Sen·to¯i ve ValdötejnskÈm pal·ci? - Tutorial.cz

Nepovažuji sám sebe za natolikkvalifikovaného, abych dokázalvšechny Charpentierovy vývody zcelajasně pochopit, natož vyvrátit.jistě byto dokázali, každý z pohledu svéhooboru jiní odborníci - matematici,deskriptivní geometři, fyzici, hudebníteoretici, církevní historici, křesanštíikonologové a další. Do té dobyzůstává Charpentierova mystickálegenda spíše v rovině architektonickésci-fi ve stylu Ericha Dänickena.Nikterak to však nesnižuje jejívýznam jako díla, které klade řaduotázek a jitří naši fantazü. Odkrývánám široké souvislosti architektury,která od pradávna hrála roli jakéhosicivilizačního svorníku a potvrzujedávno známý pocit, že skutečnost jemnohem složitější, než jak se jevílidským smyslům. Charpentierovakniha je tak příjemnýmspekulativním výletem dofascinujícího světa minulostia evokuje setkání, jež pro každého,kdo měl příležitost vstoupit doChartres či jiné středověké katedrály,zůstává zážitkem pro celý život.Jiří T. KotalíkAutor je historik uměni, pedagogA VU, stálý spolupracovnik ArchitektaLouis Charpentier,Mysterium katedrály v Chartres.Nakladatelstvi Půdorys Dejvická 30,Praha 6, tel.: 341693.Cena 210 Kč.Pozn. red.: K domácí literatuřezmíněné v článku uvádí autornásledující titulyJ. Mansbarth - Geometrické schémavelkomoravských stavebZ. Horský - Založení Karlova mostua kosmologická symbolikastaroměstské mostecké věže, StaletáPraha, Praha 1979, str.197-212R. Chadraba - Staroměstskámostecká věž a triumfální symbolikav umění Karla IV., Academia, PrahaA. Charvátová-l. Mayer - Geometrickákompozice průčelí domu U zvonu,Umění,1974, str. 8-17KonstrukceISLEROVYSTÿEäNÕ SKOÿEPINYPutovnÌ v˝stava, kter· byla koncemroku p¯edstavena brnÏnskÈ odbornÈve¯ejnosti, prezentuje rozs·hlÈ dÌlo(vÌce neû 1400 realizovan˝chsko¯epin) na 51 panelechs nÏmeck˝m textem a velmistruËn˝m Ëesk˝m p¯ekladem.P¯ev·ûnÏ barevn˝mi fotografiemip¯ibliûuje realizace, projekty,experiment·lnÌ postupy p¯i hled·nÌoptim·lnÌch tvar˘ sko¯epin,technologie v˝stavby i uk·zkypracÌ z pedagogickÈho p˘sobenÌ natechnice v Darmstadtu. SouË·stÌexpozice je i nÏkolik akvarel˘, kterÈvytvo¯il öestn·ctilet˝ Heinz Isler.JednoznaËnÏ dokazujÌ, ûe jdeo v˝tvarnÏ disponovanÈho tv˘rce, byùvystudoval inûen˝rskÈ stavitelstvÌ.Vystaveno je i nÏkolik model˘sko¯epin.TÏûiötÏ pracÌ spad· do koncepades·t˝ch a öedes·t˝ch let, kdycelosvÏtov· Èra sko¯epinov˝chkonstrukcÌ kulminovala. VzpomeÚmevÌtÏzn˝ n·vrh J. Utzona na Operuv Sydney 1956, Revell˘v n·vrhradnice v Torontu (1958-65) nebonejvÏtöÌ prostor zast¯eöen˝sko¯epinou CNIT v La DÈfÈnsev Pa¯Ìûi, Camelot, De Maily, Zehrfuss1956-8, dnes zmÏnÏn vestavbou.Heinz Isler preferuje dvojk¯ivÈsko¯epiny (staticky v˝hodnÏjöÌ svoup¯irozenou tuhostÌ, nepot¯ebujÌztuûenÌ na okrajÌch) nad Ëtvercov˝m(v˝robnÌ a skladovacÌ haly), neboobdÈlnÌkov˝m (tenisovÈ kurty)p˘dorysem. Mechanick˝mzn·sobenÌm tÏchto z·kladnÌchelement˘ (nap¯Ìklad 20 x 20 ms kruhov˝m svÏtlÌkem pr˘mÏru 5 m)dosahuje libovoln˝ch rozmÏr˘s minimem podpor a s moûnostÌnÏkolikerÈho pouûitÌ bednÏnÌ.Samoz¯ejmÏ, ûe pr·vÏ v neobyËejnÈpreciznosti a pracnosti bednÏnÌ jenejvÏtöi nev˝hod· tÏchto konstrukcÌ.Za pozornost. vöak stojÌ technologieP‡iklad elementu 20 x 20 mP¯Ìklad elementu 20x20 movϯov·nÌ jejich tvaru na modelech,nap¯iklad mokr˝ch tkanin·chvystaven˝ch zmrznutÌ, nebogumov˝ch fÛliÌch v