OBRAZ¡RNAAutor: Bo¯ek äÌpekP R A é S K ›H R A DProjekt rekonstrukce Obraz·rnyvznikal na z·kladÏ pomÏrnÏ dlouhÈp¯Ìpravy, p¯i kterÈ byly zkoum·-ny vöechny n·roky na vysta<strong>ve</strong>nÌtak cennÈho souboru obraz˘,jak˝m je hradnÌ sbÌrka. Bo¯ekäÌpek Obraz·rnu vyprojektovaljako v˝stavnÌ prostor nejvyööÌkategorie, kter˝ splÚuje <strong>ve</strong> svÈkvalitÏ prost¯edÌ, bezpeËnostia provozu vöechny souËasnÈpoûadavky. Vedle hradnÌ sbÌrkyumoûnÌ Ëas od Ëasu zap˘jËenÌa vysta<strong>ve</strong>nÌ jin˝ch, v˝jimeËnÏ cenn˝chexpon·t˘. SouËasnÈ ¯eöenÌObraz·rny nemohlo takovÈ n·rokyp¯i nejlepöÌ v˘li splnit a jakkoli bylainstalace architekt˘ Cubra a HrubÈhodokladem svÈ doby, spr·vast·la p¯ed dilematem: Bud' budev Obraz·rnÏ vysta<strong>ve</strong>na hradnÌsbÌrka, nebo bude zachov·no¯eöeÒÌ z 60. let, kterÈ bude slouûitjin˝m expon·t˘m s niûöÌmi n·roky.Rekonstrukce Obraz·rny s seboup¯inese takÈ odkrytÌ z·klad˘ kostelaPanny Marie z poloviny 9. stoletÌ,prvnÌ kamennÈ stavby naHradÏ, a navr·cenÌ vstupu, jenûdnes ˙stÌ do pr˘chodu, do p˘vodnÌhomÌsta v jiûnÌm pr˘ËelÌ Se<strong>ve</strong>rnÌhok¯Ìdla. Rekonstrukce prostorbude dokonËena tak, abyv Obraz·rnÏ mohla b˝t umÌstÏnav˝znamn· Ë·st <strong>ve</strong>lkÈ v˝stavyRudolf II. a Praha v roce 1997.Ivo Koukol21 ARCHITEKT 1-2/96
PREDSTAVUJEME äKOLU ARCHITEKTURYprofesoraEmila P¯ikrylaAkademie v˝tvarn˝ch umÏnÌv PrazeHOVOÿÕME S EMILEM PÿIKRYLEMPoslednÌ diplomov· v˝stava ökoly p¯edstavilaprojekty "rozö̯enÌ muzeÌ". TÈmavyölo z Ël·nku v Respektu o stavu Ëesk˝chmuzeÌ. P¯istihuji se, ûe prost¯ednictvÌmstudent˘ zkoum·m n·mÏty, kterÈ bych r·dzpracoval. TÈma, kterÈ mÏ nap¯ÌkladzajÌm·, je instituce.P¯esto samotn˝ n·mÏt nenÌ aû takd˘leûit˝, byù ökoly samoz¯ejmÏ soutÏûÌo nejinspirativnÏjöÌ tÈma. TÈma je podkladempro cviËenÌ intelektu a v˝tvarn˝chschopnostÌ. D˘leûitÈ je poz<strong>ve</strong>dnout vÏctak, aby v˝sledek pov˝öil kapacitu samotnÈho˙kolu. Kaûd· odpovÏd' ovöem plodÌot·zku dalöÌ. V˝sledek je proto takÈ urËitouhygienou, protoûe kdybychomnedok·zali v˝stup traktovat a grafickyzhmotnit, skonËili bychom na p˘dÏ ËirÈfilosofie.***Architekt publikoval rozhovor o n·mÏstÌRepubliky a je ökoda, ûe nep¯inesl z·znamz naöÌ konference o stejnÈm tÈmatu.Nebot' na konkrÈtnÌm problÈmu senejlÈpe d· nejlÈpe uk·zat smysl architektury.Hovo¯Ìm o tom proto, ûe kdyby naöekomunita byla zdrav·, byla by schopnapoloûit spr·vnÏ z·kladnÌ ot·zku.P¯ed Ëasem jsem mÏl p¯edn·öet v Norsku:Rozhodl jsem se hovo¯it o radnicia StaromÏstskÈm n·mÏstÌ. DÏsÌ mÏ, ûe natento ˙kol jsme v Praze nedok·zali najÌtarchitektonickou odpovÏd'; fakt, ûe samomÏsto (my) nem· pot¯ebu hovo¯it o deformacisvÈho centra, a n·pravu ch·patjako prvo¯adou pot¯ebu.Ned·vno u n·s na ökole p¯edn·öel Rostislaväv·cha o Kahnovi. Mluvil o mÏstÏomÏstÏ jako o souboru institucÌ.NemyslÌm si, ûe u n·s se instituce nÏjakzvl·öù milujÌ. NemilujÌ se. Pokud chcenaöe spoleËnost b˝t strukturovan·, musÌ setakÈ tyto instituce nauËit n·leûitÏ p¯ijÌmat.Bez nich to nejde! Jenûe se zd·, ûe mytuhle öanci mÌjÌme.Radnice: pro mÏ nÏco nav˝sost