Sen·to¯i ve ValdötejnskÈm pal·ci? - Tutorial.cz

uliËnÌho bloku, rovnÏû clonÌcÌ ˙stÌulice V Celnici, navÌc prezentujÌcÌdominantu, vÏtöinou v podobÏvÏûovÈho zakonËenÌ hlavnÌ hmoty,nebo separovanou (dÌlËÌ) dominantu.Takov˝m ¯eöenÌm je kup¯Ìkladu n·vrhË. 0020 (Horskotte, D¸sseldorf,obr. 4), kdy vÏû je jen okrajov˝m"ark˝¯em" hlavnÌ hmoty, orientovanÈshodnÏ s kas·rnami; nasmÏrov·nÌpr˘ËelÌ je vzhledem k jeho dimenzimÈnÏ p¯esvÏdËivÈ. Nebo n·vrhË. 0021 (Hartmanna a Haparta,Mnichov, obr. 5.Vöechny v˝öe uvedenÈ n·vrhyvych·zejÌ z kontinuelnÌ n·vaznosti nahmotu uliËnÌho bloku.l PonÏkud odliönÏ cÌtÌ skupinadalöÌch n·vrh˘, kterÈ ukonËujÌblok objektem - solitÈrem; tÌm sevyvazujÌ z p¯iliönÈ determinacenepravidelnostÌ geometrie zhlavÌdneönÌho bloku.Takto cÌtÏnÈ n·vrhy vÏtöinounep¯ekraËujÌ ö̯ku exponovanÈhopr˘ËelÌ vÌce neûp¯edchozÌ skupina, tj. jen lehcezastiÚujÌ ulici V Celnici.Pat¯Ì k nim n·vrh Ë. 0062 (KordovötÌ,Praha, obr. 6), stavÏjÌcÌ exponovanÈpr˘ËelÌ ˙strojnÈho solitÈru dov˝chodnÌ linie n·mÏstÌ; tuto linii'nech·vajÌ (citem) dobÌhat d·le k jihua ukonËujÌ ji, obdobnÏ jako n·vrhË. 0045 (KotÌk, Kr·lÌËek) dalöÌm,menöÌm solitÈrem v malÈm prostorumezi kl·öterem a celnicÌ.ObÏ hmoty se p¯es popsanou v·zanostna geometrii n·mÏstÌ osvobozujÌ odsloûit˝ch vztah˘ a svou nez·vislostÌzmÏkËujÌ navozenou situaci. HlavnÌhmota je p¯ijateln· mϯÌtkovÏ, .mÈnÏ je Ëiteln· schematicky podan·,patrnÏ celosklenÏn· architektura.V tomto n·vrhu je hol˝ ötÌt blokudo¯eöen ˙zk˝m traktem.DalöÌ n·vrh Ë. 0068 (»epek,». BudÏjovice, obr. 7 se se sv˝m"solitÈrem" pokouöÌ daleko vÌceovl·dat v˝chodnÌ Ë·st n·mÏstÌ,vËetnÏ jiûnÌho polouzav¯enÈhoprostoru. PodnÏtnÏjöÌ pro studiumbudoucÌch pomÏr˘ na n·mÏstÌ jesituace a hmota neû vlastnÌprezentace architektury.l Vytvo¯it rozs·hlejöÌ (a takÈv˝znamnÏjöÌ) architektonickoukulisu v jihov˝chodnÌ Ë·sti n·mÏstÌ.Takto pojatÈ n·vrhy p¯ech·zejÌ odpouhÈho zastÌnÏnÌ ulice V Celnici,p¯es jejÌ architektonickÈ(oboustrannÈ) vymezenÌ aû k jejÌmuzakrytÌ, p¯i Ëemû ponech·vajÌ (aû nav˝jimku) do tÈto ulice pr˘jezd provozidla, vÏtöinou pr˘jezd objektem.Je p¯edvedeno celÈ spektrum zp˘sob˘odclonÏnÌ (zakrytÌ) zmÌnÏnÈ ulice:vÏtöinou se vöak v jednom n·vrhunesetk·v· urbanisticky zda¯il·koncepce