na základěpravidel konceptuálního minimalismu, kdy umělec formu ubírápodle předem stanového plánu.Rabinowitch své objekty staví jako nejjednodušší možnou stavbu.Zcela racionálně skládá horizontální a <strong>ve</strong>rtikální pláty neleštěnéhoocelového plechu či rozvlňuje lesklé oblouky a válce. Vytváří díla plnávnitřní dynamiky, oproštěná od estetických motivací i narativníchnánosů.Obje<strong>ve</strong>ní nejčistších sta<strong>ve</strong>bních prvků sochařského díla umožniloautorovi vyjádřit se pokud možno co nejobecněji. Jako jeden z prvníchsochařů nachází tyto základní čisté tvary artefaktů zba<strong>ve</strong>né všech významovýchasociací a efektů. Přirozeně, že jeho "stavby" svou estetikunepostrádají, ta je však přítomná jaksi mimovolně, daná jasnou skladboumateriálu.V díle Davida Rabinowitche nepochybně najdeme podobnost spozdějšími pracemi českého autora Stanislava Kolíbala. Můžeme jenlitovat, že výstavu amerického sochaře jsme neviděli již v době, kdyobjevování čistých forem bylo v umělecké tvorbě aktuální. Ale právěted', v přelomovém čase nevýrazného umění bez vysokých cílů, jepohled na Rabinowitchovy práce útěšný.Snimky archiv A.David Rabinowitch, Works 1963-1964, GalerieRudolfinum, Praha, do 25. února 1996.Lenka Lindaurová37 ARCHITEKT 1-2/96
HvÏzdy v BrnÏKAPLICK›, MEIER,FRAMPTON, STÿÕTECK›,äR¡MKOV¡brnÏnsk˝m student˘mV listopadu 1995 se konala prvnÌ p¯edn·ökaarchitekta Jana KaplickÈho vBrnÏ. Aula fakulty fakulty architekturyVUT praskala <strong>ve</strong> ö<strong>ve</strong>ch, na chodbÏ setÌsnily hrozny pozdÏ p¯ÌchozÌch.P¯edn·öka trvala pouze hodinu a p·rminut a jejÌ ohlas byl ponÏkud nejednoznaËn˝.Proti oËek·v·nÌ zvolil J.Kaplick˝ metodu "in medias res" a bezjakÈhokoliv ˙vodu a p¯Ìpravy lnformovalo sv˝ch projektech a realizacÌchz slednÌch Ëty¯ let.OËek·valo se, ûe p¯ece jen p¯iblÌûÌsv˘j osud, cestu do exilu, zaË·tky,spolupr·ci s nynÏjöÌmi hvÏzdami britskÈhigh-tech, pr·ce pro NASA atd. Nestalose. Je samoz¯ejmÏ pr·<strong>ve</strong>m p¯edn·öejÌcfho,jak svoji (nota bene zdarmap¯ednesenou) p¯edn·öku pojme, ale jefakt, ûe zvl·ötÏ mladöÌ roËnÌky bylytrochu zmatenÈ, neb nenÌ pro nÏ (JanKaplick˝) totÈû, co pro generaci staröÌ,kter· ch·pe jmÈna Kaplick˝, Ji¯iËn· jakoûivÈ legendy. Je jasnÈ, ûe kdo m·z·jem, dovÏdÏl se jiû dostatek informacÌo FUTURE SYSTEMS (pop¯ÌpadÏ JanuKaplickÈm) z odbornÈho tiskuzahraniËnfho, Ëi dom·cÌho. Nap¯ÌkladArchitekt, Zlat˝ ¯ez Ëi UmÏnÌ a ¯emeslaz poslednÌ doby. Alevraùme se k vlastnÌ p¯edn·öce. FiËela nadva diaprojektory jako öpiËkovÏdisponovan˝ kluz·k po klidnÈ vodnÌhladinÏ. »·st vÏnov·na vlastnÌm