MedailonJOSEF SAKAÿ*7.12.1856+15.1.1936Letos to bude 140 let, co se v Prazenarodil architekt Josef Saka¯,souËasnÏ uplyne öedes·t let od jeho˙mrtÌ. Dnes se ¯adÌ k mnoha tak¯kazapomenut˝m projektant˘m, nap¯elomu stoletÌ vöak pat¯ilk respektovan˝m osobnostem. PostudiÌch na Technice cestoval poIt·lii, potÈ se usadil v praûskÈmKarlÌnÏ, kde si na CyrilometodÏjskÈmn·mÏstÌ postavil podle vlastnÌhoprojektu honosn˝ neorenesanËnÌd˘m Ëp. 399 zdoben˝ freskami (d˘mdosud stojÌ, fresky byly zlikvidov·nyp¯i neöetrnÈ adaptaci v sedmdes·t˝chletech). Pro KarlÌn navrhl dalöÌstavby, z nichû nejv˝znamnÏjöÌ b˝lN·rodnÌ d˘m v sadech u Invalidovnyv pozdnÏ secesnÌm stylu s d¯evÏn˝mhudebnÌm alt·nem. Legend·rnÌdevades·tilet˝ karlÌnsk˝ meta¯ mikdysi vypr·vÏl o pestrÈm kulturnÌmûivotÏ N·rodnÌho.domu. Ten se sicestal pozdÏji n·rodnÌ kulturnÌpam·tkou, protoûe se zde konal jak˝sisjezd komunist˘, ale p¯esto byl zceladevastov·n novou funkcÌ - stalo sez nÏj rozhlasovÈ studio.V dobÏ kolem roku 1910 se Saka¯zab˝val dostavbou are·lu kl·öteraK¯ÌûovnÌk˘ <strong>ve</strong>dle Karlova mostua poda¯ilo se mu - opÏt v secesnÌmstylu - <strong>ve</strong>lmi citlivÏ doplnit.historickou stavbu o novÈ partie(ironiÌ osudu i ty byly zdevastov·ny,kdyû se z nich po roce 1950 stalyvyöet¯ovny st·tnÌ bezpeËnosti).Mimochodem: chce-li PrahaJosef Sakař, Filosofická fakulta UK na Palachově náměstía spoleËnost Four Seasons stavÏt.v sousedstvÌ Saka¯ovy stavby hotel,mÏli by si odpovÏdnÌ architektid˘kladnÏ prostudovat Saka¯ovudostavbu, kter· p˘sobÌ tak p¯irozenÏ,jako by tu st·la odjakûiva.Spolu s 0. PolÌvkou pracoval JosefSaka¯ na projektu »eskÈ banky nan·roûÌ V·clavskÈho n·mÏstÌa VodiËkovy ulice. V tÈ dobÏ uû Saka¯uvfzl v ponÏkud suchop·rnÈmklasicismu, kterÈmu z˘stal vÏrn˝i v obdobÌ prvnÌ republiky. Z roku1914 poch·zÌ jeötÏ projekt pr˘ËelÌpal·ce N·rodnÌ politiky naV·clavskÈm n·mÏstÌ (v parteru je nynÌMcDonald). Z prvnÌ polovinydvac·t˝ch let je stavba St·tnitisk·rny cenin v R˘ûovÈ ulici naStarÈm MÏstÏ (Ëp. 943) a p¯edevöÌmdvÏ budovy pro filosofickou fakultuKarlovy uni<strong>ve</strong>rsity. PrvnÌ z nichtehdyrealizovan· jako provizoriumvprostoru mezi Rudolfinema pr·vnickou fakultou, druh· - hlavnÌbudova - byla posta<strong>ve</strong>na v katastruJosefova s monumentalizujÌcÌmpr˘ËelÌm do Palachova n·mÏstÌ. Tatostavba, dokonËen· aû na poË·tku30. let, se stala logicky terËem kritik˝funkcionalist˘, kte¯Ì by tu byli r·dividÏli supermodernÌ objekt.Podfv·me-li se na kompozici n·mÏstfdnes, asi ocenÌme Saka¯˘vklasicismus, kter˝ dal n·mÏstÌd˘stojnost a p¯itom nekonkurovalhlavnÌ dominantÏ - Rudolfinu.Saka¯ovi byla dlouho rovnÏûp¯ipisov·no autorstvÌ EskomptnÌbanky v ulici Na P¯ÌkopÏ hned zaPraönou br·nou. Sta¯iËk˝ architektvöak jen kryl sv˝m jmÈnem ËistÏnÏmecko-rakousk˝ projekt, kter˝mzvÌtÏzili v soutÏûi architekti Jaray,von Gotthilf a Neumann.P¯ipomÌn·m jeötÏ, ûe Sak·¯ byl - jakojeden z prvnÌch - poctÏn Ëestn˝mdoktor·tem technick˝ch vÏd a bylrovnÏû Ëlenem ËeskÈ akademie vÏda umÏnÌ.ZdenÏk LukeöSnímek Martin PřibylAutor je architekt-historik, pracovnikPresidentskÈ kancel·¯e, st·l˝'spolupracovnik ArchitÈktaOhroûenÈstavbySMÕCHOVSK¡ TATRA »KDPo ned·vnÈ demolici Ë·stÌ tov·rny»KD - Tatra na jiûnÌ stranÏ PlzeÚskÈulice v Praze na SmÌchovÏ je aktu·lnÌot·zka, jak bude vyuûita druh·,v˝znamnÏjöÌ Ë·st vymÌstÏnÈho z·vodusituovan· mezi PlzeÚskoua Kartouzskou ulicÌ a tvo¯en· nejenkonstrukËnÏ zajÌmav˝mi<strong>ve</strong>lkorozponov˝mi halami (z dobyokolo roku 1900), ale - uvnit¯ are·luisecesnÌ Ringhofferovou vilouprojektovanou architektem OsvaldemDetail fas·dy z PlzeÚskÈ ulicePolÌvkou. Vila byla naposledyvyuûÌv·na jako podnikovÈ zdravotnÌst¯edisko.Ploönou demolici smÌchovskÈho komplexupam·tk·¯i pochopitelnÏSnÌmek ZdenÏk MertaodmÌtajÌ a poûadujÌ rehabilitacihlavnÌch halov˝ch projekt˘, kterÈ lzevyuûÌt pro polyfunlsËnÌ centrum. Toby zde tak jako tak mÏlo vyr˘st posrovn·nÌ historick˝ch objekt˘ sezemÌ. Mezi PlzeÚskou a KartouzskouulicÌ, kde dojde v nejbliûöÌ dobÏk podstatn˝m zmÏn·m takÈv souvislosti s dokonËenÌmStrahovskÈho tunelu (p¯emostÏnÌobou komunikacÌ), by tak mohlvzniknout rehabilitovan˝ a souËasnÏsoudob˝ - architektonicky sladÏn˝komplex. OstatnÏ nenÌ vylouËeno - naz·kladÏ srovn·nÌ detail˘ ötÌtu - ûeOsvald PolÌvka mohl b˝tprojektanterri nejen zmÌnÏnÈ vily, alei architektonickÈho ¯eöenÌRinghofferov˝ch hal.Jan E. Svoboda.Autor je pam·tk·r", pracovnikMÏstskÈ Ë·sti Praha 143 ARCHITEKT 1-2/96
A - praxeZPR¡VY Z KOMORYPOJIäTÃNfOd dubna 1995, kdy byla na valnÈhromadÏ KA p¯edsta<strong>ve</strong>na nov·pojiöùovna IB, s nÌû komora uzav¯elana zaË·tku loÚskÈho roku smlouvu,doölo k nÏkter˝m zmÏn·m. Nejd¯Ì<strong>ve</strong>byla rozö̯ena moûnost pojiötÏni (naË·stku t¯i miliony), pozdÏji, p¯idalöÌch jedn·nÌch, byly dohodnutypojistnÈ Ë·stky <strong>ve</strong> v˝öi od jednohomilionu aû k 15 milion˘m p¯iz·kladnÌm pojiötÏnÌ 100 tisÌc