Sen·to¯i ve ValdötejnskÈm pal·ci? - Tutorial.cz

SoutÏûna budovuHypobankya n·mÏstÌRepublikyOhlasy IIMIROSLAV BAäESubjektivnÌ pohled urbanistyNed·vno skonËila ve¯ejn· prezentacev˝sledk˘ soutÏûe, jeû mÏla za cÌlnejen n·vrhy novÈ budovyHypobanky, ale takÈ ¯eöenÌ (prostoru)n·mÏstÌ Republiky. V˝sledky soutÏûemÏ pobÌdly k zamyölenÌ a k naps·nÌtÈto ˙vahy. Je vûdy nepopul·rnÌkritizovat urËit˝ dokonËen˝ z·mÏr:soutÏû byla vyps·na mj. na z·kladÏregulaËnÌch podmÌnek; p¯edmÏtnÈbudovÏ byl vymezen pozemek,ukonËujÌcÌ uliËnÌ blok mezi ulicemiNa Po¯ÌËÌ a V Celnici, a to s urËitoumÌrou volnosti, zejmÈna smÏrem najih a s urËit˝mi omezenÌmi, kterÈvyplynuly z existence v˝stupnÌstanice metra.0 soutÏû byl velk˝ z·jem, patrn˝z ˙Ëasti, zejmÈna nÏmeckÈ odbornÈve¯ejnosti.Zad·nÌ vych·zelo z urËit˝ch premis:ulice V Celnici m· svÈ (urbanistickÈ),opr·vnÏnÌ k existenci, vËetnÏ vy˙stÏnÌdo n·mÏstÌ Republiky. UkonËenÌbloku pozemkem pro Hypobankuv duchu logickÈho "b¯itu" je mj.pr·vÏ d˘sledkem p¯izn·nÌ pr·va navy˙stÏnÌ (novÈ) ulice V Celnici.VstupnÌ podmÌnky zcela vylouËilyrevizi v˝chodnÌ strany n·mÏstÌ, takjak se uvaûovalo p¯i ¯eöenÌchv minulosti, zejmÈna p¯i soutÏûi nakoncertnÌ sÌÚ. Zad·nÌ tlumoËilon·zor, ûe v podstatÏ û·dn˝ z dom˘,tvo¯ÌcÌch n·mÏstÌ, nelze nahradit.Vypl˝v· to, jak se v textu ¯Ìk·, zez·sad pro pam·tkovou rezervaci,vyuûÌt vöechny ûivotaschopnÈhistorickÈ prostory a budovy. TÌmtose ovöem bez dalöÌch objasnÏnÌ fixujepostupnÏ vznikl· "aglomerace", tj. doznaËnÈ mÌry n·hodnÈ seskupenÌobjekt˘ r˘znÈho urËenÌ a st·¯Ì,postupnÏ a bezkoncepËnÏ vytvo¯en˝prostor, kter˝ sice naz˝v·men·mÏstÌm, ale o nÏmû zad·nÌv dalöÌch ¯·dcÌch silnÏ zapochybovalo(cituji: "...n·mÏstÌ Republiky je prostÏjen sbÏûiötÏ osmi otvor˘ a je tozbytek p¯edpolÌ p¯ed staromÏstsk˝mihradbami...n·mÏstÌ Republikyvûdy slouûilo jako dopravnÌ prostor,neud·ly se na nÏm û·dnÈ historickÈud·losti... jeho nedokonËenost jevelmi d˘leûit˝ rys v porovn·nÌs ostatnÌmi praûsk˝mi n·mÏstÌmiv okolÌ, jejichû vyzr·l· urbanistick·forma byla naruöov·na pozdÏjöÌmizmÏnami.").Po skonËenÌ soutÏûe se pt·m: jemoûnÈ udrûet tezi o ûivotaschopnostivöech budov, kterÈ, jak z textu zad·nÌvypl˝v·, nevytv·¯ejÌ skuteËnÈn·mÏstÌ? Jsme svolni sm̯it se sez·vÏrem, ûe potvrzenÌ "sbÏûiötÏ" jedostateËn˝m zadostiuËinÏnÌm?VracÌm se k cenn˝m anal˝z·m, kterÈbyly souË·stÌ soutÏûnÌch podmÌnek,kde se mj. jasnÏ dokumentujepostupn˝ "rozpad" sice okrajovÈho,ale ucelenÈho prostoru, kter˝ sesbÏûiötÏm postupnÏ stal.