obecnÈho,mÏstskÈho. Demokratick· instituce. I <strong>ve</strong>smyslu z·ûitku d˘stojnosti souvisejÌcÌs komunitou. I to ËlovÏka p¯esahuje.P¯ekvapuje mÏ, ûe tuto absenci nikdonecÌtÌ. Uû cel˝ch pades·t let. CelÈ StaromÏstskÈn·mÏstÌ, tento salÛn p¯edradnicÌ je deformovan˝. TakÈ proto, ûenem· ohnisko - spoleËenskÈ tÏûiötÏ. Materializacetohoto ˙kolu znamen·i pochopenÌ instituce radnice. Jde ovöemo to, ûe svÈ instituce st·le nedok·ûemearchitektonicky definovat (mimochodemjedin˝m v·ûn˝m pokusem je mnoh˝miodsuzovan˝ Prager˘v parlament).Nap¯Ìklad muzea a ökoly pro n·sdefinovalo 19. stoletÌ. NÏkdy prvnÌrepublika. Tehdy ölo vlastnÏ o inter<strong>ve</strong>ncist·tu do z·sadnÌ ot·zky, totiû co to ökola,muzeum apod. je. St·t takto ovlivnil celoukulturu.M·m dojem, ûe necÌtÌme pot¯ebu samisebe zhmotnit.BojÌme se. BojÌme se architekt˘, toho, ûenevÌme, o co jde, naöich institucÌ.Architektonick˝ch definicÌ, protoûe bymusely vyslovit n·zor ... BojÌme se ¯eöitcokoli.Dnes se hovo¯Ì o sen·tu. Kdyû ¯eknetedivadlo, p¯edstavÌte si t¯eba N·rodnÌ. Aleco je to sen·t? Valdötejnsk˝ pal·c?***Po¯·d·me s AkademiÌ v˝let za umÏnÌm.NavötÌvÌme Ronchamp - Le Corbusiera,Arc en Senans - Ledouxe, Kolmar-Gr¸newalda, Weil - are·l Vitra, Dornach-Steinera, Laufen - Herzoga a de Meurona.VzpomÌn·m si na Masarykovo "v umÏnÌnenÌ pokroku". Na fakt "nesdÏlitelnostiz·ûitku estetickÈho".Pojmenov·nÌm se vytr·cÌ pel a tajemstvÌ.NÏco je trvalÈho: autorova samotaa odpovÏdnost sama sobÏ. A z jinÈhopohledu: jsme souË·stÌ daleko öiröÌhosystÈmu; dok·ûeme-li na svÈ fasetÏ brouöenÌsvÏta udrûet lesk. Aby mÏla kolemsebe hrany, aby mÏla sv˘j charakter.P¯ipravil Ji¯Ì Horsk˝Snimek archiv A.EMIL PÿIKRYL (*28.12.1945 BÌlo<strong>ve</strong>c)Studoval architekturu na praûskÈ technice (1962-1968) a na Akademii v˝tvarn˝ch umÏnÌ v Praze u profesoraFrantiöka Cubra (1968 -1972). V roce 1969 hop¯ijali Karel Hub·Ëek a Miroslav Mas·k do äkolkySIALu v Liberci. V SIALu p˘sobil do roku 1990.V roce 1982 pracoval v ateliÈru Josepha PaulaKleihuese v Z·padnÌm BerlÌnÏ. V roce 1990 se staldocentem, rok potÈ profesorem Akademie v˝tvarn˝chumÏnÌ v Praze.22 ARCHITEKT 1-2/96K nejv˝znamnÏjöÌm P¯ikrylov˝m dÌl˘m pat¯Ì vila VÏryChytilovÈ v Praze - TrÛji (1970 -1975), projekt muzeav MostÎ (1975), n·kupnÌ centrum Uran v »eskÈLÌpÏ (1980 - 1983), soutÎûnÌ n·vrh dostavbyStaromÏstskÈ radnice v Praze (1987), projektËeskÈho konzul·tu v äanghaji (I - VN988-1995) a p¯estavba Galerie Benedikta Rejtav Lounech (1993 - 1995). S Johnem Eislerema Ji¯Ìm Suchomelem postavil obytn˝ d˘m <strong>ve</strong>Ëtvrti IBA v Z·padnÌm BerlÌnÏ (1983 - 1985).PodÌlel se na projektech rekonstrukceVeletrûnÌho pal·ce v Praze (1975 -1994) a nadalöÌch <strong>ve</strong>lk˝ch kolektivnÌch pracÌch SIALu (soutÏûpro BerlÌn-Tegel, 1980; na Operu Bastiluv Pa¯Ìûi,1983; na Messepalast <strong>ve</strong> VÌdni,1987).Jeho n·vrhy a stavby vynikajÌ smyslem pro geometrick˝¯·d, kter˝ lidem pom·h· orientovat se<strong>ve</strong> svÏtÏ a hledat jeho st¯ed. "Jsou to n·vrhyrozv·ûnÈ, kompaktni, samoz¯ejmÈ a kr·snÈ."(Karel Hub·Ëek)
Change language