Mysteriumkatedr·lK bestseler˘m kniûnÌho trhu sev poslednÌ dobÏ za¯adila kniha LouiseCharpentiera, Mysterium katedr·lyv Chartres. S tvorbou tohoto autorajsme se mÏli moûnost sezn·mit jiûv publikaci Tajemn˝ pravÏk Evropy(Pr·ce,1992) a ani jeho dalöÌ kniha,vydan· poprvÈ v roce 1977, û·dnÈhomilovnÌka tajemstvÌ a neortodoxnÌhopohledu na minulost lidstsvanezklame.Charpentier nabÌzÌ <strong>ve</strong>lmi sugestivnÌinterpretaci jednÈ z nejslavnÏjöÌchfrancouzsk˝ch katedr·l, kter· Ëastoa opr·vnÏnÏ b˝v· povaûov·na zaurËit˝ prototyp gotiky. V jednotliv˝chkapitol·ch postupnÏ odkr˝v· jejfv˝znamy a souvislosti, aby nakonecdospÏl ke zcela fascinujÌcÌ teoriio tom, ûe katedr·la vznikla na mÌstÏobda¯enÈm mimo¯·dnÏakumulovanou magnetickou energiÌ,jejÌû vnit¯nÌ n·boj byl od pravÏkuzn·m a vyuûÌv·n k oËistn˝ma lÈËiv˝m ritu·l˘m. Katedr·la bylaorientov·na <strong>ve</strong> smÏru telurickÈ ûÌlya byla komponov·pa jako svÈbytn˝"hudebnÌ n·stroj", urËen˝k rozechvÏnÌ tÏchto sil a jejichrezonanci v prostoru a p˘sobenÌ naËlovÏka. Vöechny rozmÏry katedr·lyvytv·¯ejÌ p¯Ìsnou harmoniimatematick˝ch a geometrick˝chpomÏr˘ v p¯Ìsluön˝ch hudebnÌchintervalech a jejich z·kladem jsou t¯iz·kladnÌ geometrickÈ obrazce <strong>ve</strong>psanÈdo p˘dorysu katedr·ly.Kruh reprezentuje intuici a mystÈriakolov˝ch tanc˘, Ët<strong>ve</strong>rec v podobÏ"kvadratury kruhu" inteligencia vÏdÏnÌ a obdÈlnÌk v chÛru kostelasymbolizuje mystickÈ p¯evtÏlenÌ nastole PoslednÌ <strong>ve</strong>Ëe¯e P·nÏ.S pouûitÌm mÌry a mϯÌtka lze potomodvodit systÈmem <strong>ve</strong>psan˝cha opsan˝ch kruh˘, trojuhelnÌk˘a pÏticÌp˝ch a sedmicÌp˝ch hvÏzddalöÌ rozmÏry stavby, kter· jeformov·na v jednotnÈm moduluvyj·d¯enÈm tzv. chartresk˝m loktem.Tyto rozmÏry jsou navÌc v p¯esnÈmpomÏru nap¯Ìklad k vnit¯nÌma vnÏjöÌm mÌr·m Cheopsovy pyramidya reflektujÌ i mÌry naöÌ planety.Nap¯Ìklad tzv. Chartresk˝ loketo rozmÏru 0,738 m je 1/ 10 000 stupnÏrovnobÏûky na nÌû leûÌ Chartres;dÈlka chr·movÈ lodi 110,70 m je zasev p¯esnÈm pomÏru s rychlostÌ zemskÈrotace tj.1107 km/h.Podle Charpentiera vznikla katedr·lav Chartres (a vöechny klasickÈkatedr·ly) jako dÌlo zasvÏcenÈhobratrstva ¯·du Templ·¯˘, kte¯Ìv äalomounovÏ chr·mu objevilistaroz·konnÌ Archu ˙mluvy a v nÌukryt˝ klÌË k vÏdÏnÌ, stavÏnÌa konstrukci svÏta, jenû Templ·¯iaplikovali po svÈm n·vratu ze SvatÈzemÏ pr·vÏ na katedr·l·ch. Stalo setak zcela v duchu Hospodinov˝ch slovv knize Genesis "vöe jsem uËinil skrzeËÌslo, mÌru a v·hu".41 ARCHITEKT 