(Kolem prostoru na hranici StarÈhoa NovÈho MÏsta se soust¯edilonÏkolik v˝znamn˝ch funkËnÌchcelk˘, kterÈ nepochybnÏ p¯irozenÏreagovaly na voln˝ prostorJosefskÈho n·mÏsti, neû to, con·sledovalo. Tento prostor byli tehdy sbÏûiötÏm komunikaci, jakoostatnÏ kaûdÈ n·mÏsti, ale teprvedruh· polovina 19. stolet‡ zas·hlanecitlivÏ do tÈto struktury funkËnÌch"celk˘î, nebo chcete-li are·l˘:kapucÌnskr˝ kl·öter kolem sv. Josefabyl kolem roku 1860 odstranÏna nahrazen mϯÌtkovÏ (dosud)ne˙nosnou budovou kas·ren. Na 'z·padnÌ stranÏ p¯eûÌval fragmentkoleje a kostel sv. Norberta - a to˙stav ölechtiËen, kter˝ byl odstranÏnaû v roce 1928. Are·l kas·ren byl vesvÈ celistvosti odstranÏn a prostorJosefskÈho n·mÏsti d·le rozbit novouulicÌ Pa¯Ìûskou (dnes U obecnÌhodomu, jejÌû zaloûenÌ p¯edurËiloexcentrickÈ umÌstÏnÌ ObecnÌhodomu, kter˝ by byl mohl sehr·tdaleko ˙ËinnÏjöi roli - vzhledem kesvÈmu spoleËenskÈmu posl·nÌa vzhledem k potenci·lnÏ silnÏjöÌ,p¯edpokl·d·m, reflexi dozpochybÚovanÈho prostoru"n·mÏstÌ". Neöt'astnou regulacis novou ulicÌ dokonËita parcelacea n·slednÏ v˝öky mÏöùansk˝ch dom˘,kterÈ jen d·le prohloubily nesouladobestavÏnÌm n·mÏstÌ a jehoprostorem.)DomnÌv·m se proto, ûe valorizacevöeho, co se stalo v minulosti,vede k akceptov·nÌ rozpadup˘vodnÌho prostoru a jeho parametr˘a k jeho dalöÌ atomizaci. »Ìm? Pr·vÏbezdÏËn˝m souhlasem k fixaci dalöÌho"otvoru", ˙stÌcÌho do "sbÏûiötÏ"a n·slednÏ vytv·¯enÈho "b¯itu", resp.p¯Ìliö kr·tkÈho ˙seku z·stavby meziulicemi.U tÈto koncepce nenÌ tak d˘leûitÈ,kam, resp. ke kterÈ "geometrii", tj.uliËnÌ Ë·¯e bud' jiûnÌ Ë·sti kas·rennebo kl·ötera U Hybern˘, se pr˘ËelÌHypobanky p¯ihl·sÌ'. ,UkonËenÌ ˙zk˝m exponovan˝mpr˘ËelÌm (do n·mÏstÌ) ve smysluregulaËnÌch podklad˘ zad·nÌ, nebodokonce Ëist˝m "b¯item" u ¯adyoceÚovan˝ch n·vrh˘ potvrdilo, resp.vyzvalo k p¯izn·nÌ "soutoku" dvoukomunikacÌ od v˝chodu do n·mÏstÌ,ale neposoudilo jeho d˘sledky pron·mÏstÌ samo.