korun.Z·kladnÌ pojiötÏnÌ je automaticky 'autorizovan˝m Ëlen˘m hrazenokomorou z jejich p¯ispÏvk˘.KromÏ toho, ûe p¯i v˝poËtupojistnÈho se vych·zÌ z koeficientup¯ir·ûek podle druhu autorizace(vyööÌ Ë·stku platÌ prakticky pouzearchitekti z oboru pozemnÌ stavbya architekti, kte¯Ì zamÏstn·vajÌ vÌceneû Ëty¯i osoby), je moûnÈ ses pojiöùovnou dohodnout nakoeficientu spolu˙Ëasti - v p¯ÌpadÏ, ûespolu˙Ëast pojiötovny (tedy Ë·stka,kterou si pojiötovna p¯i ˙hradÏ ökodystrh·v·) m˘ûe b˝t vyööÌ, je v˝öepojistnÈho snfûen·.V tomto obdobÌ posuzuje pojistnÈpodmÌnky maklȯsk· firma - podle.p¯edstavitel˘ komory je dobrÈ je jeötÏv tÈto f·zi p¯ezkoumat.Podle ¯editele kancel·¯e »eskÈkomory architekt˘ dr. Plose protip˘vodnÌm podmÌnk·m jsou souËasnÈjeötÏ podstatnÏ v˝hodnÏjöf. Poda¯ilose dohodnout daleko niûöÌ Ë·stkypojistnÈho - proti p˘vodnÌ smlouvÏjsou poloviËnÌ. NavÌc vöichniautorizovanÌ architekti, jak uû bylov˝öe u<strong>ve</strong>deno, jsou pojiötÏniautomaticky u komory Ë·stkou 704korun na stotisÌcovou ökodu. Kaûd˝z nich m· tedy zaplaceno tzv. povinnÈruËenÌ. V p¯fpadÏ, ûe je ökoda vyööÌa Ëlen »KA uzav¯el dalöÌ pojiötÏnÌ na 'vyööÌ Ë·stku, pojistka mu kryje ökoduprakticky beze zbytku nebo alespoÚz podstatnÈ Ë·sti, nebot toto povinnÈruËenÌ je v podstatÏ identickÈ sespolu˙ËastÌ.Z·kladni sazba pojistnÈho je rozliöenapodle p¯Ìjm˘ a podle odhadovan˝chökod.Vzhledem k tomu, ûe se komorai pojiöùovna chtÏly vyhnout situacÌm,kdy by nebylo zcela jasnÈ, zda vznik·n·rok na ˙hradu pojistnÈho, je dosmlouvy zahrnuta i kapitola nazvan·V˝luky z pojiötÏnÌ. Pro n·zornostuv·dÌme nÏkterÈ p¯Ìklady:pojiötÏnÌ se nevztahuje nap¯Ìklad naztr·tu dokument˘ nebo na ökodu,zp˘sobenou v souvislosti s jak˝mkoli˙mysln˝m nepoctiv˝m jedn·nÌmpojiötÏnce, na ökodu vzniklouur·ûkou na cti Ëi pomluvou, napoökozenÌ na zdravÌ, pracovnÌ ˙raz,nemoc, na n·klady spojenÈ s lÈËboua podobnÏ. D·le: na ökodu, vznikajÌcÌz poruöenÌ povinnosti, kteroupojiötÏnec nese jako zamÏstnavatelv˘Ëi kterÈmukoliv z·mÏstnanci a naökodu spojenou prokazatelnÏs ˙mysln˝m nedodrûenÌm noremuzn·v·n˝ch a dodrûovan˝chv odbornÈ praxi.V loÚskÈm roce se k novÈmu pojiötÏnÌp¯ihl·silo asi 70 autorizovan˝charchitekt˘, z·jem o nÏ je vöakmnohem vyööÌ - mnozÌ vöak uûpojiötÏni jsou, nap¯Ìklad u »eskÈpojiötovny a ËekajÌ na vypröenÌtermÌn˙ smlouvy.ETIKAPodle ¯editele Plose se d· etickÈmuchov·nÌ jen "pre<strong>ve</strong>ntivnÏ pom·hat",a proto hodl· komora spÌöe vytv·¯etdobrÈ podmÌnky pro