1-2/96S ËinnostÌ ¯·du souvisely i p¯fhodnÈekonomickÈ podmÌnky, kterÈumoûnily neb˝val˝ rozkvÏt zemÏa zah·jenÌ v˝stavby celÈ sÈrie katedr·l(<strong>ve</strong>dle akumulace kapit·lu a foremhypotÈk a p˘jËek i hypotÈza o p¯Ìlivust¯ibra p¯i<strong>ve</strong>zenÈho templ·¯i v tÈ dobÏz Mexika). Jinak si totiû nelzeracion·lnÏ vysvÏtlit rychlost obnovykatedr·ly v Chartres (26 let) anineb˝valou kvantitativnÌ vlnu.kolos·lnÌch sta<strong>ve</strong>b (150 katedr·lv rozmezÌ let 1150-1250). S n·siln˝mz·nikem ¯·du <strong>ve</strong> 13. stoletÌ odeölonepoznanÈ i tajemstvÌ tÏchto sta<strong>ve</strong>b,kterÈ byly stavÏny jako zhmotnÏnÌduchovniho svÏta, jako n·strojtransformace lidskÈho vÏdomÌ - a tedys p¯esn˝m z·mÏrem a p¯edem danouformou, jÌû se autor pokouöÌ postaletich rozöifrovat. Podle jehovlastnÌch slov, t¯etÌ "dynamick˝"rozmÏr katedr·l (<strong>ve</strong>dleprezentovanÈho rozvrhu p˘dorysnÈhoa v˝ökovÈho) o jehoû existencinepochybuje, se mu nepoda¯iloodkr˝t do dneöka. VeökerÈ svoje.v˝vody autor dokl·d· detailnÌmpopisem a rozborem stavby,geometrickou anal˝zou p˘dorys˘,vztahem jednotliv˝ch proporcÌuv·dÏn˝ch s p¯esnostÌ tisÌcinymilimetru i obecn˝mi souvislostmise st¯edovÏkou historiÌ, n·boûenstvÌmi öiröÌmi vazbami geografick˝mi,astrologick˝mi a podobnÏ.***Naöe dosavadnÌ znalosti a vÏdomostio v˝voji architektury jiû d·vnoopustily vulg·rnÌ p¯edstavu o tom, ûearchitektura byla pouze ˙ËelovoukonstrukËnÌ disciplÌnou, Ëi naopak, ûevÏtöina jejÌch tvarov˝ch element˘ jed·na estetick˝m k·nonem. Pozn·nÌa anal˝za sta<strong>ve</strong>b minulosti potvrzujÌ,ûe <strong>ve</strong>dle toho usilovala architekturavûdy o jakÈsi obecnÈ postiûenÌ doby,vyj·d¯enÌ civilizaËnÌho uni<strong>ve</strong>rsa, p¯ikterÈ byly uplatnÏny tehdy obecnÏzn·mÈ a srozumitelnÈ principy, kterÈdnes jen s obtÌûemi a komplikovanÏodkr˝v·me vÏtöinou z origin·lnÌchpramen˘, protoûe.samostnÈ stavbybyly v bÏhu tisÌciletÌ mnohokr·tpromÏnÏny.Ikonologick˝ rozbor, geometrick·anal˝za Ëi historickÈ souvislostis kontextem mÌsta, osobouzakladatele Ëi patrona n·m v p¯ÌpadÏtÈmϯ kaûdÈ stavby odkryjÌ ¯aduzajÌmav˝ch a Ëasto netuöen˝chsouvislostÌ. Ty jdou nÏkdy dotakov˝ch podrobnostf, ûe se jim aûvzpÌr·me uvϯit. PlatÌ to stejnÏ tako egyptsk˝ch pyramid·ch jakoantick˝ch stavb·ch Ëi baroknÌchchr·mech. Z dom·cÌ literaturym˘ûeme odk·zat nap¯fklad na Ël·nkyodkr˝vajÌcÌ vnit¯nÌ geometrickÈz·konitosti <strong>ve</strong>lkomoravskÈarchitektury, triumf·lnÌa kosmologickou symbolikuStaromÏstskÈ mosteckÈ vÏûe,urbanistickÈ schÈma zaloûenÌ NovÈhoMÏsta praûskÈho Ëi ezoterickÈ zdrojep˘dorysnÈ koncepce letohr·dkuHvÏzda. Z baroknÌho obdobÌ jsou tonap¯Ìklad <strong>ve</strong>lkorysÈ koncepcekrajin·¯sk˝ch soubor˘ (Kuks), sloûit˝a obs·hl˝ ikonologick˝ programSantiniho kostela na ZelenÈ Ho¯e.S mnoha odkazy na ËÌselnousymboliku stejnÏ jako analogie mezikoncepcÌ nÏkter˝chdienzenhoferovsk˝ch. klenebnÌchschÈmat a principem baroknÌ fugy.V tomto smyslu nejsouCharpentierovy teorie niËfm nov˝m.Tajemstvf katedr·l, kterÈ nepochybnÏpat¯i k nejpozoruhudonÏjöfmvzedmutÌm lidskÈho intelektua do<strong>ve</strong>dnosti v dÏjin·ch lidstva,oded·vna l·kalo vÏdce, publicistya öarlat·ny. Autor zde p¯edstavujeucelen˝ a logick˝ celek prezentovan˝<strong>ve</strong>lmi sugestivnÏ, ale z·ro<strong>ve</strong>Úi autoritativnÏ, tÈmϯ s vylouËenÌmjak˝chkoliv pochybnostfa s lapid·rnÌm odkazem, ûe jinÈaltemativnÌ zÔ˘vodnÏnÌ "katedr·lnÌhoz·zraku " neexistuje. A to je ostatnÏi hlavnÌ d˘vod, proË se nakonecinstinktivnÏ vzpÌr·me bezezbytkuakceptovat l·kavÈ a in<strong>ve</strong>nËnÌ; alemnohdy krkolomnÈ konstrukcea hypotÈzy.NejvÏtöÌ slabinou Charpentierov˝chv˝vod˘ je jejich relativita. Pr·vÏ <strong>ve</strong>smyslu nemoûnosti ¯adu hypotÈzexaktnÏ doloûit Ëi vyvr·titz nedostatku p¯fm˝ch pramen˘ Ëiv d˘sledku pr·ce jenom s <strong>ve</strong>lmip¯ibliûn˝mi rozmÏry sta<strong>ve</strong>b, jejichûorigin·lnÌ stav prakticky v˘becnezn·me. Pouûit· historick·argumentace je evidentnÏ <strong>ve</strong>lmipovöechn· a ˙Ëelov·, nÏkterÈnaznaËovanÈ souvislosti jsouz¯etelnÏnÏ n·silnÈ a n·hodnÈ. A tam,kde se nedost·v· argument˘, jeelegantnÏ pouk·z·no na z·mÏr,"jehoû podstatu nezn·mea nedok·ûeme odkr˝t". K p¯fznaËn˝mrys˘m autorovy pracovnf metodypat¯Ì aû s<strong>ve</strong>¯ep· posedlost ËÌslya jejich souvislostmi, <strong>ve</strong>lmi v·gnfetymologickÈ v˝klady ¯ady termÌn˘a bohuûel i ned˘sledn· citacevÏtöinou legend·rnÌch,pramen˘.S tÌm souvisÌ ostatnÏ i ËastÈ odkazyna alchymii, kabalu, ezoterickÈnauky, hermeneutick· studia mystiky,magii a podobnÏ.Historika umÏnÌ nejvÌce irituje teorieo z·zraËnÈm a ËasovÏ omezenÈmvzniku gotick˝ch katedr·l <strong>ve</strong>12. stoletÌ z·sluhou templ·¯skÈho¯·du a obje<strong>ve</strong>nÌ mystickÈho klÌËepozn·nÌ a konstrukce svÏta v Aröe˙mluvy ukrytÈ v äalamounovÏchr·mu. ZasvÏcenÈ bratrstvo proölokolem roku 1130 Francif, postavilonÏkolik katedr·l a svÈ tajemstvi siposlednÌ <strong>ve</strong>lmistr up·len˝ v roce 1314odnesl do hrobu. V CharpentierovÏpod·nÌ p˘sobi tato teorie jakoabsolutnÌ zje<strong>ve</strong>n· pravda, vytrûen·z kontextu doby ch·panÈ ahistorickya bez akceptov·ni doloûitelnÈhoa logickÈho evoluËnÌho v˝vojejednotliv˝ch stadiÌ rom·nskÈhoa gotickÈho umÏnÌ a jehoregion·lnÌch ökol. TÈto n·mitceCharpentier ËelÌ tÌm, ûe gotiku od 13.sùotetf v˝öe apriori nepovaûuje za"pravou gotiku ", ale pouze jejf .nepochopenou imitaci.
Nepovažuji sám sebe za natolikkvalifikovaného, abych dokázalvšechny Charpentierovy vývody zcelajasně pochopit, natož vyvrátit.jistě byto dokázali, každý z pohledu svéhooboru jiní odborníci - matematici,deskriptivní geometři, fyzici, hudebníteoretici, církevní historici, křesanštíikonologové a další. Do té dobyzůstává Charpentierova mystickálegenda spíše v rovině architektonickésci-fi <strong>ve</strong> stylu Ericha Dänickena.Nikterak to však nesnižuje jejívýznam jako díla, které klade řaduotázek a jitří naši fantazü. Odkrývánám široké souvislosti architektury,která od pradávna hrála roli jakéhosicivilizačního svorníku a potvrzujedávno známý pocit, že skutečnost jemnohem složitější, než jak se jevílidským smyslům. Charpentierovakniha je tak příjemnýmspekulativním výletem dofascinujícího světa minulostia evokuje setkání, jež pro každého,kdo měl příležitost vstoupit doChartres či jiné středověké katedrály,zůstává zážitkem pro celý život.Jiří T. KotalíkAutor je historik uměni, pedagogA VU, stálý spolupracovnik ArchitektaLouis Charpentier,Mysterium katedrály v Chartres.Nakladatelstvi Půdorys Dejvická 30,Praha 6, tel.: 341693.Cena 210 Kč.Pozn. red.: K domácí literatuřezmíněné v článku uvádí autornásledující titulyJ. Mansbarth - Geometrické schéma<strong>ve</strong>lkomoravských sta<strong>ve</strong>bZ. Horský - Založení Karlova mostua kosmologická symbolikastaroměstské mostecké věže, StaletáPraha, Praha 1979, str.197-212R. Chadraba - Staroměstskámostecká věž a triumfální symbolikav umění Karla IV., Academia, PrahaA. Charvátová-l. Mayer - Geometrickákompozice průčelí domu U zvonu,Umění,1974, str. 8-17KonstrukceISLEROVYSTÿEäNÕ SKOÿEPINYPutovnÌ v˝stava, kter· byla koncemroku p¯edsta<strong>ve</strong>na brnÏnskÈ odbornÈ<strong>ve</strong>¯ejnosti, prezentuje rozs·hlÈ dÌlo(vÌce neû 1400 realizovan˝chsko¯epin) na 51 panelechs nÏmeck˝m textem a <strong>ve</strong>lmistruËn˝m Ëesk˝m p¯ekladem.P¯ev·ûnÏ barevn˝mi fotografiemip¯ibliûuje realizace, projekty,experiment·lnÌ postupy p¯i