(Do jakÈ mÌry se na preferenci tohotozp˘sobu regulace a na jeho n·slednÈocenÏnÌ porotou podÌlel vliv banky naparametrech budovy, nelzez dostupn˝ch podklad˘ soudit. JistÈje, ûe v˝sledek soutÏûe zceta zjevnÏpreferoval architektonickÈ ¯eöenibudovy (soutÏûnÌ podminky bylyostatnÏ nadeps·ny "Architektonick·soutÏû Hypo-Bank CZ" a ne do¯eöenÌ,n·mÏstÌ, jak hl·sal mj. n·pis,uv·dÏjicÌ v˝stavu ve ValdötejnskÈjizd·rnÏ.Zd· se tedy, ûe v zad·nÌ byl jiûvkomponov·n, ne-li preferov·nz·jem bankovnÌch specialist˘,pravdÏpodobnÏ i obtÌûemajetkopr·vnÌ, ovlivÚujÌcÌ hranicepozemk˙ v obtÌûnÈ situaci n·mÏstÌ.(PatrnÏ by mÏlo b˝t ¯eËeno, co a proËneölo v r·mci tÈto soutÏûedos·hnout a o co naopak bylo moûnov ¯eöenÌch n·mÏstÌ usilovat.Nebylo-li tak uËinÎno se souhlasemËi za asistence povolan˝chexpert˘-urbanist˘ a pam·tk·¯˘dosud, oËek·val bych jejichprofesion·lnÌ hodnocenÌ v˝sledk˘soutÏûe nynÌ.)***Tento p¯ÌspÏvek se snaûÌ pouk·zat nata (vÏtöinou neocenÏn·) ¯eöenÌ, kter·spÌöe neû vlastnÌ program Hypobanky¯eöila specifick˝ a dle mÈho n·zoruprioritnÌ problÈm n·mÏstÌ: OstatnÏ,bylo dost hlas˘, kterÈ se p¯imlouvalyza dvoukolovou soutÏû: v prvÈ f·zi naregulaci n·mÏstÌ a teprve ve druhÈf·zi na vlastnÌ budovu (architekturu)Hypo-banky.DovolÌm si proto v n·sledujÌcÌ ˙vazeupozornit na nÏkterÈ aspekty, kterÈnebyly porotou vyzdviûeny.Zd˘razÚuji znovu, ûe jdeo subjektivnÌ, ale urbanistick˝ pohled,jehoû cÌlem je p¯ipomÌnka jinÈhomoûnÈho stanoviska k p¯edmÏtnÈproblematice, nikoliv cÌlen· kritikaporoty a jejÌch verdikt˘. (UrËitÈopr·vnÏnÌ k n·sledujÌcÌ ˙vaze vidÌmz d˘vodu svÈ pr·ce na regulaËnÌstudii PetrskÈ Ëtvrti, jeû zahrnujei n·mÏstÌ Republiky.)Vych·zÌm z p¯esvÏdËenÌ, kterÈ jsemjiû v˝öe naznaËil, ûe prostor,naz˝van˝ "n·mÏstÌm". byl v pr˘bÏhuned·vnÈ historie neust·le vÌcea vÌce rozbÌjen ve svÈm ohraniËenÌ,a to nov˝mi komunikacemia aditivnÌm, nekontextu·lnimdoplÚov·nÌm nov˝mi objemyjednotliv˝ch budov; dÈlkaohraniËujÌcÌch uliËnÌch Ëar sezkracuje, jejich postupn˝mobestavov·nÌm nar˘stal heterogennÌcharakter prostoru, p¯iËemû vlastnÌprostor n·mÏstÌ nedostal"sjednocujÌcÌ" öanci: z˘st·v·, jak bylo¯eËeno, "sbÏûiötÏm" komunikacÌ.Tato skuteËnost je potvrzenai v˝sledky poslednÌ soutÏûe.ZamϯÌme se na ta ¯eöenÌ, kter·dost·la v˝zvy soutÏûnÌch podmÌnek(staù "P¯edmÏt a cÌle soutÏûe", str.21), aby ¯eöenÌ "...vyhovovalo postr·nce urbanistickÈ". Jedn· sevesmÏs o ¯eöenÌ, kter· nebyla porotouocenÏna. Moûn·, ûe objemy, jejichformov·nÌ, prostorovÈ uspo¯·d·nÌ,atd. nesplÚovaly kriteria, kladen· nakonkrÈtnÌ program Hypo-banky. Je-litomu tak, potom by mohlo vyjÌtnajevo, ûe specifickÈ poûadavkyprogramu a provozu banky nedovolilyjinÈ ¯eöenÌ neû to konkrÈtnÌ (s b¯itemdo n·mÏstÌ), kterÈ vöak z hlediskadotvo¯enÌ n·mÏstÌ je naopaknejmÈnÏ öùastnÈ, je-li v˘becdotvo¯enÌm n·mÏstÌ.