projekt˘m,Ë·st vÏnovan· kritice souËasnÈ(nejen) ËeskÈ architektury p˘sobila vöakponÏkud ËernobÌle v dneönÌmbarevnÈm svÏtÏ a vyvolal mnohodiskusÌ po p¯edn·öce. Je. ale nade vöÌpochybnost, bohuûel, ûe nap¯fkladpavilon JaromÌra Krejcara jen obtÌûnÏnalezne obdobnou hodnotovou protiv·hu,v tom m· Kaplick˝ plnou pravdu.Jak jiû bylo ¯eËeno, vyuûÌval dvoudiaprojektor˘ k prezentaci sv˝ch dÏl, najednom projektoru je p¯edstavoval, nadruhÈm promÌtal inspiraËnÌ zdroje prosv· dÌla. P¯i vöÌ ˙ctÏ k p¯edsta<strong>ve</strong>nÈ tvorbÏse nelze ubr·nit dojmu, ûe mnohÈp¯ÌmÏry byly p¯ece jen form·lnÌ, nebodokonce zcela nepochopitelnÈ. Tomutodojmu napom·hala (bohuûel) i minim·lni<strong>ve</strong>rb·lnÌ podpora ze strany p¯edn·öejÌcfhn.ObecnÏ lze snad ¯fci, ûenaprosto öpiËkovÈ, unik·tnÌ projekty aojedinÏlÈ realizace Future Systemszap˘sobily na studenty fakulty jakozje<strong>ve</strong>nÌ z jinÈho svÏta a douf·m, ûe sejejich vliv projevf v jejich projektech.P¯esto nÏkterÈ ot·zky z˘staly nezodpovÏzeny,nap¯Ìklad proË m· vÏtöinan·vrh˘ tvar ledviny, Ëi dvouledviny,proË je tento tvar aplikov·n na r˘zn·provoznÌ schÈmata, proË vÌtÏzÌ vûdytechnologie nad architekturou, prostorem,hmotou? Zde asi tkvÌ j·dro problÈmuminima reaÂizacÌ, je zajÌmavÈ, ûenap¯fklad realizace rodinnÈho domu vLond˝nÏ je zcela jin· neû n·vrhy naknihovnu, galer¸, zeleno˙ administrativnÌbudovu v Lond˝nÏ. NenÌ organick·.P¯es vöechny v˝hrady bylasamoz¯ejmÏ p¯edn·öka neobyËejn˝mp¯Ìnosem pro vöechny, kte¯Ì ji navötÌvili.p¯edpokl·d·m, ûe architekt Kaplick˝<strong>ve</strong>zme tuto zpr·vu o jeho prvnÌ p¯edn·öcena MoravÏ s obdobn˝mhumorem, jako to uËinili kolegovÈ, kte¯Ìse probili do s·lu jenproto, aby zhlÈdli svÈ dflo na diapozitivus nelichotiv˝m koment·¯em.(Pozn:Autor tÈto zpr·vy k nim nepat¯il). .***Richarda Meiera oËek·valo v rotundÏpavilÛnu A na brnÏnskÈm v˝staviöti asi450 z·jemc˘ z Moravy i Slo<strong>ve</strong>nska.NÏkte¯Ì slo<strong>ve</strong>nötÌ cestovatelÈ ovöem uvÌzli<strong>ve</strong> v·nici a z·vÏjÌch. Po¯adatelÈ setakÈ tÌmto omlouvajÌ bloudÌcÌmn·vötÏvnÌk˘m, kte¯Ì se dle prvnÌchinformacÌ v Architektu marnÏ dob˝valido auly sta<strong>ve</strong>bnÌ fakulty. ZmÏna bylauËinÏna na poslednÌ chvÌli., kapacitaauly je <strong>ve</strong> srovn·nÌ s rotundoupoloviËnÌ. NejmladöÌ nositel Pritzkerovycena za architekturu z roku 1984, jedenaöedes·tilet˝Richa‡d Meier, vöak sv˝mprvnÌm vystoupenÌm na MoravÏponÏkud zklamal. Viz anketa nÌûe. VprvnÌ Ë·sti p¯edn·öky promÌtal öpiËkovÈdiapozitivy sv˝ch staröÌch sta<strong>ve</strong>b a ktomu p¯edËÌtal obecnÈ architektonickÈprincipy,.z nichû <strong>ve</strong> svÈ tvorbÏ vych·zÌ.Pro neobezn·menÈho s mistrovou tvorbout·to Ë·st p˘sobila mÌrnÏ chaoticky,neboù udrûet pozornost doslovaaudiovizu·lnÌ bylo vskutku n·roËnÈ. VedruhÈ Ë·sti pak jiû konkrÈtnÏ komentovalpr·ce z poslednÌ doby,nap¯Ìklad Canal+ v Pa¯Ìûi, radnici a knihovnuv Haagu, muzeum v BarcelonÏ,mÏstsk˝ d˘m v Ulmu, banku vLucembursku a poslednf rozestavÏnÈdÌlo J. Paul Getty center v Los Angeles.Jeho koment·¯ vöak neöel hloubÏji, jakbylo asi mylnÏ oËek·v·no, moûn· tozp˘sobil jiû p¯edem p¯ipra<strong>ve</strong>n˝ p¯eklad,kter˝ se obËas "rozeöel" s obr·zky,moûn·. n·hl· zima, kter· prudce zas·hlajiûnÌ. Moravu. NavÌc byl Meiernesv˘j, protoûe nemÏl zajiötÏnouzp·teËhf letenku. P¯ dn·öka trvalapouhou hodinu a Ëtvrt (vËetnÏ n·slednÈhop¯ekladu) a k ˙divu asi vöechz˙ËastnÏn˝ch se nekonala diskuse!ZajÌmavostÌ bylo osobnÌ p¯edsta<strong>ve</strong>nÌs profeorem KarfÌkem (94 let)a û·dost, aby n·vötÏvnÌci odevzdalivstupenky (35 KË) architektu.Meierovi, kter˝ z nich vyr·bÌ kol·ûe!Z REAKCÕN·zory student˘ a pedagog˘zachycujÌ odpovÏdi na anketnÌ ot·zkuArchitekta: Jak hodnotÌte Meierovup¯edn·öku?Excelentni architekt - excelentnishow. P¯ehlidka kr·sn˝ch obraz˘.OËek·vala bych hluböi p¯edsta<strong>ve</strong>nÌmenöÌho mnoûstvi vybranr,˝ch pracÌs mÈnÏ popul·rnÌm v˝kladem proodbornou <strong>ve</strong>¯ejnost. Diky za moûnostp¯imÈho kontaktu s tak hvÏzdn˝miosobnostmi architektury. - Nebylo toöpatnÈ, ale kr·tkÈ. - Mohl poslatnÏkoho s di·ky a vyölo by tonastejno, stavby aIe samoz¯ejmÏöpiËkovÈ. - Frampton a St¯iteck˝ bylimnohem lepöi. - 0 stavb·ch ¯eklm·lo.VlastnÏ ne¯ekl, proË je dÏl·pr·vÏ takhle. - HodnÏ komerËnÌ, spÌöpro Iaickou <strong>ve</strong>¯ejnost. - Bylo to prolidi, kte¯i nikdy nic od MeieranevidÏli.***N·sledujÌcÌ den p¯edËil vöechnaoËek·v·nÌ. Kenneth Frampton zaz·¯il,aula fakulty zaûila hlubokoukatarzi. Profesor Frampton se dostavils mÌrn˝m zpoûdÏnÌm, zp˘sobeÚ˝mjeho <strong>ve</strong>lk˝m z·jmem o brnÏnsk˝funkcionalilsmus. Exkurze se takprot·hla i dÌky nepl·novan˝mzast·vk·m nap¯iklad u kav·rny Era,kterou mistr vysoce ocenil, zrovnatak jako i Fuchsovy a Kyselkovy ökoly,Rozehnalovu nemocnici a dalöÌstavby.P¯estoûe doölo k z·mÏnÏ textup¯edn·öky, a p¯ekladatel se nemohlp¯edem p¯ipravit, kritik neztratilskvÏlou n·ladu a p¯edn·öku pro<strong>ve</strong>dlspatra. Moûn· ûe i tato okolnostp¯ispÏla k bezprost¯ednÏjöÌmu ˙Ëinkuna posluchaËe. V prvnÌ Ë·sti (bezprojekce) vyloûil sv˘j pohled naarchitekturu a zd˘vodnil metoduanal˝zy kvality souËasnÈ scÈny, tzv.kritick˝ regionalismus. PotÈ vysvÏtlil,proË pr·vÏ v regionechreprezentovan˝ch Finskem, FranciÌ,Japonskem a äpanÏlskem (pop¯ÌpadÏPortugalskem) je v souËasnostimimo¯·dn· kvalita tvorby. TentozajÌmav˝ n·zor nicmÈnÏ, mimo jinÈ,dokumentoval ale pr·vÏ na tvorbÏhvÏzd (Siza, NouvÈl, Maki, Ando)...V diskusi; v nÌû tazatelÈ Ëastoneodolali touze "bl˝sknout se" sv˝mintelektem p¯ed da<strong>ve</strong>m i americkouhvÏzdou (za coû si vyslouûili od panaprofesora uzn·nÌ, padlo nÏkolikzajimav˝ch dotaz˘. Nap¯fklad, proËne¯adÌ do kvalitnÌ region·lnÌarchitektury Rakousko.-OdpovÏÔ:p¯ipad· mu zajÌmav· Grazsk· "ökola",ale jinak je v tvorbÏ mnohovyumÏlkovanosti, estÈtstvÌ a ˙zk·z·kladna, spÌöe hvÏzdy... Na z·vÏrkritik p¯islÌbil, ûe pokud zde nÏkdop¯eloûÌ jeho Modern architecturea critical history, dopÌöe pro totovyd·nÌ speci·lni kapitoluo meziv·leËnÈ architektu¯e »echa Moravy. Uû aby to bylo.Po Meierovi a Framptonovi p¯ivÌtalapln· aula student˘ Ji¯iho St¯ÌteckÈho(14.12. 95), jenû se tak po 15 letechvr·til na p˘du sv˝ch studiÌ. NenÌsporu o tom, ûe do öediv˝chpoklidn˝ch vln naöÌ scÈny vtrhl enfantterrible, jak Ize z banky v »esk˝chBudÏjovicÌch, komory advok·t˘v Praze, penziÛnu v Horaûd'ovicÌchi n·vrhu na Four Seasons v Prazeusuzovat. Praxe u Nou<strong>ve</strong>la i souËasnÈradosti tvorby p¯it·hly mnohostudent˘, z nichû mnozÌ zaûiliatmosfÈru ateliÈru 8000 na vlastnÌk˘ûi. ExternÌ ˙Ëinkov·nÌJ. St¯ÌteckÈho na fakultÏ v BrnÏ byzajistÈ okysliËilo mÌstnÌ scÈnua o studenty, kterÈ si sv˝m otev¯en˝ma neform·lnÌm vystupov·nÌm zcelazÌskal, by urËitÏ nouzi nemÏl.* * *NadÌlku uzav¯ela 18. prosince Alenaär·mkov·. PanÌ docentka bude totiûv letnÌm semestru '96 vÈst externÏateliÈr na brnÏnskÈ fakultÏ. AsistovatjÌ bude Ludvfk Grym (jedenz pohrobk˘ Arnoöta Wiesnera,äkrabal - Grym). PanÌ är·mkov·p¯edstavila svoji celoûivotnÌ tvorbua vyznala se up¯ÌmnÏ a srdeËnÏ (jakjest jejÌm zvykem), z vnit¯nÌ pot¯ebynalezenÌ novÈho slohu, jenû n·s spasÌspolu s architekturou p¯ed bÌdn˝mkoncem rozvr·cenÈho svÏta. Nap¯ev·ûnÏ mladöÌ roËnÌky udÏlala jejÌp¯edn·öka siln˝ dojem, nicmÈnÏi staröÌ p·novÈ byli vroucnostf p‡ojevuuneöeni.Z·vÏr loÚskÈho roku se tak nabrnÏnskÈ fakultÏ architekturymimo¯·dnÏ vyda¯il. Za obno<strong>ve</strong>nÌmeziv·leËnÈ tradice, ûe praûskÈp¯edn·öky jsou samoz¯ejmÏreprÌzov·ny (?) i na MoravÏ, m˘ûemepodÏkovat p¯edevöÌm aktivitÏ docentaMas·ka. Udrûet nasazenou ˙ro<strong>ve</strong>Úi v tomto roce nebude jednoduchÈ,nicmÈnÏ nejd˘leûitÏjöÌ bude, coz teoretick˝ch p¯edn·öek p¯ejdestudentstvu do kr<strong>ve</strong> a jak semyölenky projevÌ na jejich prknech.Karel DoleûelAutor je architekt, soukrom˝projektant, pedagog fakultyarchitektury VUT Brno,spolupracotmik Architekta38 ARCHITEKT 1-2/96