hled·nÌoptim·lnÌch tvar˘ sko¯epin,technologie v˝stavby i uk·zkypracÌ z pedagogickÈho p˘sobenÌ natechnice v Darmstadtu. SouË·stÌexpozice je i nÏkolik akvarel˘, kterÈvytvo¯il öestn·ctilet˝ Heinz Isler.JednoznaËnÏ dokazujÌ, ûe jdeo v˝tvarnÏ disponovanÈho tv˘rce, byùvystudoval inûen˝rskÈ stavitelstvÌ.Vysta<strong>ve</strong>no je i nÏkolik model˘sko¯epin.TÏûiötÏ pracÌ spad· do koncepades·t˝ch a öedes·t˝ch let, kdycelosvÏtov· Èra sko¯epinov˝chkonstrukcÌ kulminovala. VzpomeÚmevÌtÏzn˝ n·vrh J. Utzona na Operuv Sydney 1956, Re<strong>ve</strong>ll˘v n·vrhradnice v Torontu (1958-65) nebonejvÏtöÌ prostor zast¯eöen˝sko¯epinou CNIT v La DÈfÈnsev Pa¯Ìûi, Camelot, De Maily, Zehrfuss1956-8, dnes zmÏnÏn <strong>ve</strong>stavbou.Heinz Isler preferuje dvojk¯ivÈsko¯epiny (staticky v˝hodnÏjöÌ svoup¯irozenou tuhostÌ, nepot¯ebujÌztuûenÌ na okrajÌch) nad Ët<strong>ve</strong>rcov˝m(v˝robnÌ a skladovacÌ haly), neboobdÈlnÌkov˝m (tenisovÈ kurty)p˘dorysem. Mechanick˝mzn·sobenÌm tÏchto z·kladnÌchelement˘ (nap¯Ìklad 20 x 20 ms kruhov˝m svÏtlÌkem pr˘mÏru 5 m)dosahuje libovoln˝ch rozmÏr˘s minimem podpor a s moûnostÌnÏkolikerÈho pouûitÌ bednÏnÌ.Samoz¯ejmÏ, ûe pr·vÏ v neobyËejnÈpreciznosti a pracnosti bednÏnÌ jenejvÏtöi nev˝hod· tÏchto konstrukcÌ.Za pozornost. vöak stojÌ technologieP‡iklad elementu 20 x 20 mP¯Ìklad elementu 20x20 movϯov·nÌ jejich tvaru na modelech,nap¯iklad mokr˝ch tkanin·chvysta<strong>ve</strong>n˝ch zmrznutÌ, nebogumov˝ch fÛliÌch v r·mech, kterÈjsou nafukov·ny atp.Isler pouûilu menöÌch sko¯epin (bÏûnÏ dorozponu 5-6 m) nafukovacÌch bednÏnÌa sko¯epiny vytv·¯enÈ svÈpomocÌsta<strong>ve</strong>bnÌkem za pouhÈho "dohledu"statika, obdobnÏ jako Joseph Moniervytv·¯el svÈ kvÏtin·Ëe ze sÌtÌobalovan˝ch betonem, jiû p¯ed vfceneû sto lety.Z p¯edvolen˝ch sko¯epin nejlÈpep˘sobily ale pr·vÏ nepravidelnÈhop˘dorysu a navÌc osazenÈv dramatiËtÏjöÌm terÈnu. Nap¯Ìkladdivadlo v p¯ÌrodÏ v Grˆtzingenuu Stuttgartu (70.lÈta) v podobÏ"pÏtinohÈ" struktury zast¯eöujÌcÌsvaûitÈ hlediötÏ (asi 40 x 50 m).Nebo ËerpacÌ stanice v Deitingenu sedvÏma p˘dorysnÏ troj˙helnÌkov˝mipodep¯en˝mi v r˘zn˝ch v˝ök·ch.Naopak tenisovÈ haly v Solothurnu,Marinu, D¸dingenu a Heimbergu, aËLogicky sv˝m tvarem. kopÌrujÌ letmÌËku, p˘sobÌ zn·sobenÌmrozmÏrn˝ch sko¯epin v krajinÏponÏkud tÏûce a obtÌûnÏ se do nÌ,vËleÚujÌ. Technologicky pozoruhodn·je stavba sko¯epiny nad kryt˝mbazÈnem v Luganu, neboù vÏtöinasko¯epin H. Islera je 8 centimetr˘siln· a je pouze z ûelezobetonu.ProblÈm