s obdobnÏ p¯ijateln˝m¯eöenÌm architektonick˝m."NakroËenÌ" ¯eöenÈ budovy smÏremk jihu je citlivÏ vyj·d¯eno konvexnÌmobloukem s pozornostÌ, vÏnovanoumϯÌtku v n·vrhu Ë. 0010(MartÌnek, Clark, Praha-Toronto,obr. 8); jinak pojat˝m, mÈnÏ öùastn˝male rovnÏû konvexnÌm obloukemv n·vrhu Ë. 0027 (Otto, Hofftlein,Stuttgart, obr. 9), nebo p¯Ìliömonument·lnÌm objektems konvexnÌmi ˙seky v n·vrhu Ë. 0079(Rejchl, Rejchl, Rejchlov·, Praha,obr.10).DvÏ poslednÌ uveden· ¯eöenÌ jsoud˘kazy, jak je obtÌûnÈ spr·vnÏvystihnout p¯imϯenost (˙mÏrnost)hmoty (v tÏchto p¯Ìpadech nerovinnÈ)pro toto n·mÏsti. Monumentalita"br·ny", moûn· spÌöe jejÌ pompÈznostv ¯eöenÌ Ë. 0079 nedosahuje zaclonÏnÌ(odblokov·nÌ) ulice V Celnici, spÌöenaopak, paradoxnÏ doch·zÌ k jejÌmuzd˘raznÏnÌ.DalöÌ p¯Ìstup p¯edstavujÌ ¯eöenÌs vysunut˝m (podruûn˝m) k¯ÌdlemsmÏrem k jihu, jeû rovnÏû clonÌ uliciV Celnici. V n·vrhu Ë. 0015(Han·k, Praha, obr.11 ) sniûuje autorcitlivÏ jiûnÌ k¯Ìdlo v kontextus b˝val˝m kl·öterem, dost·v· se dojeho bezprost¯ednÌ blÌzkostia oddÏluje jv. "z·liv", dÌlËÌ prostorv jv. Ë·sti n·mÏstÌ Republiky; vytv·¯Ìzde samostatnÈ menöÌ n·mÏstÌ.NehodnotÌm architekturu.Dalöim ¯eöenÌm tohoto p¯Ìstupu jen·vrh Ë. 0043 (äafer, H·jek, obr.12)prezentujicÌ zaclonÏnÌ ulice V Celnicia do n·mÏstÌ orientovanÈ prolnutÌrovin a hmot, kterÈ ukonËujÌ jednakulici Na Po¯ÌËÌ vertik·lnÌm Ëelema uzavÌrajÌ n·mÏstÌ (v linii b˝valÈhokl·ötera) v˝raznÏjöÌm k¯Ìdlem a vevÏtöÌm odstupu od kl·ötera neû n·vrhp¯edchozÌ. P¯Ìzniv˝ architektonick˝v˝raz je ponÏkud oslaben volbour˘znÈ artikulace obou prolÌnajÌcÌch sehmot.ÿeöenÌ, kter· v˝raznÏji zas·hla doobrazu n·mÏstÌ a kter· p¯itomctÌ ulici V Celnici, ale s jejÌmz˙ûen˝m (lemovan˝m, vymezen˝m)vstupem, lemovan˝m oboustrannÏbudovami, jsou reprezentov·narovnÏû celou skupinou n·vrh˘,z nichû nejvyööÌho ocenÏnÌ(3. cenu) dos·hl n·vrh Ë. 0142(Schneider, Sendelbach,Braunschweig, obr.13); p¯ednost bylad·na dotaûenÌ architektonickÈhoprojevu; hmoty jsou pro dan˝ prostordob¯e odhadnuty; p¯Ìnosn· urbanistick·koncepce je naznaËena,ale nenÌ zcela Ëist· a dotaûen·.Podobn˝ p¯Ìstup p¯edstavuje n·vrhË. 0050 (Goetz, Hootz, Mnichov,obr.14); obdobnÏ jako u p¯edchozÌhon·vrhu je ulice V Celnici vymezenadvojicÌ hmot, z nichû je jiûnÌ niûöÌ,vst¯Ìcn· mϯÌtku kl·ötera. Oprotip¯edchozÌmu n·vrhu je uliËni Ë·raodsunuta vÌce na v˝chod. ObÏ ¯eöenÌv podstatÏ separujÌ od n·mÏstÌ mal˝prostor mezi celnicÌ a kl·öterem.V n·vrhu Ë. 0095 (Ortnerovi,D¸sseldorf, obr.15 je opÏt ˙stÌ uliceV Celnici lemov·no dvÏma hmotami,kterÈ se pod¯izujÌ situaËnÏ orientacikl·ötera; snahou bylo, aby obÏoddÏlenÈ Ë·sti p¯esto vytv·¯ely jedencelek.Princip "vymezenÌ ˙stÌ" p¯edmÏtnÈulice je pouûit i u n·vrhu Ë. 0072(Engel, Kraemer, Schmiedeckem,Zimmermann, FrπnkfurtlMain,obr.16); situaËnÏ je ¯eöenÌ vÌcep¯ÌnosnÈ, neû jeho hmotov·a architektonick· prezentace; motivp¯edsunutÈ "vÏûe" nenÌ öùastn˝ aniopodstatnÏn˝. HlavnÌ hmoty se v·ûÌna kl·öter, vÏû na v˝chodnÌ liniin·mÏstÌ.Odliön˝m zp˘sobem ¯eöenÌ vymezenÌ˙stÌ ulice n·vrhu Ë.'0029 (Zvϯina,'Mnichov, obr.1 ; severnÌ,architektonicky ne˙strojn· budova jebudovou banky, druh· stavba, zjevnÏpro dalöÌ funkci, uzavÌrajÌcÌ mal˝prostor mezi kl·öterem a celnicÌ, jevyznaËena jen v situaci.l DalöÌ zp˘soby clonÏnÌ jsourazantnÏjöÌ: oproti prvnÌ skupinÏn·vrh˘ (0101, 0045 a dalöÌch) jen·vrh Ë. 0019 (Despang, Hannover,obr 18) objekt banky pod¯Ìzen -geometrii kl·ötera (nikoli kas·ren)a p¯edsunut do prostoru n·mÏstÌ docitlivÏ zv·ûenÈ vzd·lenosti - i v˘Ëikl·öteru. Architektura nenÌv kontextu s okolÌm a je mÈnÏ zda¯il·,neû situaËnÌ koncepce. DopravapodtÈk· pod jiûnÌ Ë·sti budovy.Jin˝m radik·lnÌm zp˘sobemzaclonÏnÌ ulice V Celnici je nap¯Ìkladn·vrh Ë. 0074 (Esslingen, Stuttgart,obr.19); situaËnÏ reaguje projektopÏt na linie kl·ötera, ustupuje oprotiv˝chodnÌ Ë·sti n·mÏstÌ zpÏt;podtrhuje tÌm v˝znam severnÌhopr˘ËelÌ kl·ötera, ale teËuje vysunutouhmotou k¯Ìdla jeho v˝chodnÌ pr˘ËelÌzbyteËnÏ blÌzko. CelkovÏ jde o sloûitȯeöenÌ s necitlivou architekturou.K razantnÏjöÌmu p¯ehrazenÌ n·mÏstÌse rozhodla cel· ¯ada dalöÌch n·vrh˘;mezi nimi uv·dÌm n·vrh Ë. 0086(Lang, Vlach, Praha, obr. 20);pomÏrnÏ jednoduch· hmotap¯ehrazuje zcela ˙stÌ ulice V Celnici,pootvÌr· menöÌ prostor mezi celnicÌa b˝val˝m kl·öterem. ArchitektonickÈpod·nÌ p¯in·öÌ spÌöe dekorativnÌ, neûtektonick˝ princip: v˝sledkem jezd˘raznÏnÌ plochy hmoty ke ökodÏvÏci.Podobnou orientaci p¯ehrazujÌcÌhmoty p¯edstavuje n·vrh Ë. 