Náhled ročenky v .pdf je ke stažení zde - Jizersko-ještědský horský ...

Podrobná charakteristika všech těchto tvarů vyšla ve Sborníku Severočeského muzea,přírodní vědy 29/2011 a v populární podobě i v časopise Krkonoše – Jizerské hory(7/2011). Není proto důvod zde znovu tyto údaje opakovat. Ve výzkumu jsem však pokračovali po odevzdání těchto rukopisů, a proto právě o těchto výsledcích bych se zde chtělpodrobněji zmínit.Pana K. Nádeníka z Nového Města p. Smrkem jsem požádal o spolupráci na prozkoumánídalších údolí ve svazích Smrku a jeho úsilí bylo korunováno úspěchem, když nalezlještě jednu muru (též převážně na rulovém podloží) v údolí Lomnice (Brusná), navíc genetickyzcela výjimečnou. Pro všechny mury v údolí Smědé je totiž typické, že jejich akumulačnízóny, resp. přímo koncové akumulace, jsou silně ovlivněné antropogenním faktorem,a to příčnými komunikacemi, které je zbrzdily, popř. zcela zastavily. Nevytvářejí prototvarově přirozené koncové akumulace.V tomto případě se jedná o opačný případ, kdy byl sám vznik mury přímo vyvolánlidským faktorem. Horní část údolí ve výšce okolo 875 m n. m. zde vykružuje přibližněvrstevnicová svážnice (v pokračování od tzv. Pechovy smrti). V místě, kde přechází potok,se nachází několik metrů mocná suťová výplň dna údolí, a proto zde za běžných vodníchstavů teče veškerá voda skrytě v podzemí. To byl i důvod, proč je zde propustek svážnicepoddimenzovaný, tvořený pouze dvěma rourami o malém profilu.Za extrémního povodňového průtoku, kdy již suť nestačila pohltit všechnu vodu a tase řítila po jejím povrchu, se obě roury záhy ucpaly a voda se roztékala po horizontálnísvážnici do šířky několika desítek metrů a v celé této šířce stékala do níže položenýchNejvětšímu bloku přemístěnému nejen největší murou na Smědavské stráni,ale zdejšími murami vůbec, se však podařilo překonat i silnici. Zastavil se až těsně pod ní.Měl rozměry 4 x 3 x 1,6 m, což výmluvně dokumentuje energii mur.Při následných úpravách strženého silničního náspu byl však uměle překrytý zeminou.103