paroz·bran a izolace je zdevy¯eöen <strong>ve</strong> 12 centimetrech. NaökolÌcÌm a sportovnÌm st¯ediskuv Chamonix je zajÌmav· spolupr·ces architektem Taillibertem (autoremstadionu pro OH 76 v Montrealu), kdese pod¯Ìdil tvarov˝m poûadavk˘mautora, byù tvar nebyl statickyoptim·lnÌ.Velk˝m problÈmem rozs·hl˝chbetonov˝ch ploch je jejich st·rnutÌ,s elegancÌ kamene nesrovnatelnÈ.BrnÏnsk· p¯edn·öka v podstatÏkopÌrovala rozsah expozice, ovöemsv˝m nesporn˝m charismatem panprofesor p¯ipomÏl nÏkterÈ okolnosti,kterÈ jsou jiû dnes tÏûkopochopitelnÈ. V dobÏ, kdy mnohosv˝ch sko¯epin projektoval, vypadalypoËÌtaËe jako almary na pr·dloa odmocninu ze dvou poËÌtaly nÏkolikminut. Odtud se odvÌjÌ <strong>ve</strong>lk˝ d˘raz naexperiment a modelov˝ zp˘sobovϯov·nÌ spr·vnosti tvaru sko¯epiny.Technologicky zajÌmav· bylainformace o odbedÚov·nÌ sko¯epindodateËn˝m p¯epnutÌm i dalöÌ finesy,jichû autor pouûÌv· a k nimû sedopracoval dlouholetou ËinnostÌv oboru. H. Isler byl <strong>ve</strong> f·zisoutÏûnÌho n·vrhu poradcemG. Behnische p¯i zast¯eöov·nÌmnichovskÈho stadionu pro OH 1972.V d˘sledku zmÏn vynucen˝ch televizÌ(st¯echa nesmÌ vrhat stÌn), byl potÈsesta<strong>ve</strong>n t˝m odbornÌk˘ nazavÏöovanÈkonstrukce (F. Otto,J. Schlaich, F. Leonhardt, Andr‰ aj.).P¯estoûe jsou sko¯epiny dnes ponÏkudv pozadÌ z·jmu architekt˘, v˝stavai p¯edn·öka p¯iblÌûily z·jemc˘mv˝znamnou osobnost z tohoto oboru.Na z·vÏr pan profesor pogratulovalfakultÏ architektury k unik·tnf sbÌrcestruktivnÌch model˘, kterou sip¯ÈdtÌm s <strong>ve</strong>lk˝m z·jmem prohlÈdl.Karel DoleûelAutor je architekt, soukrom˝projektant, pedagog na FA VUT Brno,spolupracovnik ArchitektaISLEROVY STÿEäNÕ SKOÿEPINYaula rektor·tu VUT v BrnÏ(Kounicova 67a).13.11. - 8.12.1995Expozice se konala za ˙Ëasti Prof.DipL ing. Heinze Islera, kter˝p¯ednesl na FA p¯edn·ökuo problematice sko¯epin.PutovnÌ v˝stava byla instalov·nav »R poprvÈ a Brno je jiû 26. mfstem,kam byla zap˘jËena z Curychu,majitelem je TU St¸ttgart.V. Lorenc - Nové Mésto pražské,SNTL, Praha 1973Heinz Isler, kryté Iázně v Heimbergu u Thunu. Snímek archiv A.M. Brix - Prostorové řešenf láznfv Kuksu, Památková péče XXXIII.,1973, str. 3-10J. Neumann - Ideový konceptpoutního kostela sv. JanaNepomuckého na Zelené Hoře,Sborník pract filosofické fakultyBrněnské uni<strong>ve</strong>rsity, F 14-15,1971,str. 235-256M. Pavlík -J. Smolka - Princip těsnyv barokní hudbě a architektuře,Umění XXXIII.,1985, str. 473-49142 ARCHITEKT 1-2/96