Sen·to¯i ve ValdötejnskÃm pal·ci? - Tutorial.cz
Sen·to¯i ve ValdötejnskÃm pal·ci? - Tutorial.cz
Sen·to¯i ve ValdötejnskÃm pal·ci? - Tutorial.cz
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Mysteriumkatedr·lK bestseler˘m kniûnÌho trhu sev poslednÌ dobÏ za¯adila kniha LouiseCharpentiera, Mysterium katedr·lyv Chartres. S tvorbou tohoto autorajsme se mÏli moûnost sezn·mit jiûv publikaci Tajemn˝ pravÏk Evropy(Pr·ce,1992) a ani jeho dalöÌ kniha,vydan· poprvÈ v roce 1977, û·dnÈhomilovnÌka tajemstvÌ a neortodoxnÌhopohledu na minulost lidstsvanezklame.Charpentier nabÌzÌ <strong>ve</strong>lmi sugestivnÌinterpretaci jednÈ z nejslavnÏjöÌchfrancouzsk˝ch katedr·l, kter· Ëastoa opr·vnÏnÏ b˝v· povaûov·na zaurËit˝ prototyp gotiky. V jednotliv˝chkapitol·ch postupnÏ odkr˝v· jejfv˝znamy a souvislosti, aby nakonecdospÏl ke zcela fascinujÌcÌ teoriio tom, ûe katedr·la vznikla na mÌstÏobda¯enÈm mimo¯·dnÏakumulovanou magnetickou energiÌ,jejÌû vnit¯nÌ n·boj byl od pravÏkuzn·m a vyuûÌv·n k oËistn˝ma lÈËiv˝m ritu·l˘m. Katedr·la bylaorientov·na <strong>ve</strong> smÏru telurickÈ ûÌlya byla komponov·pa jako svÈbytn˝"hudebnÌ n·stroj", urËen˝k rozechvÏnÌ tÏchto sil a jejichrezonanci v prostoru a p˘sobenÌ naËlovÏka. Vöechny rozmÏry katedr·lyvytv·¯ejÌ p¯Ìsnou harmoniimatematick˝ch a geometrick˝chpomÏr˘ v p¯Ìsluön˝ch hudebnÌchintervalech a jejich z·kladem jsou t¯iz·kladnÌ geometrickÈ obrazce <strong>ve</strong>psanÈdo p˘dorysu katedr·ly.Kruh reprezentuje intuici a mystÈriakolov˝ch tanc˘, Ët<strong>ve</strong>rec v podobÏ"kvadratury kruhu" inteligencia vÏdÏnÌ a obdÈlnÌk v chÛru kostelasymbolizuje mystickÈ p¯evtÏlenÌ nastole PoslednÌ <strong>ve</strong>Ëe¯e P·nÏ.S pouûitÌm mÌry a mϯÌtka lze potomodvodit systÈmem <strong>ve</strong>psan˝cha opsan˝ch kruh˘, trojuhelnÌk˘a pÏticÌp˝ch a sedmicÌp˝ch hvÏzddalöÌ rozmÏry stavby, kter· jeformov·na v jednotnÈm moduluvyj·d¯enÈm tzv. chartresk˝m loktem.Tyto rozmÏry jsou navÌc v p¯esnÈmpomÏru nap¯Ìklad k vnit¯nÌma vnÏjöÌm mÌr·m Cheopsovy pyramidya reflektujÌ i mÌry naöÌ planety.Nap¯Ìklad tzv. Chartresk˝ loketo rozmÏru 0,738 m je 1/ 10 000 stupnÏrovnobÏûky na nÌû leûÌ Chartres;dÈlka chr·movÈ lodi 110,70 m je zasev p¯esnÈm pomÏru s rychlostÌ zemskÈrotace tj.1107 km/h.Podle Charpentiera vznikla katedr·lav Chartres (a vöechny klasickÈkatedr·ly) jako dÌlo zasvÏcenÈhobratrstva ¯·du Templ·¯˘, kte¯Ìv äalomounovÏ chr·mu objevilistaroz·konnÌ Archu ˙mluvy a v nÌukryt˝ klÌË k vÏdÏnÌ, stavÏnÌa konstrukci svÏta, jenû Templ·¯iaplikovali po svÈm n·vratu ze SvatÈzemÏ pr·vÏ na katedr·l·ch. Stalo setak zcela v duchu Hospodinov˝ch slovv knize Genesis "vöe jsem uËinil skrzeËÌslo, mÌru a v·hu".41 ARCHITEKT 1-2/96S ËinnostÌ ¯·du souvisely i p¯fhodnÈekonomickÈ podmÌnky, kterÈumoûnily neb˝val˝ rozkvÏt zemÏa zah·jenÌ v˝stavby celÈ sÈrie katedr·l(<strong>ve</strong>dle akumulace kapit·lu a foremhypotÈk a p˘jËek i hypotÈza o p¯Ìlivust¯ibra p¯i<strong>ve</strong>zenÈho templ·¯i v tÈ dobÏz Mexika). Jinak si totiû nelzeracion·lnÏ vysvÏtlit rychlost obnovykatedr·ly v Chartres (26 let) anineb˝valou kvantitativnÌ vlnu.kolos·lnÌch sta<strong>ve</strong>b (150 katedr·lv rozmezÌ let 1150-1250). S n·siln˝mz·nikem ¯·du <strong>ve</strong> 13. stoletÌ odeölonepoznanÈ i tajemstvÌ tÏchto sta<strong>ve</strong>b,kterÈ byly stavÏny jako zhmotnÏnÌduchovniho svÏta, jako n·strojtransformace lidskÈho vÏdomÌ - a tedys p¯esn˝m z·mÏrem a p¯edem danouformou, jÌû se autor pokouöÌ postaletich rozöifrovat. Podle jehovlastnÌch slov, t¯etÌ "dynamick˝"rozmÏr katedr·l (<strong>ve</strong>dleprezentovanÈho rozvrhu p˘dorysnÈhoa v˝ökovÈho) o jehoû existencinepochybuje, se mu nepoda¯iloodkr˝t do dneöka. VeökerÈ svoje.v˝vody autor dokl·d· detailnÌmpopisem a rozborem stavby,geometrickou anal˝zou p˘dorys˘,vztahem jednotliv˝ch proporcÌuv·dÏn˝ch s p¯esnostÌ tisÌcinymilimetru i obecn˝mi souvislostmise st¯edovÏkou historiÌ, n·boûenstvÌmi öiröÌmi vazbami geografick˝mi,astrologick˝mi a podobnÏ.***Naöe dosavadnÌ znalosti a vÏdomostio v˝voji architektury jiû d·vnoopustily vulg·rnÌ p¯edstavu o tom, ûearchitektura byla pouze ˙ËelovoukonstrukËnÌ disciplÌnou, Ëi naopak, ûevÏtöina jejÌch tvarov˝ch element˘ jed·na estetick˝m k·nonem. Pozn·nÌa anal˝za sta<strong>ve</strong>b minulosti potvrzujÌ,ûe <strong>ve</strong>dle toho usilovala architekturavûdy o jakÈsi obecnÈ postiûenÌ doby,vyj·d¯enÌ civilizaËnÌho uni<strong>ve</strong>rsa, p¯ikterÈ byly uplatnÏny tehdy obecnÏzn·mÈ a srozumitelnÈ principy, kterÈdnes jen s obtÌûemi a komplikovanÏodkr˝v·me vÏtöinou z origin·lnÌchpramen˘, protoûe.samostnÈ stavbybyly v bÏhu tisÌciletÌ mnohokr·tpromÏnÏny.Ikonologick˝ rozbor, geometrick·anal˝za Ëi historickÈ souvislostis kontextem mÌsta, osobouzakladatele Ëi patrona n·m v p¯ÌpadÏtÈmϯ kaûdÈ stavby odkryjÌ ¯aduzajÌmav˝ch a Ëasto netuöen˝chsouvislostÌ. Ty jdou nÏkdy dotakov˝ch podrobnostf, ûe se jim aûvzpÌr·me uvϯit. PlatÌ to stejnÏ tako egyptsk˝ch pyramid·ch jakoantick˝ch stavb·ch Ëi baroknÌchchr·mech. Z dom·cÌ literaturym˘ûeme odk·zat nap¯fklad na Ël·nkyodkr˝vajÌcÌ vnit¯nÌ geometrickÈz·konitosti <strong>ve</strong>lkomoravskÈarchitektury, triumf·lnÌa kosmologickou symbolikuStaromÏstskÈ mosteckÈ vÏûe,urbanistickÈ schÈma zaloûenÌ NovÈhoMÏsta praûskÈho Ëi ezoterickÈ zdrojep˘dorysnÈ koncepce letohr·dkuHvÏzda. Z baroknÌho obdobÌ jsou tonap¯Ìklad <strong>ve</strong>lkorysÈ koncepcekrajin·¯sk˝ch soubor˘ (Kuks), sloûit˝a