v˝kon profese,"rozhodnÏ vÌce neû provinilce trestatex post. RadÏji tedy chceme vytv·¯etdobr· pravidla hry, dan· do zaË·tkucelÈho procesu," ¯fk· J. Plos. Chov·nÌsamoz¯ejmÏ nez·visÌ zcela na tom,zda je architekt Ëlenem komory. "Aleje pravda, ûe s neetick˝m chov·nÌm sesetk·v·me spÌöe u tÏch, kte¯Ì se dokomory - moûn· z·mÏrnÏ - nikdy aninehl·sili. D˘leûitÈ je, ûe s trestemkomory spojilo obecnÈ pr·vo n·sledn˝trest - pokud je architekt trest·nprofesnÌ samospr·vou, nesmÌ se˙ch·zet po dobu t¯Ì let o <strong>ve</strong>¯ejnouzak·zku:`EtickÈ chov·nÌ je podle dr. Plose alenavÌc takÈ znaËnÏ ovlivnÏno obecnousituacÌ <strong>ve</strong> st·tÏ, kter˝ se jeötÏ ponÏjakou dobu bude nach·zet <strong>ve</strong> f·zip¯erodu. "Souvis( s mnohdyneuv·ûen˝mi v˝roky politik˘ o eticeËi neetice, kterÈ se pak promÌtajÌ domnohdy problematick˝ch n·vrh˘no<strong>ve</strong>l z·kon˘. Nap¯fklad v jednÈz no<strong>ve</strong>l naöeho z·kona o komor·ch,kde se mluvÌ o etickÈ odpovÏdnostiarchitekt˘, byla vyökrtnuta moûnostpozastavit architekt˘m v˝konpovol·nÌ a autorizaci po dobuvyöet¯ov·nÌ, kdy jsou obvinÏniz trestnÈho Ëinu, kter˝ souvisÌs v˝konem profese. Podle d˘vodovÈzpr·vy postup KA p¯edjÌm· Ëilipresumuje vinu - a u n·s, jak zn·mo,platÌ z·sada presumpce neviny. V tÈtosouvislosti bylo dokonce vyökrtnutov˝slovnÈ ustano<strong>ve</strong>nf, ûe seautorizovanÌ architekti majÌ ¯ÌditobecnÏ pr·vnÌmi p¯edpisy," kritizujeJ. Plos s tÌm, ûe tÏmito p¯edpisy semajÌ ¯Ìdit p¯ece vöichni obËanÈ."DomnÌv·m se, ûe jde o z·sadnÌnepochopenÌ pr·vnÌho posta<strong>ve</strong>nÌarchitekta. U profesion·l˘, kte¯Ìdokonce skl·dajÌ slib, to znamen·, ûeproti ostatnÌm obËan˘m byla jejichtrestnÌ a obecnÏ pr·vnÌ odpovÏdnostzv˝öena. Pokud se tedy dopustÌprovinÏnÌ, mÏ¯Ì se p¯ÌsnÏjöfmmϯÌtkem a u soudu je jejich neetickÈchov·nÌ hodnoceno jako p¯itÏûujÌcÌokolnost.Kdybychom byli d˘slednÌ, musel byse navrhovan˝ postup vztahovat i nasoudce, na policisty, na voj·ky, atd.Ale nap¯fklad platÌ, ûe policista,u nÏhoû je d˘vodnÈ podez¯enÌ nasp·ch·nÌ trestnÈho Ëinu, je po dobuvyöet¯ov·nÌ posta<strong>ve</strong>n mimo sluûbu.A je ˙plnÏ IhostejnÈ, je-li Ëi nenÌ-livinen - neboù nem˘ûe b˝tzpochybnÏn policejnÌ stav a jehod˘vÏryhodnost "Na rozdÌl od jin˝ch profesÌ je u n·smoûnÈ, ûe. i kdyû Ëlen komory p¯ijdeo autorizaci, m˘ûe nad·le profesivykon·vat nap¯Ìklad jakozamÏstnanec nebo m˘ûe pracovat nadÌlech, kter· nevyûadujÌ autorizacirazÌtkem. Tedy je pouze vy¯azenz