Náhled ročenky v .pdf je ke stažení zde - Jizersko-ještědský horský ...

Vždy jsem si říkal, že zasetak úplně zbytečné to chozenína Ještěd není. Kromě vlastníhouspokojení, že jsem něcodokázal, že jsem překonalrekord, který byl (nevím proč)považován za nepřekonatelný,jsem udělal svým způsobemurčitou reklamu Ještědu i re -gionu. Podobně jako můj přítelBenno Schmidt, který se svými6 000 výstupy na německý„Říp“ Brocken ve svých téměř75 letech zapsal do historiepohoří Harz, regionu i celéhoNěmecka.Musím přiznat, že jsem mělhned na začátku strach z jednotvárnostivýstupů na stálestejný kopec, i když mám horya přírodu rád. I přátelé mě předtím varovali. Byl jsem ale příjemněpřekvapen, že tomu tak nebylo. Jednak jsem chodil různými trasami, znám jich asiosm a je jich určitě i víc. Hřebenový okruh přes Pláně, turistická trasa po modré nebo přesVýpřež, přímá trasa pod kabinovou lanovkou skalami až na vrchol (nejkratší, ale nejnáročnější),po sjezdovkách, v létě po silnici na kole nebo jen tak lesem. Po cestě jsem mohlnavíc sbírat i houby.Rozmanité bylo i počasí. Všechny hory, a samozřejmě i Ještěd, jsou různé v ročníchobdobích i v okamžitých situacích. Kdo to nezažil, těžko pochopí. Něco se mi podařilozachytit kamerou, ale většinu mám jen ve vzpomínkách.Stín siluety Ještědského hotelu vržený na moře mraků pod vrcholem při inverzi. Východslunce, kdy kotouč byl zakrytý konstrukcí Hubáčkova hotelu a zář prosvítala okolokonstrukce. Námraza krystalů sněhu či ledu na skále kousek pod vrcholem, kterou jsem sichtěl vyfotit, leč jsem to odložil až na druhý výstup s domněnkou, že bude lepší světlo. Alenebylo. Prošvihl jsem ten jedinečný okamžik, osvětlení, úhel, prostě při dalším výstupu touž nebylo ono – a už ani nikdy později.Stejné to bylo, když na louce pod lanovkou se v trávě rosou třpytily tisíce briliantů vesvětle vycházejícího slunce, v různých barvách a intenzitě, prostě nádhera, a mezitímob čas mladá zmije nebo užovka, která si na jaře vylezla ohřát útroby dříve, než přijdounormální turisté. Nikdy v životě jsem předtím neochutnal borůvky či brusinky třebav listo padu. Všechno už bylo opadané, zmrzlé. Překvapilo mě, že třeba brusinky se i přiteplotách dost pod nulou daly ještě dobře jíst, borůvky už byly úplně zmrzlé, na kámen,nedaly se rozkousnout. Brusinky zřejmě mají v sobě příměs fridexu nebo něčeho podobného.Žádné počasí Ještědmana nemůže odradit124