obs·hl˝ ikonologick˝ programSantiniho kostela na ZelenÈ Ho¯e.S mnoha odkazy na ËÌselnousymboliku stejnÏ jako analogie mezikoncepcÌ nÏkter˝chdienzenhoferovsk˝ch. klenebnÌchschÈmat a principem baroknÌ fugy.V tomto smyslu nejsouCharpentierovy teorie niËfm nov˝m.Tajemstvf katedr·l, kterÈ nepochybnÏpat¯i k nejpozoruhudonÏjöfmvzedmutÌm lidskÈho intelektua do<strong>ve</strong>dnosti v dÏjin·ch lidstva,oded·vna l·kalo vÏdce, publicistya öarlat·ny. Autor zde p¯edstavujeucelen˝ a logick˝ celek prezentovan˝<strong>ve</strong>lmi sugestivnÏ, ale z·ro<strong>ve</strong>Úi autoritativnÏ, tÈmϯ s vylouËenÌmjak˝chkoliv pochybnostfa s lapid·rnÌm odkazem, ûe jinÈaltemativnÌ zÔ˘vodnÏnÌ "katedr·lnÌhoz·zraku " neexistuje. A to je ostatnÏi hlavnÌ d˘vod, proË se nakonecinstinktivnÏ vzpÌr·me bezezbytkuakceptovat l·kavÈ a in<strong>ve</strong>nËnÌ; alemnohdy krkolomnÈ konstrukcea hypotÈzy.NejvÏtöÌ slabinou Charpentierov˝chv˝vod˘ je jejich relativita. Pr·vÏ <strong>ve</strong>smyslu nemoûnosti ¯adu hypotÈzexaktnÏ doloûit Ëi vyvr·titz nedostatku p¯fm˝ch pramen˘ Ëiv d˘sledku pr·ce jenom s <strong>ve</strong>lmip¯ibliûn˝mi rozmÏry sta<strong>ve</strong>b, jejichûorigin·lnÌ stav prakticky v˘becnezn·me. Pouûit· historick·argumentace je evidentnÏ <strong>ve</strong>lmipovöechn· a ˙Ëelov·, nÏkterÈnaznaËovanÈ souvislosti jsouz¯etelnÏnÏ n·silnÈ a n·hodnÈ. A tam,kde se nedost·v· argument˘, jeelegantnÏ pouk·z·no na z·mÏr,"jehoû podstatu nezn·mea nedok·ûeme odkr˝t". K p¯fznaËn˝mrys˘m autorovy pracovnf metodypat¯Ì aû s<strong>ve</strong>¯ep· posedlost ËÌslya jejich souvislostmi, <strong>ve</strong>lmi v·gnfetymologickÈ v˝klady ¯ady termÌn˘a bohuûel i ned˘sledn· citacevÏtöinou legend·rnÌch,pramen˘.S tÌm souvisÌ ostatnÏ i ËastÈ odkazyna alchymii, kabalu, ezoterickÈnauky, hermeneutick· studia mystiky,magii a podobnÏ.Historika umÏnÌ nejvÌce irituje teorieo z·zraËnÈm a ËasovÏ omezenÈmvzniku gotick˝ch katedr·l <strong>ve</strong>12. stoletÌ z·sluhou templ·¯skÈho¯·du a obje<strong>ve</strong>nÌ mystickÈho klÌËepozn·nÌ a konstrukce svÏta v Aröe˙mluvy ukrytÈ v äalamounovÏchr·mu. ZasvÏcenÈ bratrstvo proölokolem roku 1130 Francif, postavilonÏkolik katedr·l a svÈ tajemstvi siposlednÌ <strong>ve</strong>lmistr up·len˝ v roce 1314odnesl do hrobu. V CharpentierovÏpod·nÌ p˘sobi tato teorie jakoabsolutnÌ zje<strong>ve</strong>n· pravda, vytrûen·z kontextu doby ch·panÈ ahistorickya bez akceptov·ni doloûitelnÈhoa logickÈho evoluËnÌho v˝vojejednotliv˝ch stadiÌ rom·nskÈhoa gotickÈho umÏnÌ a jehoregion·lnÌch ökol. TÈto n·mitceCharpentier ËelÌ tÌm, ûe gotiku od 13.sùotetf v˝öe apriori nepovaûuje za"pravou gotiku ", ale pouze jejf .nepochopenou imitaci.
Change language