Náhled ročenky v .pdf je ke stažení zde - Jizersko-ještědský horský ...

Tento popis potvrzuje topografie terénu a vede nás místy spojenými s výskytem minerálůa sklářským hutnictvím. V Piechowicích-Tiché dolině stála jedna z nejstarších sklářskýchhutí v Krkonoších a v okolí vsi byl prováděn průzkum výskytu nerostného bohatství.Obec Seifershau byla do konce 18. století jedním z nejdůležitějších míst v Jizerských horáchspojených s těžbou zlata a drahokamů [Różański, str. 7; Waniek, str. 13–15]. Cesta dálpokračovala na Černou horu, přes niž lze dojít na výšinu zvanou Hutní hůrka (HutniczaGórka), nacházející se nad nádražím v Horní Sklářské Porebě (Szklarska Poręba Górna).Zde byly nalezeny zbytky skla pocházejícího z huti datované přibližně do roku 1450[Rohkam, str. 20]. Tudy probíhala jedna ze starých cest spojující Piechowice se SklářskouPorebou, která byla ještě kolem roku 1750 vyznačena v mapě pruského generálního štábu[Tichy, str. 73]. Na jižním svahu Hutní hůrky teče potok Bieleń, zvaný též Bílý potok, častozmiňovaný jako jedno z míst Jizerských hor oplývající zlatem a ametysty. Cesta pak procházíBílou dolinou, kolem Červených skal (Czerwone Skałki) ke skalám u říčky Kamien -na, pojmenovaných dnes Spławna:„Když už dojdeš na to místo, jdi velkou cestou, potom běž malou cestou, která vedena Černou horu. Tak dojdeš k Bílému potoku. Půjdeš-li trochu dále, najdeš horu,a když ji přejdeš, uvidíš kamenný kříž […] nechej ho po pravé ruce na vzdálenoststřely z kuše. Tak dojdeš na louku a najdeš pro sebe velké bohatství. Přijdeš tuk jednomu velkému kamenu, kde je vytesáno mnoho tvarů a značek: např. muž,ruka.“ [W.-E. Peuckert II, str. 230]Během terenních prací při stavbě železnice Piechowice–Sklářská Poreba–Kořenov,prováděných na počátku 20. století, musela být odstraněna část skal Spławna. Na jednomz úlomků těchto skal se zachovalo vlašské znamení, které má podobu lidské dlaně. Úlomekbyl poté předán do Muzea Krko nošského horského spolku v Jelení Hoře. [Peuckert I,str. 273]V údolí říčky Kamienna, v Novosvětském průsmyku (Przełęcz Szklarska) oddělujícímKrkonoše od Jizerských hor, poblíž Bagniska, kde se těžila rašelina, mění řeka prudce svůjsměr od severu na západ. Tady, u Valonského či Vlašského kamene (Waloński Kamień), senacházejí skalní rozvaliny zmiňované v mnoha vlašských zápisech jako Gabel – vidlice,skrze něž se Kamienna probíjí. W.-E. Peuckert připomíná text Antonia de Medici, jenž totomísto popsal:„[...] tady najdeš vidlici, jejíž konec ukazuje k severu, udělej od vidlice ještě devětkroků a narazíš na potůček 4 , který teče skrytě pod mechem; lehni si na bok a uslyšíššumění vody, odhrň vrstvu mechu a najdeš zlato o velikosti mincí a také menší.“[Peuckert II, str. 230]V letech 1929–1932 přednášel W.-E. Peuckert jako docent na Pedagogické akademii veVratislavi a současně učil na tamější univerzitě. Již v roce 1931 vydal další práci, nazvanouDie Volkskunde des Proletariats – Národopis proletariátu, v níž kriticky poukázal natěžké životní a pracovní podmínky vratislavských dělníků. V oblasti etnologie šlo o novátorskéobrácení pozornosti na dosud neznámou badatelskou oblast. Šíření práce o vratislavskýchdělnících bylo vzhledem k ostré kritice sociálních podmínek zakázáno ve třetíříši. [Śląsk..., str. 315–323]4 Potok Ciekoniek? – P. Wiater.60