(ÿeöenÌ "s b¯item"je mnoho: cel·¯ada se snaûÌ ostrÈ vy˙stÏnÌ b¯ituzjemnit, prolamovat, Ëlenit,diferencovat v˝ökovÏ; v podstatÏ vöakdodrûuji podmÌnkami doporuËenÈvelmi ˙zkÈ vy˙stÏnÌ pozemku.)Pomineme-li hluböÌ rozbor ¯adyv z·sadÏ p¯ijat˝ch ¯eöenÌ, kter·shrnuji pod zkratku "vÌtÏzn˝ b¯it",o kterÈm soudÌm, ûe n·mÏstÌ spÌöed·le dezintegruje (jako ilustracidezintegrujiciho ìb¯ituî uv·dÌmn·vrh 0008 mnichovsk˝ch autor˘Rohnkeho a Luedickeho, kter˝p¯ekvapivÏ dos·hl druhÈ ceny!),z˘st·vajÌ n·m dalöÌ soutÏûÌcÌ s ¯adoucenn˝ch pokus˘ o ¯eöenÌ n·mÏstÌ, jeûvykazujÌ p¯ekvapivÈ podobnostikoncepcÌ, tj. v nichû se architekti jakdom·cÌ tak zahraniËni ve svÈm cÌtÏnÌvz·cnÏ shodujÌ a jeû Ize shrnout donÏkolika typ˘.Lze odhadnout, ûe tito auto¯i cÌtÌpot¯ebu:I rozö̯it plochu pr˘ËelÌ budovy,exponovanÈho do n·mÏstÌ. Tentopro n·mÏstÌ p¯ÌznivÏjöÌ p¯Ìstup jev p¯ev·ûnÈ vÏtöinÏ p¯Ìklad˘ prioritnÏn·vrhem budovy "an sich", tj. budovy,kter· je sice citlivÏji vkl·d·na don·mÏstÌ, ale preferuje sama sebe.NenÌ hled·na revize dosavadnÌchpomÏr˘. Lze ¯Ìci, ûe se hl·sÌ pouzeo v˝raznÏjöÌ ˙Ëast v prostoru n·mÏstÌ.Tento p¯Ìstup lze ilustrovat nan·vrhu, kter˝ dostal 4. cenu (Ë. 0101Schlossera a Lamborelleho z BerlÌna,obr.1 ), ale takÈ na celÈ ¯adÏ datöÌchn·vrh˘, p¯edevöÌm Ë. 0045 (KotÌkaa Kr·lÌËka z Prahy, obr. 2), Ë. 0005(Doubnera a Hodka z Prahy),Ë. 0037 (Kleffela, Kohnholdtaa Gundermanna, obr. 3) a nÏkolikadalöÌch.Ulice V Celnici je mÌrnÏ zastÌnÏna.Doprava, kter· je do tÈto ulicevedena, je pro autory zjevnÏ,podruûnou z·leûitostÌ (podch·zÌvÏtöinou öikmo parterem banky).VedenÌm uliËnÌch Ëar je skupina v˝öeuveden˝ch n·vrh˘ v·z·na vesmÏs nav˝chodnÌ linii n·mÏstÌ (jiûnÌ Ë·stkas·ren). Tato linie se, pokud jeprodluûov·na d·le na jih, dost·v· dourËitÈho st¯etu s orientacÌ budovykl·ötera. NÏkdy je pro jejÌ vyznÏnÌcÌtÏna (opodstatnÏna) druhotn·hmota v blÌzkosti kl·ötera (zejmÈnav n·vrhu KotÌka a Kr·lÌËka).Samostatnou skupinu n·vrh˘ tvo¯Ìv˝raznÏjöi hmoty v ukonËenÌ8 ARCHITEKT 1-2/96