0049(Thies, BerlÌn, obr. 21); nad¯azenÌvolby geometrie v˝chodnÌ stranyn·mÏstÌ ökodÌ integraci dvouparalelnÌch hmot do n·mÏstÌ.PozitivnÌ n·mÏt je odstupÚov·nÌ dvouhmot:Konfigurace takÈ ignoruje celnici, nakterou tÈmϯ nar·ûÌ.Lapid·rnÌ a podnÏtnou lokalizacijedinÈ hmoty zaujÌm· n·vrhË. 0065 (Vogt, Dr·ûd'any, obr. 22),dokud nespat¯Ìme ¯eöenÌ t¯etÌhorozmÏru. NicmÈnÏ, n·vrh p¯edkl·d·alternativu na rozdÏlenÌ n·mÏstÌorigin·lnÌm zp˘sobem, ne¯eöÌbohuûel hol˝ ötÌt na konci v˝chodnÌchulic. Dokl·d·, ûe p¯i tomto ¯eöenÌ jekonkrÈtnÌ program pro HypobankuznaËnÏ nadmÏrn˝.Nejd·le zaöel n·vrh Ë. 0052(Fischkandl, Fischkandlov·,Strasburg, obr. 23), kter˝ nejenp¯ehradil ulici V Celnici (p¯itomzvolil n·vaznost na v˝chodnÌ liniin·mÏstÌ, coû p¯i proniku do prostoruu celnice, kterou spÌöe ignorujea neharmonizuje p¯Ìliö anis kl·öterem), ale zavedl dopravu,kter· sem smϯuje z n·mÏstÌ, podzem. MenöÌmu prostoru v˝chodnÏ odkl·ötera dovoluje ˙Ëast na dÏnÌv hlavnÌm prostoru n·mÏstÌ.ZaujetÌ geometriÌ se zd· b˝t silnÏjöi,neû citlivÈ dotaûenÌ vz·jemn˝chvztah˘.DalöÌ n·vrhy, kterÈ zvolily v˝razn·p¯ehrazenÌ, nejsou p¯esvÏdËiv· svoukomplikovanostÌ: pat¯Ì k nim n·vrhË. 0099 (Schaller, Theodor,Vo¯Ìökov·, KolÌn n/R, obr. 24);horizont·lnÌ hmota, v·zan·p˘dorysnÏ ke kl·öteru, je sv˝miprostorov˝mi parametry p¯ijateln·,nikoli sv˝ch architektonick˝mv˝razem; vertik·la svou nev·zanouorientacÌ chce b˝t solitÈrem;seskupenÌ je zjevnÏ nep¯ijatelnÈprovoznÏ.DalöÌm z·stupcem takto vidÏn˝ch¯eöenÌ je n·vrh Ë. 0033 (äourek,Praha); prostorovÈ vazby jsoureflektov·ny p¯Ìliö sloûitÏvykonstruovan˝m p˘dorysn˝mi hmotov˝m schÈmatem; znaËn·hmota je vyzvednuta nadnadpr˘mÏrn˝ pr˘jezd do uliceV Celnici.Na z·vÏr tÈto rozvahy bych si dovolilvyslovit domnÏnku, ûe aniû by sechtÏlo; ve spont·nnÏ vzniklÈ rivalitÏmezi dotvo¯en˝m n·mÏstÌma konkrÈtnÌm ˙kolem zvÌtÏzilaarchitektura jednoho objektu. Tentov˝sledek byl podpo¯en nÏkolikad˘leûit˝mi n·zory: ûe n·mÏstÌ jearchitektonicky prakticky uspokojivÏfixovanÈ a ûe vlastnÏ nenÌ n·mÏstÌ.V tÈto f·zi se tomuto zatÌm quasin·mÏstÌ nepoda¯ilo p¯ekroËit sv˘j stÌn"dopravnÌho sbÏûiötÏ". Bohuûel.Miroslav BaöeAutor je architekt, urbanista;soukrom˝ projektant, vedoucÌ ˙stavuurbanismu FA »VUT10 ARCHITEKT 1-2/96