moûnosti; aby po dobu vyöet¯ov·nÌautorizoval dokumentaci kesta<strong>ve</strong>bnÌmu ¯ÌzenÌ, ˙zemnimu ¯ÌzenÌnebo dokukmentaci v procesu˙zemnfho pl·nov·nÌ.AUTORSK… PR¡VO VERSUSDUäEVNÕ VLASTNICTVÕPodle Dr. Plose pojem duöevnÌvlastnictvÌ figuruje <strong>ve</strong> Ëty¯ech nebopÏti platn˝ch vyhl·ök·chvautorskÈm pr·vu nicmÈnÏ duöevnÌvlastnictvÌ jako pojem v˘bec nenÌzakot<strong>ve</strong>no. "Diskutovali jsme na tototÈma s autory z·kona o zad·v·nÌ<strong>ve</strong>¯ejn˝ch zak·zek", vysvÏtluje J. Plos"a uk·zalo se, ûe si pojem duöevnÌvlastnictvÌ vykl·dajÌ v rozporus mezin·rodnÌmi kon<strong>ve</strong>ncemi. K nimse ovöem »esk· republika z·vaznÏp¯ihl·sila a recipovala je do svÈhopr·vnÌho ¯·du vyhl·ökami k BernskÈ˙mluvÏ, éenevskÈ ˙mluvÏ a Pa¯ÌûskÈ˙mluvÏ o pr·<strong>ve</strong>ch duöevnihovlastnictvÌ, kde se duöevnÌ vlastnictvfdefinuje vËetnÏ autorsk˝ch pr·v.Dokonce je tam dominantnÌ sloûkou.ObdobnÏ i recepce dohod o svÏtovÈ.obchodnÌ organizaci (WTO), k nÌû seR rovnÏû p¯ipojila. A nap¯ikslad podle50 pÌsmene d "o zad·v·nÌ <strong>ve</strong>¯ejn˝chzak·zek", v zad·nÌ vypracov·nÌprojektu jednomu autorovi, jezakot<strong>ve</strong>n odkaz na ochranuduöevnÌho vlastnictvÌ. Mimochodem,pr·vÏ na z·kladÏ toho ustano<strong>ve</strong>nÌ jemoûnÈ vyzvat k pod·nÌ nabÌdky jenjednoho uchazeËe."PO»ÕTA»OV¡ SÕç»KA uvaûuje v tomto roce o zaloûenÌpoËftaËovÈ sÌtÏ pro napojenÌ naInternet. SouËasnÏ by tvo¯ila vnit¯nÌstrukturovanou sÌt, jejÌû centrum bybylo v praûskÈ kancel·¯ii v poboËk·ch komory. ZnaËnÏ se tfmzrychlÌ p¯ed·v·nÌ zpr·v z jedn·nip¯edsta<strong>ve</strong>nstva komory, neboinformacÌ pro Ëleny rad z jedn·nÌnap¯Ìklad dozorËÌ rady Ëi stavovskÈhosoudu. P¯Ìstup k ˙daj˘m, kterÈnejsou urËeny <strong>ve</strong>¯ejnosti, by mÏlipouze ti, jichû se bezprost¯ednÏt˝kajÌ.POÿADA»EV tomto roce by mÏli obdrûet vöichniËlenovÈ komory öest po¯adaˢrozdÏlen˝ch tematicky tak, aby v nichbylo moûnÈ najÌt vöechny pot¯ebnÈinformace - prvnÌ po¯adaË m· b˝tvÏnov·nobecnÈ legislativÏ, druh˝legislativÏ komorovÈ. (S koment·¯ibude vyd·v·na cel· sÈrie pr·vnÌchp¯edpis˘, kterou by architekti jinakkupovali v SEFTu. Pr·vÏ se nap¯fkladdo tisku p¯ipravuje vyhl·ökao invalidech - prov·zÌ a no<strong>ve</strong>lizujesta<strong>ve</strong>bnÌ z·kon a z·kon o <strong>ve</strong>¯ejn˝chzak·zk·ch.)V po¯adaËÌch Projekt a Firma by mÏlyb˝t postupnÏ shromaûdov·ny <strong>ve</strong>ökerÈprofesnÌ podklady pot¯ebnÈ v r˘zn˝chf·zÌch