Sen·to¯i ve ValdötejnskÈm pal·ci? - Tutorial.cz

Nedostatek velk˝ch praûsk˝chzak·zek se pokusil Krejcar vy¯eöitv roce 1934 odjezdem do SovÏtskÈhoSvazu. Jeho sovÏtsk· epizoda jezn·ma jen fragment·rnÏ. Je jen jistÈ,ûe se vracÌ zklam·n. Po n·vraturealizuje sv˘j snad nejvelkolepÏjöÌprojekt - Ëeskoslovensk˝ pavilon nasvÏtovÈ v˝stavÏ v Pa¯fûi v roce 1937.Stavba se setkala p¯ev·ûnÏ s velmikladn˝m ohlasem. Jednoduchouformu spojenou s uûitÌmûelezobetonovÈ konstrukce s nov˝msklem Thermolux tvo¯ila v˝razn˝protiklad k tehdy jiûtradicionalistick˝m pavilon˘mSovÏtskÈho svazu a NÏmecka. Pov·lce se Krejcar ˙ËastnÌ t¯Ì nejvÏtöÌchsoutÏûÌ u n·s - na rekonstrukci Lidic(1945), na kolektivnÌ d˘m v LitvÌnovÏ(1946) a na dostavbu StaromÏstskÈradnice v Praze (1946). V roce 1948odjÌûdÌ na pozv·nÌ ArchitecturalAssociation do Lond˝na a zde takÈn·sledujÌcÌ rok umÌr·. .JaromÌr Krejcar nevytvo¯il poËetnÏrozs·hlÈ dÌlo. Jeho v˝znam tkvÌp¯edevöÌm v modernosti jednotliv˝chstaveb, kterÈ vznikly z pochopenÌa tv˘rËÌho rozvinutÌ mezin·rodnÌchtrend˘ avantgardni architektury:Konec ûivota Miroslava Lorence jedramatiËtÏjöÌ. Lorenc byl roku 1943popraven ve Vratislavi po roËnÌmvÏznÏnÌ za Ëinnost v protinacistickÈorganizaci. Z tohoto poslednÌho rokujeho ûivota poch·zÌ nÏkolikuvolnÏn˝ch architektonick˝ch skicinspirovan˝ch Perretovou bazilikouv Le Raincy a sovÏtsk˝mkonstruktivismem.Lorenc v obdobÌ p¯ibliûnÏdesetiletÈho zlÌnskÈho p˘sobenÌ.vystavÏl v tomto mÏstÏ okolo öÈdes·tibudov, kterÈ kromÏ hoteluSpoleËensk˝ d˘m a ökol (Letn·a ûivnostenskÈ ökoly), navrûen˝ch proBaùovu firmu, vytv·¯ejf k baùovskÈarchitektu¯e protiklad zaloûen˝ nazkuöenostech s architekturou praûskÈavantgardy.Kate¯ina Paûoutov·Autorka je posluchaËkou dÏjirt umÏ niPalackÈho univerzity u OlomouciMiroslau Lorenc, Jaromir Krejcarzlinsk·moderni architekturaa praûsk· avantgarda, D˘m umÏnÌ,ZlÌn, od 15 prosince do 4. ˙nora.V˝stava byla p¯ipravena vespolupr·ci s Fragnerovou galer¸u Praze a ⁄stavem dÏjin umÏni AV»R v Praze. Texty v katalogu:L. äeneËek K Paûoutou·,K. Spechtenhauser, R. äv·cha,A. Tenzer, Z. PlesnÌk.40 ARCHITEKT 1-2/96KnihyPÿEDBÃéNÃNIKOLI VäAK PÿED»ASNÃKe katalogu»esk· architektura1945 -1995Publikaci, kter· se stala vlastnÏprvnÌm pokusem sumarizovat ËialespoÚ p¯ehlÈdnout "v˝voj"architektury v »ech·ch po druhÈsvÏtovÈ v·lce, asi nem· smysl z·sadnÏkritizovat. Uû proto ne; ûe jejÌmhlavnÌm smyslem je vÏdomÏp¯edbÏûnÈ ut¯ÌdÏnÌ materi·lu.Z·sadnÌm moûn˝m v˝stupemkritickÈho ËtenÌ takovÈho sbornÌku jepak p¯esnÏjöÌ formulace ot·zekdot˝kajÌcÌch se jak konkrÈtnÌch"historick˝ch" fakt˘, tak metodologiedÏjin "souËasnÈ" architektury.Rozsah, podoba a z¯ejmÏ takÈ zp˘sobvzniku tÈto pubLikace vÌc anineumoûÚuje. Z hlediska koncepcesbornÌku rozhoduje chronologickÈ ËtenÌËeskÈ pov·leËnÈ architektonickÈ tvorby,kter·je ch·p·na p¯edevöÌm ve sv˝ch"individu·lnÌch" v˝konech - stavb·ch.Urbanismu, rekonstrukcÌmhistorick˝ch komplex˘ a budov,krajin·¯skÈ tvorbÏ, interiÈrua designu jsou vÏnov·ny "doplÚkovÈ"studie. Specifickou kapitolku tvo¯Ìn·hled do pr·ce autor˘ exulant˘a obecnÏ formulovan˝ souhrn.promÏn, jimiû proch·zÌ Ëesk·architektura v devades·t˝ch letech.ChronologickÈ ËlenÏnÌ se v publikacistandardnÏ orientuje podlekombinace spoleËensk˝ch zlom˘(1948,1956,1970) - coû m· nejenompro naöÌ pov·leËnou tvorbu jistÏ svÈdobrÈ opodstatnÏnÌ - a v˝vojovÈlogiky architektonickÈho myölenÌ.Studie ZdeÚka Lukeöe a Jana Sedl·kao doznÌvajÌcÌch tendencÌchfunkcionalismu v letech 1945 aû 1948je p¯Ìkladem d˘raz˘ na "imanenci" Ëi"setrvaËnost" v˝vojearchitektonickÈho myölenÌ. Pojedn·nÌRadomÌry Sedl·kovÈ o architektu¯estalinskÈ Èry se naopak drûÌ vazbyk politicko-ideologick˝msou¯adnicÌm. Ve svÈ reftexi zlomumezi sedmdes·t˝mi a osmdes·t˝milÈty, kter· jsou pojedn·nav samostatn˝ch p¯ÌspÏvcÌch,zaznamenal Petr Kratochvil procesyparalelnÏ probÌhajÌcÌ na ˙rovnipoliticko-spoleËensko-psychologickÈa v rovinÏ "autonomie"architektonickÈho myölenÌ.Pochopitelnou a p¯irozenounedostateËnost a nep¯esvÏdËivosttakto pojatÈ v˝vojovÈ strukturyvyrovn·v· "vsunut·" kapitolkao "novÈm funkcionalismu" (RadomÌraSedl·kov·) a osobnÌ zpr·va MiroslavaMas·ka o dÏjin·ch SIALu. Je ovöemna mÌstÏ ot·zka, zda nap¯fkladnechybÌ samostatn· studie o recepcipostmodernÌho paradigmatu u n·s(kterÈ dnes za jin˝ch podmÌneka v pokleslÈ podobÏ "okresnÌpostmoderny" intervenuje v rychl˝chstavb·ch pro penÏûnÌ a jinÈ ˙stavy dovnim·nÌ architektury osvobozenÈ odreglementacÌ a omezen˝mJohn Eisler, Emil Přikryl, Jiři Suchomel, Obytný dům IBA, Berlín, Kreuzberg, 1984-1985sortimentem). Byl by uûiteËn˝i p¯ehled tv˘rËÌch seskupenÌ, kter·vznikala v r·mci projektov˝chorganizacÌ starÈho typu, jako pokusyo druûstva, mimo ofici·lnÌ sfÈru(St¯edotlacÌ) a od osmdes·t˝ch let nab·zi soukrom˝ch ateliÈr˘ Ëi jakoprogramov· sdruûenÌ (ZlatÌ orli).Z hlediska tohoto sbornÌku jako celkup˘sobÌ ponÏkud komicky (a taktrochu p¯eb˝v·) "Historick˝ p¯ehledarchitektury v »ech·ch a na MoravÏ"(J T. KotalikJ, naopak tu chybÌv˝bÏrov˝ rejst¯Ìk klÌËov˝ch staveb,z·kladnÌ ˙daje o architektech Ëisouhrn˝ pohled na myölenf o tvorbÏpo druhÈ svÏtovÈ v·lce.