r·mech, kterÈjsou nafukov·ny atp.Isler pouûilu menöÌch sko¯epin (bÏûnÏ dorozponu 5-6 m) nafukovacÌch bednÏnÌa sko¯epiny vytv·¯enÈ svÈpomocÌstavebnÌkem za pouhÈho "dohledu"statika, obdobnÏ jako Joseph Moniervytv·¯el svÈ kvÏtin·Ëe ze sÌtÌobalovan˝ch betonem, jiû p¯ed vfceneû sto lety.Z p¯edvolen˝ch sko¯epin nejlÈpep˘sobily ale pr·vÏ nepravidelnÈhop˘dorysu a navÌc osazenÈv dramatiËtÏjöÌm terÈnu. Nap¯Ìkladdivadlo v p¯ÌrodÏ v Grˆtzingenuu Stuttgartu (70.lÈta) v podobÏ"pÏtinohÈ" struktury zast¯eöujÌcÌsvaûitÈ hlediötÏ (asi 40 x 50 m).Nebo ËerpacÌ stanice v Deitingenu sedvÏma p˘dorysnÏ troj˙helnÌkov˝mipodep¯en˝mi v r˘zn˝ch v˝ök·ch.Naopak tenisovÈ haly v Solothurnu,Marinu, D¸dingenu a Heimbergu, aËLogicky sv˝m tvarem. kopÌrujÌ letmÌËku, p˘sobÌ zn·sobenÌmrozmÏrn˝ch sko¯epin v krajinÏponÏkud tÏûce a obtÌûnÏ se do nÌ,vËleÚujÌ. Technologicky pozoruhodn·je stavba sko¯epiny nad kryt˝mbazÈnem v Luganu, neboù vÏtöinasko¯epin H. Islera je 8 centimetr˘siln· a je pouze z ûelezobetonu.ProblÈm paroz·bran a izolace je zdevy¯eöen ve 12 centimetrech. NaökolÌcÌm a sportovnÌm st¯ediskuv Chamonix je zajÌmav· spolupr·ces architektem Taillibertem (autoremstadionu pro OH 76 v Montrealu), kdese pod¯Ìdil tvarov˝m poûadavk˘mautora, byù tvar nebyl statickyoptim·lnÌ.Velk˝m problÈmem rozs·hl˝chbetonov˝ch ploch je jejich st·rnutÌ,s elegancÌ kamene nesrovnatelnÈ.BrnÏnsk· p¯edn·öka v podstatÏkopÌrovala rozsah expozice, ovöemsv˝m nesporn˝m charismatem panprofesor p¯ipomÏl nÏkterÈ okolnosti,kterÈ jsou jiû dnes tÏûkopochopitelnÈ. V dobÏ, kdy mnohosv˝ch sko¯epin projektoval, vypadalypoËÌtaËe jako almary na pr·dloa odmocninu ze dvou poËÌtaly nÏkolikminut. Odtud se odvÌjÌ velk˝ d˘raz naexperiment a modelov˝ zp˘sobovϯov·nÌ spr·vnosti tvaru sko¯epiny.Technologicky zajÌmav· bylainformace o odbedÚov·nÌ sko¯epindodateËn˝m p¯epnutÌm i dalöÌ finesy,jichû autor pouûÌv· a k nimû sedopracoval dlouholetou ËinnostÌv oboru. H. Isler byl ve f·zisoutÏûnÌho n·vrhu poradcemG. Behnische p¯i zast¯eöov·nÌmnichovskÈho stadionu pro OH 1972.V d˘sledku zmÏn vynucen˝ch televizÌ(st¯echa nesmÌ vrhat stÌn), byl potÈsestaven t˝m odbornÌk˘ nazavÏöovanÈkonstrukce (F. Otto,J. Schlaich, F. Leonhardt, Andr‰ aj.).P¯estoûe jsou sko¯epiny dnes ponÏkudv pozadÌ z·jmu architekt˘, v˝stavai p¯edn·öka p¯iblÌûily z·jemc˘mv˝znamnou osobnost z tohoto oboru.Na z·vÏr pan profesor pogratulovalfakultÏ architektury k unik·tnf sbÌrcestruktivnÌch model˘, kterou sip¯ÈdtÌm s velk˝m z·jmem prohlÈdl.Karel DoleûelAutor je architekt, soukrom˝projektant, pedagog na FA VUT Brno,spolupracovnik ArchitektaISLEROVY STÿEäNÕ SKOÿEPINYaula rektor·tu VUT v BrnÏ(Kounicova 67a).13.11. - 8.12.1995Expozice se konala za ˙Ëasti Prof.DipL ing. Heinze Islera, kter˝p¯ednesl na FA p¯edn·ökuo problematice sko¯epin.PutovnÌ v˝stava byla instalov·nav »R poprvÈ a Brno je jiû 26. mfstem,kam byla zap˘jËena z Curychu,majitelem je TU St¸ttgart.V. Lorenc - Nové Mésto pražské,SNTL, Praha 1973Heinz Isler, kryté Iázně v Heimbergu u Thunu. Snímek archiv A.M. Brix - Prostorové řešenf láznfv Kuksu, Památková péče XXXIII.,1973, str. 3-10J. Neumann - Ideový konceptpoutního kostela sv. JanaNepomuckého na Zelené Hoře,Sborník pract filosofické fakultyBrněnské university, F 14-15,1971,str. 235-256M. Pavlík -J. Smolka - Princip těsnyv barokní hudbě a architektuře,Umění XXXIII.,1985, str. 473-49142 ARCHITEKT 1-2/96