zpracov·v·nÌ projektovÈdokumentace vËetnÏ n·vrh˘smluvnÌch podmÌnek a vzor˘, pod·nf˙¯ad˘m, forma samotnÈho projektuodpovÌdajÌcÌm standardu. Na poslednÌva nÈ hromadÏ architektiobdrûeli sice n·vrhy smluv, ale jak¯fk· dr. Ji¯Ì Plos: "Zd· se, ûe mnozÌ ses nimi jeötÏ nenauËili pracovata podcenili je. VÏtöinou si jakopodklad vzali pouze obecnÈ smluvnipodmÌnky mezi autorem a klientema zapomnÏli na cel˝ blok ustano<strong>ve</strong>nÌmezi klientem a dodavatelem, kde senach·zÌ cel· staù t˝kajÌcf se pr·vÏarchitekt˘. Samoz¯ejmÏ pakdoch·zelo a doch·zÌ v mnohap¯Ìpadech k problÈm˘m, kterÈi komora musela n·slednÏ ¯eöitavlastnÏ zbyteËnÏ."Po¯adaË Firma bude obsahovatpodklady pro Ëinnost projektovÈkancel·¯e (ateliÈru), jakou by mÏlamft strukturu a jak by mÏla b˝t¯Ìzen·, chce-li zpracov·vat zak·zkyurËitÈho rozsahu (pojiötÏnÌ,˙ËetnictvÌ, profesni strukturaa vzdÏl·nÌ zamÏstnanc˘ apod.).PoslednÌ dva po¯adaËe jsou urËenypro za¯azov·nÌ aktu·lnÌch informacÌz »KA, jako jsou bulletiny a roËenkya p¯eklady materi·l˘ ze zahraniËÌ.Jak zd˘razÚuje <strong>ve</strong>denÌ »KA,shrom·ûdit vöechny pot¯ebnÈmateri·ly na ˙rovni, kter· skuteËnÏposlouûf praktickÈmu vyuûitÌ, nenÌjednoduchÈ, a proto by bylo dobrÈ,kdyby se na tÈto pr·ci spolupodÌleliarchitekti z praxe. PravidelnÏ sesetk·vajÌ s konkrÈtnÌmi poûadavkynap¯fklad v oblastech t˝kajÌcÌch sehonor·¯˘, v˝kon˘, profesnÌchstandard˘.Docela dob¯e lze situacidokumentovat nap¯Ìklad na v˝konecha honor·¯Ìch architekt˘ - jak jepracovnfci komory d˘slednÏ naz˝vajÌ"aby je odliöili od ostatnÌch ¯·d˘, kterÈmajÌ z·vaznou povahu. "Jeden z Ëastose vyskytujtcÌch problÈm˘ se zde t˝k·autorskÈho dozoru a technickÈhodozoru na stavbÏ," upozorÚuje dr.Plos. "Kdo ho m· vykon·vat a v jakÈmpomÏru majÌ mezi sebou b˝t. Komorauû delöÌ dobu architekt˘mdoporuËuje, aby p¯ebÌrali oba - natechnickÈm dozoru z·visÌ kvalitapro<strong>ve</strong>denÌ stavby a navÌc, rozliöitp¯esnÏ jeho podÌl je Ëasto <strong>ve</strong>liceobtÌûnÈ, nenÌ moûnÈ definovat obecn˝vzorec. MnohÈ z dotaz˘ IzezodpovÏdÏt jedinÏ individualizacÌpodmÌnek." ExistujÌ stavby, u kter˝chtechnick˝ dozor bude jistÏ obtÌûnÏjöÌ,neboù je u nich pouûita ¯ada nov˝chËi mÈnÏ obvykl˝ch technolog¸a materi·l˘, na rozdÌl od ostatnÌch,kde se uplatÚuji klasickÈ technologiev potlstatÏ bez vÏtöfho nebezpeËÌ, ûeby se mohlo v pr˘bÏhu stavby nÏcomimo¯·dnÈho p¯ihodit.Klienti z <strong>ve</strong>lkÈ vÏtöiny technick˝44 ARCHITEKT 1-2/96
Change language