⁄roveÚ sbornÌku je tedy nevyrovnan·a kolÌs· p¯ÌspÏvÏk od p¯ÌspÏvku, a tojak z hlediska poskytnutÈ informace,tak z hlediska p¯ehlednostia z·vaûnosti v˝kladu. K mimo¯·dnÏvyda¯en˝m studiÌm bezesporu pat¯Ìp¯ÌspÏvek Rostislava äv·chyo architektu¯e v letech 1956 aû 1970,jiû zmiÚovan· staù Petra KratochvflaÛ tvorbÏ let osmdes·t˝ch a pohledPavla Halika na Ëesk˝ pov·leËn˝urbanismus. Tyto vybranÈ p¯ikladyp¯edstavujÌ stÏûejnÌ, promyölenÈMichal Brix, plakát k Malované architektuře,formulováni stylu 80. let i povzneseni reality1985,1986. Reprosnimky A.a peËlivÏ podloûenÈ vstupy doproblematiky. BÏûnou produkcireprezentuje naopak text RadomÌrySedl·kovÈ o architektu¯e pades·t˝chlet, byù pr·vÏ tomuto obdobÌ vÏnovalaautorka v˝stavu a katalog. Analogickydopad· povöechn· proch·zka tÈûeautorky sedmdes·t˝mi lÈty, jejichûprodukci ani p¯edbÏûnÏnestrukturuje. NehledÏ na to, ûe jsemv tomto textu - kromÏ jin˝chmoûn˝ch tÈmat - nap¯iklad nenalezlalespoÚ zmÌnku o vile, kterou proreûisÈrku VÏru Chytilovou navrhlEmil P¯ikryl a kter· b˝v· povaûov·naza podstatn˝ architektonick˝ v˝konprvnÌ poloviny sedmdes·t˝ch let.Exkurz do "historie" designua interiÈrovÈ tvorby, kter˝ prop¯Ìtomn˝ sbornÌk podnikla MilenaLamarov·, je problematick˝p¯edevöÌm v proporcÌch. Bezesporu jekonec pades·t˝ch a prvnÌ polovinaöedes·t˝ch let z hlediska invencea "n·sledk˘" velmi produktivnÌobdobÌ, nicmÈnÏ p¯ÌznaËn·robustnost a procovsk˝pseudomodernismus sedmdes·t˝chlet - jak v designu,. tak v interiÈrechsijako fenomÈn vyûadujÌ konkrÈtnÏjöÌrozbor (takÈ vzhledem k reakcimladöÌËh generacÌ). PeripetieinteriÈrovÈ tvorby (souvislostis ˙padkem umÏleckÈho ¯emesla,soci·lnÌ funkce, potlaËenÌrepreientaËnÌch a symbolick˝chfunkcÌ ·td.) by si zaslouûily reflexidaleko podstatnÏji takÈ vzhledemk divergentnÌm tendencÌm vtÏlen˝mv ¯adÈ pomÏrnÏ poveden˝ch realizacÌz poslednÌ doby.Jakkoli by se dalo pokraËovat jak vev˝Ëtu ot·zek, kterÈ sbornÌk pom·h·formulovat, tak ve v˝Ëtu jehonedostatk˘, jde o pomÏrnÏ öùastn˝zp˘sob jak zaËÌt s "konstrukcÌ"komplexnÌ p¯edstavy o ËeskÈpov·leËnÈ architektu¯e. Je ovöemot·zka, zda a kdy a komu se.poda¯Ìsestavit, rozbÏhnout a zaplatitvyrovnan˝ t˝m, kter˝ by se naps·nÌ"dÏjin souËasnÈ architektury" ujal.Marek Pokorn˝Autor je v˝tvarn˝ publicista, redaktorMladÈ Fronty Dnes»esk· architektura 1945-1995.Vydala Obec architekt˘ jako katatogke stejnojmennÈ Ur 'stauÏ v Caler¸Jaroslava Fragnera, Praha 1995.